Tag: senioři

Články k tagu

PŘEHLEDNĚ: Co všechno změní penzijní reforma a kdy se vás to začne týkat

Vládní úpravy parametrů penzijního systému přečkaly i poslední zkoušku u Ústavního soudu a minimálně do voleb je lze tedy považovat za prosazené. Celý balík reformy tak mění prakticky všechny důležité parametry systému, nečiní tak ovšem najednou. Zatímco dnešních penzistů se může nejdříve za několik let dotknout snížení valorizací, pro ty budoucí je na stole celá řada dalších změn a už v minulých letech na ně dopadly například změny u předčasných penzí.

Na ročníky šedesátých let brzy čeká novinka. Mohou výhodně do předčasného důchodu

Už od ledna si bude moct část lidí v předdůchodovém věku zažádat o zvýhodněný vstup do předčasného důchodu, mezi prvními některé ročníky ze šedesátých let. Cesta k němu však není zrovna jednoduchá, žádat o něj mohou pouze lidé, kteří mají odpracováno 45 let. Do této doby se přitom řada věcí nedá započíst, včetně těch, které platí pro běžný předčasný důchod. Na druhou stranu platí, že je možné si některé doby pojištění zpětně uhradit. Kdo podmínky splní, může získat předčasnou penzi jen s polovičním krácením.

U voleb se rozhodne, o kolik lidem porostou penze. Stát to může stovky miliard

Vládní úprava penzí obstála v poslední zkoušce, když Ústavní soud odmítl i poslední stížnost ze strany hnutí ANO. Podle odborníků má v příštích desetiletích umožnit výrazné úspory ve výdajích na důchody, které začnou rozpočet obzvláště zasahovat s odchodem silných generací z pracovního trhu. O tom, zda budou mít skutečně dopad úpravy jako je zpomalení růstu nových důchodů či odklad důchodového věku, se však rozhodne až v podzimních volbách.

Do důchodu v 67 letech. Reforma finálně platí: jak se to dotkne penzí

Ústavní soud rozhodl o poslední stížnosti týkající se důchodové reformy a ta má tak nyní skutečně finální podobu, tedy alespoň do podzimních voleb. Stížnost přitom mířila na hlavní balík penzijní reformy, toto rozhodnutí tak stvrzuje dvě ze tří nejsilnějších opatření, která mají srazit výdaje penzijního systému. A zatímco mírné oddalování penzijního věku pocítí lidé až za několik let, druhé stvrzené opatření mohou pocítit už od příštího roku. Nově přiznané penze se totiž začnou pomalu snižovat.

Důchody čeká v lednu dvojnásobný růst oproti letošku. Opozice chce víc

Důchodcům by měla od ledna penze v průměru stoupnout až o zhruba 650 korun. Jde téměř dvojnásobek oproti valorizacím z letošního ledna. To tak bude znamenat, že se průměrný důchod vyhoupne vysoko nad 21 tisíc korun a v porovnání s rokem 2020 vyroste o polovinu. Průměrná penze tak pokračuje v porážení inflace posledních let, která za stejné období vyrostla zhruba o třetinu. Odhad vyplývá z propočtů Národní rozpočtové rady, na které upozornila Česká televize. Podle opozice by měl být růst důchodů větší.

Zvyšování důchodového věku může skončit dříve, než začne platit. Rozhodnutí padne za pár dní

Zrušit celý hlavní balík důchodové reformy, nebo alespoň dílčí části jako zcela zásadní odklad věku pro odchod do penze. O to usiluje ve své už několikáté stížnosti k Ústavnímu soudu opoziční hnutí ANO. Na rozdíl od předchozí stížnosti, kde se na stanovisko soudu čekalo rok a půl, vynesou ústavní soudci verdikt už po třech měsících od podání stížnosti. Ta míří mimo jiné také na kontroverzní úpravu předčasného důchodu pro tzv. rizikové profese.

Pravidelné zdravotní prohlídky řidičů nově až od 70 let, změna začne platit příští rok

Pravidelné zdravotní prohlídky starších řidičů budou od příštího roku nutné od 70 let věku místo nynějších 65 let. Doklad o zdravotní způsobilosti už motoristé nebudou muset vozit s sebou, závěry posudku budou pro kontrolu v registru řidičů. Obdobně to bude platit i pro posudky na žadatele o řidičské oprávnění a v dalších situacích. Změny přinese novela o elektronizaci zdravotnictví, kterou dnes podepsal prezident Petr Pavel.

Důchody jako v Německu můžeme mít brzy, slibují Stanjura s Fialou. Nesmysl, reagují ekonomové

Důchody jako v Německu můžeme mít v Česku brzy. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura při jedné z předvolebních debat koalice Spolu a následně tuto ambici potvrdil také premiér Petr Fiala (oba ODS). Ekonomové, které oslovil deník Echo24 nicméně uvádí, že rozhodně není úkolem vlády dohánět německé důchody, protože by to akorát vedlo k dalšímu obrovskému zadlužování a zhoršení udržitelnosti důchodového systému. Varují před podobnými populistickými sliby.

Ústavní soud může zarazit penzijní reformu v základech. Rozhodne o opatření za desítky miliard

Ústavní soud po roce a půl rozhodne o jednom ze základních pilířů vládní důchodové reformy. Zejména přitvrzení pravidel pro odchod do předčasného důchodu vzbudilo kontroverze už při schvalování, kdy do procesu rázně vstoupil prezident Petr Pavel. Zároveň druhá část opatření, tedy snížení pravidelných valorizací penzí, patří ke trojici nejsilnějších opatření reformy z hlediska přiškrcení výdajů. Stanovisko k návrhu, kterým novelu napadli poslanci hnutí ANO, soudci veřejně vyhlásí už ve středu.

Věk není jen číslo. Věk je to číslo

Zdařilý výsadek do generace vnuček se povedl paní Monice (59), když infiltrovala tradiční svátek přirozené krásy, upřímnosti a originality, soutěž miss. Ambice čiperné šedesátnice stát se ve známém vesmíru tou nejkrásnější jí vynesla spoustu fanoušků, protože „krásná lze být v každém věku“. To je sice pravda, ale zároveň všichni tak nějak víme, za kterou ze dvou objektivně krásných žen se ohlédne polovina ulice, když mezi nimi bude čtyřicet let rozdíl. Tak to chodí. Proč ne (zároveň ale taky proč ano?). Lidé každopádně v touze po pozornosti dělají mnohem strašlivější věci, než je boj o „korunku krásy“ ve věku, který tomu nepřísluší.

Zájem o předčasné důchody neustal, v Česku ho pobírá už téměř 800 tisíc lidí

Na pozadí debat o odsouvání důchodového věku a udržení penzistů na trhu práce pokračuje trend, který míří zcela opačným směrem. Češi ve velkém odcházejí do důchodu předčasně. Ačkoliv se tempo oproti krizovým rokům díky zásahům vlády zpomalilo, poměr předčasných penzistů nadále roste a podle nejnovějších čísel sociální správy nyní předčasnou penzi pobírá přes 762 tisíc lidí. Vláda v roce 2023 výrazně zpřísnila podmínky pro odchod do předčasného důchodu.

Upřela vláda lidem právo odejít dříve do penze? Ústavní soud se po roce a půl vyjádří

Přitvrzení maximální doby pro odchod do předčasné penze i přiškrcení valorizací důchodů napadlo hnutí ANO u Ústavního soudu už v listopadu 2023. Dlouho očekávané stanovisko k jedné ze zásadních částí vládní penzijní reformy by měli ústavní soudci sdělit na veřejném vyhlášení nálezu příští středu, vyplývá z informací na webu Ústavního soudu. Novela, na kterou stížnost míří, už od října předminulého roku zpomaluje valorizace a zpřísňuje podmínky předčasné penze.

Poslední část reformy penzí jde do finále. Přežít může opět jen do voleb

K závěrečnému hlasování míří poslední a také jedna z nejkontroverznějších částí vládní penzijní reformy. Úprava předčasných podmínek důchodu pro zhruba stovku tisíc lidí z tzv. rizikových profesí budí odpor prakticky na všech stranách od odborů po zaměstnavatele a zároveň se jako i některé další části reformy dočkala zásadních změn na poslední chvíli. A patří k další z částí reformy, kterou bude chtít velmi pravděpodobně opozice po případném úspěchu ve volbách minimálně změnit.

Finální důchodový účet: kolik má ušetřit reforma a co může naopak penze prodražit

Vládní důchodová reforma má v budoucnu potenciál snížit výdaje za důchodový systém o stovky miliard. Ačkoliv zdaleka neprošla v nejtvrdší možné podobě, její efekt by měl stále být značný. Ze schválené podoby parametrických úprav systému už je tak i jasné, v jakém měřítku konkrétní opatření výdaje sníží, či naopak jak opět nabobtnají, pokud nestihnou vůbec vstoupit v platnost.

Pracující důchodci si řekli už o 300 milionů. Hnutí ANO chce novinku zrušit

Pracující důchodci si mohou od letošního roku navýšit své měsíční výdělky i o tisíce měsíčně. Novinka jim umožňuje získat slevu na odvody ze sociálního pojištění. V dubnu už tuto slevu uplatňovalo přes 130 tisíc lidí, kterým v průměru zůstávalo navíc 2638 korun měsíčně. Nynější systém od ledna nahradil původní mechanismus, který navyšoval za práci penze doživotně. I tato změna v důchodovém systému pak čelila kritice opozice, hnutí ANO chce novinku zrušit.

Vláda chtěla oživit penzijní spoření. O novém produktu ani po roce skoro nikdo neví

Už přes rok funguje nová forma penzijního spoření, které mělo nabídnout lidem možnost výrazně vyššího zhodnocení úspor na stáří. Zas tak velký zájem však tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP) nevyvolal a jak ukazují dlouhodobě průzkumy, není se příliš čemu divit. Většina lidí totiž stále neví, o co vlastně jde. Stát rozšířil možnosti, kterými si Češi mohou spořit na stáří, o tzv. DIP od začátku loňského roku.

Hnutí ANO chce vynulovat důchodovou reformu. Řešení vidí v tom, že „bude líp“

Hnutí ANO už nekličkuje a říká poměrně přímočaře, že vynuluje důchodovou reformu, tedy parametrické změny zavedené nynější vládou ve snaze přiškrtit zadlužení penzijního systému. Nechce rušit vše, ale vše s reálným dopadem ano, tedy růst důchodového věku, zpomalení valorizací i růstu penzí v další dekádě. Řešení pak vidí ve víře, že se dostatečně nastartuje ekonomický růst a zvýší porodnost. Spoléhat se chce hnutí ANO ale i na peníze podnikatelů.

Co se stárnoucí populací? Dánové našli tvrdé řešení. Do důchodu půjdou všichni až v 70 letech

Dánsko se připravuje na zásadní změnu důchodového systému. Parlament v Kodani ve čtvrtek odhlasoval zvýšení důchodového věku až na 70 let. Nová hranice začne platit v roce 2040 a dotkne se všech, kteří se narodili po 1. lednu 1971. Skandinávská země pokračuje v již zavedené praxi, kdy důchodový věk pravidelně upravuje podle vývoje průměrné délky života. Od roku 2006 Dánsko každých pět let hodnotí, zda je nutné věk pro odchod do důchodu posunout.

Pracujícím důchodcům zůstávají i tisíce měsíčně navíc. O novou slevu si zatím požádal jen zlomek lidí

Ve snaze udržet seniory na trhu práce přišla vláda s novinkou, která jim má okamžitě navýšit měsíční výdělky. Pokud si o to tedy řeknou. Pracující důchodci tak mohou získat slevu na odvody sociálního pojištění. Po prvních třech měsících se ke slevě přihlásilo přes 30 tisíc zaměstnanců, kterým v průměru zůstávají v kapse tisícovky navíc. Zdaleka tak nejde o většinu, podle posledních čísel z roku 2022 bylo téměř 200 tisíc pracujících seniorů, z toho přes 160 tisíc v zaměstnaneckém poměru.

Chcete do důchodu o 5 let dřív? Jak funguje předdůchod a v čem je jiný než předčasná penze

V souvislosti s důchodovou reformou se vzedmula debata o předčasných odchodech do penze. Ty se staly obzvláště populární během inflační krize a vláda se následně rozhodla zasáhnout přitvrzením podmínek. Stále častěji se však skloňuje i možnost tzv. předdůchodu. Ten je stále možné využít i pět let před řádným penzijním věkem. Jde však o diametrálně odlišnou záležitost od státního předčasného důchodu.

Husákovy děti jako časovaná bomba. Firmám nezbyde, než se přizpůsobit

Už v následujících deseti letech opustí český trh práce přes milion lidí, kteří zamíří do penze. Zatímco tento úbytek ještě zvládne kompenzovat přírůstek z druhé strany, v následujících letech začne odcházet populačně nejsilnější generace tzv. Husákových dětí. A to bude nejen pro trh práce značná výzva. Česko navíc patří k zemím, kde lidé chodí do penze často přesně podle hodinek, nemalá část přitom využívá i možnosti odejít do důchodu předčasně. Proto se tématem posledních let stala myšlenka udržet lidi déle na trhu práce.

Roste počet lidí, kteří využívají nové spoření na důchod. Měli by si však dávat pozor na rizika

Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, dosud vložilo peníze víc než 150 000 Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů. Ruku v ruce s tím však jde varování, aby si lidé dávali velmi záležet, komu z desítek společností své peníze svěří. I zdánlivě malý detail je totiž může v dlouhodobém měřítku připravit o spoustu peněz.

Důchodce čekají roky nízkého navyšování penzí, nehledě na reformu

Po letech vysokého růstu důchodů přišlo několik let „půstu“. Čeští penzisté se možná až téměř do konce dekády musí smířit s nízkými valorizacemi svých důchodů v počátku každého roku. Bude se totiž čekat na růst reálných mezd. Podobně jako v posledních dvou případech řádných valorizací tak penze porostou pouze o inflaci. Podle zákona se důchody upravují vždy od ledna o růst cen pro domácnosti důchodců a o třetinu růstu reálných mezd.

EU schválila sporný lék proti Alzheimerově chorobě. Cílí přímo na příčinu nemoci, ale přináší rizika

Evropská komise vůbec poprvé schválila léčbu Alzheimerovy choroby, která se zaměřuje na základní mechanismy onemocnění. Jedná se o protilátku zvanou Lecanemab, která je určená pro pacienty v raném stádiu nemoci. Podle odborníků však může být tato terapie vhodná jen pro velmi omezenou skupinu pacientů, uvádí německý Bild. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučila v listopadu 2024 používat Lecanemab k léčbě mírných kognitivních poruch nebo lehké demence způsobené Alzheimerovou nemocí.

Rizikový předčasný důchod. Propad na burzách ukazuje, co se může stát s příspěvkem zaměstnavatelů

Přes sto tisíc zaměstnanců čeká, za jakých podmínek mají mít nakonec možnost odejít do předčasného důchodu. A nynější situace na trzích ukazuje, že vládou chystané řešení jim za určitých podmínek může v tomto ohledu nabídnout i poněkud divokou „jízdu“. Řešením pro větší část zaměstnanců z tzv. rizikových profesí mají být totiž povinné příspěvky zaměstnavatelů do penzijního spoření. To by tak pro ně znamenalo nejen naspořit značně velkou částku, ale zejména v případě kratší doby spoření také značný rozdíl oproti státnímu předčasnému důchodu v případě podobných výkyvů, jako byl například i ten způsobený pandemií covidu.

Ústavní soud může před volbami shodit „bombu“ do reformy penzí. Rozhoduje už rok a půl

Upřela vláda lidem právo odejít dříve do důchodu? To je zjednodušeně otázka, kterou už téměř rok a půl řeší Ústavní soud. Ten hnutí ANO zásobuje stížnostmi na prakticky všechny aspekty důchodové reformy, naposledy v březnu podalo stížnost na její hlavní „balík“. Už od konce roku 2023 však soud řeší stížnost na jednu z prvních změn, která tomu předcházela. Jde o zkrácení možnosti odejít do předčasného důchodu z pěti na tři roky. Už v době schvalování vyvolala novela kontroverze, mimo jiné i kvůli úpravě systému valorizací.

Sto tisíc zaměstnanců visí ve vzduchu. Vláda tlačí návrh předčasných důchodů, který nikdo nechce

Mělo jít o elegantní řešení, tedy nezdržovat hlavní balík důchodové reformy a kontroverzní otázku dřívější penze pro náročné profese vyřešit vzápětí novým návrhem. Místo toho však zhruba sto tisíc zaměstnanců zůstalo ve vakuu, kdy na stole leží narychlo upletené řešení, které nikdo nechce. Sněmovní výbory tak budou ve středu řešit návrh, který zásadně odmítají zaměstnavatelé i odbory.

Český senior s vysokým důchodem pochopí řezání kvůli obraně, když hrozí válka, zní ze STAN

Stát se musí postarat hlavně o bezpečnost svých občanů a věřím, že český senior s vysokým důchodem řezání pochopí, když tu hrozí válka. Uvedl to poslanec hnutí STAN Petr Letocha. Šéf bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) uvedl, že Česko má rozbujelý sociální systém a je na místě debatovat o jeho osekání. Oba poslanci se k tématu vyjadřovali ve vysílání CNN Prima News. Podle Pavla Žáčka je zbrojení v současné geopolitické situaci na místě a Evropu čeká spousta práce.

Vláda dokázala nemožné, poštvala proti sobě zaměstnavatele i odbory kvůli náročným profesím

Spory a chaotické změny vládního kabinetu vytvořily poněkud paradoxní spojenectví. Proti úpravě dřívějšího odchodu do důchodu pro tzv. rizikové profese brojí ruku v ruce odboráři spolu se zaměstnavateli. Původní úpravu, na které ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) pracoval dlouhé měsíce mimo jiné i s ministerstvem zdravotnictví, škrtli narychlo spletenou změnou na poslední chvíli koaliční poslanci ODS a TOP 09. Návrh ve čtvrtek zamířil do výborů ve sněmovně,

Hrozící kolaps v péči o seniory: do roku 2040 bude kvůli stárnutí potřeba až 35 tisíc nových lůžek v domovech

Česko bude do roku 2040 potřebovat až 35 700 nových lůžek v domovech, stacionářích a dalších zařízeních pro seniory či lidi s demencemi. Důvodem je stárnutí a s ním spojené nemoci. Tři čtvrtiny z nových míst by měly připadnout lidem nad 80 let. Vyplývá to z propojených údajů ze zdravotnického a sociálního informačního systému, které poskytlo ministerstvo práce. Data připravil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).