Markéta Malá

/

Články autora

Evropa v sevření energetické nejistoty

Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z největších výzev dnešní doby. Výzvou jak pro domácnosti a podniky, které dusí několikanásobně vyšší zálohy, tak pro vlády, které zatím spíš tápou v tom, zda a jak proti zdražování zakročit. Skončila léta nirvány, jak období levných energií mezi lety 2015 a 2020 příhodně nazývá odborník na energetiku a investor Michal Šnobr. Ani před vypuknutím války na Ukrajině předpovědi nevěstily rychlý pokles cen plynu a elektřiny, uklidnění na trhu se však v kratším časovém horizontu očekávalo.

Cesty plynu a ropy do Česka. Do závislosti na Rusku nás uvrhl hlavně Andrej Babiš

Teprve Putinova invaze na Ukrajinu přiměla Evropu uvědomit si její obrovskou závislost na ruském plynu a ropě. Česko je v této závislosti na špici, dodávky plynu z Ruska dosahují ke sto procentům. Problém ale můžeme mít i s přerušením dodávek ropy, která nyní činí až polovinu dovozu. S tolik potřebnou diverzifikací dodávek energetických surovin se začalo už v devadesátých letech, kdy se rozhodlo o výstavbě „jižního“ ropovodu IKL Vláda Andreje Babiše další dodávky nedomluvila a pohřbila také projekt napojení na Polsko.

Elektřina a plyn pro ty nejpostiženější. „Hrozí byrokratické peklo a ještě dražší energie“

Vláda patrně po kritice za to, že je nečinná v pomoci lidem s rostoucími cenami, přichází v posledních dnech s novými plány, jak domácnostem ulevit. Po kritizovaném pětitisícovém příspěvku na děti ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) mluví také o zavedení speciálního energetického tarifu, tedy o levnějších energiích pro nejpostiženější domácnosti a také podnikatele. Právě podniky typu skláren nebo pekáren, které mají velkou spotřebu plynu a elektřiny, po finanční úlevě volají.

Hazard a ignorování krize v Pražské plynárenské. Zákazníky žádá i o rušení fixací

Kauza Pražské plynárenské ukázala na problém chybných obchodních strategií některých dodavatelů energií. Ceny plynu jsou nyní velmi vysoké, a firma proto kvůli nákupu zásob musela žádat hlavní město o úvěr. Ten sice magistrát schválil, společnost přesto bude muset jít s cenami pro své zákazníky dál nahoru. Bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček říká, že společnost reagovala na vážnou situaci na trhu se zpožděním a hazardovala, když na ceny plynu na trhu spekulovala.

Za vysokou inflaci může ČNB, tvrdí Švejnar. „Nebezpečná erdoganomie,“ kritizují ho ekonomové

Česko má jednu z nejrychleji rostoucích inflací v Evropě. Prudké zdražování způsobily především dramaticky zvyšující se ceny energií a rozhazovačná politika předchozí vlády. Centrální banka proti inflaci postupuje zvedáním hlavní úrokové sazby, kterou máme nyní na pěti procentech druhou nejvyšší v EU. Ekonom Jan Švejnar v nedávném rozhovoru pro Týdeník Echo prohlásil, že značnou část viny za růst inflace nese právě ČNB svým chováním.

Na odstřižení od ruského plynu potřebujeme pět let, jinak přijde obrovský náraz, říká Bartuška

Po zastavení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska vzrostla obava z toho, že Vladimir Putin odpojí Evropu od plynu dříve, než se k tomu odhodlá ona sama. Důležité je nyní především naplnit před další topnou sezónou podzemní zásobníky, současné ceny plynu však mohou obchodníky dostat do finančních potíží, jako se to aktuálně stalo společnosti Pražská plynárenská. Vláda se také musí dále snažit vyjednat náhradní dodávky plynu v zahraničí. Vládní zmocněnec pro energetiku Václav Bartuška deníku Echo24 potvrdil, že vyjednávání aktivně probíhá.

„Pražská plynárenská byla nezodpovědná.“ Roční účet za plyn se vyšplhá až na 50 tisíc

Situace na trhu s energiemi je nadále kritická, především ceny plynu se stále pohybují velmi vysoko. Dodavatelé navyšují ceníky a lidé, kteří neměli ceny fixované, tak musí přistoupit na často velmi vysoké zálohy. Pražská domácnost v běžném bytě, která plynem topí, tak ročně platí dvakrát více než loni. Faktura může vystoupit nad 40 tisíc. Výrazně ceny navyšuje především společnost Pražská plynárenská. Ta se navíc ocitla v problémech kvůli chybějícím zásobám plynu a od města musela žádat finanční pomoc.

Pochybila škola? Učitelka vyhozená za řeči o ukrajinských nacistech se hájí svobodou slova

Veřejným prostorem proběhla kauza učitelky češtiny z pražské základní školy Na Dlouhém lánu, která dětem z osmé třídy na hodině slohu vyjevila svůj pohled na ruskou invazi. Vyučující v podstatě zpochybnila to, jak západní média o válce informují, a žáci její slova nahráli. Ředitelka školy učitelku ihned odstavila z výuky a rozhodla se pro výpověď. Češtinářka tvrdí, že chtěla děti učit tolerovat odlišné názory a vyhazov vnímá jako omezování slova a názoru.

Kdo je Putinova blízká spojenkyně? Ruská guvernérka chrání ekonomiku před sankcemi Západu

Ruská ekonomika je citelně postižena Západem uvalenými sankcemi. Ač země zatím stále denně inkasuje stovky milionů dolarů za energie, zápasí se zmraženými devizovými rezervami, což vládě podstatně ztěžuje splácení dluhů. Před tvrdými dopady a vysokou inflací se snaží ekonomiku a ruské obyvatele chránit guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová, pravá ruka Vladimira Putina. V jeho blízkosti působí přes dvacet let, kdy se snažila o modernizaci ruské měnové politiky.

Socialistické přerozdělování drahou elektřinu nezastaví, musíme vyřešit příčinu, říká exšéf ČEZ Míl

Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z nejvýznamnějších příčin naší prudce rostoucí inflace. Vláda se zatím zdráhá podnikat větší zásahy do vysokých cen elektřiny a stále častěji zaznívá kritika evropského obchodování s touto komoditou. Jedním z těch, kdo poukazují na nefunkční trh postižený regulacemi, je někdejší šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Drama na trhu s energiemi: Dodavatelé ještě silněji zdraží, nemají jinou možnost

Domácnosti i firmy bojují už dlouhodobě s často nezvladatelnými účty za energie. Ještě na konci loňského roku se na trhu očekávalo zlepšení, válka na Ukrajině však s celou situaci silně otřásla a nikdo se neodvažuje odhadovat, kam ještě mohou ceny vystoupit. Obrovským problémem může být nyní pro lidi sehnat dodavatele energií, často ani ti největší nechtějí nabírat nové zákazníky. Pokud ano, musejí se smířit s velmi nevýhodnými nabídkami.

„Příští zimu bude v Německu chladno a draho.“ Od Putina k plně zelené energetice

Německo se od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu řadí mezi největší odpůrce radikálního odstřižení od ruského plynu, díky kterému proudí k Vladimiru Putinovi denně miliardové částky. Svou silnou závislost na plynu si Němci uvědomují, přišli proto s velmi ambiciózním plánem, jak se z ní vymanit. Nejde však o nic jiného než o ještě mnohem rychlejší energiewende, tedy přechod na zelenou energetiku fungující plně na obnovitelných zdrojích.

Lidé růst cen zvládnou. Mohou přestat kouřit či méně topit, míní ekonomové

Válečný konflikt na Ukrajině se ještě do české ekonomiky nestačil naplno propsat, už nyní ale přicházejí nepříliš optimistické výhledy na její citelný propad. Podle poslední prognózy ministerstva financí ekonomika nad očekávání zpomalí a inflace se letos v průměru vyšplhá nad 12 procent. Česko má přitom už nyní jednu z nejrychleji rostoucích inflací v EU. Ekonomové se však zatím stále neobávají toho, že situace bude pro lidi neúnosná a nejsou nakloněni razantním plošným opatřením, po kterých mnozí kvůli prudce rostoucím cenám zejména energií volají.

„Rusko už zbankrotovalo dávno.“ Co pro Putina znamená odstřižení od dolarů

Otřesné záběry z ukrajinské Buči, kde ruská armáda spáchala masakr na civilistech, donutily Západ zareagovat dalšími sankcemi. Ještě před pár týdny smělo Rusko využívat zmrazené devizové rezervy u amerických bank ke splácení dluhů věřitelům. Poté, co sankce tuto možnost přerušily, a režim Vladimira Putina musel uhradit závazky z dluhopisů v rublech, začali mu mnozí předvídat bankrot. Podle některých ekonomů se však odehrává spíše mediální hra. Rusové již v bankrotu jsou a Západ to ví, současná situace jim tak v podstatě nemůže ublížit.

Putin obešel sankce Západu. Rubl je díky plynu a ropě silný jako před válkou

Evropa si oddechla po oznámení Ruska, že dodávky plynu zatím nezastaví. Kreml totiž za svůj plyn žádá rubly, což ale západní země odmítají. Unijní státy jsou na ruském plynu silně závislé a nemohou si odstřižení od něj dovolit. Není proto jasné, zda by nebyly nakonec donuceny na platbu v rublech přistoupit. Nákup ruské měny by znamenal její masivní posílení. Už nyní se rubl dostal na hodnoty před invazí.

Byznys českých podniků dusí vysoké úroky. Dopadají i na Babišův Agrofert

Ukrajinská válka tíživě zasahuje evropské ekonomiky a prohlubuje problémy tuzemských firem a podnikatelů. Česko má jednu z nejrychleji rostoucích inflací v EU, proti čemuž se snaží zasahovat centrální banka zvyšováním úroků. Ty už nyní máme nejvyšší mezi členskými státy. Firmy se dalšího růstu obávají, úvěry se jim totiž citelně prodražují a jejich byznys na to silně doplácí.

Green Deal jako iracionální recept na Putina. „Některá opatření teď nejsou možná“

Válka na Ukrajině nutí Evropu přehodnocovat její silně ambiciózní, a jak se ukazuje také krátkozraké, klimatické cíle. Vzrůstající tlak na to, abychom byli co nejvíce potravinově soběstační, tak promění i zemědělskou strategii, kterou Brusel v rámci Green Dealu, prosazoval. Povinné nechání části půdy ladem nebo zákaz používání hnojiv tak bude alespoň na nějakou dobu passé. Evropa musí mít příští rok co největší úrodu, priority jsou teď opravdu jiné, říká pro Echo24 europoslankyně a členka zemědělského výboru Veronika Vrecionová (ODS).

Panika kvůli nedostatku slunečnicového oleje roste. „Češi se nemusí bát, mají řepku“

Válka na Ukrajině způsobila silné obavy z nedostatku důležitých zemědělských plodin. Ruskou invazí zasažená země je totiž největším vývozcem především obilovin a olejnin, jejichž ceny vystřelily vzhůru. Česko je sice v produkci obilí soběstačné, s krizí a zdražováním se však sveze také, protože situace na trhu začíná být nebezpečná. Jak pro Echo24 říká někdejší ministr zemědělství za ODS Petr Bendl, Češi se nemusí obávat alespoň nedostatku slunečnicového oleje.

„Nedělí bez aut proti závislosti na Rusku“. Vlády mohou v krizi využít i systém sudých a lichých SPZ

Stejně jako zemní plyn, je i ropa pro Rusko hlavním zdrojem exportního příjmu. Západní sankce směřované na vývoz těchto ruských surovin by Kreml těžce ochromily, státy EU jsou však na nich silně závislé a proto se zdráhají embargo uvalit. Už nyní se navíc objevují varování před ropnými šoky, pokud by na trh přestaly velké objemy ruských dodávek proudit.

Zásah NATO na Ukrajině? Nejodvážnější názory od počátku války zastávají Poláci

Bezprecedentní ruský útok na Ukrajinu proměnil chování Evropy. Státy solidárně posílají vojenský materiál a finance na vyzbrojení Ukrajinců, mimořádnou dodávku zbraní schválilo i Německo, což bylo dříve něco nemyslitelného. Otázka přímého zapojení Severoatlantické aliance zůstává stále tabu. Polsko přišlo s návrhem mírové mise NATO, to však zcela odmítly Německo i USA. Ruský tisk zareagoval na polskou iniciativu výhrůžkami o „denacifikaci“ Polska.

Němci v pasti ruského plynu. Za dodávky Putinovi dál platí nejvíce z celé EU

Silná závislost na ruském plynu, který měl pomoci vybudovat zelenou bezuhlíkovou ekonomiku, se silně nevyplatila. Němci platí Rusku za energetické suroviny nejvíce z celé EU a především na jejich odmítání troskotá úplné odstřižení dodávek, které by ruskou ekonomiku tvrdě zasáhlo. Emotivní proslov před Bundestagem přednesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když vytkl Německu, že vždy stavělo na první místo své hospodářské zájmy.

Zásahy proti drahé elektřině. „Nemůžeme vracet centrální plánování, zrušme povolenky“

Placení stále vyšších záloh za elektřinu se pro mnoho domácností stalo zlým snem a volají proto po větší pomoci od státu. Zatím je možné čerpat jen speciální dávky, to se však nezdá jako dostačující. Vláda by tedy mohla po vzoru Francie či Slovenska ceny regulovat, aby lidem ulevila. To by byl však velký zásah do tržního prostředí, který si většina ekonomů v českých podmínkách nedokáže představit.

„Těžba uhlí v OKD jistě neskončí“. Také na Mostecku se může těžit ještě desítky let

Těžba uhlí se měla stát v Česku již brzy minulostí. Platilo to hlavně o černém uhlí z Karvinska, kde má společnost OKD maximálně do příštího roku zavřít poslední funkční důl. Vzhledem k ukrajinské válce a ještě prohloubenější energetické krizi je ale téměř jisté, že bude vše jinak. Zásadní přehodnocení by mohlo padnout také v těžbě pro českou energetiku významnějšího uhlí hnědého. Jedná se pouze o politické a ekonomické rozhodnutí, mnoho dolů na Mostecku může běžet ještě desítky let, upozorňují analytici.

Firmy pod sílícím tlakem. Podle Bruselu mají reportovat, nakolik jsou zelené

Společnosti ze všech odvětví podnikání jsou pod tlakem kvůli takzvané zelené taxonomii. To je nástroj Evropské komise pro zvýhodňování financování udržitelných a vyhovujících projektů a tím pádem i vodítko pro investory. S tím souvisí i povinné reportování o tom, jak moc jsou podniky zelené, ale také třeba sociálně zodpovědné. Jedná se o tzv. ESG reporting, který se nyní týká hlavně bank a finančních institucí. Už o příštího roku ale spadne tato povinnost i na všechny velké firmy a za pár let se tomu nevyhnou ani ty menší.

Zadluží se znovu EU? „Dluh podpoří inflaci, v době války lidé radši přistoupí na vyšší daně“

Válka na Ukrajině a na Rusko uvalené západní sankce vyvolaly další vlnu zdražování a ještě více prohloubily rozjetou energetickou krizi. Unijní lídři vymýšlejí, jak finanční ztráty zalepit a žádným tabu už není ani další masivní společné zadlužení. Stejně jako u historicky prvních vydaných evropských dluhopisů v reakci na ekonomický otřes po covidu tlačí tuto myšlenku hlavně Francouzi.

Lidé nejsou pitomí, většina zůstane soudná, říká psycholog o solidaritě s Ukrajinci

Česká společnost zatím stále projevuje silnou solidaritu s Ukrajinci, kteří prchají ze své země bombardované ruskou armádou. Ukrajinská krize se ovšem už promítá do postupujícího zdražování od energií po základní potraviny. Vláda lidi připravuje na to, že musí počítat s alespoň dočasným snížením životní úrovně. Kdy začne euforie z pomoci opadat a hrozí, že se naplno projeví nenávist vůči ukrajinským uprchlíkům?

Polsko i Maďarsko se potýkají s náporem uprchlíků, i tak je chce europarlament potrestat

I přes současnou krizi na Ukrajině si europoslanci našli čas na hlasování o potrestání Polska a Maďarska za údajné porušování unijních hodnot. Odsouhlasenou rezolucí tak vyzvali k tomu, aby byly na oba státy uvaleny ekonomické sankce a bylo jim ztíženo čerpání evropských peněz. Rezoluce je především u Polska v aktuální situaci silně nevhodná, Poláci čelí obrovské humanitární krizi a projevují s ukrajinskými uprchlíky velkou solidaritu, říká pro Echo24 lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

EU zaujala k Putinovi ten nejhorší postoj, vyložila na stůl všechny karty, tvrdí Vondra

Úplné ukončení dodávek plynu a ropy do Evropy by nyní pro ruskou ekonomiku bylo tou nejtvrdší sankcí. Značně by však zabolelo i Evropskou unii. Její lídři tak k okamžitému odstřižení dodávek nakonec nesáhnou. Hlavně proto, že to Německo zkrátka nedovolí, míní europoslanec Alexandr Vondra (ODS). EU zaujala ten nejhorší možný postoj a dala Vladimiru Putinovi prostor k manévrování.

Novější články Starší články