Evropská unie vyzvala Rusko, aby přestalo používat jaderné hrozby a varovala všechny zúčastněné aktéry před kroky, které by mohly zažehnout nové závody ve zbrojení. Mluvčí Evropské komise tak reagoval na středeční prohlášení ruského ministra obrany Andreje Belousova, který navrhl, aby Moskva v reakci na počínání USA okamžitě zahájila přípravy na obnovení zkoušek jaderných zbraní.
Spojené státy možná pracují s Ruskem a Čínou na plánu na omezení jaderného arzenálu, uvedl dnes podle agentury Reuters bez bližších podrobností americký prezident Donald Trump. Minulý týden Trump přitom vzbudil rozruch oznámením, že nařídil ministerstvu obrany, aby obnovilo jaderné zkoušky tak, jak to podle něj činí ostatní jaderné mocnosti. "Předělali jsme náš jaderný program – jsme jadernou velmocí číslo jedna, což nerad přiznávám, protože je to tak hrozné," řekl Trump.
Ruský ministr obrany Andrej Belousov na dnešní poradě ruské bezpečnostní rady navrhl, aby Rusko v reakci na počínání Spojených států okamžitě zahájilo přípravy na obnovení zkoušek jaderných zbraní, které by se mohly uskutečnit na souostroví Nová země v Severním ledovém oceánu. Ruský prezident Vladimir Putin možnost obnovení jaderných testů sice připustil, zdůraznil však, že Rusko zatím dodržuje mezinárodní závazky. V případě "kroků USA" by nicméně "muselo přijmout odpovídající opatření“.
V sobotu večer bylo nad belgickou vojenskou základnou Kleine-Brogel ve městě Peer spatřeno několik dronů. Podle zpráv agentur DPA a Belga se jedná o důležité vojenské zařízení, které využívá také NATO. Případ nyní vyšetřuje policie i zpravodajské služby. V říjnu se na vojenské základně Kleine-Brogel ve Flandrech konala každoroční cvičení NATO zaměřená na obranu území Aliance pomocí jaderných zbraní, připomněl server Pravda s odvoláním na TASR.
Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle ruské agentury TASS mluvčí reagoval na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti.
Přichází další velká událost v situaci současného geopolitického napětí. Po více než třech desetiletích se Spojené státy chystají znovu testovat svůj jaderný arzenál. Oznámil to bývalý prezident Donald Trump, který podle svých slov nařídil ministerstvu války, aby testy okamžitě obnovilo. Oznámení přichází krátce poté, co Rusko během dvou týdnů vyzkoušelo dvě zbraně s jaderným pohonem – Burevestnik a Poseidon.
Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem nazvanou Poseidon, prohlásil ve středu prezident Vladimir Putin. Agentura Reuters označila zbraň za torpédo, resp. za křížence torpéda a podvodního dronu, agentury AP a AFP použily termín podvodní dron. Zbraň je podle dostupných informací schopna nést jadernou hlavici, jejíž podvodní výbuch u pobřeží má vyvolat radioaktivní cunami.
Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu obrany USA, aby okamžitě obnovilo testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Trump to dnes oznámil na své sociální síti krátce před setkáním se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji. „Kvůli programům (jaderných) testů jiných zemí jsem dal pokyn ministerstvu války, aby začalo na stejném základě testovat naše jaderné zbraně. Tento proces bude zahájen okamžitě,“ uvedl Trump
Severní Korea představila na velké vojenské přehlídce novou mezikontinentální raketu Hwasong-20. Dnes o tom informovala severokorejská státní agentura KCNA. Akci v severokorejské metropoli Pchjongjangu, kterou si režim připomíná 80 let od založení vládnoucí Korejské strany práce, přihlížel severokorejský vůdce Kim Čong-un a řada zahraničních hostů. Kim na přehlídce pronesl projev, ve kterém vyjádřil "vřelé povzbuzení" severokorejským vojákům působícím v zahraničních operacích.
Skupina více než desítky vědců včetně odborníků z NASA varuje, že asteroid 2024 YR4 má podle odhadů asi čtyřprocentní šanci zasáhnout Měsíc v prosinci 2032. Pokud by k takové srážce došlo, mohl by vzniknout oblak úlomků, který by v blízkosti Země ohrozil satelity i astronauty. Vyplývá to ze studie zveřejněné na vědeckém portálu arXiv, o které informuje například americká stanice NBC. Podle autorů by dopad mohl způsobit nárůst kosmického smetí až „tisíckrát nad běžnou úroveň během dní“.
Rusko je připraveno o rok prodloužit rusko-americkou odzbrojovací smlouvu Nový START, která stanovuje limity na strategické jaderné zbraně a jejich nosiče, pokud Spojené státy učiní totéž. Prohlásil to dnes ruský prezident Vladimir Putin. Platnost smlouvy má skončit 5. února příštího roku. Smlouvu prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsali v roce 2010 v Praze. Je poslední zbývající dohodou o snižování počtu jaderných zbraní mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi.
KLDR nestojí o sjednocení s Jižní Koreou ani se nehodlá vzdát svých jaderných zbraní. Uvedl to podle státních médií severokorejský vůdce Kim Čong-un, napsaly dnes agentury Reuters AFP. Kim také uvedl, že má dobré vzpomínky na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pchjongjang je ochoten jednat s USA, pokud Washington ustoupí od požadavku, že se Severní Korea musí vzdát svého jaderného arzenálu.
Lidstvo opět čelí volbě mezi mírem a válkou, mezi dialogem a střetem. Podle agentury AFP to řekl čínský prezident Si Ťin-pching v projevu, kterým zahájil dnešní vojenskou přehlídku na pekingském náměstí Tchien-an-men, jež je součástí čínské oslavy 80. výročí konce 2. světové války. Přehlídce z tribuny přihlížela kromě čínských představitelů a válečných veteránů také řada zahraničních hostů. Záběry čínské stanice CCTV zachytily čínského prezidenta, jak stojí na tribuně mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Souběžně s masivním navyšováním konvenční vojenské síly se Čína podle amerických vojenských expertů také naplno pustila do rozšiřování a modernizace svého jaderného arzenálu. Podle Pentagonu by do roku 2030 mohla disponovat až tisícovkou jaderných hlavic, píše agentura Reuters. Ve roce 2023 Čína obnovila svůj dlouhodobý závazek, že za žádných okolností nebude první, kdo použije jaderné zbraně.
Dnes je to 80 let od momentu, kdy Američané shodili atomovou bombu na Nagasaki. Osud Nagasaki zůstává trochu ve stínu Hirošimy, která byla bombardována jako první a zemřelo tam více lidí. Zároveň je to ze dvou nasazení jaderné pumy v historii to kontroverznější. Najdou se zastánci zničení Hirošimy, kteří tvrdí, že nasazení atomové zbraně na Nagasaki bylo zbytečné a spíše motivované vyzkoušet novou ničivou technologii za jiných podmínek. Ve skutečnosti byla obě shození atomovek nejen legitimní a potřebná, ale ve výsledku zachránila více životů, než zmařila.
Írán tento týden popravil dalšího občana země odsouzeného k trestu smrti za spolupráci s izraelskou tajnou službou Mossad. Rúzbeh Vádí podle íránských úřadů předával izraelské rozvědce informace o jaderném vědci, který byl později zabit při červnových izraelských úderech na Írán. Předávat měl také informace o íránských jaderných zařízeních. O popravě informovala íránská agentura Mízán spadající pod íránskou justici, píše agentura AP, podle které je Vádí osmým Íráncem popraveným v posledních měsících za údajnou špionáž ve prospěch Izraele. Podle agentury Reuters byl i sám Vádí jaderný vědcem.
Americký prezident Donald Trump nedávno po ostré výměně s bývalým ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem uvedl, že přesouvá „na odpovědná místa,“ tedy blíž Rusku, dvě jaderné ponorky. Rusko provozuje celkem 79 ponorek, z toho 54 na jaderný pohon. Sám ruský prezident Vladimir Putin nedávno uvedl do služby v severní flotile novou jadernou ponorku Kňaz Požarskij a do roku 2030 plánuje Rusko zprovoznit dalších šest jaderných ponorek.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že v reakci na výhružky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, rozhodl o přemístění dvou jaderných ponorek "na odpovídající místa". Varoval také, že slova mohou mít nezamýšlené důsledky. Trump takto ostře reaguje na předchozí výměnu s Medveděvem, který varoval před válkou s Ruska s USA. Nezamýšlenými slovy mínil Trump pravděpodobně slova Dmitrije Medvěděva o válce , které pronesl poté, co Trump zkrátil lhůtu na vyjednání příměří na Ukrajině na deset až dvanáct dní.
Spojené státy americké po více než patnácti letech zřejmě znovu rozmístily jaderné zbraně na britské území. Podle britského serveru UK Defence Journal bylo několik modernizovaných termonukleárních bomb typu B61-12 v uplynulém týdnu dopraveno na britskou základnu RAF Lakenheath v hrabství Suffolk. „Poprvé od roku 2008 se americké jaderné zbraně podle dostupných zpráv vrátily na britskou půdu,“ uvedl server s odvoláním na více nezávislých amerických a britských zdrojů.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí jakékoli nové íránské jaderné zařízení, pokud se Írán pokusí obnovit svůj jaderný program. „Budou muset začít znovu a stavět na třech různých místech - než je znovu vyřadíme,“ prohlásil Trump na sociální síti Truth. Jeho výrok však odporuje zprávám amerických médií. Podle NBC bylo zcela zničeno pouze jedno zařízení, zatímco dvě další zůstávají částečně funkční. Bílý dům i Trump dříve tvrdili, že útok byl naprostým úspěchem.
Dvanáctidenní válka mezi Izraelem a Íránem, ke které se na poslední chvíli přidaly i Spojené státy, skončila. Je nepochybné, že větší šrámy utrpěl Írán. Izrael ponížil jeho ozbrojené síly, když během pár hodin získal naprostou leteckou nadvládu, cílenými útoky zabil třicet vysoce postavených vojenských velitelů a čtrnáct jaderných vědců, bombardoval vojenská a jaderná zařízení po celé zemi i symboly režimu. Nyní nastává vyhodnocení následků. Splnila izraelská operace svůj cíl zničit, či alespoň značně poškodit íránský jaderný program? A jaké budou geopolitické dopady?
Írán má kapacity obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi stanici CBS NEWS. Izraelské a americké údery proti íránským jaderným zařízením podle něj nedokázaly zničit vše. Je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. Grossiho slova jsou v rozporu s opakovanými tvrzeními amerického prezidenta Donalda Trumpa, že americké údery "zcela a totálně zničily" íránská zařízení na obohacování uranu.
Španělsko nebude navyšovat své výdaje na obranu nad dvě procenta HDP. Uvedl to dnes po summitu Severoatlantické aliance španělský premiér Pedro Sánchez. Alianční země se přitom dnes shodly, že do roku 2035 zvýší výdaje na armádu a zbraně na 3,5 procenta HDP; dalších 1,5 procenta má jít na aktivity související s obranou. Americký prezident Donald Trump označil Španělsko za černého pasažéra a pohrozil mu dopady na vývoz do USA.
Americký prezident Donald Trump odmítl zprávy některých médií, podle nichž americké vzdušné údery o víkendu nezničily klíčové části íránského jaderného programu, ale pravděpodobně ho o několik měsíců zpomalily. Jaderná zařízení v Íránu jsou zcela zničena, napsal v noci na dnešek šéf Bílého domu na své síti Truth Social. O pravděpodobném zpomalení íránského jaderného programu informovala v úterý například stanice CNN s odvoláním na své zdroje a předběžné hodnocení amerických zpravodajců.
Izrael už několik dní útočí na Írán, který mu oplácí raketovými salvami. Smyslem toho útoku je znemožnit Íránu vyrobit jaderné zbraně. Ambice Izraelců, k nimž se nějakým způsobem mohou připojit i americké síly, ale mohou být širší – přivodit pád íránského teokratického režimu, izraelský premiér Benjamin Netanjahu také označil íránského duchovního vůdce Alího Chameneího za jeden z cílů operace. Jak stabilní vlastně režim v Íránu je? A co by jeho případný pád mohl přinést?
Izrael dosáhl historického vítězství nad Íránem, zničil spolu s USA jeho vojenský jaderný program. Podle agentur to dnes večer řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který vystoupil s televizním projevem po oznámení příměří s Íránem. Za další cíl označil porážku palestinského hnutí Hamás a osvobození rukojmí držených v Pásmu Gazy. "Zničili jsme íránský jaderný projekt," prohlásil Netanjahu. Podle něj Izrael znovu na Írán zaútočí, pokud se tato země pokusí svůj vojenský jaderný program obnovit.
Spojené státy se připojily k izraelskému útoku na Írán a bombardovaly tři objekty spojené s jeho jaderným programem. Konkrétně se jednalo o jaderné výzkumné centrum v Istafanu a zařízení na obohacování uranu v Natanzu a ve Fordo. Zvláště o úderu na Fordo se spekulovalo několik dní. Je totiž zabudované hluboko ve skále, kam na něj bomby, které má Izrael k dispozici, nedosáhnou. To dokáže pouze americký Massive Ordnance Penetrator čili penetrátor s masivní municí, obří šestimetrová bomba shazovaná z neviditelného letounu B-2. Šlo o její první bojové využití.
Letošní pátek třináctého se stal pro Írán opravdu smolným dnem. Izraelské letectvo zaútočilo na jeho jaderná zařízení, zlikvidovalo protivzdušnou obranu a zabilo velkou část vojenského velení i mnoho jaderných vědců. Stalo se tak po letech íránského vyhrožování, že jednoho dne Izrael zničí. O důsledcích celé operace jsme hovořili s izraelským brigádním generálem ve výslužbě Amirem Avivim. Rozhovor proběhl v pátek 20. června odpoledne, tedy ani ne dva dny předtím, než se k útoku na Írán přidaly Spojené státy a mimo jiné bombardovaly zařízení na obohacování uranu ve Fordo.
Spojené státy jsou „připraveny jednat“ s Íránem o jeho civilním jaderném programu, uvedl v neděli nejvyšší americký diplomat Marco Rubio v rozhovoru, který odvysílala stanice Fox News. Podle ministra zahranuičí cílem amerických úderů z noci na dnešek nebylo svržení íránského režimu, který vedou šíitští duchovní.
Spojené státy zasáhly íránský jaderný program a jaderné ambice Teheránu jsou nyní v troskách, uvedl americký ministr obrany Pete Hegseth na ranním briefingu Pentagonu. Operaci pojmenovanou Půlnoční kladivo (Midnight Hammer), v jejímž rámci USA v noci na dnešek zaútočily na íránské jaderné provozy, Hegseth označil za obrovský úspěch a zdůraznil, že svět by měl slova amerického prezidenta Donalda Trumpa poslouchat. Nicméně zásah USA teprve vyhodnocují.
