K závěrečnému hlasování míří poslední a také jedna z nejkontroverznějších částí vládní penzijní reformy. Úprava předčasných podmínek důchodu pro zhruba stovku tisíc lidí z tzv. rizikových profesí budí odpor prakticky na všech stranách od odborů po zaměstnavatele a zároveň se jako i některé další části reformy dočkala zásadních změn na poslední chvíli. A patří k další z částí reformy, kterou bude chtít velmi pravděpodobně opozice po případném úspěchu ve volbách minimálně změnit.

Mělo jít o elegantní řešení, tedy nezdržovat hlavní balík důchodové reformy a kontroverzní otázku dřívější penze pro náročné profese vyřešit vzápětí novým návrhem. Místo toho však zhruba sto tisíc zaměstnanců zůstalo ve vakuu, kdy na stole leží narychlo upletené řešení, které prakticky nikdo nechce. Předloha nyní čeká na finální hlasování v Poslanecké sněmovně, je na programu středeční mimořádné schůze.

Původní úpravu, na které ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pracoval dlouhé měsíce mimo jiné i s ministerstvem zdravotnictví, škrtli narychlo spletenou změnou na poslední chvíli koaliční poslanci ODS a TOP 09. Vládní verze důchodové reformy předpokládala pro zhruba 108 000 lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Tedy stejně, jako tomu podle důchodové reformy má být v případě výrazně nižšího počtu pracovníků tzv. čtvrté kategorie prací.

Nynější návrh se výrazně liší. Zhruba stovka tisíc zaměstnanců má od zaměstnavatelů dostávat nižší příspěvek do penzijního spoření. To na jednu stranu znamená, že by s penězi mohli nakládat dle svého uvážení v rámci penzijního spoření, tedy jednak by je mohli využít k dřívějšímu odchodu do důchodu, ale například také až po vstupu do řádné penze. Zároveň to však znamená, že zvlášť lidé v předdůchodovém věku mohou zapomenout na dřívější odchod do penze ve stejném tempu jako pracovníci čtvrté kategorie. Ti, kdo už mají za sebou deset let (či více) v náročné profesi, totiž mají mít ihned možnost odejít o rok a čtvrt dříve.

Pro zaměstnance z třetí kategorie bude nynější návrh znamenat, že si musí nejprve naspořit velmi významné částky. Využívat by totiž měli tzv. předdůchodu. Jenže našetřit si minimální částku i na pobírání předdůchodu po dobu 15 měsíců znamená poměrně dost. Uživatel předdůchodu musí mít totiž podle pravidel naspořeno na každý měsíc, kdy ho bude pobírat, alespoň 30 % průměrné mzdy. To znamená, že v nynějších číslech pro výplatu minimální částky (zhruba 13,5 tisíce měsíčně) musí zaměstnanec na dřívější odchod o rok a čtvrt dříve naspořit minimálně téměř 203 tisíc korun. Pokud by si chtěl s minimální částkou dopřát celých pět let předdůchodu, což je maximální délka jeho výplaty, potřebuje naspořit zhruba 812 tisíc.

Zaměstnancům, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň 11 směn za měsíc, měla firma podle původní předlohy spořit čtyři procenta vyměřovacího základu výdělku. Při třech až deseti směnách by zaměstnavatel posílal tři procenta. Při jedné či dvou směnách by spoření povinné nebylo. Rozpočtový výbor však podpořil už dřív úpravu, podle které by zaměstnavatelé dávali čtyři procenta vyměřovacího základu již od tří odpracovaných směn.

Předlohu má čekat ještě řada úprav. Sněmovna by měla podle stanoviska rozpočtového výboru schválit návrh Martina Dlouhého (TOP 09), jež se týká možného souběhu hrazení vyššího důchodového odvodu a příspěvku na individuální spoření. Pokud by zaměstnavatelé museli ve stejném měsíci platit u konkrétního zaměstnance zvýšené pojistné kvůli práci zařazené do čtvrté kategorie rizika i příspěvek z důvodu výkonu práce zařazené do třetí kategorie, poslali by jen příspěvek na individuální spoření. Půlroční posun účinnosti na leden 2026 pak navrhl poslanec Viktor Vojtko (STAN).

Podmínky pro čerpání předdůchodu by se měly lidem s rizikovou prací podle návrhu zákona zmírnit, nebudou na něj muset spořit aspoň deset let. Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou firmě muset nahlásit, že spoření chtějí, od dalšího měsíce by měli peníze dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu podle předlohy pokuta až dva miliony korun. Na dodržování povinností zaměstnavatelů by měly dohlížet podle pozměňovacího návrhu Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) územní správy sociálního zabezpečení místo inspekce práce. Výbor dal k této změně kladné stanovisko.

S návrhem kromě opozice nesouhlasí ani zaměstnavatelé a ani odbory. „Návrh zvyšuje administrativní složitost mzdové agendy a přenáší odpovědnost státu za sociální zabezpečení na zaměstnavatele, neřeší finanční spoluúčast samotných zaměstnanců. Povinné příspěvky do konkrétně určených finančních produktů navíc pokřivují trh a snižují možnosti zaměstnanců svobodně rozhodovat o svých financích,“ uvedl dříve tajemník Hospodářské komory Ladislav Minčič.

A stejně tak kategoricky odmítají návrh odbory. Ty se spolu se zaměstnanci už dříve ohradily i proti způsobu, jakým návrh vzniká, tedy že se o jeho podobě dozvěděly až z médií. Stejně tak se ale shodují například v tom, že jde o administrativně příliš náročné řešení. Už dříve odbory kritizovaly, že návrh předkládají poslanci a chybí tak zpráva o dopadech či připomínkové řízení. Podle odborů a organizací zaměstnavatelů pak navrhovaný povinný příspěvek omezuje kolektivní vyjednávání o zaměstnaneckých benefitech, řada firem tak totiž pracovníkům už na důchod přispívá.