Už přes rok funguje nová forma penzijního spoření, které mělo nabídnout lidem možnost výrazně vyššího zhodnocení úspor na stáří. Zas tak velký zájem však tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP) nevyvolal a jak ukazují dlouhodobě průzkumy, není se příliš čemu divit. Většina lidí totiž stále neví, o co vlastně jde. Stát rozšířil možnosti, kterými si Češi mohou spořit na stáří, o tzv. DIP od začátku loňského roku.
Pracující důchodci si mohou od letošního roku navýšit své měsíční výdělky i o tisíce měsíčně. Novinka jim umožňuje získat slevu na odvody ze sociálního pojištění. V dubnu už tuto slevu uplatňovalo přes 130 tisíc lidí, kterým v průměru zůstávalo navíc 2638 korun měsíčně. Nynější systém od ledna nahradil původní mechanismus, který navyšoval za práci penze doživotně. I tato změna v důchodovém systému pak čelila kritice opozice, hnutí ANO chce novinku zrušit.
Hnutí ANO už nekličkuje a říká poměrně přímočaře, že vynuluje důchodovou reformu, tedy parametrické změny zavedené nynější vládou ve snaze přiškrtit zadlužení penzijního systému. Nechce rušit vše, ale vše s reálným dopadem ano, tedy růst důchodového věku, zpomalení valorizací i růstu penzí v další dekádě. Řešení pak vidí ve víře, že se dostatečně nastartuje ekonomický růst a zvýší porodnost. Spoléhat se chce hnutí ANO ale i na peníze podnikatelů.
Dánsko se připravuje na zásadní změnu důchodového systému. Parlament v Kodani ve čtvrtek odhlasoval zvýšení důchodového věku až na 70 let. Nová hranice začne platit v roce 2040 a dotkne se všech, kteří se narodili po 1. lednu 1971. Skandinávská země pokračuje v již zavedené praxi, kdy důchodový věk pravidelně upravuje podle vývoje průměrné délky života. Od roku 2006 Dánsko každých pět let hodnotí, zda je nutné věk pro odchod do důchodu posunout.
Ve snaze udržet seniory na trhu práce přišla vláda s novinkou, která jim má okamžitě navýšit měsíční výdělky. Pokud si o to tedy řeknou. Pracující důchodci tak mohou získat slevu na odvody sociálního pojištění. Po prvních třech měsících se ke slevě přihlásilo přes 30 tisíc zaměstnanců, kterým v průměru zůstávají v kapse tisícovky navíc. Zdaleka tak nejde o většinu, podle posledních čísel z roku 2022 bylo téměř 200 tisíc pracujících seniorů, z toho přes 160 tisíc v zaměstnaneckém poměru.
V souvislosti s důchodovou reformou se vzedmula debata o předčasných odchodech do penze. Ty se staly obzvláště populární během inflační krize a vláda se následně rozhodla zasáhnout přitvrzením podmínek. Stále častěji se však skloňuje i možnost tzv. předdůchodu. Ten je stále možné využít i pět let před řádným penzijním věkem. Jde však o diametrálně odlišnou záležitost od státního předčasného důchodu.
Už v následujících deseti letech opustí český trh práce přes milion lidí, kteří zamíří do penze. Zatímco tento úbytek ještě zvládne kompenzovat přírůstek z druhé strany, v následujících letech začne odcházet populačně nejsilnější generace tzv. Husákových dětí. A to bude nejen pro trh práce značná výzva. Česko navíc patří k zemím, kde lidé chodí do penze často přesně podle hodinek, nemalá část přitom využívá i možnosti odejít do důchodu předčasně. Proto se tématem posledních let stala myšlenka udržet lidi déle na trhu práce.
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, dosud vložilo peníze víc než 150 000 Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů. Ruku v ruce s tím však jde varování, aby si lidé dávali velmi záležet, komu z desítek společností své peníze svěří. I zdánlivě malý detail je totiž může v dlouhodobém měřítku připravit o spoustu peněz.
Po letech vysokého růstu důchodů přišlo několik let „půstu“. Čeští penzisté se možná až téměř do konce dekády musí smířit s nízkými valorizacemi svých důchodů v počátku každého roku. Bude se totiž čekat na růst reálných mezd. Podobně jako v posledních dvou případech řádných valorizací tak penze porostou pouze o inflaci. Podle zákona se důchody upravují vždy od ledna o růst cen pro domácnosti důchodců a o třetinu růstu reálných mezd.
Evropská komise vůbec poprvé schválila léčbu Alzheimerovy choroby, která se zaměřuje na základní mechanismy onemocnění. Jedná se o protilátku zvanou Lecanemab, která je určená pro pacienty v raném stádiu nemoci. Podle odborníků však může být tato terapie vhodná jen pro velmi omezenou skupinu pacientů, uvádí německý Bild. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučila v listopadu 2024 používat Lecanemab k léčbě mírných kognitivních poruch nebo lehké demence způsobené Alzheimerovou nemocí.
Přes sto tisíc zaměstnanců čeká, za jakých podmínek mají mít nakonec možnost odejít do předčasného důchodu. A nynější situace na trzích ukazuje, že vládou chystané řešení jim za určitých podmínek může v tomto ohledu nabídnout i poněkud divokou „jízdu“. Řešením pro větší část zaměstnanců z tzv. rizikových profesí mají být totiž povinné příspěvky zaměstnavatelů do penzijního spoření. To by tak pro ně znamenalo nejen naspořit značně velkou částku, ale zejména v případě kratší doby spoření také značný rozdíl oproti státnímu předčasnému důchodu v případě podobných výkyvů, jako byl například i ten způsobený pandemií covidu.
Upřela vláda lidem právo odejít dříve do důchodu? To je zjednodušeně otázka, kterou už téměř rok a půl řeší Ústavní soud. Ten hnutí ANO zásobuje stížnostmi na prakticky všechny aspekty důchodové reformy, naposledy v březnu podalo stížnost na její hlavní „balík“. Už od konce roku 2023 však soud řeší stížnost na jednu z prvních změn, která tomu předcházela. Jde o zkrácení možnosti odejít do předčasného důchodu z pěti na tři roky. Už v době schvalování vyvolala novela kontroverze, mimo jiné i kvůli úpravě systému valorizací.
Mělo jít o elegantní řešení, tedy nezdržovat hlavní balík důchodové reformy a kontroverzní otázku dřívější penze pro náročné profese vyřešit vzápětí novým návrhem. Místo toho však zhruba sto tisíc zaměstnanců zůstalo ve vakuu, kdy na stole leží narychlo upletené řešení, které nikdo nechce. Sněmovní výbory tak budou ve středu řešit návrh, který zásadně odmítají zaměstnavatelé i odbory.
Stát se musí postarat hlavně o bezpečnost svých občanů a věřím, že český senior s vysokým důchodem řezání pochopí, když tu hrozí válka. Uvedl to poslanec hnutí STAN Petr Letocha. Šéf bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) uvedl, že Česko má rozbujelý sociální systém a je na místě debatovat o jeho osekání. Oba poslanci se k tématu vyjadřovali ve vysílání CNN Prima News. Podle Pavla Žáčka je zbrojení v současné geopolitické situaci na místě a Evropu čeká spousta práce.
Spory a chaotické změny vládního kabinetu vytvořily poněkud paradoxní spojenectví. Proti úpravě dřívějšího odchodu do důchodu pro tzv. rizikové profese brojí ruku v ruce odboráři spolu se zaměstnavateli. Původní úpravu, na které ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pracoval dlouhé měsíce mimo jiné i s ministerstvem zdravotnictví, škrtli narychlo spletenou změnou na poslední chvíli koaliční poslanci ODS a TOP 09. Návrh ve čtvrtek zamířil do výborů ve sněmovně,
Česko bude do roku 2040 potřebovat až 35 700 nových lůžek v domovech, stacionářích a dalších zařízeních pro seniory či lidi s demencemi. Důvodem je stárnutí a s ním spojené nemoci. Tři čtvrtiny z nových míst by měly připadnout lidem nad 80 let. Vyplývá to z propojených údajů ze zdravotnického a sociálního informačního systému, které poskytlo ministerstvo práce. Data připravil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
V roce 2013 udělal tehdejší papež Benedikt XVI. nečekané a důležité gesto: po osmi letech pontifikátu rezignoval na svůj úřad. Byl to první papež za 700 let, který tak učinil bez nátlaku a zcela dobrovolně. Blížily se jeho 86. narozeniny a zkrátka pochyboval, že mu na výkon tak těžké práce ještě stačí tělesné síly. Nakonec jej čekalo ještě dalších devět poklidných let života v ústraní, což mu můžeme jedině popřát – nějaké síly tedy ještě musel „v záloze“ mít. (Třeba by je v papežském úřadě vypotřeboval dříve.) Tím spíše je ale nutné ocenit, jak velkomyslné gesto tehdy udělal.
Japonské ministerstvo práce a zdravotnictví vyhlásilo program vzájemného vyvražďování, v jehož rámci se všichni nad sedmdesát musejí navzájem pozabíjet, aby odlehčili přetíženému sociálnímu systému. V zemi je starých moc a mladých málo. „Konec stříbrného věku“ napsal Jasutaka Cucui už v roce 2006, čímž se projevil jako mimořádný vizionář. Tedy samozřejmě ne ve způsobu „konečného řešení naléhavé důchodcovské otázky“, což jsem si prosím pěkně vypůjčila z předsádky, která takto odfiltruje čtenáře, kteří by Cucuiho černý humor nedali.
Návrh pro sto tisíc lidí z tzv. rizikových profesí neudělá zřejmě radost lidem v předdůchodovém věku. Jak se očekávalo, počítá se s modelem, kdy si lidé naspořené prostředky vyplatí skrze tzv. předdůchod. Lidé v těchto profesích mají sice dostat speciální, mírnější podmínky, nic se však nemění na tom, že naspořit si na několik let byť jen minimální částky předdůchodu nebude z pohledu času příliš snadné. Minimum pro měsíční výplatu za období celých pěti let je v současnosti přes 800 tisíc
Hnutí ANO se drží v případě důchodových změn stejného vzorce. Poté, co už podruhé v řadě odmítl Ústavní soud zrušit vládní změny týkající se penzistů, slibuje bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) jít „klasičtější“ cestou. Pokud se hnutí ANO vrátí do vlády, chce prohlasovat navrácení příspěvku k penzijnímu spoření lidem v důchodovém věku. Podobnému postupu však hrozí, že k Ústavnímu soudu doputuje úplně stejně.
Ústavní soud ve středu dopoledne vyhlásí rozhodnutí, zda by měl či neměl stát dotovat spoření na penzi lidem v důchodu. Právní úpravou vláda škrtla starobním důchodcům státní příspěvek k penzijnímu spoření. Návrh podalo 71 poslanců, za které jednala Alena Schillerová. Soud se podnětem zabýval od loňska. Téměř milion lidí v důchodovém věku dostal v červnu loňského roku svůj poslední státní příspěvek k důchodovému spoření.
Starobní důchod by se mohl od listopadu 2026 snížit dalším funkcionářům bývalého komunistického režimu. O 300 korun méně za každý započatý rok ve funkci by nově mohli mít vysocí činitelé Komunistické strany Československa a Slovenska (KSČ a KSS), vedoucí pracovníci komunistických aparátů a vybraní náčelníci národní a státní bezpečnosti, pohraniční stráže a Lidových milicí. Návrh důchodové novely ve středu projedná vláda.
Má stát dotovat spoření na důchod lidem, kteří už sami v důchodu jsou? Úvaha ministerstva financí vzbudila v minulém roce diskuzi a vybudila zároveň i další z řady stížností, kterými se opoziční hnutí ANO snaží rušit prakticky všechny změny týkající se důchodců u Ústavního soudu. Vláda se totiž rozhodla dále nedávat státní příspěvky do třetího pilíře lidem, kteří si stále spoří v důchodovém věku. Jednoduše pro to, že má třetí pilíř sloužit k zabezpečení právě na důchod.
Novinka v důchodovém spoření za rok fungování překročila hranici sto tisíc klientů. Tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP) se tak řadí na podobná čísla, jaká v prvním roce dokázal před lety oslovit třetí pilíř při startu doplňkového penzijního spoření. Do DIP, který má sloužit k zajištění na stáří, vložilo dosud peníze 116 500 Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů.
Poslanecký klub opozičního hnutí ANO jednomyslně schválil podání návrhu na zrušení změn v důchodovém systému k Ústavnímu soudu (ÚS). Po úterním jednání klubu o tom informovala jeho předsedkyně Alena Schillerová. Experti hnutí zanalyzovali možné protiústavní aspekty vládní důchodové reformy a procedury jejího přijetí. "Naši experti teď vypracují stížnost a o jejím podání budeme informovat," uvedla Schillerová.
My v hnutí ANO chceme daně efektivně vybírat a snižovat, ne jako vláda Petra Fialy (ODS), která je zvyšuje a vybírá neefektivně. Pro Echo24 to řekl lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Už dříve avizoval, že pokud se po volbách dostane do vlády, chce „zařídit levné energie a plyn a levnější bydlení“. To však podle jeho slov nějakou dobu potrvá. Pro mladé lidi chce ANO vrátit vyšší slevy na jízdném a seniorům zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 let, ale také třeba zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
Vláda vyškrtla z řešení tzv. náročných profesí přes stovku tisíc lidí, nyní se bude zabývat dlouho očekávaným návrhem, který jim ho má do budoucna umožnit. Kompromisní návrh přinese prvně zásadní rozdíl především pro lidi v předdůchodovém věku. Podle původního návrhu totiž měli ti, kdo odpracovali v náročném provozu posledních 10 let, nárok odejít do důchodu bez krácení o více než rok dříve. Teď nemají dřívější odpracované roky hrát roli.
Důchodci či mladiství už po dosažení limitu nemusí v lékárnách nic platit, chlubí se na sítích TOP 09. Naráží tím na změnu, která začala platit od nového roku. Ta však neznamená, že už lidé nebudou nic doplácet. Zákazníkům lékáren se skutečně uleví v tom, že nebudou muset čekat na zpětné vracení přeplatků a cena se jim sníží ihned při placení. To je ale daleko od představy, že už v lékárně nemusí platit nic navíc.
V otázce důchodů žen se řeší především dvě zásadní odlišnosti – výchova dětí a výrazně nižší penze, ačkoliv pobíraná po delší dobu. Obou těchto aspektů se má dotknout důchodová reforma. Některá opatření mají ženám alespoň potenciálně důchod navýšit, změny pak nastávají i v případě tzv. výchovného, které je v důchodovém systému poměrně nedávnou novinkou. Důchodová reforma pak ale také potvrdila, že ženy s vyšším počtem dětí přijdou o výhodu dřívějšího odchodu do penze.
Důchodová reforma přináší novinku, která má vyrovnat zejména často výrazné rozdíly mezi důchody žen a mužů. Lépe vydělávající z partnerů se tak bude moci rozhodnout, že si trochu „ubere“ ve prospěch druhého. Pokud se tak oba dohodnou, sociální správa jim za dobu manželství započítá odvody společně. To bude tak pro méně vydělávajícího znamenat navýšení důchodu. Týkat se to bude i registrovaného partnerství.
