Mezi českou veřejností dál převládá názor, že současný důchodový systém není spravedlivý, přesto takto smýšlejících ubylo na 56 procent. Před rokem tvrdilo, že je systém penzí nespravedlivý, 60 procent Čechů. Spolu s tím se o tři body na 29 procent zvýšil počet občanů, podle nichž důchody zajistí lidem důstojné stáří. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM, která jeho výsledky v úterý poskytla ČTK.
Zásadní dokument, který lidé potřebují pro výpočet své budoucí penze, se dočká výrazné změny. Jde o evidenční listy, které dosud zaměstnavatelé každoročně předávají zaměstnancům, a jejichž výpadek může při vstupu do penze způsobit lidem nepříjemné potíže. Nezřídka se totiž stává, že po desítkách let už evidenční listy lidé nemají a zjistí, že je z rozličných důvodů nemá ani sociální správa. I v takových případech však lze situaci ještě řešit.
Populace v Česku stárne a politici se snaží přijít na způsob, jak udržet část penzistů nadále aktivní na pracovním trhu. V rámci penzijní reformy tak přišla po dlouhé době zásadní změna, která dala pracujícím důchodcům možnost požádat o slevu na odvody na sociálním pojištění. O novinku je zájem, brzy slevu začalo využívat přes 130 tisíc lidí a v průměru jim tak měsíčně zůstávalo přes 2 500 korun navíc. Po volbách by však systém odměn za práci v důchodovém věku mohly potkat další změny.
Když jsme se před lety ohlíželi za vládou Petra Nečase a tázali se, jak mohla být smetena tak snadno, nabíral zpětně na významu jeden faktor, který si člověk ve víru policejní razie na Úřadu vlády tolik neuvědomoval. Kupní síla průměrného Čecha se během dvou let razii předcházejících zmenšila o dvě procenta. Ekonomické zahnívání, zní jedna hypotéza, tak ve společnosti vytvářelo pocit nespokojenosti, v jakém pak i naprosto absurdní policejní zátah mohl u veřejnosti projít s jakýmsi porozuměním.
Hnutí ANO dlouhodobě slibuje z většiny zrušit vládní důchodovou reformu, tedy úpravy některých parametrů současného systému, které mají v budoucnu výrazně snížit jeho výdaje. Ve volebním programu tak slibují zastropovat opět růst penzijního věku na 65 letech i návrat započítávání poloviny růstu reálných mezd do pravidelných valorizací penzí. Tato opatření mají společné dvě věci: jde o dvě ze tří nejúspornějších opatření reformy a také se začnou projevovat až prakticky po skončení příštího volebního období.
V Německu vzbudil bouřlivou diskuzi návrh, aby lidé po vstupu do důchodu strávili povinně rok pomocí v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. S nadsázkou lze říci, že podobná povinnost by se „hodila“ i v Česku. I zde totiž hrozí stejné problémy kvůli stárnutí populace a potížím s personálním zajištěním sociálních služeb. I zde však myšlenka vyvolává spíše kritiku. V Evropě se však objevují i jiné „recepty“.
Průměrný starobní důchod od ledna vzroste o 668 korun. Dostat by se tak měl na 21.839 korun. Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní penze se zvýší o 240 korun a k tomu se zvedne jejich zásluhový procentní díl ještě o 2,6 procenta. Dnes ráno to na briefingu oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle navrhovaného rozpočtu má mít ministerstvo práce příští rok na důchody 722,2 miliardy korun, tedy o téměř 22,5 miliardy korun víc než letos.
Muž, který v pondělí odpoledne na předvolebním mítinku hnutí ANO v Dobré na Frýdecko-Místecku udeřil lídra moravskoslezské kandidátky Andreje Babiše berlí, se mu prostřednictvím sociální sítě omluvil. Útoku lituje, podle svého vyjádření se zachoval špatně a dodatečně předsedovi ANO popřál k narozeninám. Babiš po útoku na dva dny přerušil svůj předvolební program. Policie uvedla, že muže kromě výtržnictví podezírá i z pokusu o ublížení na zdraví.
Do sněmovních voleb zbývá měsíc a deník Echo24 bude postupně přinášet názory předsedů a lídrů jednotlivých stran a hnutí k zásadním ekonomickým, sociálním či bezpečnostním otázkám, které Českou republiku trápí. Jako první lídři odpovídali na otázku, která v tomto období vyvolávala bouři emocí a nekonečné opoziční obstrukce: Jak zajistíte seniorům důstojné stáří? Je hranice odchodu do penze 67 let optimální? Lídři jsou řazeni podle preferencí v průzkumech.
Vládní úpravy penzijního systému se mají projevovat v horizontu dlouhých let, to také znamená, že ne všechna opatření se stejně dotknou všech generací, které budou postupně dospívat do důchodového věku. Jak ukazují propočty Národní rozpočtové rady, rozdíl je i v tom, které generace reformu nejvíce „zaplatí“. K zásadním zlomům bude docházet u generací z poloviny šedesátých a sedmdesátých let, na ty pozdější pak má zase v největší míře dopadnout opatření, které z úprav vyvolalo největší kontroverze.
Doba, kterou lidé tráví ve starobním důchodu, se loni zase prodloužila. V průměru trvala 24,74 roku, tedy skoro o 44 dnů déle než v roce 2023. U žen se v minulém roce penze meziročně protáhla průměrně téměř o 55 dnů, u mužů asi o 25,5 dne. Vyplývá to z nové důchodové ročenky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle údajů se za posledního půl století čas v důchodu víc než zdvojnásobil. Od začátku tisíciletí je delší o pět let.
Po přitvrzení podmínek předčasných penzí o ně očekávaně poklesl zájem. To by se však mohlo částečně změnit už v lednu. Ročníky šedesátých let budou první, které dostanou možnost vstoupit do předčasného důchodu za výrazně výhodnějších podmínek. Týkat se to však bude lidí, kteří splní poměrně přísná kritéria. Novinka má ocenit zejména ty, kteří odpracovali značnou porci let, v nichž odváděli sociální pojištění. Předčasné důchody zažily nejdramatičtější vlnu zájmu v letech inflační krize.
Takzvaný index stáří, který odpovídá počtu seniorů na stovku dětí, se v Česku zvyšuje. Na sto chlapců a děvčat do 15 let připadalo loni 133 osob nad 65 let, meziročně asi o čtyři víc a proti roku 2018 o deset víc. Po covidové epidemii se znovu prodlužuje život. Naděje dožití pětašedesátníků a pětašedesátnic se v různých krajích ale liší, mezi Prahou a Ústeckým krajem je rozdíl 2,5 roku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Index stáří mohou samosprávy využít při plánování služeb pro své obyvatele.
Zhruba stovka tisíc zaměstnanců z rizikových profesí zůstala mimo penzijní reformu. Dostanou sice povinné příspěvky zaměstnavatelů, dřívější penzi si však budou muset případně zaplatit ze svého spoření. Rozhodnutí padlo po zmatečném rozbroji uvnitř koalice Spolu, od té doby probíhá hádka, jestli vláda vyvolala přehnaná očekávání u části zaměstnanců, nebo naopak splnila slib. Realita je ale poměrně jednoduchá. Kdo je pár let před důchodem a nešetřil si sám či už nyní s přispěním zaměstnavatele, do důchodu dříve zkrátka nepůjde.
Němečtí důchodci by měli povinně jeden rok pomáhat v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. V rozhovoru s časopisem Der Spiegel to navrhl předseda Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcel Fratzscher. Starší generace by podle něj měla prokázat více solidarity s mladými. Rok prací v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích v současnosti tráví řada mladých lidí. Takzvaný sociální rok je ale dobrovolný.
Důchodová reforma přináší i několik změn, které mají zejména ženám „dorovnat“ nižší důchody například kvůli výpadkům za dobu péče o děti. Jednou z takových změn je i novinka, která má manželům dobrovolně umožnit – zjednodušeně řečeno –podělit se spolu o část penze tak, aby tomu méně vydělávajícímu trvale vzrostla. Ačkoliv zní změna v zásadě pozitivně, lidé by si měli takové rozhodnutí dobře spočítat. V praxi totiž existují i některá úskalí. Vyplatit se tak podobný krok rozhodně nemusí všem.
Kdo vychovával v rodině děti víc a kdo na tom vlastně tratil? To rozhodně nemusí být vždy jednoduchá otázka. O tom se už nějakou dobu přesvědčuje jak sociální správa, tak i české soudy. Tzv. výchovné, které teprve od roku 2023 navyšuje penze zejména ženám, které kvůli péči často pobírají nižší důchody, vedlo poměrně rychle od zavedení ke stovkám stížností na sociální správu. A řada z nich už doputovala k soudnímu řešení. Rodiče se tak se sociální správou u soudů „perou“ o to, zda jim úředníci neodmítli navýšit důchody neprávem.
Naděje na dožití obyvatel Evropské unie se v roce 2023 po pandemickém propadu opět zvýšila, avšak Česko i Slovensko zůstávají pod průměrem. Vyplývá to z aktuálních statistik Eurostatu zveřejněných v publikaci Key figures on Europe 2025. Nejvyšší naději na dožití vykazují tradičně státy jižní a západní Evropy. Průměrná délka života v EU činila v roce 2023 podle Eurostatu 78,7 roku u mužů a 84,0 roku u žen. V Česku je to méně – novorozený chlapec má naději dožít se 76,9 roku a dívka 82,8 roku.
Zatímco se poslední roky se značnými obtížemi a kompromisy rodila vládní důchodová reforma, s blížícími se volbami se zdá, že jich bude najednou na stole hned několik. Vládní změny parametrů současného systému chce rušit opozice a přichází se zatím nepříliš konkrétními návrhy či přáními, jak se má situace vyřešit. U opozice ale situace nekončí, nedávno oznámili práci na vlastní důchodové „reformě“ i odboráři.
Některé budoucí změny v důchodech se týkají zejména žen či rodičovství. Ať už mluvíme o vyrovnávání důchodového věku, který nijak nesouvisí s nynější penzijní reformou a podle kterého půjdou už v příštím roce poprvé matky (zatím pouze ty s jedním dítětem) do důchodu ve stejném věku jako muži, nebo o opatřeních reformy, která mají zvýšit penze zejména matkám za dobu výchovy dětí, ale obecně zkrátka mířit k narovnání výše penzí mezi muži a ženami.
Podle vlády splněný slib, podle kritiků narychlo přichystaná náplast, která zbytečně zatíží firmy byrokracií a zejména zaměstnancům v předdůchodovém věku nepřinese nic. K podpisu prezidenta míří kontroverzní řešení dřívějšího odchodu z práce pro zhruba stovku tisíc lidí v části tzv. rizikových profesí. Nynější verze návrhu znamená, že odejít do „důchodu“ dříve mohou ti, kteří si našetří vyšší statisíce korun.
Doby důchodového pojištění hrají zásadní roli při získávání penze a u podmínek penzí předčasných došlo dokonce k přitvrzení. Lidem se tak například nabízí možnost odejít do předčasné penze jen s polovičním krácením, jenže musí získat dlouhých 45 „odpracovaných“ let, pro běžný předčasný důchod pak 40 či pro řádný 35 let. Může se tak stát, že k dosažení výhodnější či i řádné penze zbývá i poměrně krátká doba, ať už kvůli různým zápočtům studia či některým životním situacím.
Zemědělci v České republice hlásí nejrychlejší růst cen za poslední více než dva roky. Ceny, za které prodávají svou produkci do obchodní sítě nebo ke zpracování, vzrostly v červnu meziročně o 13,4 procenta. Podle statistiků jde o pokračující trend, který se nevyhnutelně promítá do cen potravin na pultech obchodů. V kontrastu s tím výrobní ceny v průmyslu dál klesají – v červnu meziměsíčně o 0,2 procenta a meziročně o 0,7 procenta.
Změny v penzijní reformě přinesly v některých případech i větší důraz na to, kolik toho lidé v životě odpracovali. Přesněji jde o započítanou dobu důchodového pojištění. V té pak hraje zásadní roli celá řada faktorů od doby, kdy a jak lidé studovali, po výchovu dětí, vojenskou službu či samozřejmě zaměstnání či podnikání. V době, kdy lidé začnou žádat o předčasný či řádný starobní důchod, tak na ně může vyskočit nepříjemné překvapení.
Ženy, které před rokem 1990 žily a pracovaly v Německé demokratické republice (NDR), berou v průměru vyšší důchod než ženy ze západního Německa. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil institut Prognos. Průměrně je renta vyšší o 357 eur (8800 Kč). Ve východním Německu totiž více žen pracovalo na plný úvazek. V německých spolkových zemích, které byly v letech 1949 až 1990 součástí Spolkové republiky Německo (SRN), tedy takzvaného západního Německa, dostávají ženy důchod v průměru nižší než 1000 eur (24.650 Kč).
Ke svému konci se blíží doba, kdy ženám vychovávání dětí umožnilo dřívější „odpočinek“. A na rozdíl od změn, které přinesla vládní důchodová reforma, nelze čekat, že by na tom něco změnily podzimní volby. Růst důchodového věku u žen už dlouhé roky probíhá poměrně rapidním tempem a tak už za několik let dojde k jeho narovnání s muži. Pro ženy, které nemají dítě, to už platí od roku 2020, v příštím roce však přichází na řadu poprvé i ženy s jedním dítětem.
Příslušníci generace takzvaných baby boomerů by měli v Německu platit zvláštní solidární daň, aby pomohli stabilizovat důchodový systém. Navrhli to odborníci Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW). Do systému by měli přispět podle něj především majetní baby boomeři, aby tíhu demografických změn nemusela opět nést jen mladší generace. Označení baby boomer se používá pro lidi narozené v silných poválečných ročnících v letech 1946 až 1964.
Ani v tomto volebním období se zjevně nevyřeší debata o tom, zda za sebou postupný přechod k digitálnímu životu nezanechává příliš „padlých“. Tedy lidí, kteří se dostávají do tzv. digitálního vyloučení, v němž mají stále větší potíže fungovat bez chytrých telefonů či neustálého připojení k internetu. Podle průzkumů jde přitom minimálně o statisíce lidí. Půjde tak spíše o téma, jehož dopady se budou zhmotňovat čím dál častěji a tedy ani v příštím volebním období nevymizí.
Vládní úpravy parametrů penzijního systému přečkaly i poslední zkoušku u Ústavního soudu a minimálně do voleb je lze tedy považovat za prosazené. Celý balík reformy tak mění prakticky všechny důležité parametry systému, nečiní tak ovšem najednou. Zatímco dnešních penzistů se může nejdříve za několik let dotknout snížení valorizací, pro ty budoucí je na stole celá řada dalších změn a už v minulých letech na ně dopadly například změny u předčasných penzí.
Už od ledna si bude moct část lidí v předdůchodovém věku zažádat o zvýhodněný vstup do předčasného důchodu, mezi prvními některé ročníky ze šedesátých let. Cesta k němu však není zrovna jednoduchá, žádat o něj mohou pouze lidé, kteří mají odpracováno 45 let. Do této doby se přitom řada věcí nedá započíst, včetně těch, které platí pro běžný předčasný důchod. Na druhou stranu platí, že je možné si některé doby pojištění zpětně uhradit. Kdo podmínky splní, může získat předčasnou penzi jen s polovičním krácením.
