Vládní novela, která má zpomalit růst důchodů, v sobě obsahuje i brzdu proti opakování loňského scénáře. Tehdy došlo po výzvě ministerstva práce k masivnímu zvýšení zájmu o předčasné důchody kvůli započtení mimořádných valorizací. To má však skončit. A pokud novela nyní hladce projde Senátem, pravděpodobně už od září.
Důchodový systém se nachází v období nestability a častých změn, které budou pokračovat. Novinka, která má zejména dorovnávat nepoměr mezi důchody mužů a žen, zřejmě brzy zase skončí. Současné fungování, na které si zatím lidé postupně zvykají a snaží se ho pochopit, nahradí jiný systém. Doba nestability, v které se nyní důchodový systém nachází, má v budoucnu podle vlády vést k jeho udržitelnosti.
Málokteré téma vyvolává tak ostrou reakci jako zásah do penzí. Především snaha zvýšit věk odchodu do důchodu. Když letos na jaře francouzský prezident Emmanuel Macron prosazoval oddálení penze z 62 na 64 let, vyšly do ulic miliony Francouzů. U nás se vláda Petra Fialy stanovení konkrétního penzijního věku, které by v mediálních titulcích dráždilo společnost, chytře vyhnula. Naopak nastavila něco ve stylu penzijního automatu, podle něhož se důchod bude oddalovat podle toho, jak se postupně prodlužuje délka života. Nebudou čísla do titulků.
Poslanci ve středu po dlouhé debatě schválili spornou vládní předlohu penzijní novely, která především z důvodu úspor zpomaluje valorizace důchodů. Ze 155 přítomných poslanců pro návrh hlasovalo 86 a proti 69 zákonodárců. Prošly i některé takzvané pozměňovací návrhy. Hnutí ANO následně ohlásilo, že se kvůli tomu obrátí na Ústavní soud. Vládní koalici se dopoledne podařilo prosadit pevný čas hlasování na 12:30, což vyvolalo odpor tábora opozice a obvinění z „nové totality“.
Nikdy nezůstal nic dlužen své pověsti sexuálního idolu a rebela a zejména vynikajícího hudebníka, který kromě dobré muziky dokáže z každého koncertu udělat jedinečnou show. Legendární britský hudebník Mick Jagger dnes slaví osmdesátiny a stále okouzluje publikum živelnou energií, dandyovskou arogancí a smyslnými rty i ve věku, kdy většina jeho vrstevníků už volí mnohem klidnější způsob života. Jagger se narodil jako starší ze dvou bratrů do středostavovské rodiny v Dartfordu v hrabství Kent.
Průměrný starobní důchod by se mohl v lednu příštího roku dostat na 20 700 korun. Proti konci letošního roku by se mohl zvednout zhruba o 400 korun. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vzrůst by podle něj měla jen základní část penze, která je pro všechny stejná. Přesné údaje budou po 4. září. Ministr upřesnil, že lednové navýšení si příští rok vyžádá asi 13 miliard korun.
Češi by měli do důchodu odcházet později a trávit v něm méně času. Důchodový věk se má odvíjet od naděje na dožití. Jenže prodlužování doby dožití je jen jedna část příběhu. Zatímco se Češi dožívají v průměru stále vyššího věku, jejich zdravotní kondice silně pokulhává. Život bez větších zdravotních komplikací končí už krátce po šedesátce. Nově by se měl nastavovat termín každý rok lidem, kterým je 50 let.
Spojené státy schválily průlomový lék na zpomalení průběhu Alzheimerovy choroby. K léku se pacietni dostanou až po sérii vyšetření, i tak je o něj ale již nyní velký zájem. Pacienti, kteří o lék Leqembi mají zájem ale mohou čekat až několik měsíců. Ti, co zájem nemají se většinou obávají nežádoucích vedlejších účinků, mezi které patří například otok a krvácení do mozku, informuje o tom agentura Bloomberg. Cena za roční léčbu lékem Leqembi by měla stát zhruba 26 500 dolarů (více než 560 000 korun).
Odklad důchodového věku se má dotknout už současných padesátníků, pro část populace však budou ještě řadu let platit jiné podmínky. O osudu statisíců lidí v potenciálně náročných povoláních zatím není jasno, zato v případě desetitisíců budoucích seniorek je podle dosavadních informací zřejmé, že se jich změny dotknou až v ročnících i o téměř dekádu později.
Důchodová reforma, či podle kritiků úpravy parametrů stávajícího důchodového systému, má kromě zpomalení růstu penzí také zkrátit dobu, kterou lidé tráví průměrně v důchodu. Nejdiskutovanější mechanismus, který budí emoce, se nyní ministerstvo práce rozhodlo detailněji popsat. Jako první má nové prodlužování pracovního věku zasáhnout dnešní padesátníky. Na některé ročníky však čeká i příjemné překvapení v letech, kdy k nárůstu nedojde.
Americký prezident Joe Biden v posledních týdnech začal používat přístroj pro léčbu a monitoring spánkové apnoe, aby si zlepšil kvalitu spánku, řekl ve středu podle agentury Reuters nejmenovaný činitel z Bílého domu. Bidenovi je 80 let. Informaci potvrdil i mluvčí prezidentova úřadu Andrew Bates, který připomněl, že prezident o svých potížích se spánkovou apnoe informoval ve zprávách o svém zdravotním stavu už v minulosti. "Přístroj CPAP používal i uplynulou noc, což je u lidí s těmito potížemi běžné," řekl Bates.
Spolu s chystanými změnami v důchodovém systému zaplavily na jaře úřady práce i dotazy lidí v předdůchodovém věku. Zabývají se tím, zda se jim radši nevyplatí odejít do penze předčasně za stávajících podmínek. A zdá se, že zvědavost kopíruje i nárůst žádostí. Při meziročním srovnání podle dat ČSSZ poskočil v květnu počet žádostí čtyřnásobně. Od začátku roku pak úřad sepsal kolem padesáti tisíc žádostí o předčasné důchody. Část z nich ale ještě zřejmě stále „dobíhá“ z loňské rekordní vlny, kterou rozdmýchalo ministerstvo práce.
Věc zašla tak daleko, že holandští psychologové diskutují možnost zařadit utrpení z únavy životem mezi situace, které umožňují eutanazii. Znepokojivým tempem totiž roste počet starších lidí, kteří trpí existenční osamělostí nebo mají pocit, že jejich duše odešla do nějakých vzpomínkových krajin, a nevidí žádný rozumný důvod, proč by se měla vrátit do tohoto světa. Když prožijete válečné tažení, povodeň nebo destruktivní hurikánovou sezonu, tak máte asi dvacetiprocentní šanci, že během dalšího roku, ale někdy i několika let, se začnete trápit nějakým posttraumatickým syndromem.
Politici se nyní předhánějí s řešením důchodové reformy či tristní situace s obory a kapacitami škol. Dokud lidé nenarazili do zdi a nenastal akutní problém, bylo to ale přesně naopak. Úřady jsou zaskočené ohromným zájmem o předčasné důchody, který ještě rozdmýchalo samo ministerstvo práce, a tisíce lidí marně čekají na důchod. Stejně pak politiky zaskočili rozčílení rodiče s frustrovanými dětmi.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chystá výrazné změny v důchodovém systému, který míří do neudržitelné situace. To má mít dopad i na prodlužování doby odchodu do řádné penze. Důležitým pro výpočet se mají stát statistiky o předpokládané délce dožití jednotlivých ročníků a jako prvních by se to mělo týkat padesátníků. „Všeobecně všechny prognózy předpokládají, že délka života poroste až do konce století,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 demograf Tomáš Fiala.
Vláda chce důchodový věk nově „naroubovat“ na průměrnou dobu dožití. V průměru by si tak lidé měli přijít na 21,5 roku v penzi. V realitě to však, podobně jako dnes, znamená kratší důchod pro muže a delší pro ženy. A na první pohled by se mohlo podle tradiční předpovědi Českého statistického úřadu zdát, že rozdíl bude výrazný a ženy by snad měly v rámci spravedlnosti zůstávat v práci déle.
Vláda schválila návrh novely se zpomalením valorizace penzí, se zpřísněním podmínek pro předčasný důchod a s novým přídavkem, který by měli důchodci a důchodkyně dostávat při vysoké inflaci. Kabinet o tom informoval na svém webu ve výsledcích svého středečního zasedání. Projednávání důchodové novely ve zveřejněném programu dnes neměl. K tomu. aby změny začaly platit, musí je přijmout Parlament a podepsat prezident. Vláda by podle normy chtěla rozhodovat už letos v září o valorizaci pro příští rok. Politici opozičních hnutí ANO a SPD opakovaně uvedli, že změny nepodpoří.
Vládou chystané změny důchodů, které mají zarazit neudržitelný vývoj současného systému, vyvolávají obavy z další vlny žádostí o předčasné penze. Zanedlouho se totiž pravidla i podmínky předčasných důchodů mají výrazně zpřísnit. Někteří odborníci i zástupci institucí tak vládu varovali před skokovými změnami, které mohou sloužit jako motivace „nezaváhat“ a odejít do důchodu za současných pravidel.
Odborná komise k dřívější penzi pro náročné profese vyhodnotí v příštích týdnech dopady všech 13 rizikových faktorů jako hluk, prach či chlad na zdraví pracovníků. Podle toho pak stanoví podmínky pro předčasný důchod bez krácení pobírané částky. Sejít by se měla znovu za čtyři až šest týdnů. Novinářům to v pondělí po prvním jednání odborného týmu řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Schůzky zástupců ministerstev práce a zdravotnictví, odborů a zaměstnavatelů se neúčastnil.
Ministerstvo práce připravuje řešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek. Podílet by se na něm měl Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Situace by se podle odhadů měla zlepšit několika stovkám lidí, které bývalý režim postihoval. Novinářům to řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec. Jurečka přišel před časem už s návrhem na snížení důchodů prominentům komunistického režimu.
Zpěvačka Helena Vondráčková si musela pro vyšší důchod dojít až k soudu. Z jejího případu však plyne varování, které se týká každého budoucího žadatele o důchod. Chybějící údaje v evidenci správy sociálního zabezpečení totiž mohou výrazně snížit konečný důchod. A nejde přitom jen o osobní zodpovědnost, poškodit žadatele totiž mohl dávno v minulosti i zaměstnavatel či škola. Výjimečné není ani to, že lidé s překvapením najdou i několikaletý výpadek v evidenci, podobně, jako se to stalo známé zpěvačce.
Nebylo to šťastné aranžmá. Kabinet Petra Fialy se pokusil v jedné show spojit důchodovou reformu, která má být zásadní systémovou změnou na desítky let dopředu, s pokusem o zbrzdění státních dluhů, který je ad hod reakcí na současný stav. Tady a teď. Podařilo se mu dosáhnout toho, že v množství šestapadesáti zásahů do daní, pojistného, dotací a dalších výdajů státu na rok příští a přespříští změny důchodů upozadil. Všude se mluví a píše o změnách, kterým kabinet poněkud eufemisticky říká „kompenzační balíček“, jenž se Petru Fialovi obsahově ani marketingově opravdu nepovedl.
Na trh práce vstupuje nejmladší generace, firmy se však musí paradoxně připravit na něco jiného. Neúprosná demografická křivka je podle odborníků donutí k tomu, aby se naopak začaly uzpůsobovat generacím nejstarším. Ty se bude snažit motivovat zřejmě i stát. Výpadek pracovní síly v důsledku stárnutí populace by totiž podle odhadů znamenal výpadek statisíců zaměstnanců.
Důchodový věk by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku. Zaručený důchod by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáří by mělo zajistit spoření se státním příspěvkem. Postupně by se mohly zvýšit odvody živnostníkům a víc by mohli odvádět i dohodáři.
Problém stárnoucí populace a otázky důchodového systému trápí řadu zemí v Evropě a stejně tak sousední Německo. Místní média tak propírají možná pro a proti oddalování důchodového věku či práce v seniorním věku. Deník Bild tak například v úterý zveřejnil článek s výbušným titulkem Kdo déle pracuje, dříve umře.
České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) potrvá několik týdnů, než zase zvládne vyřizovat penze v zákonné lhůtě do tří měsíců. Do prodlení se dostala kvůli velkému náporu kvůli mimořádným valorizacím, předčasným důchodům a výchovnému. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Za prodlení se omluvil. ČSSZ v první polovině dubna oznámila, že kvůli náporu žádostí o předčasné penze nestíhá důchody v zákonné lhůtě do tří měsíců vyřizovat.
Není téma, které by ve společnosti vyvolávalo větší obavy a odpor než zásah do starobních důchodů. V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli dva důchodoví insideři, kteří nahlížejí na penze z úplně jiných perspektiv. Vladimír Bezděk a Jiří Hrabě. Shodují se ale na jednom. Diskusi o penzích je potřeba úplně přetočit a začít se bavit o tom, co udělat pro to, aby lidé chtěli zůstat aktivní do co nejvyššího věku a netoužili po ničem takovém, jako je vnímání důchodu coby „zaslouženého odpočinku“ a útěku z pracovně aktivního života. Aby pochopili, že jako aktivní budou spokojenější.
Penzijní věk by neměl být v budoucnu stejný pro všechny. Roli pro nástup do důchodu má hrát vývoj délky života, věk nástupu do práce i její náročnost a doba placení odvodů. V průměru by se měla starobní penze pobírat 21,5 roku. Po úterním jednání s prezidentem Petrem Pavlem to novinářům řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Hlavu státu seznámil s obrysy chystané reformy, kterou chce vláda představit v polovině května. Ocenil prezidentův zájem o připravované změny penzí.
Systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25,7 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Důchody se zvedly naposledy v lednu. Znovu se kvůli inflaci navýší od června. Celkem se pak pro letošek v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun.
Žádost o důchod by mělo být možné podávat už brzy on-line. Změnit by se mohly také termíny výplaty penzí. Mělo by jich být méně. Důchod by lidé měli dostávat v první polovině měsíce. Počítá s tím návrh důchodové novely, kterou schválila vláda. Novinářům to po jednání kabinetu řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Z připravovaného zákona vláda vypustila změnu podpory práce v penzi. Ministerstvo práce navrhovalo místo navyšování důchodu odpustit pracujícím důchodcům a důchodkyním sociální odvody.
