Energetická společnost Pražská plynárenská zvýší od začátku příštího roku ceny u svého základního tarifu Standard, a to v průměru o 11,2 procenta. Zákazníci tak budou platit zastropované ceny. U ostatních tarifů se ceny měnit nebudou. Informovala o tom Pražská plynárenská, která patří mezi největší tuzemské dodavatele energií, plynem a elektřinou zásobuje zhruba 425.000 odběrných míst.
Uchazeč o post prezidenta podnikatel Karel Diviš se odvolá proti rozhodnutí ministerstva vnitra, které ho nezaregistrovalo do lednových voleb. Vyřazený kandidát to prohlásil v pátek. Úřad Divišovi uznal 49.884 podpisů, potřeboval jich minimálně 50.000.
Elektronická evidence zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady v pátek schválila Sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání.
Ukrajinci jsou připraveni vydržet kritickou energetickou situaci způsobenou rozsáhlými ruskými útoky další dva až tři roky. V rozhovoru se stanicí BBC to uvedla ukrajinská první dáma Olena Zelenská, podle které naději udrží vyhlídka na připojení země k Evropské unii.
Předseda opozičního hnutí ANO a uchazeč o post hlavy státu Andrej Babiš se do konce roku nezúčastní žádné debaty prezidentských kandidátů. Strategii pro leden teprve s týmem bude řešit, sdělil Babiš.
Nový majitel společnosti Twitter a zakladatel automobilky Tesla Elon Musk oznámil, že od příštího týdne obnoví dříve pozastavené twitterové účty, které neporušily zákon. Své rozhodnutí postavil na výsledcích hlasování na téže sociální síti. Pro "všeobecnou amnestii", jak rozhodnutí označuje, se vyslovilo 72,4 procenta z více než tří milionů hlasujících.
Ukrajinští vojáci za uplynulých 24 hodin odrazili ruské útoky u 11 obcí v Doněcké a Luhanské oblasti v Donbasu na východě země a způsobili nepříteli ztráty ostřelováním ruských sil v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl ukrajinský generální štáb.
Nová ruská ponorka s dieselovým pohonem Magadan odpálila v Japonském moři střely s plochou dráhou letu Kalibr, které zasáhly stanovené námořní a pobřežní cíle.
Pražští zastupitelé na pokračování své ustavující schůze ustavili 14 výborů a zvolili jejich členy. Předcházelo tomu asi 18 hodin jednání doprovázených řadou přestávek a zmatků. Po půlnoci dosluhující primátor Zdeněk Hřib (Piráti) navrhl zřízení nového výboru o energetice a s využitím paragrafu jednacího řádu přerušil projednávání bodu o výborech do 09:00, nakonec však zastupitelé začali znovu jednat už ve 03:00. Poté zasedání, které od čtvrtečního rána provázely dlouhé spory, opět přerušili do 15. prosince.
Bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s týdeníkem Spiegel přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Putinovi podle ní záleží jen na moci a tu ona jako odcházející politička neměla, řekla Merkelová.
Ruské raketové útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou vidět i z vesmíru. Zatímco Moskva září, nejnovější satelitní snímky NASA ukazují místo Ukrajiny černou díru na východě Evropy. V Kyjevě bylo ve čtvrtek v podvečer okolo 70 procent domácností stále bez elektřiny.
Premiér Petr Fiala (ODS) řekl prezidentovi Miloši Zemanovi, že ještě potřebuje „nějaký čas“, než podá návrh na jmenování lidoveckého kandidáta Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Chce si být nejdříve jistý, že budou vysvětleny všechny nejasnosti kolem Hladíka a že se tento místopředseda KDU-ČSL bude moci práci v čele ministerstva naplno věnovat. Fiala to řekl novinářům po dnešní pracovní večeři s prezidentem na zámku v Lánech.
Země Evropské unie se dnes shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.
Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 – Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česko) dnes potvrdili i přes názorové rozdíly společný postup při pomoci a podpoře Ukrajiny. Po společném jednání to uvedl český premiér Petr Fiala, podle kterého je potřeba Ukrajině pomoci i finančně. Polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval Evropskou komisi, aby státům na východním křídle NATO pomohla se zvládáním péče o uprchlíky z Ukrajiny.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes předal novému íránskému velvyslanci v Česku Sajjedu Madžídu Ghafelímu Bašímu apel, aby Írán ukončil brutální potlačování protestů v zemi a zbrojní podporu Ruska. Lipavský to uvedl na twitteru.
Kyjev může ukončit utrpení ukrajinských civilistů tím, že splní požadavky Moskvy, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zástupce Kremlu se tak vyjádřil jen den poté, co ruské rakety, střely a drony opět masivně ničily energetickou infrastrukturu Ukrajiny a připravily miliony Ukrajinců o světlo, teplo i vodu.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se domnívá, že Rusko by mohlo na Ukrajině použít chemické zbraně předtím, než by se pustilo do eventuální jaderné konfrontace s NATO.
Poskytovatel spotřebitelských půjček Home Credit z české finanční skupiny PPF prodává svá aktiva na Filipínách a v Indonésii za přibližně 615 milionů eur (v přepočtu asi 14,98 miliardy korun). Kupujícím je konsorcium dceřiných společností japonské finanční skupiny Mitsubishi UFJ Financial Group – MUFG Bank, thajské Krungsri Bank a indonéského poskytovatele spotřebitelských půjček Adira.
Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka i po dnešní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem trvá na jmenování Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí. Jurečka ve středu při návštěvě Teplic řekl, že Zeman se chce s Hladíkem, který se dnešní schůzky nezúčastnil, ještě sejít. Bývalý náměstek brněnské primátorky se měl stát ministrem hned po odchodu Anny Hubáčkové z čela úřadu, jmenování však zkomplikovala kauza týkající se například privatizace domů a přidělování městských bytů v Brně.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) chce rekrutovat špiony z řad ruských vojenských představitelů, oligarchů a podnikatelů nespokojených s válkou, kterou Rusko vede na Ukrajině, řekl šéf operací CIA David Marlowe. Ve středu o tom informoval list The Wall Street Journal (WSJ). „Hledáme ve světě Rusy, kteří jsou (invazí na Ukrajinu) stejně znechucení jako my, a jsme otevření spolupráci,“ uvedl Marlowe v projevu na Univerzitě George Masona ve státě Virginie.
Politici některých zemí Evropské unie kritizují návrh na omezení cen plynu v případě jejich výrazného nárůstu, s nimž v úterý přišla Evropská komise. Zastánci zavedení cenového stropu hovoří o tom, že vzhledem k nastavené ceně 275 eur (6700 Kč) za megawatthodinu je mechanismus komise v praxi téměř nepoužitelný či může mít negativní dopad.
Prezident Miloš Zeman udělil milosti třem odsouzeným za nelegální obchody s psychotropním nápojem ayahuasca. Vyplývá to ze sdělení Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka. Osmileté tresty vězení v případu dostali polští manželé Jaroslaw a Karolina Kordysovi, s podmínkou od soudu odešel Petr Kanawka, který se podílel na dovozu nápoje ayahuasca z odvaru z lián z Peru. Zeman tak dosud udělil 24 milostí, ve druhém funkčním období jich je 15.
V několika ukrajinských oblastech se dnes po poledni ozvala série výbuchů, informují s odkazem na sociální sítě ukrajinská média. Explozi hlásí i Kyjev, podle starosty Vitalije Klička byla zasažena infrastruktura. Nad celou zemí se rozezněl protiletecký poplach. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak upozornil, že Rusko údery zahájilo krátce poté, co Evropský parlament schválil rezoluci označující Rusko za stát podporující terorismus.
Europoslanci dnes schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Vyzvali také unijní orgány, aby zařadily na seznam teroristických organizací některé jednotky bojující na ruské straně na Ukrajině, například soukromou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Parlament by také chtěl vytvořit systém válečných reparací hrazený z prostředků zabavených ruskému státu. Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 poslanců, europarlament má 705 křesel.
Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustila novináře, který v úterý 15. listopadu s odkazem na nejmenovaný americký zdroj chybně informoval, že na východ Polska dopadla ruská raketa. Představitelé Polska, NATO i Spojených států později uvedli, že se jednalo zřejmě o ukrajinskou raketu, kterou Kyjev vyslal v obraně před ruskými raketovými útoky. AP zprávu později opravila.
Kreml si zřejmě chystá informační prostor pro zinscenovaný útok „pod cizí vlajkou“ na Belgorodskou oblast, která leží u hranic s Ukrajinou, aby se tak pokusil opět získat podporu veřejnosti pro válku proti Ukrajině, tvrdí analytici amerického Institutu pro studium války (ISW). Ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti uvedl, že ukrajinské jednotky během uplynulých 24 hodin odrazily ruské útoky u tuctu obcí v Donbasu na východě Ukrajiny, Rusové podle něj útočí především ve směru na Bachmut a Avdijivku.
Na dvou autobusových zastávkách v Jeruzalémě dnes ráno dva výbuchy zranily nejméně 15 lidí, dva z nich těžce. Je hlášena i jedna oběť. Informovala o tom agentura AFP. Podle rozhlasové stanice Kan na okraji Jeruzaléma zřejmě explodovaly nálože. Policie zatím o příčině výbuchů neinformovala, ale uvedla, že z útoků podezírá Palestince.
Rusové cítí lhostejnost, nevidí optimisticky budoucnost země a válka na Ukrajině je unavuje, vyplývá podle zpravodajského portálu Meduza z neveřejných průzkumů, které si nechal vypracovat Kreml. Na úplné odmítání takzvané speciální vojenské operace, jak Kreml označuje válku na Ukrajině, ale výsledky průzkumů neukazují, zjistil portál od dvou nejmenovaných zdrojů blízkých Kremlu. Průzkumy provedené na základě skupinových diskuzí proběhly na začátku listopadu na různých místech v Rusku včetně Dálného východu.
Česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží asi o půl procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta.
Zastupitelé na čtvrtečním jednání nezvolí nové vedení Prahy. Ustaveno bude pouze 14 zastupitelských výborů. Projednán by měl být také materiál týkající se přípravy rozpočtu na rok 2023, výběrová řízení v dopravním podniku (DPP) nebo některé materiály ze sociální oblasti.
