Evropská komise se minulý týden dohodla na jedné z největších evropských obchodních dohod s jihoamerickým sdružením Mercosur. Přestože se dohoda s přestávkami připravovala 25 let, přijetí nemá vůbec jisté.
Zemědělcům se od jarních protestů částečně ulevilo, stále jim ale dlužíme revize některých opatření či zcela nové změny. V rozhovoru pro Echo24 to řekla předsedkyně vlivného zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských reformistů a konzervativců (ECR).
Po více jak 20 letech od prvních úvah byla schválena jedna z největších dohod EU. A to se sdružením latinskoamerických států Mercosur. Dohoda počítá s postupným omezením až zrušením většiny cel mezi členy Mercosur a EU. Omezení celních bariér bude postupné a může trvat i 10 let až 15 let. Do Evropy by tak měla mít podstatně jednodušší cestu především zemědělská produkce, ale i vzácné kovy.
Evropská unie dojednala dohodu o volném obchodu s jihoamerickým společenstvím Mercosur, o níž obě strany vyjednávaly přes dvě desetiletí. Uzavření dohody, která vyvolávala protesty zemědělců v řadě evropských zemí, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nesouhlas s paktem kvůli obavám z přílivu levných zemědělských produktů vyjádřily Francie, Itálie a Polsko.
Ceny potravin v České republice i nadále rostou a podle analytiků se trend může v nadcházejících měsících ještě zrychlit. Zdražování podle dostupných statistik ovlivňují především růst cen zemědělských a potravinářských výrobců. Jsou to ale i externí faktory, jako je geopolitická situace a náklady na energie. Přímou odpovědnost za růst cen potravin podle expertů nelze jednoznačně přičíst jednomu článku dodavatelského řetězce, obchodní řetězce a právě velkopotravináři se nicméně navzájem obviňují, že za to můžou právě oni.
Rostoucí ceny potravin, zejména másla, rozvířily ostrou debatu mezi hlavními hráči na trhu – obchodními řetězci a výrobci potravin. V centru dění stojí Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), který podal k antimonopolnímu úřadu podnět k přezkoumání trhu. Řetězce obviňují Potravinářskou komoru z manipulace dat a šíření klamavých tvrzení, které podle nich mají poškodit obchodní řetězce a zkreslit skutečné důvody skokového růstu cen másla. Text podnětu má deník Echo24 k dispozici.
Mám podezření, že nyní budou dotace přiděleny těm, kteří si vymalují svůj traktor v duhových barvách nebo zavedou různé kurníky podle pohlaví, říká bývalý náměstek polského ministra zemědělství a nyní poslanec opoziční strany Právo a Spravedlnost (PiS) Krzysztof Ciecióra v rozhovoru pro deník DoRzeczy.pl. "Neznám žádného zemědělce, který je drag queen," upozornil Ciecióra, který tak reagoval "Strategický dialog o budoucnosti zemědělství EU."
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) stáhl pozměňovací návrh na změnu podmínek pro rituální porážky halal a košer, uvedl na facebooku. Stalo se tak po nátlaku ochránců zvířecích práv, kteří kritizovali komerční porážení zvířat podřezáním hrdla bez omráčení. To zůstane i nadále vyhrazeno jen pro muslimy a Židy. Výborný ale bude nadále usilovat o celoevropské řešení, aby se zvířata nemusela převážet do zemí, kde jsou rituální porážky možné.
Neznám nikoho, kdo by si myslel, že lidovci nejsou konzervativní a nevím, co tedy znamená, že bychom měli být ještě konzervativnější. V uplynulém období museli hejtmani kvůli covidu či uprchlické krizi přijmout za své krizové řízení. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekl hejtman Jihomoravského kraje a lídr krajské kandidátky Spolu Jan Grolich (KDU-ČSL). Dále hovořil například o ekonomické situaci v kraji, o zdravotnictví, ale také třeba o slučování škol a obcí.
Koncerny Agrofert a Úsovsko vrátily ministerstvu zemědělství dotace určené pro malé podniky, na které podle auditu Evropské komise neměly nárok. Podle webu iROZHLAS.cz, který dnes o vrácení peněz informoval, se spor týkal dotací na zavlažování a restrukturalizaci sadů. Stát po firmách požadoval 29 milionů korun. Kromě koncernu Úsovsko exministra zemědělství za ANO Jiřího Milka a holdingu Agrofert, patřícího do svěřenského fondu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), dotace čerpala ještě Pomona Těšetice.
Máme levnější potraviny než v Německu a stejně drahé jako v sousedním Polsku. Krizová situace, kterou jsme zažívali v zimě, už není reálná. Pro Echo24 to uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj však už není prostor pro další snižování cen, protože se Česko dostalo na stabilní úroveň.
České potravinářství a zemědělství čelí stále většímu tlaku kvůli předpisům Evropské unie, které mnozí představitelé těchto odvětví považují za nesmyslné a nadměrně zatěžující. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová v posledních týdnech ostře kritizovala evropské regulace a vyzvala vládu České republiky, aby se více angažovala v ochraně českých výrobců potravin, a především živočišné výroby.
Pěstitelé brambor a dalších plodin jako kukuřice nebo cukrová řepa čelí poslední dny vážným problémům způsobeným přetrvávajícím suchem. Nedostatek srážek v minulých dnech a vysoké teploty mají přímý dopad na růst hlíz či klasů, což vede ke snížení výnosů a kvality úrody. Podle agrárních expertů hrozí, že pokud se počasí nezlepší, výnosy mohou klesnout o pár až desítky procent. V neděli sice Česko zasáhly prudké deště, ale je pravděpodobné, že voda rychle odteče.
Připravovaná vyhláška ministerstva zemědělství, která umožní skladovat vejce při vyšších teplotách, sníží cenu českých vajec v obchodech, řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. O připravované vyhlášce informoval už dříve server iDnes.cz, ministerstvo zemědělství potvrdilo, že návrh vyhlášky připravuje a dokončení předpokládá nejdříve letos v září. Aktuálně se v Česku musí vejce skladovat do 18 stupňů Celsia, podle serveru by to nově mohlo být do 24 stupňů Celsia.
Evropská komise v úterý navrhla uvolnit z rezerv 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy Kč) na podporu zemědělců pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku, v Rakousku a v Polsku, kteří byli nedávno postiženi nepříznivým počasím nebývalého rozsahu. Zároveň chce Komise podpořit také portugalské producenty vína. Členské státy návrh schválily, uvedla EK. Pro Rakousko vyčlenila EK 10 milionů eur, dalších 37 milionů dostanou polští zemědělci a 15 milionů připadne Portugalsku.
Zisk holdingu Agrofert, působícího v zemědělství, potravinářství či chemii, loni meziročně klesl o 84 procent na 2,09 miliardy korun. Tržby se snížily o 14 procent na 212 miliard, hlavně v chemii a zemědělství. Holding to dnes oznámil v tiskové zprávě. Za poklesem tržeb je podle Agrofertu snížení prodejních cen. Do února 2017 vlastnil koncern přímo někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.
V minulých dnech proběhly médii zprávy o tom, že potraviny v prodejnách po měsících relativního klidu opět podražily. Některé položky v obchodech dokonce táhly dubnovou inflaci zase o něco nahoru. Podle odborníků jsou hlavními důvody zdražování rostoucí náklady na energie a suroviny, které se promítají do konečných cen potravin, další ale zase poukazují na „habaďůru“ obchodníků, po níž vyhlížejí květnové zlevnění. Zda ale skutečně přijde, je otázkou.
V centru Varšavy v pátek protestují zemědělci proti klimatické politice Evropské unie. Přišli je podpořit politici opozičního národněkonzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) nebo někteří zástupci krajní pravice. Podle odhadu portálu onet.pl se akce účastní 25.000 až 30.000 lidí.
Místo obvyklých 130 tisíc tun letos tuzemští pěstitelé ovoce sklidí kvůli silným mrazům jen pětinu, zhruba 30 tisíc tun. Vyplývá to z upřesněných odhadů Ovocnářské unie ČR. Sklízet se bude jen v části Moravy, v Čechách mrazy sady zdevastovaly totálně, poškozeno je 95 až 100 procent stromů. Pomoc zasaženým sektorům v úterý projednala vláda.
Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji původně navrhla vláda. Obecným cílem novely zákona o ochraně zemědělské půdy bylo chránit ji před záborem pro výstavbu, od počátku je ale novela také pod návalem kritiky měst a obcí, podle nichž by navrhované znění pouze nechránilo krajinu, ale v mnohých případech zásadně zamezilo hospodářskému rozvoji a výstavbě v regionech.
V Poslanecké sněmovně jde mezi jinými zákony do závěrečného čtení i návrh novely legislativy o vyšší ochraně nejkvalitnější zemědělské půdy. Obecným cílem je chránit ji před záborem pro výstavbu, od počátku je ale novela také pod návalem kritiky měst a obcí, podle nichž by navrhované znění pouze nechránilo krajinu, ale v mnohých případech zásadně zamezilo hospodářskému rozvoji a výstavbě v regionech. Poslanci by tak proto měli hlasovat i o měkčí verzi návrhu.
Čeští a moravští vinaři nebudou po státu požadovat kompenzace za škody, které ve vinohradech způsobily dubnové mrazy a které podle prvních odhadů přesáhnou 2,1 miliardy korun. Místo toho požadují, aby vláda ustoupila od záměru zavést spotřební daň na tichá vína. Svaz vinařů o tom informoval v tiskové zprávě. Doplnil, že vinařský obor má dlouhý výrobní poločas a podle toho se vinaři chovají a plánují.
Český poslanec Evropského parlamentu (EP) Martin Hlaváček (za ANO) se snaží mezi kolegy v EP získat podporu pro zpřísnění režimu dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Informoval o tom server Politico s odvoláním na své zdroje. EP má v úterý hlasovat o prodloužení pozastavení cel a kvót na zemědělský dovoz z Ukrajiny. Podle serveru Politico Hlaváček stejné změny navrhl už dříve, ale podpořila ho jen malá skupina europoslanců.
Drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert podal žalobu na ministerstvo zemědělství. Snaží se tak bránit tomu, že musel vrátit dotaci 1,6 milionu korun, kterou Česko nedostane proplacenou z fondů Evropské unie kvůli střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Dnes o tom informovaly server iROZHLAS.cz a Český rozhlas-Radiožurnál. Evropská komise, jeden z hlavních orgánů EU, označila v minulosti ve svém auditu za problematické dotace pro Agrofert z doby Babišovy vlády.
"Bojová nálada" a potlesk vestoje sklidily dnes na sněmu Agrární komory v Brně projevy prezidenta komory Jana Doležala i viceprezidentů Martina Pýchy a Leoše Říhy. Oba byly velmi kritické vůči krokům současné vlády na podporu zemědělců a upozorňovaly na podle nich špatný stav českého zemědělství. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ve svém projevu výtky zemědělců mírnil a na kritiku v debatě reagoval. Sněm se koná jako součást veletrhu Techagro na brněnském výstavišti.
Evropská komise chce od Česka vrátit některé investiční dotace poskytnuté v letech 2017 a 2018 velkým českým zemědělským podnikům. Podle Komise totiž měla být podpora určena pouze malým a středním firmám vyplacena v souladu s pravidly Evropské unie. Česko tak podle ní musí zajistit vrácení této podpory. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Jména firem ani informace o rozsahu nesprávně vyplacené podpory neuvedla. Neúčelně vyplacené dotace kritizoval pro deník Echo24 předseda Asociace soukromého zemědělství ČR. „Česká politika v oblasti zemědělských dotací je nastavena špatně a jasně zvýhodňuje velké podniky,“ říká předseda asociace Jaroslav Šebek.
Agrobaron a organizátor velkého zemědělského protestu Zdeněk Jandejsek jde o do evropských voleb na kandidátce koalice Stačilo!, která se točí okolo komunistů. Šéf zemědělského holdingu Rabbit CZ čelil právě za zmíněnou demonstraci kritice vládní koalice kvůli tomu, že mu údajně nejde o potřeby zemědělců, ale snaží se dělat politiku.
Na evropské úrovni se v posledních dnech a týdnech velmi intenzivně řeší dovoz obilovin jak z Ruska, tak z Ukrajiny. Čeští zemědělci podle svých slov vítají zvýšení cla na ruské a běloruské obiloviny, hlavním problémem je ale podle nich dovoz z Ukrajiny. Data dokládají, že import obilovin z Ukrajiny násobně překračuje ten z Ruska, navíc v čase strmě stoupá. Agrární komora ČR uvádí, že válkou napadené Ukrajině je potřeba pomáhat, ale ne na úkor českých zemědělců.
Zvýšení cel na obiloviny a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska vítáme, řešit se ale musí hlavně dovoz z Ukrajiny. Pro deník Echo24 to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal s tím, že vnímá potřebu pomáhat válkou zasaženým ukrajinským zemědělcům, nicméně to podle něj nesmí být na úkor tuzemské produkce. Proti dovozu z Ukrajiny, Ruska a Běloruska se dlouhodobě staví také třeba expremiér Andrej Babiš (ANO).
Na české silnice ve středu při protestech zemědělců vyjede asi 1600 kusů techniky. Nejvíce, přes 400 strojů, je nahlášeno v Jihočeském kraji. Dnes po šesté hodině ranní to řekla mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková. Protestní jízdy se uskuteční převážně v regionech a na hraničních přechodech, do Prahy by se zemědělci podle pořadatelů s technikou organizovaně vypravit neměli. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v České televizi uvedl, že pokud budou protesty v Česku pokračovat.
