Marihuana ovlivňuje lidskou schopnost rozhodovat se, řešit problémy a také naše kognitivní funkce. Ukázala to nejnovější studie, která vyšla v prestižním časopise Addiction. Výzkum přišel v době, kdy stále více států v USA legalizuje užití marihuany. V posledních letech se čím dál více zvyšuje obliba a přijímání této látky pro její relaxační a léčivé účinky.
Skupina umělců, akademiků a teoretiků výtvarného umění v otevřeném dopise kritizuje výsledek veřejné soutěže na sochu pro Mendlovo náměstí v Brně. V soutěži vypsané u příležitosti 200. výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendela, které připadá na letošní rok, uspěl umělecký slévač a sochař Jaromír Gargulák. Jeho bronzový monument Hrachovina však signatáři otevřeného dopisu pokládají za "doslovně ilustrativní až banální". Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) napsala, že v porotě byli klíčoví odborníci a smlouva už byla uzavřena.
Berlínský generální prokurátor vyšetřuje takzvané covidové bonusy, které si vyplácelo vedení tamní strany Zelených. Ty si měli posílat mimo jiné i spolupředsedové strany, současná ministry zahraničních věcí Annalena Baerbocková a ministr hospodářství Robert Habeck. Problematické je především to, že minimálně Baerbocková tyto peníze neuvedla v daňovém přiznání.
Prudce nakažlivá varianta koronaviru omikron navzdory některým tvrzením zřejmě k promoření, neboli k takzvané kolektivní imunitě ve společnosti nepomůže. Obávají se toho odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle nich nejsou taková očekávání založena na reálných základech.
Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadu MF počítalo pro letošní rok s inflací 6,1 procenta. Prognózu ve čtvrtek ministerstvo zveřejnilo. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň informoval o tom, že na základě nové predikce může MF v novém rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 60 miliard korun.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve čtvrtek rozhodl ve prospěch Norska v případu Češky Evy Michalákové, které norská sociální služba Barnevernet před více než deseti lety odebrala syny Denise a Davida a umístila je do pěstounské péče. Podle soudu ve Štrasburku Norsko v případu odebrání dětí manželům Michalákovým neporušilo příslušný článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.
Americký prezident Joe Biden si připsal další „klopýtnutí“ při veřejném projevu. Jeho odpovědi novinářům k vypjaté situaci na Ukrajině totiž vyvolaly debatu, zda dává Rusku svolení ke vpádu na její území, pokud to bude jenom „trochu“. Rozpaky pak museli zpětně uvádět na pravou míru mluvčí Bílého domu s tím, že jakákoliv invaze na Ukrajinu by se setkala s tvrdou odpovědí.
Lidé, kteří se zotavili z covidu-19, byli lépe chráněni před variantou koronaviru delta než ti, kteří se naočkovali, ale covid-19 neprodělali, vyplývá ze studie amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemoci (CDC). Podle agentury Reuters studie provedená v Kalifornii a New Yorku naznačuje, že přirozená imunita lépe chrání před deltou než samotná vakcinace.
Britský konzervativní premiér Boris Johnson bojuje o udržení v čele vlády. Sílí totiž vzpoura jeho vlastních zákonodárců kvůli večírkům v premiérském sídle v Downing Street během koronavirových uzávěr. Podle agentury Reuters se někteří konzervativní poslanci chystají napsat dopis o vyslovení nedůvěry. Nejméně 11 z nich tak již učinilo. Pokud jich bude 54, mohou zahájit hlasování o tom, zda má Johnson zůstat předákem konzervativců a potažmo i v premiérském křesle.
Proslov francouzského prezidenta a nynějšího předsedy Evropské rady Emmanuela Macron na půdě Evropského parlamentu vzbudil velké emoce. Hovořil v něm totiž mimo jiné o tom, že by se na Listinu lidských práv EU mělo přidat právo na potrat. Právě tento výrok je podle některých jasným útokem na země jako je Polsko či Maďarsko, jiní zase Macrona obviňují, že si ve Štrasburku dělal prezidentskou kampaň pro levicové voliče, ačkoliv sám během své vlády na tyto voliče vůbec nemyslel. Na Macrona útočí jak příslušníci konzervativní pravice, tak i někteří představitelé levice.
Britský premiér Boris Johnson dnes potvrdil, že od 27. ledna v Anglii skončí většina zbývajících koronavirových omezení. Obyvatelé této části Spojeného království již nebudou muset nosit roušky či pracovat z domova, informují zahraniční agentury. Vědci se podle premiéra domnívají, že vlna způsobená koronavirovou variantou omikron již dosáhla vrcholu. Od 24. března by měla přestat platit povinná karanténa.
Právo na potrat a ochrana klimatu musí mít své místo na listině základních práv Evropské unie. Řekl to francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Evropském parlamentu s tím, že právě novelizace tohoto dokumentu je podle něj pro období předsednictví Francie v EU jednou z priorit. Apeloval také na udržení vztahů s Británií, integraci západního Balkánu do Evropské unie, společný postoj vůči Rusku i na spolupráci s Afrikou.
Slevy ve veřejné dopravě se sníží ze současných 75 procent na 50 procent z jízdného, rozhodla dnes vláda. Změna by měla platit od 1. dubna. Slevy budou moci dál využívat děti a studenti do 26 let a senioři starší 65 let. Systém slev by se navíc měl rozšířit o invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně. Po středečním jednání vlády to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Změna se týká také cestování pro rodiny s dětmi do šesti let.
Povinné očkování proti nemoci covid-19 vláda Petra Fialy nyní nezavede. Premiér uvedl, že postoj jeho kabinetu k očkování se nemění a vakcinace zůstává podle něj největší zbraní v bojí s pandemií. Důvody pro zavedení povinného očkování, které by byly podložené, nyní vláda nevidí. Vláda také schválila novelu pandemického zákona. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) na brífinku po jednání vlády uvedl, že povinnost očkování jeho kabinet nezavede.
Polsko promeškalo první lhůtu k zaplacení pokuty za pokračování těžby v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Evropská komise proto nyní vyhodnotí, ze kterých fondů pokutu v řádu desítek milionů eur Varšavě strhne. Oznámil to ve středu mluvčí unijní exekutivy. Polsko s odkazem na ekonomické a energetické zájmy odmítá důl uzavřít a pokutu platit nehodlá.
V současné době neexistuje žádný důkaz o tom, že zdravé děti a dospívající potřebují posilující dávku vakcíny proti covidu-19. Řekl to hlavní vědkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) Soumya Swaminathanová, uvedla agentura Reuters. Takzvaný booster povolily pro děti Spojené státy, Německo Izrael či Maďarsko. Podle Swaminathanové je s nově rychle se šířící variantou omikron potřeba provést další výzkum, který by ukázal, jaké skupiny posilující dávky potřebují.
Severoatlantická aliance chce v brzké době předložit Rusku písemné návrhy ke sporům v otázkách zbrojení a transparentnosti. V rozhovoru s magazínem Der Spiegel to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který se odpoledne sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Vláda se chystá ve středu rozhodnout o vyhlášce, která nařizuje povinné očkování proti koronaviru vybraným profesím a lidem nad 60 let.
Projekt Edelman Trust Barometer měří přes dvacet let důvěru lidí celého světa ke vládám, médiím, firmám a neziskovým organizacím. Podle posledních výsledků se značný propad důvěry dotkl vlád demokratických států, zatímco u autokratických vlád důvěra lidu vzrostla. Silnou důvěru veřejnosti si udržely i firmy, údajně za svou roli ve vývoji vakcín proti covidu-19 a adaptaci pracovního prostředí na nové pandemické podmínky, například zavedením home office.
O prioritách nové české vlády hovořila v úterý předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou během své návštěvy Bratislavy. Česko a Slovensko má podle šéfky Sněmovny shodný postoj mimo jiné k jaderné energii. „Probrali jsme témata priorit naší vlády. Patří mezi ně řada věcí, v nichž se shodneme, ať už v oblasti boje s klimatickou změnou nebo v oblasti návratu zahraniční politiky k ochraně lidských práv,“ řekla novinářům Pekarová Adamová, která se dopoledne setkala také se slovenským premiérem Eduardem Hegerem.
Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) vrátí všechny dary od právnických osob, které dostalo od loňských sněmovních voleb do dneška, celkem 3,42 milionu korun. Novinářům to dnes řekl předseda STAN Vít Rakušan. Hnutí podle něj přijetím darů neporušilo žádný zákon, ale na dnešním jednání svého vedení dospělo k závěru, že to nestačí. Dary plánuje vládní hnutí přijímat jen od fyzických osob, než se případně změní zákon o financování stran.
Vláda by měla zrušit plošné testování ve školách i na pracovištích a přistupovat ke koronaviru podobně jako k chřipkové epidemii. Myslí si to viroložka Hana Zelená, která vede Oddělení virologie Zdravotního ústavu v Ostravě. Podle ní je nyní v Česku odlišná situace než v minulosti. Imunita obyvatelstva je na zcela jiné úrovni než v počátku pandemie, protože značná část populace se koronavirem již nakazila, někteří i opakovaně či různými variantami, další lidé jsou očkovaní.
„Protože vynikám až extrémní zdvořilostí, nebudu používat výrazu nenažranost a pouze se zamyslím nad tím, proč řadoví soudci, jejichž platy se pohybují ve výši sta tisíc korun, (…) protestují proti pouhému zmrazení svých platů a argumentují svou nezávislostí,“ prohlásil Zeman. Upozornil, že politici mají být rovněž nezávislí a proti zmrazení svých platů neprotestují. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra uvedl, že prezidentovy výroky komentovat nebude.
Sněmovna pravděpodobně opět vydá bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Plénu to doporučil mandátový a imunitní výbor, jenž ke kauze také vyslechl státního zástupce Jaroslava Šarocha. O výsledku jednání informovala předsedkyně výboru Helena Válková (ANO). Babiš zopakoval, že kauzu Čapí hnízdo považuje za vykonstruovaný a účelový pokus o svou kriminalizaci a o motivovanou snahu vystrnadit jej z politiky. Také řekl, že osobní účast na jednání sněmovního výboru neshledal jako přínosnou. Své názory na kauzu mu už dříve osobně přednesl.
Ředitelé velkých amerických aerolinek varovali před hrozící krizí v letecké dopravě, která by mohla nabrat katastrofických rozměrů. Nastat podle nich může už od středy, kdy se telekomunikační společnosti AT&T a Verizon chystají spustit novou síť páté generace (5G) v pásmu C. Podle aerolinek může spuštění nové služby způsobit, že dopravci nebudou moci používat velkou část svých dálkových letadel, informovala agentura Reuters.
Kanada vyslala na Ukrajinu malý kontingent elitních speciálních jednotek. Učinila tak poté, co minulý týden skončily bez úspěchu rozhovory mezi Západem a Ruskem o zmírnění napětí na rusko-ukrajinské hranici. Informovala o tom v pondělí večer kanadská stanice Global News. Mluvčí kanadského velitelství pro speciální operace uvedl, že zprávu nemůže potvrdit. Uvedl ale, že kanadské speciální jednotky od podzimu 2020 pravidelně podporují ukrajinské bezpečnostní složky.
Text měl přinést nová zjištění o finančních příspěvcích pro hnutí STAN. Informace v něm obsažené se ale podle Ekonomického deníku shodovaly s podklady, které redakce obdržela od PR agentury Bison & Rose. Seznam Zprávy si ale za článkem stojí, i když se některé pasáže obsažené v textu shodují s informacemi z podkladů agentury.
Polsko a Česko se v úterý chystají obnovit jednání o dole Turów a tentokrát má polská vláda eso v rukávu, napsal dnes server Business Insider. Odkazuje se na dokument, v němž podle něj Varšava vytýká Praze, že český důl ČSM u hranic s Polskem pokračuje v těžbě bez přeshraničních ekologických konzultací a bez zohlednění připomínek polské strany. To může podkopat důvěryhodnost české vlády před Soudním dvorem Evropské unie a přimět ji k rychlému podpisu dohody s Polskem, tvrdí web.
Premiér Petr Fiala (ODS) bude mít tým 14 poradců. Vedle ekonomů a právníků jsou mezi nimi lékaři či experti na vzdělávání. Jména členů poradního sboru předsedy vlády zveřejnil v pondělí úřad vlády. Mezi poradci jsou například hlavní ekonomka a členka dozorčí rady Raiffeisenbank Helena Horská či hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Experti budou podle tiskového odboru Fialovi „v rámci svých odborných kompetencí radit během působení ve funkci předsedy vlády“.
Chladné počasí, pošmourno a nedostatek slunce. Kombinace nejen těchto faktorů dělá podle některých názorů z třetího lednového pondělí nejhorší den roku. Letos takzvaný „blue monday“ připadá na 17. ledna. S myšlenkou určit nejdepresivnější den roku přišel v roce 2005 americký psycholog Cliff Arnall, který měl podle vzorce spočítat, že jde o třetí lednové pondělí. O dekádu později však přiznal, že šlo o součást marketingové kampaně jedné britské cestovní kanceláře.
