Úlevu od pro mnohé nezvladatelných cen energií lidé pocítí už v listopadu. Od října začne platit odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje, do listopadových a prosincových záloh na elektřinu i plyn se pak spotřebitelům propíše naráz vládní cenový strop a do toho i několikatisícová sleva v rámci úsporného tarifu. Jak tedy bude vypadat konečné roční vyúčtování za energie a pro koho budou mít plánované slevy největší efekt?
Vláda Petra Fialy (ODS) představila plán, jak občanům ulevit od bezprecedentně vysokých cen energií, které jim už nebezpečně zvyšují životní náklady. Ceny elektřiny i plynu konečně zastropovala. Ve stejnou dobu přišly návrhy na cenové stropy i z Bruselu. O tom, jak spolu česká a evropská cesta souvisí, koho nemine zdanění a jak z toho vyjde tuzemský spotřebitel, mluví v rozhovoru pro Echo24 poradce premiéra Jakub Kajzler.
Ze řetězu utržené ceny energií právem děsí domácnosti a těch, kterým se už výkyvy na burze propsaly do plateb za elektřinu, přibývá. To, co roste, je právě silová cena elektřiny, která však ve faktuře netvoří ani polovinu. Lidé v ročním vyúčtování platí za několik položek a velká část z nich nemá jasno v tom, na co všechno se peníze rozpočítávají a ke komu putují.
Česko sužují jedny z nejvyšších cen energií a energetická krize velmi rychle postupuje společností. Energetická drahota však ještě více než na domácnosti dopadá na průmysl, kdy podnikům dramaticky narostly náklady. V mnoha státech již vlády proti drahé elektřině i plynu zasáhly, podniky tam proto nedusí tak obrovské nárůsty na účtech. Češi jim ale nestíhají konkurovat. Je proto nyní na české vládě, jak rychle a účinně zasáhne, aby konkurenceschopnost českých firem ještě více neutrpěla.
Co se dohodlo na ostře sledované „energetické“ bruselské schůzce svolané českým ministrem průmyslu Jozefem Síkelou (za STAN)? Konkrétního. Evropská komise sice o řešení akutní energetické krize, která velmi rychle prostupuje celou společností, jedná celý víkend, na přesnou podobu plánu jak postupovat se však bude čekat zřejmě ještě alespoň do poloviny příštího týdne. Jaké jsou tedy dosavadní návrhy, jak lidem konečně zlevnit elektřiny, v čem jsou jejich úskalí a co nyní musí urychleně dělat česká vláda?
Vláda Petra Fialy (ODS) se dlouhodobě odvolává na společné evropské řešení energetické krize, která postupně decimuje společnost. Českem jakožto předsednickou zemí svolaná speciální bruselská schůzka se má konat dnes. Informované zdroje jsou velmi skeptické, že zde státy najdou společnou řeč a dojde k zásadní energetické reformě nebo dobře vymyšlené regulaci cen. Z taktických důvodů by však přesto nejen ČR měla o společné řešení usilovat a poté ho doplnit co nejefektivnějším domácím řešením.
Energetická krize postupně paralyzuje chod společnosti. Česká vláda ovšem vyčkávala a až nyní pochopila, že bruselské celounijní řešení k uklidnění situace s drahými energiemi stačit nebude, a že bude muset přijít s velmi rychlou a efektivní pomocí sama. Ačkoliv zastropování cen elektřiny, k němuž přistoupilo mnoho států, aby se spotřebitelům ulevilo, kabinet striktně odmítal, nyní otočil.
Ačkoliv energetická krize a nevídaně vysoké ceny elektřiny a plynu mohou velmi brzy zcela paralyzovat chod společnosti, česká vláda mnohé udivuje svým dosud laxním přístupem a vyčkáváním. Mnohé jiné evropské státy obrovsky rostoucí náklady na energie, který se dotýkají jak domácností, tak firem na své domácí půdě řeší a nespoléhají na to, s čím přijde Evropská unie. Kabinet Petra Fialy (ODS) se však zatím příliš neinspiroval a reaguje jen velmi pomalu.
Ačkoliv ceny elektřiny, které v uplynulých dnech na evropských burzách dosahovaly šílených čísel, částečně opadly, celý trh je utržený ze řetězu a ceny jsou obrovsky volatilní. Evropská unie tak už nutně potřebuje situaci uklidnit a přijít se systémovým řešením. Velká část evropských států už k nějakým zásahům na snížení cen energií přistoupila. Řešení se nabízí několik, všechna však mají svá úskalí, ať už v tom, jak moc jsou účinná, nebo v tom, kdo je ve finále zaplatí.
Ceny energií rostou bezútěšným tempem od loňského podzimu, v posledních dnech ale jak plyn, tak elektřina vystřelily na rekordní hodnoty. Příčin je hned několik. Omezený tok ruského plynu do Evropy, emisní povolenky na šílených hodnotách, masivní výpadky jaderných reaktorů ve Francii a k tomu ještě horké počasí způsobující nízkou hladinu řek a téměř nulový výkon větrných elektráren. Nutno navíc dodat, že na české domácnosti dopadá energetické drahota výrazněji než na ty z okolních zemí.
Ceny elektřiny i plynu dosahují na trhu historicky nejvyšších hodnot, to odnášejí i domácnosti jakožto koncoví zákazníci. Dodavatelé jim zvyšují zálohy, protože jsou nuceni nakupovat pro ně energie dopředu právě za ony drastické ceny. Poslední vlna zdražování přišla na začátku srpna a zcela jistě lze očekávat několik dalších podzimních vln, které mohou být pro odběratele velmi bolestivé. Z nabídek dodavatelů už mizí více než dvouleté fixace, a co se týče elektřiny, u většiny největších společností se částka za megawatthodinu (MWh) nedostane pod 10 tisíc korun.
Energetická krize vzbuzuje ve většině domácností nebývalé obavy z nadcházející topné sezóny, a mnoho lidí se proto už s předstihem začalo na zimu připravovat. Vytápění plynem se v současnosti ukazuje jako ekonomicky nejhorší možnost, vzhledem k prudce rostoucím cenám elektřiny na tom však lidé s elektrokotli nebo například přímotopy nejsou o mnoho lépe. Popularita tuhých paliv, tedy hlavně uhlí a dřeva, proto strmě roste. Lidé se ve velkém dřevem předzásobují, mnoho z nich se po něm shánělo už brzy na jaře.
Slib premiéra Petra Fialy (ODS), že vláda „nenechá občany padnout“ a využije příspěvku na bydlení k pomoci všem s nadměrně vysokými náklady na bydlení, se zdá být dalším dílkem ze zmatečné vládní komunikace. Lidé za bydlení nebudou platit více než 30 procent svých příjmů, v Praze 35 procent, a to včetně všech poplatků například za vodu nebo energii, řekl Fiala.
Francie je dlouhodobě považována za jadernou energetickou velmoc. Z atomu se zde vyrábí více než tři čtvrtiny elektřiny, z čehož mohly kvůli nižším cenám těžit tamější domácnosti.
Ceny energií od loňského podzimu bezútěšně rostou a Česko je jednou ze zemí, kde zdražování dopadá na domácnosti i podniky nejbolestivěji. Aktuálně máme pátou nejdražší elektřinu ze všech evropských zemí, ve střední Evropě jsme na tom úplně nejhůř. Důvodem je hlavně to, že tuzemská vláda se zatím do žádných systémových opatření na zmírnění dopadů zdražování nepustila. Bezprecedentně vysoké ceny elektřiny jsou způsobeny nejen situací kolem války na Ukrajině a rekordně drahým plynem.
Bezprecedentní růst cen energií zvyšuje tlak na vládu, aby dopady na obyvatele tlumila. Ve hře jsou tak i kontroverzní řešení spočívající v mimořádných daních pro vybrané společnosti. Z nich by se pomoc lidem mohla platit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začal tento plán nově nazývat válečnou daní. Konečné rozhodnutí padne až v září, resort financí však už nyní tvrdí, že zdanění mimořádných zisků je nevyhnutelné. Stále aktuální je také debata o dividendách z ČEZ, kde má stát hlavní podíl. Z nich se má totiž z velké části zaplatit chystaný úsporný tarif, tedy plošné slevy na energie.
S blížícím se podzimem a topnou sezónou narůstá napětí ve společnosti a obavy lidí z toho, jak stále rostoucí ceny energií zasáhnou jejich peněženky. A roste také nedůvěra směrem k vládě. Začíná převažovat pocit, že kabinet Petra Fialy nekoná nebo se dopouští jen velmi chaotických kroků podpořených často nešťastnou komunikací. To se nyní ukazuje s tím, jak na povrch vyplouvají nové informace k chystanému úspornému tarifu, tedy plošné slevě na energie. Tato „dávka“ vzhledem ke své výši potřebným téměř nepomůže.
Prudké zdražování a jedna z nejvyšších inflací v EU se dotýkají všech bez rozdílu. Zastavení růstu cen se jeví jako priorita, nesmí se však zapomínat na to, že problém z podstatné části způsobila rozhazovačná politika vlády Andreje Babiše. Každoroční deficit rozpočtu je obrovský a dnešní politické reprezentaci už nezbývá než navzdory krizi sáhnout k velmi nepopulárním krokům.
Prudké zdražování a vysoká inflace trápí velkou část světa. V rámci EU jsme mezi zeměmi, kde ceny rostou nejrychleji, což je dáno tím, že inflace je u nás z velké části domácího původu. Tedy způsobená bezhlavým rozdáváním a navyšováním mandatorních výdajů za vlády Andreje Babiše. Současná vládní reprezentace tak nyní stojí před tím, jak srazit obrovský deficit a stát dále nezadlužovat.
Dramatické ceny energií nedopadají tvrdě jen domácnosti, náklady na provoz kvůli nim rostou prudce i firmám. A právě jejich zástupci nyní tlačí na vládu, aby situaci řešila. Podle šéfa HK Vladimíra Dlouhého je nutné zavést dočasná opatření, protože podniky nejkritičtější období kvůli plynové krizi teprve čeká. Dlouhý navíc kritizuje podle něj zcela nedostatečnou komunikaci ministra průmyslu Jozefa Síkely.
Hrají spolu už 34 let. Od doby, kdy dva spolužáci z pražské Hanspaulky dali dohromady kapelu. Sami ale nevědí, co celou tu dobu hrají, není to ani alternativa, ani pop. Jsme zkrátka divný, říká Milan Cais, výtvarník a zpěvák ze skupiny Tata bojs.
Silné obavy z ještě větší energetické krize donutily Němce jakožto odhodlané odpůrce jádra změnit názor. Ještě před pár dny tamější vláda socialistů a zelených dogmaticky odmítala prodloužit provoz zbývajících atomových elektráren, které zemi zajišťují ne úplně bezvýznamné procento výroby elektřiny a lze je navíc označit za bezemisní zdroj. V nouzi už Německo rozhodlo o návratu ke spalování uhlí.
Účty za energie dramaticky narůstají domácnostem i firmám po celé Evropě. Co se ale týče Prahy, umístila se ve srovnání cen elektřiny v dalších evropských metropolích na nepříliš povzbudivé pozici. V květnu jsme měli šestou nejdražší elektřinu z více než třiceti sledovaných lokalit. Hůře na tom byli jen ve Vídni, v Londýně, Římě, Kodani a Berlíně. Oproti minulému roku u nás cena elektřiny vyskočila o sedmdesát procent. Nabízí se srovnání s Francií či Slovenskem, kde vlády ceny elektřiny fixovaly.
Pro sražení inflace je nutné udělat cokoliv, ozývá se z části nové bankovní rady centrální banky. Nad tím, jak se „nová“ ČNB pod vedením guvernéra Aleše Michla směrem ke krocení rychlého zdražování postaví, visí otazníky. Ostré výroky ale zaznívají od viceguvernérů. Podle Marka Mory je restriktivní politika jedinou účinnou léčbou, bezbolestná cesta z drahoty totiž neexistuje. Eva Zamrazilová je sice o něco mírnější, varuje ale před vysokým navyšováním mezd, jinak by totiž agresivní chování měnové politiky bylo nevyhnutelné.
Dramaticky rostoucí ceny energií kosí rozpočty domácností i firem. Drahá elektřina a plyn jsou navíc jednou z nejvýznamnějších příčin toho, proč máme čtvrtou nejrychleji rostoucí inflaci mezi zeměmi EU. Tím, komu situace s vyšponovanými cenami na trhu nahrává, jsou dnes jen energetické společnosti, které na vysokých ziscích vydělávají. Ve hře je proto i možnost uvalit na tyto zisky mimořádnou daň, což potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura.
Příchod podzimu a ještě hlubší energetické krize s nevídaně vysokými cenami děsí domácnosti i firmy. Vládou představený úsporný tarif, který by měl lidem plošně částečně snížit účty za elektřinu a plyn, nebude výraznou pomocí. Jedná se navíc o proinflační opatření, na které padnou desítky miliard z rozpočtu. Stát by přitom mohl získat už v dohledné době kontrolu nad prudkým zdražováním elektřiny.
Energetická krize způsobená závislostí na ruském plynu bude zřejmě ještě hlubší, než se předpokládalo. Evropská komise už ani neočekává, že Vladimir Putin znovu spustí plynovod Nord Stream 1, hlavní trasu pro pro dodávky z Ruska do Německa.
Dramaticky vysoká inflace a energetická krize vykonaly své. Podstatná část Čechů už příliš nevěří, že by se měla situace v příštích letech měnit k lepšímu, a obává se citelného zchudnutí a propadu životní úrovně. Domácnosti teprve nyní začínají silně omezovat své útraty a přestaly „pálit“ své úspory z dob covidového útlumu. To se ukazuje na velkém propadu tržeb maloobchodníků.
Německo se připravuje na velmi krušnou zimu. Aby ušetřilo co nejvíce ruského plynu, vymýšlí už nyní krizové plány a přichází s drastickými opatřeními, která lidem podstatně ukrojí z jejich pohodlí. A na milost je vzato také zatracované uhlí. Zeleno-socialistická vláda rozhodla, že alespoň na dočasnou dobu se chystá návrat k uhelné energetice, což jde přímo proti tvrdě prosazovanému zelenému obratu. Jen málo se však mluví o tom, že nahodit zpět elektrárny, které už nikdy neměly fungovat, rozhodně nebude lehké.
V srpnu své brány už po šesté otevře hudební festival Krásný ztráty na statku ve středočeských Všeticích. Legendární Michal Prokop si pozve své hosty, mezi kterými nebudou chybět například Tata Bojs, Vltava, Pavol Hammel či Jan Burian. Jde o unikátní událost léta, v podstatě rodinné setkání, říká producent festivalu David Gaydečka. V rozhovoru líčí ale také to, jak si hlavní hvězda letošního pražského Metronomu Nick Cave užil Prahu
