Hrdina nepotřebuje sebereflexi, udělal všechno dobře, dokonce tak dobře, až nepřežil. Obyčejný poražený se spíš ptá, co to vlastně udělal špatně, a v některých případech se dokonce snaží to špatné už příště neopakovat. Ta hrdinská sebeinterpretace jistě pomůže Pirátům smířit se porážkou, která jistě byla krutá a asi i nespravedlivá, přinejmenším proto, že velikost jejich poslaneckého klubu neodpovídá míře podpory té strany ve veřejnosti.
Obchodník s energiemi pro drobné klienty, jehož služby u nás využívalo téměř milion zákazníků, minulý týden ohlásil konec. Ne přímo bankrot nebo insolvenci. Prostě jen ohlásil konec podnikání. Tvrdí, že to dělá právě proto, aby se do insolvence nedostal a dostál všem svým závazkům. Končí proto, že pod vlivem nové zelené energetické regulace zcela zkrachoval jeho model podnikání. V současných podmínkách politikou vyvolané nejistoty v energetice je neudržitelný. Podnikání Bohemia Energy stejně jako mnoha řady dalších obchodníků s energiemi u nás i po celé Evropě stálo na tom, že se lidem garantovaly ceny energií na několik let dopředu. Na jedné straně měly firmy smluvně zajištěné zákazníky, kterým se snažily od různých dodavatelů sehnat energie.
Uběhly dva týdny od voleb – a témata v kampani potlačená se vracejí zpět. Vedle klimatické politiky je to hlavně způsob „boje“ s koronavirem. Ministerstvo zdravotnictví a některé profesní organizace činí kroky k vytvoření nátlaku na neočkované. V uplynulých dnech se tu vyznamenala Česká lékařská komora s doporučením proti covidu povinně očkovat zaměstnance ve zdravotnictví. Tlak na neočkované vyvíjí na poslední chvíli i dosluhující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Další vývoj závisí na tom, do jaké míry se dogmatikům klimatické politiky podaří odpoutat pozornost od skutečných příčin. Dosluhující vláda dnes má jednat o odpuštění poplatků domácnostem za obnovitelné zdroje, její předseda Andrej Babiš nadhazuje i dočasně zrušit, nebo aspoň výrazně snížit DPH na energie. To jeho nástupce Petr Fiala nechce.
Kdyby vám titulek přišel třeba jako Křidýlko, nebo stehýnko?, tak to není náhoda. V podstatě dnes půjde o totéž jako v onom filmu. Tedy jestli konzumujeme lahodné originály, nebo nechutné výlisky. Připravit pro kvítka zem na záhoně platilo mezi zahradníky za vrchol řemesla a základ všehomíra. Byla to vždy největší věda a k těmto dovednostem patřila i různá tajemství a triky předávané po generace.
To, co předvádí nejbližší okolí prezidenta Miloše Zemana, je těžko uvěřitelný amatérismus, který stahuje společnost stále hlouběji do spirály nedůvěry a nedůstojnosti. Je to tak amatérské, že je tomu až těžké uvěřit. Je jen otázka, jestli je prezident schopen rozhodovat a jeho parta jedná na jeho zadání. Nebo je to naopak bezradná improvizace ve chvíli, kdy hlava státu kvůli své vážné nemoci aktuálně schopna rozhodovat není.
Víkend byl ve střední Evropě na převratné politické události štědrý. Přinesl nemilé překvapení nejen Andreji Babišovi, ČSSD, komunistům a Pirátům, ale taky Sebastianu Kurzovi. Rakouský kancléř musel rezignovat po policejní razii přímo v kancléřství. Pád rakouského lídra nezaskočil ty z nás, kteří nadšení z Kurze coby nového vzoru pro budoucnost evropské pravice nikdy nesdíleli. Kurz se zachoval odvážně, když se v roce 2015 jako první západoevropský politik postavil migrační vlně.
I tuhle rubriku minulý týden ofoukla historie. Nemám tím na mysli volby, o nichž ve chvíli, kdy tyto řádky vznikají, ještě ani nevím, jak dopadly. Bylo to tak. Domastil jsem text do minulého vydání, absolvoval nějaké pochůzky po městě, domů se dovlekl, počítač otevřel, zjistit, co nového na sítích, se mi zachtělo, Facebook otevřel… Vlastně ne.
Jedna z výhod naší zaostalosti a provincionálnosti je, že tady některé věci nelze jen tak dělat, neboť by byly hned směšné. Taková je třeba představa, jak se nějaká mladá česká spisovatelka přihlásí ke kampani Bojkotujte Izrael a zakáže překlad svého zajisté geniálního díla do hebrejštiny. Znám trochu několik českých spisovatelek, nejsem si úplně jistý jejich názory na izraelsko-palestinský konflikt, u některých bych předpokládal i názory řekněme dosti kuriózní.
Druhý dech Petra Fialy, o kterém jsme na tomto místě psali před dvěma týdny po první velké televizní debatě na Primě, byl mocný. Překonal nasazení nezničitelného mezka Andreje Babiše a přivedl koalici K3, tedy ODS, lidovce a TOP 09, k vítězství. K2, Piráti se Starosty, naopak zůstala za očekáváním volebních předpovědí, ale dostala dost, aby K3 a K2 měly pohodlnou většinu v Poslanecké sněmovně.
Andrej Babiš prohrál sněmovní volby, a nebude proto předsedou vlády. Včera sice připustil změnu názoru, ve Sněmovně bude pracovat i jako opoziční poslanec. Nic to ale nezmění na tom, že pro tuhle roli se skutečně nenarodil, není na ni, řekněme, osobnostně uzpůsobený. Budoucnost jeho hnutí ANO je nejistá, důvodem jeho existence je právě a jenom „obsluha“ zájmů předsedy, tomu úkolu je podřízená i stranická personální politika.
V posledních týdnech se na různých hromadných akcích v USA začal rozmáhat takový nešvar – lidé začali skandovat „Fuck Joe Biden“. Tam, kde se spontánně shromažďují spíš voliči republikánů, takže hlavně na sportovních akcích. Když už se to má stát, nepřekvapí, že se to stalo na závodě automobilů NASCAR v Alabamě. Může se vám to nezamlouvat, ale není tak těžké to pochopit. V posledních čtyřech letech se kdeco stalo vehiklem boje proti Donaldu Trumpovi.
