Změny v ruské jaderné doktríně, o kterých hovořil ve středu ruský prezident Vladimir Putin, jsou signálem nepřátelským zemím. Dnes to podle ruských agentur prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Je to signál, který tyto země varuje před důsledky, pokud se zúčastní útoku na naši zemi různými prostředky, ne nutně jadernými," upřesnil Peskov.
Moskva bude považovat agresi ze strany kteréhokoliv nejaderného státu s podporou jaderné země za jejich společný útok. Podle státní agentury TASS to na zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování prohlásil prezident Vladimir Putin, který navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně. Moskva by v případě útoku na Rusko mohla podle šéfa Kremlu použít jaderné zbraně.
Naši planetu by před drtivou srážkou s asteroidem mohl ochránit jaderný výbuch. Tento způsob obrany Země, o kterém dlouho diskutovali vědci a snili hollywoodští režiséři, nyní pomocí experimentu otestovali výzkumníci z americké vládní laboratoře Sandia.
Rusko neprovede testy jaderných zbraní, pokud se k nim neuchýlí Washington, prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Učinil tak v době, kdy se objevily spekulace, že by Kreml mohl upustit od postsovětského moratoria na jaderné testy, zatímco západní země zvažují, zda povolí Kyjevu, aby jejich zbraněmi mohl udeřit na území Ruska, podotkla agentura Reuters.
Ruským silám se pravděpodobně nepovedl další test rakety Sarmat. Na dostupných satelitních snímcích je vidět ohromný kráter na místě, kde je ruské síly při testech odpalují. Sarmat je mezikontinentální raketa schopná nést jaderné zbraně. Dosud ji Rusko zkoušelo odpálit pětkrát, sobotní test je už čtvrtý neúspěšný.
Rusko varuje západní spojence, aby neposkytovali Ukrajině zbraně dlouhého doletu a nepovolovali jejich použití na ruském území. Rusko začalo upravovat vlastní jadernou doktrínu kvůli "legitimním bezpečnostním zájmům" Moskvy, oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Spojené státy jsou hlavním strůjcem vyvolávání napětí, ničí bezpečnostní architekturu v Evropě a pomáhají k eskalaci války na Ukrajině," řekl mluvčí podle zpravodajského serveru Reuters.
Rusko změní svou jadernou doktrínu na základě analýzy nedávných konfliktů a akcí Západu v souvislosti se tzv. speciální vojenskou operací (SVO), jak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu. Agentuře TASS to řekl náměstek ministra zahraničí Ruské federace Sergej Rjabkov. O změně doktríny hovořil již dříve, nyní upřesnil, že dokument je před dokončením. Stále ale není jasné k jaké změně Rusko přistoupí.
Tajné plány z let 2008 až 2014 odhalily, jak by ruské námořnictvo postupovalo v případě válečného konfliktu se Severoatlantickou aliancí. Ruské námořnictvo je schopné zaútočit jak konvenčními, tak jadernými hlavicemi hned na několik míst napříč Evropou, pokud by se rozhořela válka mezi Kremlem a NATO. Podle britského deníku Financial Times (FT) mají Rusové vytipovaných 32 cílů v členských zemí NATO. Nejvíce cílů je na severu Německa, kolem Baltského moře a Skandinávie.
Rusko rozmístí střely na dosah Západu, pokud Spojené státy umístí své zbraně v Německu. Na přehlídce ruského námořnictva v Petrohradu to dnes podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Reagoval na souhlas německého kabinetu s tím, že USA v Německu od roku 2026 dočasně rozmístí střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety. V dosahu takových zbraní by se podle Putina ocitla „významná ruská zařízení státu“, vojenská i civilní infrastruktura a průmyslová centra.
Kabinet Keira Starmera se hodlá zaměřit na překonání krize růstu životních nákladů a podporu britské ekonomiky. Legislativní program nové labouristické vlády dnes zákonodárcům tradičně představil král Karel III., podle kterého bude vláda také mimo jiné usilovat o vedoucí úlohu při zajištění jasné cesty Ukrajiny ke členství v NATO nebo posilování životaschopné armády, včetně schopností jaderného odstrašení. Labouristé na začátku července jasně zvítězili ve volbách a po 14 letech ukončili vládu Konzervativní strany.
Pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel podal ústavní stížnost proti rozsudku, podle kterého se dopustil šíření poplašné zprávy. Tvrdil, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku a vstoupit do války. Dostal za to peněžitý trest 10.000 korun. Podání stížnosti je patrné z justičních databází. Ústavní soud zatím o stížnosti nerozhodl, uvedla jeho mluvčí Kamila Abbasi.
Stále více Rusů by považovalo jaderný úder na Ukrajinu za oprávněný, těsná většina je však nadále proti. Vyplývá to z průzkumu, který tento týden zveřejnilo nezávislé středisko Levada. Zhruba každý třetí Rus se domnívá, že jaderný úder proti Ukrajině by byl oprávněný. Celkový počet podporovatelů jaderného útoku se tak za poslední rok zvýšil o pět procentních bodů.
Stockholmský institut pro výzkum míru (SIPRI) vydal nedávno svou pravidelnou zprávu o počtu jaderných zbraní mezi jadernými mocnostmi. Výrazně v tomto přehledu vystoupila Čína, která svůj arzenál rozšířila o pětinu. Rusko pak v posledních měsících opakovaně vyhrožuje možností použít taktické jaderné zbraně na Ukrajině. Na současnou situaci ohledně růstu počtu jaderných zbraní ve světě se deník Echo24 zeptal odborníků
Čína za poslední rok výrazně zvětšila svůj jaderný arzenál, počet jaderných hlavic za rok zvýšila ze 410 na 500, uvádí se v pravidelné zprávě Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o počtu jaderných zbraní ve světě. Peking jich má ale stále několikanásobně méně než Spojené státy či Rusko. A zatímco u většiny jaderných velmocí se počet jaderných hlavic nezvýšil, také Severní Korea jich má podle SIPRI asi 50, tedy za rok o dvacet více.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov varoval, že Rusko by mohlo změnit svou jadernou doktrínu, pokud k tomu Moskvu donutí "eskalující akce" ze strany USA a jejich spojenců. V rozhovoru s novináři na okraj ministerského setkání BRICS v Nižném Novgorodu Rjabkov připustil, že mezinárodní situace je stále "komplikovanější" a nelze vyloučit změny v jaderném postoji Ruska, uvedla agentura Interfax.
Eskalace je, když se střet vedený v nějaké intenzitě povýší na intenzitu vyšší. To se stalo minulý týden u rusko-ukrajinské války, kdy Spojené státy a v rychlém sledu Česká republika a další spojenci Ameriky oznámili, že Ukrajině povolují zasahovat „svými“ zbraněmi Rusko na jeho území. USA autorizují zatím jen nasazení střel s poměrně krátkým dosahem a jen na ruském území naproti Charkovu, ovšem dřív prezident Biden i to odmítal se slovy, že se chce vyhnout třetí světové.
Stará dobrá jaderná apokalypsa. Pro člověka určité generace může strach z ní mít ten trochu retro nádech, vidí v ní a ve strachu z ní taky atribut časů dětství a dospívání, vzpomínku na ni má uloženou v paměti někde vedle znělek Dietlových seriálů a chuti šumáku v puse. Tak moc byla tenkrát probíraná a trénovaná (nohama k výbuchu!), stala se součástí kolektivní imaginace, živou perspektivou budoucnosti. Tedy – živou. Jak se to vezme. A pak se nějak vytratila, spolu se světem rozděleným do sfér vlivu dvou nukleárních supervelmocí, její možnost jako kdyby zmizela spolu s železnou oponou.
Ruská armáda zahájila první fázi manévrů, které zahrnují nácvik přípravy a použití nestrategických jaderných zbraní, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě podle agentury Interfax. Cvičení se koná v Jižním vojenském okruhu, jehož součástí jsou i Ruskem okupované části ukrajinského území. Cvičení nařídil začátkem měsíce ruský prezident Vladimir Putin. Podle ministerstva obrany vojáci do první fáze manévrů nasadili rakety Iskander a Kinžal.
Francie by mohla nabídnout své jaderné zbraně k ochraně dalších států Evropské unie. O víkendu to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že chce zahájit debatu o společném evropském jaderném odstrašení. Macron minulý týden také prohlásil, že kvůli hrozbě ze strany Ruska je nezbytné, aby Evropa zvýšila přípravy na válku. Francouzský prezident Emmanuel Macron o víkendu prohlásil, že je ochoten diskutovat o použití francouzských jaderných hlavic jako součásti „věrohodné evropské obrany“ proti hrozbám z Ruska.
Běloruský diktátor Alexander Lukašenko varoval před eskalací konfliktu na Ukrajině. Podle něj nedávné kroky Západu mohou vést k „jaderné apokalypse“. Zároveň oznámil, že nařídil přesun několika vojenských brigád z východu na západ země blíže k ukrajinským a polským hranicím. Reaguje tak podle svých slov na nedávno schválený balík americké pomoci a nedávno zveřejněné informace, že Spojené státy poskytují Ukrajině i rakety s dlouhým doletem.
Severoatlantická aliance neplánuje rozmisťovat jaderné zbraně v dalších zemích, řekl při úterní návštěvě Varšavy šéf NATO Jens Stoltenberg. Polský prezident Andrzej Duda v pondělí v rozhovoru pro deník Fakt prohlásil, že Polsko by bylo ochotné umožnit aliančním spojencům, aby na jeho území jaderné zbraně umístili.
Polsko by podle prezidenta Andrzeje Dudy bylo ochotné nechat spojence z NATO, aby na jeho území rozmístili jaderné zbraně. Duda to řekl v rozhovoru s deníkem Fakt během cesty do Spojených států a Kanady. Duda připomněl, že už o této věci mluvil několikrát. "Pokud by se naši spojenci rozhodli, že v rámci programu sdílení jaderných zbraní je rozmístí i na našem území, aby se posílila bezpečnost východního křídla NATO, jsme k tomu připraveni," řekl Duda.
KLDR dnes oznámila, že úspěšně otestovala novou hypersonickou raketu středního doletu na tuhé palivo. Severokorejský vůdce Kim Čong-un poté prohlásil, že jeho země dokáže vyrábět raketové systémy na pevné palivo schopné nést jaderné zbraně, informovala agentura AP s odvoláním na severokorejské státní sdělovací prostředky. Raketovými testy KLDR porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
„Čeští zbrojaři nabírají lidi, kteří v těch zbrojovkách pracovali v 70. letech, je velká nouze o lidi, suroviny, o všechno. Teď se ve velkém vyrábí munice, dělají se modernizace nebo úpravy starých tanků z 50. až 80. let, oprašují se zkušenosti, které měly firmy bývalého československého zbrojního průmyslu," říká vojenský analytik Jiří Vojáček.
Rusko má podle západních představitelů v Bělorusku jaderné zbraně. Informaci potvrdili listu Foreign Affairs pod podmínkou anonymity západní představitelé. Sám Vladimir Putin oznámil přesun jaderných zbraní na území Běloruska v půlce minulého roku. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko umístění jaderných zbraní na běloruské území potvrdil v prosinci 2023.
Rusko rozmístí u hranic s Finskem vojáky, oznámil ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru s agenturou RIA Novosti a televizí Rossija-1 v reakci na vstup Finska a Švédska do NATO. „Neměli jsme tam (na hranici s Finskem) vojáky, teď tam budou. Nebyly tam systémy ničení, teď se tam objeví,“ prohlásil Putin v posledním velkém rozhovoru, jen dva dny před začátkem ruských prezidentských voleb a zároveň nedlouho po vstupu Švédska a také Finska do Severoatlantické aliance.
USA se připravovaly na reálnou možnost, že Rusko provede na konci roku 2022 jaderný útok na Ukrajinu, tvrdí americká stanice CNN, která se odvolává na dva nejmenované vysoce postavené představitele americké prezidentské administrativy. Obavy z rizika jaderného útoku se podle těchto zdrojů nezakládaly pouze na hypotetických scénářích, ale vznikly na základě souboru několika událostí, analýz a poznatků rozvědek.
Slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ohledně vyslání západních vojáků na Ukrajinu přivedou svět na pokraj jaderné války, řekl v televizním pořadu Solovjov Live šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin. Francouzský prezident tuto možnost na konci února nevyloučil, šéf francouzské diplomacie Stéphan Séjourné ale vzápětí řekl, že Paříž by své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, ale plnit jiné úkoly.
Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury Reuters uvedl, že země Severoatlantické aliance riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Ta se už přes dva roky brání agresi Moskvy. Šéf Kremlu v projevu o stavu země před oběma komorami parlamentu dále prohlásil, že Rusko po přijetí Finska a Švédska do NATO bude muset posílit svůj západní vojenský okruh.
Před dvěma či třemi lety by se z titulku tohoto komentáře dalo usoudit, že bude pojednávat o jaderné energetice. Ach, ty šťastné a nevinné časy, kdy největším strašákem světa byl covid… Dnes se mluví o tom, že Evropa potřebuje jaderné zbraně k odstrašení agresorů. A dokonce ta myšlenka zaznívá i v Německu, zemi, která až donedávna trpěla vůči všemu atomovému až rituálním strachem. Je to pochopitelná, ale zároveň asi nereálná myšlenka.
