Markéta Malá

/

Články autora

Němci si podřezali větve. Návrat k uhlí je bude hodně bolet

Německo se připravuje na velmi krušnou zimu. Aby ušetřilo co nejvíce ruského plynu, vymýšlí už nyní krizové plány a přichází s drastickými opatřeními, která lidem podstatně ukrojí z jejich pohodlí. A na milost je vzato také zatracované uhlí. Zeleno-socialistická vláda rozhodla, že alespoň na dočasnou dobu se chystá návrat k uhelné energetice, což jde přímo proti tvrdě prosazovanému zelenému obratu. Jen málo se však mluví o tom, že nahodit zpět elektrárny, které už nikdy neměly fungovat, rozhodně nebude lehké.

Komorní festival Krásný ztráty. „Lidi baví zůstávat přes noc,“ říká Gaydečka

V srpnu své brány už po šesté otevře hudební festival Krásný ztráty na statku ve středočeských Všeticích. Legendární Michal Prokop si pozve své hosty, mezi kterými nebudou chybět například Tata Bojs, Vltava, Pavol Hammel či Jan Burian. Jde o unikátní událost léta, v podstatě rodinné setkání, říká producent festivalu David Gaydečka. V rozhovoru líčí ale také to, jak si hlavní hvězda letošního pražského Metronomu Nick Cave užil Prahu

Michl na výzvědech ve sněmovně. Jak funguje nový guvernér?

Strach z nekončícího zdražování a dříve nemyslitelných cen všeho od potravin po energie se uhnízdil v hlavě většiny Čechů. Ti proto často bez rozmyslu nakupují, protože sázejí na to, že brzy bude ještě hůř. Zvrácení fenoménu utrácení a ukotvení inflačních očekávání je tak podle převládajících názorů odborníků prioritou. Proto jak mezi politiky, tak na trzích vzrůstají obavy z toho, jak bude vypadat měnová politika pod vedením nového guvernéra Aleše Michla, který v těchto dnech usedá do čela ČNB.

„Koho je v krizi nejlepší zdanit? Toho, kdo nezaslouženě vydělává“

Je už zřejmé, že i přes předvolební sliby vláda Petra Fialy (ODS) možná přistoupí ke zvyšování daní. A to ať těch přímých, nebo nepřímých. V době stále rostoucí inflace a energetické krize se navíc čím dál reálnějším stává také sáhnutí po sektorové dani. Tedy dodatečném zdanění zisků energetických hráčů, které díky rozbouřeným cenám elektřiny a plynu vystřelily nahoru. Ačkoliv nápad prosazovali nejdříve hlavně Piráti, postupně se začíná ujímat i u ekonomické pravice.

Chcete hypotéku? Musíte mít aspoň 45 tisíc čistého měsíčně

Ruku v ruce s utahováním měnové politiky ve snaze zchladit inflaci zdražují rychle i hypotéky, a lidem se tak ještě více vzdaluje sen vyměnit nájem za vlastní bydlení. Doby, kdy se hypoteční sazby pohybovaly na dvou procentech, jsou dávno pryč, a se současnými úroky může měsíční splátka u průměrné hypotéky vyskočit klidně až o deset tisíc korun. Přísné jsou i podmínky pro výši čistého příjmu a bankéři upozorňují, že pravidla začnou brzy činit obtíže i domácnostem nadstandardně vydělávajícím.

Miliardy z rozpočtu za energie lidi v zimě nespasí. Chystá se ale přelomový plán

Bude to šok, ale nenecháme vás padnout. Tak ve svém projevu k národu hovořil ve středu premiér Petr Fiala (ODS) o energetické krizi, kdy mnozí lidé už od minulého podzimu opravdu velký šok kvůli enormně vysokých cenám energií zažívají. Fialovo vystoupení přišlo ve stejný den, kdy vláda měla po téměř půl roce konečně občanům představit, jakou pomoc mohou čekat, až udeří nadcházející velmi obávaná topná sezóna.

„Nakup, než to zdraží“. Češi si utrácením sami přiživují inflaci

Stále častěji se nyní objevují průzkumy tvrdící, že čím dál více Čechů začíná šetřit a upravovat svoje finanční návyky. Zdražování všeho od základních potravin po energie má jistě ten efekt, že lidé nad útratami v mnoha případech více přemýšlejí. Zároveň se však ukazuje, že inflační očekávání se u nás téměř vymklo kontrole. Ti, kdo si to mohou dovolit, utrácejí často v obavě, že ceny dál porostou, a proto je lepší koupi provést hned a peníze nenechat znehodnotit inflací.V nákupech tak lidé stále rozpouštějí své covidové úspory a rychlé spotřebě dávají přednost před investováním nebo výhodným spořením peněz.

Zakletý úsporný tarif. „Zálohy na plyn a elektřinu se sníží opravdu všem,“ slibuje Síkela

První plošná pomoc lidem s vysokými cenami energií dostala jasnější obrysy, ovšem ne příliš výrazné. Kolem celého tzv. úsporného tarifu, který má od podzimu všem částečně elektřinu a plyn zlevnit, panuje stále zmatek a lidé tak neví, co mohou očekávat. Jasněji by mělo být snad příští týden. Ihned se však strhla kritika, když vyšlo najevo, že „sleva“ se nebude týkat firem, které se zimního období velmi obávají. Stejně tak vláda překvapivě zapomněla na ty, kteří vytápějí své domy pomocí teplovodu.

„Na drahých energiích vydělávají, zdaňme je a pomůžeme lidem.“ Co by přinesla sektorová daň

Společenskou debatu plní téma vysokých cen energií a toho, jak je může vláda krotit a zasaženým domácnostem i podnikům ulevit. Nově přišla řeč i na speciální sektorovou daň pro energetické firmy, které ze současné krize prosperují a bývají označovány za její vítěze. Podle některých by proto bylo spravedlivé, aby se o své vysoké zisky „podělily“. Návrh se nejvíce líbí Pirátům, naopak nejsilnější koaliční ODS je ostře proti.

Vondra: „Zelení radikálové nerespektují realitu.“ Potopení jádra by byla pro Česko rána

Základ Green Dealu, takzvaná evropská taxonomie, která rozhoduje o tom, jaké zdroje energií budou označeny jako čisté a špinavé, byla dlouho sledovaným bojem. Evropská komise na přelomu loňského roku rozhodla, že jádro a plyn nakonec zařadí mezi zelené, tedy financovatelné zdroje. Bez toho by banky na výstavbu například nových jaderných reaktorů jen těžko půjčily. Ozelenění atomu se bralo jako vítězství „jaderných států“ v čele s Francií ale také Českem, které z jádra vyrábí až třetinu elektřiny.

Levnější elektřina pro domácnosti? Stanjurův resort o Tykačově nabídce mlčí

Ceny elektřiny jako jedna z významných složek inflace ženou nahoru prudké zdražování. Nad tím jak, a zda vůbec, chce vláda stále rostoucí ceny elektřiny pro domácnosti krotit, visí dosud otazníky. Ve hře je úsporný tarif, který by měl od podzimu zlevnit část energií plošně všem. Vláda ale představení jeho přesné podoby stále odsouvá, stejně tak se mění částka, která na pomoc z rozpočtu padne. Ticho je také kolem kolem nabídky Pavla Tykače, který chtěl státu prodat levnější elektřinu ze svých elektráren.

Němci občas procitnou až u Stalingradu

Z vysokých cen elektřiny i plynu se začíná stávat nový normál. Lidem se ale kvůli jejich placení značně propadá životní úroveň a mnohé podniky už teď bojují o přežití. Vinu nese nejen nejistota spojená s Putinovou válkou, ale také překotné evropské zelené tažení. Jak moc se do současné situace propisuje německá Energiewende a celá energetická transformace, o tom se v Salonu Echa přou hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek, ekonom skupiny Natland Petr Bartoň, předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková a Jaroslav Čížek z think-tanku Realistická energetika a ekologie.

„O euro opravdu není proč stát.“ Podle Hampla je pro ECB důležitější klima než inflace

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky (ECB), šokovala slovy o tom, že tato finanční instituce má půjčovat na zelené projekty a podporovat bezuhlíkovou transformaci. Takovéto ideologické vystupování je daleko za hranou mandátu ECB, což sama Lagardeová přiznala. Banka tedy chce namísto primárního boje se zdražováním dohlížet také na to, jak EU plní své zelené cíle. Někdejší viceguvernér české centrální banky Mojmír Hampl upozorňuje na velké nebezpečí politizace.

„Frustrace řidičů poroste.“ Fialovu slevu na benzin a naftu vymaže ropné embargo

Pro řidiče začíná platit úleva v podobě snížení spotřební daně z pohonných hmot. Čím dál více je ale jasné, že se nebude jednat o žádnou výraznou změnu. Opatření vlády Petra Fialy, které má zlevnit benzin i naftu o 1,50 korun na litr, totiž přichází v době, kdy se EU dohodla na částečném embargu na ruskou ropu. Ačkoliv tedy především nafta nyní zlevňovala, lze téměř jistě očekávat opětovný skok cen.

ČEZ prudce zdražil, další dodavatelé budou následovat

Největší energetický hráč na trhu ČEZ od prázdnin znovu masivně zdraží jak elektřinu, tak plyn. Změna ceníku se nyní sice dotkne jen těch zákazníků, kterým končí fixace, lze však očekávat další zvyšování cen, a to i u dalších dodavatelů, kteří budou muset na stávající situaci reagovat. Mnoha lidem budou fixované smlouvy končit až na podzim, tehdy tedy mnoho domácností zažije šok v podobě až násobného růstu záloh. Lidé mnohdy také neví, že mohou výši předepsaných plateb odmítnout a dodavatel by jim měl vyhovět.

Krizové scénáře Bruselu: na stole je zastropování cen plynu a zlevnění elektřiny

Obavy z černých energetických scénářů nutí Evropu vymýšlet krizové plány. Brusel se proto připravuje nejen na možné úplné odstřižení od ruského plynu a zavedení přídělového systému ve prospěch těch nejpostiženějších států, jak jsme informovali zde. Jak vyplývá z dokumentu o „krátkodobých intervencích na trhu s energiemi“, ve hře je i zavedení cenového stropu zemního plynu a stejně tak i přezkoumání fungování evropského trhu s elektřinou, po kterém mnohé státy volají.

Pravý energetický šok přijde až na podzim. Loňské zvyšování záloh byla jen předehra

Loňská zima a do té doby nevídaný růst cen energií znamenaly pro mnoho domácností velmi nepříjemný finanční náraz. Ten, kdo neměl ceny elektřiny a plynu fixované, zažil od dodavatele už několikeré zvýšení záloh. Na podzim mnoho fixací skončí a lidé se tak dostanou do velmi nepříjemné situace. Zálohy už nemusí růst „jen“ o desítky procent, ale často půjde o násobné zdražení. Snížení životní úrovně tak pravděpodobně zasáhne další velkou část obyvatel.

„Lidi vážně nezajímá, z čeho vznikla inflace. Levnější elektřinu musíme dopřát všem“

Vysoké ceny energií se dávno nejeví jako problém jen těch nejchudších obyvatel. Vláda by proto měla přestat rozdělovat společnost a levnější elektřinu nabídnout legální cestou přes její výkup od výrobců všem lidem, říká v rozhovoru pro deník Echo24 někdejší šéf ČEZ Jaroslav Míl. Pokud podle něj budeme postupovat rychle, zřízení státního obchodníka s energiemi by domácnostem i firmám mohlo snížit zálohy na elektřinu už letos na podzim. Výrazné zlevnění energií je navíc cestou, jak zastavit prudkou inflaci.

Zestátnění elektráren ČEZ: „Není k tomu žádný důvod, zálohy to lidem nesníží“

V době, kdy vysoké ceny energií a stále rostoucí měsíční zálohy drtí nemalou část domácností, začíná se opět vytahovat na světlo myšlenka rozdělení největší tuzemské energetické firmy ČEZ. Podrobnosti o restrukturalizaci a možném zestátnění výroby elektřiny jsou zatím spíše v rovině spekulací, ačkoliv vláda už potvrdila, že o změnách vážně uvažuje. Slibuje si od toho snazší regulaci cen. Ke stoprocentnímu ovládnutí výroby v ČEZ mohlo dojít už téměř před pěti lety za vlády Andreje Babiše (ANO).

LNG jako spása pro Evropu místo ruského plynu. Katar může plány pohřbít

Evropa naplno rozjela svou snahu o nahrazování ruského plynu. Síly se upínají především k dohodám o dodávkách zkapalněného plynu (LNG), budování potřebné infrastruktury a zajišťování kapacit v terminálech. Problém ovšem může nastat kvůli nedostatku samotného LNG, objem potřebných dodávek totiž dramaticky stoupl. USA či Katar jakožto významní dodavatelé navíc požadují uzavírání pouze dlouhodobých kontraktů. Jednání s Německem proto začínají váznout.

Ochrana planety i lidí jde ruku v ruce

Investoři již dávno nehledí jen na skvělý byznysplán, důležité je, aby firma dosahovala zisku eticky, říká Kateřina Bohuslavová. Ta ve společnosti ČEZ řídí útvar ESG Skupiny ČEZ a dohlíží na plnění ambiciózních cílů v ochraně životního prostředí, sociálních vztazích a transparentním řízení. V rozhovoru také vysvětluje, co vše se skrývá pod nefinančním reportingem a proč je nutné chápat ESG ne jako trend, ale jako nový přístup k podnikání.

Evropa v sevření energetické nejistoty

Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z největších výzev dnešní doby. Výzvou jak pro domácnosti a podniky, které dusí několikanásobně vyšší zálohy, tak pro vlády, které zatím spíš tápou v tom, zda a jak proti zdražování zakročit. Skončila léta nirvány, jak období levných energií mezi lety 2015 a 2020 příhodně nazývá odborník na energetiku a investor Michal Šnobr. Ani před vypuknutím války na Ukrajině předpovědi nevěstily rychlý pokles cen plynu a elektřiny, uklidnění na trhu se však v kratším časovém horizontu očekávalo.

Cesty plynu a ropy do Česka. Do závislosti na Rusku nás uvrhl hlavně Andrej Babiš

Teprve Putinova invaze na Ukrajinu přiměla Evropu uvědomit si její obrovskou závislost na ruském plynu a ropě. Česko je v této závislosti na špici, dodávky plynu z Ruska dosahují ke sto procentům. Problém ale můžeme mít i s přerušením dodávek ropy, která nyní činí až polovinu dovozu. S tolik potřebnou diverzifikací dodávek energetických surovin se začalo už v devadesátých letech, kdy se rozhodlo o výstavbě „jižního“ ropovodu IKL Vláda Andreje Babiše další dodávky nedomluvila a pohřbila také projekt napojení na Polsko.

Elektřina a plyn pro ty nejpostiženější. „Hrozí byrokratické peklo a ještě dražší energie“

Vláda patrně po kritice za to, že je nečinná v pomoci lidem s rostoucími cenami, přichází v posledních dnech s novými plány, jak domácnostem ulevit. Po kritizovaném pětitisícovém příspěvku na děti ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) mluví také o zavedení speciálního energetického tarifu, tedy o levnějších energiích pro nejpostiženější domácnosti a také podnikatele. Právě podniky typu skláren nebo pekáren, které mají velkou spotřebu plynu a elektřiny, po finanční úlevě volají.

Hazard a ignorování krize v Pražské plynárenské. Zákazníky žádá i o rušení fixací

Kauza Pražské plynárenské ukázala na problém chybných obchodních strategií některých dodavatelů energií. Ceny plynu jsou nyní velmi vysoké, a firma proto kvůli nákupu zásob musela žádat hlavní město o úvěr. Ten sice magistrát schválil, společnost přesto bude muset jít s cenami pro své zákazníky dál nahoru. Bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček říká, že společnost reagovala na vážnou situaci na trhu se zpožděním a hazardovala, když na ceny plynu na trhu spekulovala.

Za vysokou inflaci může ČNB, tvrdí Švejnar. „Nebezpečná erdoganomie,“ kritizují ho ekonomové

Česko má jednu z nejrychleji rostoucích inflací v Evropě. Prudké zdražování způsobily především dramaticky zvyšující se ceny energií a rozhazovačná politika předchozí vlády. Centrální banka proti inflaci postupuje zvedáním hlavní úrokové sazby, kterou máme nyní na pěti procentech druhou nejvyšší v EU. Ekonom Jan Švejnar v nedávném rozhovoru pro Týdeník Echo prohlásil, že značnou část viny za růst inflace nese právě ČNB svým chováním.

Na odstřižení od ruského plynu potřebujeme pět let, jinak přijde obrovský náraz, říká Bartuška

Po zastavení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska vzrostla obava z toho, že Vladimir Putin odpojí Evropu od plynu dříve, než se k tomu odhodlá ona sama. Důležité je nyní především naplnit před další topnou sezónou podzemní zásobníky, současné ceny plynu však mohou obchodníky dostat do finančních potíží, jako se to aktuálně stalo společnosti Pražská plynárenská. Vláda se také musí dále snažit vyjednat náhradní dodávky plynu v zahraničí. Vládní zmocněnec pro energetiku Václav Bartuška deníku Echo24 potvrdil, že vyjednávání aktivně probíhá.

„Pražská plynárenská byla nezodpovědná.“ Roční účet za plyn se vyšplhá až na 50 tisíc

Situace na trhu s energiemi je nadále kritická, především ceny plynu se stále pohybují velmi vysoko. Dodavatelé navyšují ceníky a lidé, kteří neměli ceny fixované, tak musí přistoupit na často velmi vysoké zálohy. Pražská domácnost v běžném bytě, která plynem topí, tak ročně platí dvakrát více než loni. Faktura může vystoupit nad 40 tisíc. Výrazně ceny navyšuje především společnost Pražská plynárenská. Ta se navíc ocitla v problémech kvůli chybějícím zásobám plynu a od města musela žádat finanční pomoc.

Pochybila škola? Učitelka vyhozená za řeči o ukrajinských nacistech se hájí svobodou slova

Veřejným prostorem proběhla kauza učitelky češtiny z pražské základní školy Na Dlouhém lánu, která dětem z osmé třídy na hodině slohu vyjevila svůj pohled na ruskou invazi. Vyučující v podstatě zpochybnila to, jak západní média o válce informují, a žáci její slova nahráli. Ředitelka školy učitelku ihned odstavila z výuky a rozhodla se pro výpověď. Češtinářka tvrdí, že chtěla děti učit tolerovat odlišné názory a vyhazov vnímá jako omezování slova a názoru.

Kdo je Putinova blízká spojenkyně? Ruská guvernérka chrání ekonomiku před sankcemi Západu

Ruská ekonomika je citelně postižena Západem uvalenými sankcemi. Ač země zatím stále denně inkasuje stovky milionů dolarů za energie, zápasí se zmraženými devizovými rezervami, což vládě podstatně ztěžuje splácení dluhů. Před tvrdými dopady a vysokou inflací se snaží ekonomiku a ruské obyvatele chránit guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová, pravá ruka Vladimira Putina. V jeho blízkosti působí přes dvacet let, kdy se snažila o modernizaci ruské měnové politiky.

Novější články Starší články