Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce v rámci rozpočtové konsolidace snížit objem vyplácených dotací o desítky miliard korun. Celkově se chce při konsolidaci soustředit zejména na omezení státních výdajů, přestože nevyloučil úpravu daní v rozsahu, o který vláda dosud daňové zatížení snížila. Omezení dotací je podle Stanjury možná reakce na zdražování potravin, pokud se potvrdí vysoké zisky jejich producentů.
Česko má nefunkční dotační systém, který zvýhodňuje velké firmy a pokřivuje trh. Takový je závěr Nejvyššího kontrolního úřadu i představitelů vlády Petra Fialy. Podle ekonomů, které oslovil deník Echo24, závěry kontrol NKÚ v českém prostředí nemohly nikoho překvapit. V současném nastavení mají podle nich výhodu různí „dotační podnikatelé“ a celková nepřehlednost vede k tomu, že systém není pro stát přínosný.
Smysl dotací nahradil formalismus, resorty podporovaly neefektivní projekty. Uvádí to zpráva Národního kontrolního úřadu, který ji zveřejnil tento týden. Šéf NKÚ Miloslav Kala uvedl, že přebujelý dotační systém je luxus, který si česká státní kasa v současné situace jednoznačně nemůže dovolit. Ministerstvo pro místní rozvoj deníku Echo24 sdělilo, že systém je nepřehledný a je potřeba ho zjednodušit.
Zatímco žije Brusel obavách, že bude evropský průmysl čelit existenčnímu úpadku, lobbisté zažívají svůj sen. Velké evropské společnosti tlačí na Evropskou unii, aby jim přidala na dotacích a vyhrožují, že pokud tak neučiní, opustí Evropu a přesídlí se do USA. Americký prezident Joe Biden nedávno použil obrovský balík vládních dotací podle zákona o snižování inflace, což zní lákavě nejen pro velké evropské průmyslové hráče, jako je VW či Northvolt.
Nejen dříve nepopulární instalace solárních panelů získává v době úsporných energetických řešení na oblibě. Stále více lidí má zájem také o tepelná čerpadla, kterých se loni nainstalovalo přes 50 tisíc. Dotační program Nová zelená úsporám, kterého většina domácností při pořizování čerpadla využívá, se dále rozšiřuje. Nyní se čerpání podpory, která může být až přes sto tisíc korun, tedy zhruba jedna třetina pořizovací ceny, vztahuje hlavně na výměnu kotlů na tuhá paliva nebo na pořízení tepelného čerpadla do novostavby.
Zájem o snižování energetické náročnosti u domácností zatím stále roste. Jedním z častých řešení je pořízení tepelného čerpadla na místo například neekologických kotlů na tuhá paliva.
Ministerstvo zemědělství (MZe) a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v podpoře zpracování zemědělských produktů dotovaly především velké firmy s desetimilionovými až stamilionovými zisky, ačkoliv podpora měla směřovat přednostně malým podnikům. Uvedl to NKÚ. Ministerstvo podle něj nesledovalo a nevyhodnocovalo hospodárnost, účelnost ani přínosy vynakládání národních dotací a při poskytování evropských dotací neověřovalo, zda podpořené projekty přinesly požadované inovace.
V táhlé válce Bruselu proti Budapešti Evropská komise dosud zadržovala Orbánově Maďarsku celkem 13,3 miliardy eur z evropských fondů. Bitva měla vyvrcholit příští týden na Radě ministrů financí. Ale v pondělí se velvyslanci členských zemí se svým maďarským protějškem dohodli na jakémsi kompromisu, který je pro Budapešť úleva tady a teď, ale hra může – a bude – pokračovat. Na první pohled je bitevní pole dosti nepřehledné. Oněch 13,3 miliardy musíme rozdělit na dvě hromádky, z nichž jednu o velikosti 7,5 miliardy tvoří platby jaksi normální, „běžné“ (strukturální fondy atd.).
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nemá přehled o tom, jak státní a evropské dotace pomáhají rodinám, sleduje jen počet rodin, ke kterým peníze míří, nikoli konkrétní přínos. V tiskové zprávě to v pondělí uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který kontroloval rozdělení devíti miliard korun mezi roky 2018 a 2020.
Období po dvacátém dni každého měsíce pravidelně patří takzvaným měkkým indikátorům. To jsou makroekonomické indikátory, které neměří „tvrdá čísla“, co a jak se v ekonomice skutečně přihodilo, ale snaží se uchopit, jaká jsou mezi podniky a spotřebiteli očekávání. Ona tak důležitá očekávání, která mají samonaplňující se schopnost.
Všechno ostatní musí stranou. Teď vedeme Evropu. Předsedáme Unii a musíme se předvést. Toto vysvětlení slýcháme často od různých členů vládní koalice počínaje premiérem Petrem Fialou. Unii skutečně řídíme v těžké době ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize. V jednom z nejtěžších období za poslední desítky let. Mimořádně těžký test ale přichází až teď, v samotném finiši předsednictví. Připravil ho německý kancléř Olaf Scholz, který se rozhodl navzdory silnému odporu všech ostatních členských zemí v čele se silnou Francií z veřejných peněz masivně pomoci velkému německému byznysu.
Nevídaně vysoká částka, kterou chtějí Němci nalít do pomoci s drahými energiemi nejen domácnostem, ale i podnikům, vyvolává údiv nad tím, že Evropská komise se zatím nesnaží této konkurenceschopnost silně nabourávající podpoře zabránit. Německá vláda se podle dosavadních plánů chystá zastropovat ceny elektřiny a plynu pro velký průmysl na opravdu nízkých hodnotách. Násobně nižších, než jsou české stropy pro domácnosti.
Od prvního listopadu by žádná domácnost, živnostník, firma s méně než 250 zaměstnanci a žádná veřejná instituce včetně škol, nemocnic a úřadů neměli za silovou elektřinu platit více než 240 eur za megawatthodinu, včetně daně z přidané hodnoty. Přepočteno do korun a kilowatthodin, v nichž nově prezentuje své plány vláda, je to 6 korun včetně daně z přidané hodnoty. To je jediný tvrdý fakt, který víme o zastropování cen elektřiny, jež v pondělí schválila jako „národní řešení“ vláda Petra Fialy.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to dnes po jednání vlády. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) upřesnil, že k 1. listopadu by měla být připravena výzva k dotačnímu titulu.
Vláda rozhodla o stažení žaloby na Evropskou komisi (EK) kvůli blokované dotaci pro holding Agrofert. Mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová to potvrdila serveru iRozhlas.cz. Dotaci 821 000 na modernizaci kuřecí farmy v Bílovci na Novojičínsku komise odmítla proplatit kvůli střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Jeho vláda ji za to zažalovala u Soudního dvora EU. Současný kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) ve sporu pokračovat nechce.
Od nástupu nové vlády Petra Fialy (ODS) ukazují velcí zemědělci nespokojenost, zatímco malí farmáři si na změnu nemohou stěžovat. Nový ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) totiž nepokračuje ve stopách svého předchůdce Miroslava Tomana (ČSSD) a zásadně tak změnil rozdělení dotací. Velcí zemědělci proto kritizují vládu za nové změny pravidel a varují před tím, že hrozí pokles produkce potravin. Navrhované rozvržení je však podle malých agrárníků více spravedlivé a napomáhá se vypořádat s násilnou kolektivizací z 50. let 20.století
Ministerstvo průmyslu a obchodu odebere firmě Penam ze skupiny Agrofert stamilionovou dotaci, kterou získala na linku na výrobu toustového chleba. Resort se rozhodl podporu odejmout poté, co od Evropské komise (EK) získal podklady o nedostatečné inovativnosti projektu. Ministerstvo o tom v pátek informovalo na webu. Komise již dříve rozhodla, že vyplacených 100 milionů korun státu neproplatí. Vyjádření firmy se zjišťuje.
Rozpočet, který ve středu 9. února představila vláda Petra Fialy, je zjevně už na první pohled nesrovnatelně lepší než ten, co jí po sobě zanechal kabinet Andreje Babiše. Začít vládnout na pár měsíců s rozpočtovým provizoriem bylo velmi prozíravé. Už jen proto, že první Fialův rozpočtový schodek je téměř o 100 miliard korun nižší než původní babišovský. To není žádný účetní trik. Úplně konkrétně to znamená, že státní dluhy si nezvýšíme o dalších 100 miliard korun.
Pokud stát bude podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) nějaké kompenzace vyplácet, zaměří se na podnikatele, kteří si bez takové pomoci těžko poradí. Budou muset prokázat životaschopný podnikatelský model, aspoň částečně uzpůsobený na aktuální podmínky trhu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) za bývalého vedení Karla Havlíčka (ANO) rozdávalo podle Síkely podporu velmi neúčelně. Podporu dostaly také společnosti ze skupiny PPF, kasina a nadnárodní řetězec s módou.
Vládní strany se shodly na modelu financování českých zemědělců mezi lety 2023-2027. Podle odsouhlaseného dokumentu to bude znamenat mnohem více peněz pro menší farmáře na úkor těch velkých. Zatímco Asociace soukromého zemědělství (ASZ) představující menší zemědělce tento krok vítá, Agrární komora (AK), jež představuje spíše velké farmáře, kritizuje, že s nimi vláda nejednala.
Přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Klesne také maximální výše investiční dotace. V úterý večer se na tom shodla koaliční rada, uvedl ve středu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dosud ministerstvo v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo se zastropováním dotací velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před úřadem vlády na akci zorganizované Agrární komorou ČR protestovalo několik tisíc lidí.
Stát začne firmám a živnostníkům dotovat nákupy elektromobilů. Padnout na to má necelá miliarda korun, což je nejvyšší částka poskytnutá právě na pořízení elektrovozů. Dotační program se má spustit za necelý měsíc. V minulosti prohlásil exministr průmyslu Karel Havlíček, že do roku 2030 stát podpoří elektromobilitu celkem 34 miliardami korun. Na výhody elektromobilů se však snáší i kritika z řad odborné veřejnosti, kdy šetření životního prostředí lze více docílit s pohonem na alternativní nebo plynná paliva.
V krátkém sledu se do České republiky přijeli ukázat dva čelní představitelé Evropské unie. Komisař Frans Timmermans přijel se Zeleným údělem. O několik dní později předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se 180 miliardami korun, aby Česká republika mohla lépe snášet ekonomické škody způsobené pandemií čínského viru. Nikdo nedává nic zadarmo, zvlášť když jde o miliardy, ani když se tomu eufemisticky říká dotace.
Starostka krkonošského městyse Mladé Buky Lucie Potůčková (STAN) odmítla přijmout návštěvu Babišových ministryní Kláry Dostálové a Aleny Schillerové (obě za ANO). Členky vlády chtěly v rámci svého PR navštívit místní školu, která byla zrekonstruována z evropských peněz. Potůčková ale návštěvu obou političek odmítla s tím, že je před volbami. "Nene, děvenky. Sami jsme jako obec postavili, sami jsme zařídili a děkovat budeme pouze EU directissimo (...)."
Vláda po ostré kritice ze strany nejen opozičních politiků, ale třeba i zástupců zasažených obcí z jižní Moravy, odvolala ostře kritizované nařízení, v němž chtěla lidem postiženým nedávným tornádem zkrátit státní dotace o hodnotu darů. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová nejprve svalovala vinu za formulaci vládního nařízení na úředníky, později mluvila o špatném pochopení vládního tisku.
Stát připravuje dotace pro podnikatele na škody po čtvrtečním tornádu na jižní Moravě. Mohli by dostat až 80 procent z hodnoty zničeného majetku. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Připomněla také dotace pro lidi z postižených obcí ve výši dvou milionů korun a řekla, že podporu dostanou i nepojištění.
Stát by měl podle prezidenta Miloše Zemana poskytnout co možná nejvyšší dotace obcím na jižní Moravě, které tragicky poznamenala ničivá bouře. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že o tom bude příští týden mluvit s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). "V úterý se setkám s paní ministryní Schillerovou a budu se přimlouvat za to, aby byla co nejštědřejší, nejvelkorysejší dotace všem postiženým obcím." řekl prezident.
