Nevídaně vysoká částka, kterou chtějí Němci nalít do pomoci s drahými energiemi nejen domácnostem, ale i podnikům, vyvolává údiv nad tím, že Evropská komise se zatím nesnaží této konkurenceschopnost silně nabourávající podpoře zabránit. Německá vláda se podle dosavadních plánů chystá zastropovat ceny elektřiny a plynu pro velký průmysl na opravdu nízkých hodnotách. Násobně nižších, než jsou české stropy pro domácnosti.

U nás je situace taková, že zastropované ceny elektřiny a plynu mají zčásti platit i pro některé menší a střední podniky. Limit se posunul jak pro maloodběratele, tak pro velkoodběratele. U plynu se nakonec bude zastropování týkat i firem se spotřebou 4200 MWh ročně, původně měl být limit jen 630 MWh. U velkých podniků je ovšem řešení naznačeno opravdu jen velmi nepatrně. Masivní podpora ze strany státu by byla chápána jako nedovolená.

Velké průmyslové podniky tedy mohou počítat jen s prostředky z Dočasného krizového rámce, skrze který Evropská komise umožňuje státní podporu zasaženým firmám. Ten by měl být prodloužen do konce příštího roku a firmám by měl pomoci uhradit až polovinu jejich ospravedlnitelných nákladů na energie. Podmínky jsou ale docela přísné, takže velké energeticky náročné podniky budou dál v problémech.

Tím hůř, když vyšlo najevo, co přesně chystá německá vláda se svou plánovanou pomocí ve výši 200 miliard eur. Pro srovnání, pomoc je v přepočtu zhruba pět bilionů korun a s ohledem na počet obyvatel to je stejné, jako kdyby česká vláda poskytla do kompenzací 625 miliard korun. Především je ale v plánu zastropovat ceny elektřiny a plynu i pro velký průmysl, a to na opravdu nízkých hodnotách.

Podle návrhu spolkového kancléře Olafa Scholze by velké podniky nedávaly za elektřinu více než 13 centů za kWh, což jsou zhruba tři koruny, a tento strop by platil pro 70 procent jejich loňské spotřeby. U plynu by měl strop činit dokonce jen sedm centů, tedy asi necelé 2 koruny, a vztahoval by se také na 70 procent spotřeby za minulý rok. Stropované ceny pro podniky by podle všeho měly platit už od ledna

Nejen pro české podniky to tak znamená ještě větší ohrožení, než se původně očekávalo. „Vidíme 200 miliard eur v Německu, ale nemáme potvrzené, že půjdou velkým firmám. Byť to hrozí. A kdyby se to stalo, opravdu si nedokážu představit ty důsledky,“ řekl k tomu pro Echo místopředseda evropského svazu průmyslu BusinessEurope Radek Špicar. ​​

Ostatní ekonomiky si jen těžko mohou dovolit nalít do pomoci s náklady na energie ať už podnikům nebo domácnostem takový finanční balík. Česká vláda se v rámci evropského předsednictví stále snaží prosadit celoevropské řešení, které by spočívalo v zastropování ceny plynu pro elektrárny. To prosazuje dohromady patnáct unijních států.

Ministr průmyslu Jozef Síkela i další opakovaně poukazují na to, že EU musí připravit nouzové nástroje, jak mít ceny energií alespoň částečně pod kontrolou, a to i přesto, že ceny plynu, a tím pádem i na něj vázané ceny elektřiny, aktuálně klesají. Právě Němci jsou jedním z největších odmítačů zavedení celoevropského stropu na plyn pro výrobu elektřiny. Vzhledem k jejich závislosti na zemním plynu by kvůli limitním cenám museli vydat velké částky na kompenzace.

Zatím stále není jasné, jak se k německému obrovskému vládnímu balíku pomoci Evropská komise postaví a zda ho vyhodnotí jako nabourávání hospodářské soutěže v EU.

V říjnu ovšem komise státům zaslala návrh na změnu zmíněného Dočasného krizového rámce, kde se mimo jiné zmiňuje „přiměřené zvýšení maximálních stropů podpory uvedených v ustanoveních o omezených částkách podpory, které členským státům umožňují poskytovat přímé dotace nebo jiné formy podpory společnostem v jakémkoli odvětví zasaženém krizí“ či „zjednodušení kritérií, která členským státům umožní podporovat podniky postižené vysokými cenami energie, včetně uživatelů s vysokou spotřebou energie“. Je tak možné, že unijní exekutiva se německými plány zabývat nebude.