Markéta Malá

/

Články autora

Kdo je Putinova blízká spojenkyně? Ruská guvernérka chrání ekonomiku před sankcemi Západu

Ruská ekonomika je citelně postižena Západem uvalenými sankcemi. Ač země zatím stále denně inkasuje stovky milionů dolarů za energie, zápasí se zmraženými devizovými rezervami, což vládě podstatně ztěžuje splácení dluhů. Před tvrdými dopady a vysokou inflací se snaží ekonomiku a ruské obyvatele chránit guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová, pravá ruka Vladimira Putina. V jeho blízkosti působí přes dvacet let, kdy se snažila o modernizaci ruské měnové politiky.

Socialistické přerozdělování drahou elektřinu nezastaví, musíme vyřešit příčinu, říká exšéf ČEZ Míl

Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z nejvýznamnějších příčin naší prudce rostoucí inflace. Vláda se zatím zdráhá podnikat větší zásahy do vysokých cen elektřiny a stále častěji zaznívá kritika evropského obchodování s touto komoditou. Jedním z těch, kdo poukazují na nefunkční trh postižený regulacemi, je někdejší šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Drama na trhu s energiemi: Dodavatelé ještě silněji zdraží, nemají jinou možnost

Domácnosti i firmy bojují už dlouhodobě s často nezvladatelnými účty za energie. Ještě na konci loňského roku se na trhu očekávalo zlepšení, válka na Ukrajině však s celou situaci silně otřásla a nikdo se neodvažuje odhadovat, kam ještě mohou ceny vystoupit. Obrovským problémem může být nyní pro lidi sehnat dodavatele energií, často ani ti největší nechtějí nabírat nové zákazníky. Pokud ano, musejí se smířit s velmi nevýhodnými nabídkami.

„Příští zimu bude v Německu chladno a draho.“ Od Putina k plně zelené energetice

Německo se od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu řadí mezi největší odpůrce radikálního odstřižení od ruského plynu, díky kterému proudí k Vladimiru Putinovi denně miliardové částky. Svou silnou závislost na plynu si Němci uvědomují, přišli proto s velmi ambiciózním plánem, jak se z ní vymanit. Nejde však o nic jiného než o ještě mnohem rychlejší energiewende, tedy přechod na zelenou energetiku fungující plně na obnovitelných zdrojích.

Lidé růst cen zvládnou. Mohou přestat kouřit či méně topit, míní ekonomové

Válečný konflikt na Ukrajině se ještě do české ekonomiky nestačil naplno propsat, už nyní ale přicházejí nepříliš optimistické výhledy na její citelný propad. Podle poslední prognózy ministerstva financí ekonomika nad očekávání zpomalí a inflace se letos v průměru vyšplhá nad 12 procent. Česko má přitom už nyní jednu z nejrychleji rostoucích inflací v EU. Ekonomové se však zatím stále neobávají toho, že situace bude pro lidi neúnosná a nejsou nakloněni razantním plošným opatřením, po kterých mnozí kvůli prudce rostoucím cenám zejména energií volají.

„Rusko už zbankrotovalo dávno.“ Co pro Putina znamená odstřižení od dolarů

Otřesné záběry z ukrajinské Buči, kde ruská armáda spáchala masakr na civilistech, donutily Západ zareagovat dalšími sankcemi. Ještě před pár týdny smělo Rusko využívat zmrazené devizové rezervy u amerických bank ke splácení dluhů věřitelům. Poté, co sankce tuto možnost přerušily, a režim Vladimira Putina musel uhradit závazky z dluhopisů v rublech, začali mu mnozí předvídat bankrot. Podle některých ekonomů se však odehrává spíše mediální hra. Rusové již v bankrotu jsou a Západ to ví, současná situace jim tak v podstatě nemůže ublížit.

Putin obešel sankce Západu. Rubl je díky plynu a ropě silný jako před válkou

Evropa si oddechla po oznámení Ruska, že dodávky plynu zatím nezastaví. Kreml totiž za svůj plyn žádá rubly, což ale západní země odmítají. Unijní státy jsou na ruském plynu silně závislé a nemohou si odstřižení od něj dovolit. Není proto jasné, zda by nebyly nakonec donuceny na platbu v rublech přistoupit. Nákup ruské měny by znamenal její masivní posílení. Už nyní se rubl dostal na hodnoty před invazí.

Byznys českých podniků dusí vysoké úroky. Dopadají i na Babišův Agrofert

Ukrajinská válka tíživě zasahuje evropské ekonomiky a prohlubuje problémy tuzemských firem a podnikatelů. Česko má jednu z nejrychleji rostoucích inflací v EU, proti čemuž se snaží zasahovat centrální banka zvyšováním úroků. Ty už nyní máme nejvyšší mezi členskými státy. Firmy se dalšího růstu obávají, úvěry se jim totiž citelně prodražují a jejich byznys na to silně doplácí.

Green Deal jako iracionální recept na Putina. „Některá opatření teď nejsou možná“

Válka na Ukrajině nutí Evropu přehodnocovat její silně ambiciózní, a jak se ukazuje také krátkozraké, klimatické cíle. Vzrůstající tlak na to, abychom byli co nejvíce potravinově soběstační, tak promění i zemědělskou strategii, kterou Brusel v rámci Green Dealu, prosazoval. Povinné nechání části půdy ladem nebo zákaz používání hnojiv tak bude alespoň na nějakou dobu passé. Evropa musí mít příští rok co největší úrodu, priority jsou teď opravdu jiné, říká pro Echo24 europoslankyně a členka zemědělského výboru Veronika Vrecionová (ODS).

Panika kvůli nedostatku slunečnicového oleje roste. „Češi se nemusí bát, mají řepku“

Válka na Ukrajině způsobila silné obavy z nedostatku důležitých zemědělských plodin. Ruskou invazí zasažená země je totiž největším vývozcem především obilovin a olejnin, jejichž ceny vystřelily vzhůru. Česko je sice v produkci obilí soběstačné, s krizí a zdražováním se však sveze také, protože situace na trhu začíná být nebezpečná. Jak pro Echo24 říká někdejší ministr zemědělství za ODS Petr Bendl, Češi se nemusí obávat alespoň nedostatku slunečnicového oleje.

„Nedělí bez aut proti závislosti na Rusku“. Vlády mohou v krizi využít i systém sudých a lichých SPZ

Stejně jako zemní plyn, je i ropa pro Rusko hlavním zdrojem exportního příjmu. Západní sankce směřované na vývoz těchto ruských surovin by Kreml těžce ochromily, státy EU jsou však na nich silně závislé a proto se zdráhají embargo uvalit. Už nyní se navíc objevují varování před ropnými šoky, pokud by na trh přestaly velké objemy ruských dodávek proudit.

Zásah NATO na Ukrajině? Nejodvážnější názory od počátku války zastávají Poláci

Bezprecedentní ruský útok na Ukrajinu proměnil chování Evropy. Státy solidárně posílají vojenský materiál a finance na vyzbrojení Ukrajinců, mimořádnou dodávku zbraní schválilo i Německo, což bylo dříve něco nemyslitelného. Otázka přímého zapojení Severoatlantické aliance zůstává stále tabu. Polsko přišlo s návrhem mírové mise NATO, to však zcela odmítly Německo i USA. Ruský tisk zareagoval na polskou iniciativu výhrůžkami o „denacifikaci“ Polska.

Němci v pasti ruského plynu. Za dodávky Putinovi dál platí nejvíce z celé EU

Silná závislost na ruském plynu, který měl pomoci vybudovat zelenou bezuhlíkovou ekonomiku, se silně nevyplatila. Němci platí Rusku za energetické suroviny nejvíce z celé EU a především na jejich odmítání troskotá úplné odstřižení dodávek, které by ruskou ekonomiku tvrdě zasáhlo. Emotivní proslov před Bundestagem přednesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když vytkl Německu, že vždy stavělo na první místo své hospodářské zájmy.

Zásahy proti drahé elektřině. „Nemůžeme vracet centrální plánování, zrušme povolenky“

Placení stále vyšších záloh za elektřinu se pro mnoho domácností stalo zlým snem a volají proto po větší pomoci od státu. Zatím je možné čerpat jen speciální dávky, to se však nezdá jako dostačující. Vláda by tedy mohla po vzoru Francie či Slovenska ceny regulovat, aby lidem ulevila. To by byl však velký zásah do tržního prostředí, který si většina ekonomů v českých podmínkách nedokáže představit.

„Těžba uhlí v OKD jistě neskončí“. Také na Mostecku se může těžit ještě desítky let

Těžba uhlí se měla stát v Česku již brzy minulostí. Platilo to hlavně o černém uhlí z Karvinska, kde má společnost OKD maximálně do příštího roku zavřít poslední funkční důl. Vzhledem k ukrajinské válce a ještě prohloubenější energetické krizi je ale téměř jisté, že bude vše jinak. Zásadní přehodnocení by mohlo padnout také v těžbě pro českou energetiku významnějšího uhlí hnědého. Jedná se pouze o politické a ekonomické rozhodnutí, mnoho dolů na Mostecku může běžet ještě desítky let, upozorňují analytici.

Firmy pod sílícím tlakem. Podle Bruselu mají reportovat, nakolik jsou zelené

Společnosti ze všech odvětví podnikání jsou pod tlakem kvůli takzvané zelené taxonomii. To je nástroj Evropské komise pro zvýhodňování financování udržitelných a vyhovujících projektů a tím pádem i vodítko pro investory. S tím souvisí i povinné reportování o tom, jak moc jsou podniky zelené, ale také třeba sociálně zodpovědné. Jedná se o tzv. ESG reporting, který se nyní týká hlavně bank a finančních institucí. Už o příštího roku ale spadne tato povinnost i na všechny velké firmy a za pár let se tomu nevyhnou ani ty menší.

Zadluží se znovu EU? „Dluh podpoří inflaci, v době války lidé radši přistoupí na vyšší daně“

Válka na Ukrajině a na Rusko uvalené západní sankce vyvolaly další vlnu zdražování a ještě více prohloubily rozjetou energetickou krizi. Unijní lídři vymýšlejí, jak finanční ztráty zalepit a žádným tabu už není ani další masivní společné zadlužení. Stejně jako u historicky prvních vydaných evropských dluhopisů v reakci na ekonomický otřes po covidu tlačí tuto myšlenku hlavně Francouzi.

Lidé nejsou pitomí, většina zůstane soudná, říká psycholog o solidaritě s Ukrajinci

Česká společnost zatím stále projevuje silnou solidaritu s Ukrajinci, kteří prchají ze své země bombardované ruskou armádou. Ukrajinská krize se ovšem už promítá do postupujícího zdražování od energií po základní potraviny. Vláda lidi připravuje na to, že musí počítat s alespoň dočasným snížením životní úrovně. Kdy začne euforie z pomoci opadat a hrozí, že se naplno projeví nenávist vůči ukrajinským uprchlíkům?

Polsko i Maďarsko se potýkají s náporem uprchlíků, i tak je chce europarlament potrestat

I přes současnou krizi na Ukrajině si europoslanci našli čas na hlasování o potrestání Polska a Maďarska za údajné porušování unijních hodnot. Odsouhlasenou rezolucí tak vyzvali k tomu, aby byly na oba státy uvaleny ekonomické sankce a bylo jim ztíženo čerpání evropských peněz. Rezoluce je především u Polska v aktuální situaci silně nevhodná, Poláci čelí obrovské humanitární krizi a projevují s ukrajinskými uprchlíky velkou solidaritu, říká pro Echo24 lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

EU zaujala k Putinovi ten nejhorší postoj, vyložila na stůl všechny karty, tvrdí Vondra

Úplné ukončení dodávek plynu a ropy do Evropy by nyní pro ruskou ekonomiku bylo tou nejtvrdší sankcí. Značně by však zabolelo i Evropskou unii. Její lídři tak k okamžitému odstřižení dodávek nakonec nesáhnou. Hlavně proto, že to Německo zkrátka nedovolí, míní europoslanec Alexandr Vondra (ODS). EU zaujala ten nejhorší možný postoj a dala Vladimiru Putinovi prostor k manévrování.

„Jsme závislí na kompenzování všeho všem.“ Ekonomové odmítají strop pro energie

Energetická krize ještě vystupňována ruskými sankcemi dál pohání ceny energií prudce nahoru. Silné zdražování se navíc v posledních dnech týká i pohonných hmot. Ačkoliv to vláda původně odmítala, někteří její členové nyní mluví o plošných opatřeních, která by lidem situaci pomohla lépe zvládnout. Zastropování cen nebo prominutí daně však příliš nepodporuje ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

Ruský plyn prolomil všechna energetická tabu. Evropa se vrací ke spalování uhlí a mazutu

Ruská invaze na Ukrajině a následné ekonomické sankce Západu vyeskalovaly již déle trvající energetickou krizi. Ačkoliv si Evropa více než kdy jindy uvědomuje nutnost odpoutat se od závislosti na ruském plynu, obavy z přerušení toku jsou velké. Cena plynu už dosáhla dosavadního rekordu a stejně dramaticky je na tom i uhlí. Toho je v EU kvůli nucenému ukončování těžby nedostatek a rovněž se tak ve velkém dováží z Ruska.

Vraťte se z Ruska včas domů, pomoc bude velmi limitovaná, vyzývá vláda Čechy

Rusko dále stupňuje svou agresi v útoku na Ukrajinu s tím, jak na něj Západ uvaluje další ekonomické sankce. Ty už nyní dopadají na běžné ruské obyvatele, kterým znepříjemňují život. Ačkoliv bezprostřední nebezpečí zatím nehrozí, česká vláda vyzvala krajany, aby se z Ruska vrátili domů. Pokud se však někdo rozhodne zůstat, musí počítat s tím, že případná pomoc bude velmi limitovaná a Česko neplánuje žádnou organizovanou podporu návratu ze země.

„Timmermans je zcela mimo.“ Putinova agrese může ukončit Green Deal

Ruský vpád na Ukrajinu zcela přehodnotil evropské priority a bezprecedentně se podepíše i na dalším unijním fungování. Téměř jistě se dotkne i klimatického ideologického cíle v podobě zelené dohody. Evropa si začala reálně uvědomovat svou silnou závislost na ruském plynu, kterou ještě posílila zelenou taxonomií, a musí se připravit na to, že bez znovuzapojení uhlí či jiných fosilních paliv jen s bezemisními zdroji svou energetiku neutáhne. Převládne snaha o zajištění vlastního přežití, ne plnění dominantní ideologie, ozývá se.

Evropa v čele s Německem Putinovi financuje válku

Evropa mluví o bezprecedentních sankcích, které na svém nočním summitu přijala. Realita je však jiná, na což upozorňuje jak mnoho evropských lídrů, tak samotný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se Západ, a hlavně Německo, chová, jako kdyby už Ukrajinu odepsal. Právě Německo je aktuálně hlavním odmítačem nejtvrdší sankce v podobě odpojení Ruska z platebního systému SWIFT, což by Putinův režim ekonomicky izolovalo. Němci jsou největším příjemcem dodávek ruského plynu.

Nedostatek elektřiny a výpadky už za tři roky. Bez uhlí se Česko stane závislé na dovozu

Pokud příliš rychle vypneme uhelné elektrárny a nepostavíme náhradní stabilní plynové zdroje, už za pouhých pár let budeme trpět nedostatkem elektřiny. Před takovým scénářem varuje společnost ČEPS, tuzemský provozovatel přenosové soustavy. Česko je nyní stále čistým vývozcem energie, kdy více vyrábíme, než spotřebujeme. Už v roce 2025 se ale může situace otočit a můžeme se stát importní zemí závislou na dovozu energie z jiných zemí, a to hlavně z Francie nebo ze severu Evropy.

Vláda musí najít řešení drahých energií. Regulace cen je nutná, trh nefunguje, shodují se odborníci

Růst cen energií se vymkl kontrole a pro mnoho domácností i podniků se stal nezvladatelným. Vlády evropských států jsou nuceny na situaci reagovat a hledat ta politicky nejúnosnější řešení, pasivitu si dovolit už nemohou, říká pro deník Echo24 vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Vláda Petra Fialy (ODS) jde zatím cestou sociálních dávek pro ty nejchudší domácnosti, které chystá dále navýšit. Stejně se chová i většina Evropy.

„Na Západě se za to nenajíte.“ Hospodští zdražují, lidé se vrací jen pomalu

Z hlediska společenského vývoje to zapadne ve vřavě světových dějin, ale dát o tom vědět by se mohlo. Tak tedy v Rožnově pod Radhoštěm zanikne kino, jmenuje se Panorama. Je to docela pěkné kino, v sále má asi dvě stě míst, tolik kdysi chodilo běžně lidí do kina. Ale to už je dávno. V malých městech, jako je Rožnov, se kino stalo luxusem. Za posledních deset let zanikly stovky kin, tady se to už taky blíží, přijde to snad koncem měsíce, nikoli toho astronomického, pod jehož vlivem (je úplněk) to píšu, ale toho kalendářního, kdy se má definitivně v Rožnově v kině zhasnout.

Novější články Starší články