V Česku pokračuje pokles v soběstačnosti ve vepřovém mase. Podle průzkumu Agrární komory má v příštích letech ukončit provoz až polovina chovatelů prasat. Jak upozorňuje agrární analytik Petr Havel, klesající tuzemská soběstačnost se dá snadno nahradit dovozem ze zahraničí. V následujících letech se ale Česko kvůli tomu nevyhne výraznému zdražování tohoto druhu masa. Redukci chovů prasat oznámili nedávno sami chovatelé.
Ministerstvo zemědělství (MZe) upravuje návrh zemědělského strategického plánu, který připravilo bývalé vedení úřadu. Dokument má cílit na vyšší ochranu přírody, půdy, vody a podporu druhové rozmanitosti, uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Současnou podobu plánu dříve kritizovaly ekologické organizace, Agrární komora naopak odmítla dodatečné změny. Plán pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027.
Evropská unie plánuje v příštím roce opět přesvědčovat obyvatele členských zemí, aby přešli k rostlinné stravě. Červené a zpracované maso označila za rizikové z důvodu vzniku rakoviny. Na podporu zemědělsko-potravinářských projektů vyčlenila více než 4,6 miliardy korun. Propagační politika EU se zaměří, stejně jako letos na produkty a zemědělské postupy, které podporují ekologické produkty EU, ovoce a zeleninu, udržitelné zemědělství a zlepšování životních podmínek zvířat.
Skleníková zelenina jako rajčata nebo saláty může v následující době zdražit. Podle zemědělského analytika Petra Havla se dá očekávat, že cena potravin obecně poroste. A to zejména kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu či zdražování pohonných hmot. Lidé by tak neměli být překvapeni, že cena stoupne i u základních produktů, jako jsou rohlíky nebo chleba.
Zazvonil zvonek. Už jsou tady, řekla Jarmila K. a já šel otevřít, ale byla to paní, která nesla blahopřání od starostky města na Otavě, protože Jarmila K. měla nedávno jednadevadesát. Ta poděkovala a šla si zase sednout ke stolu, na kterém rovnala fotografie z mládí. Je na nich pěkné selské děvče před vraty statku nebo také s koňmi a pak třeba, jak v pěkných šatech stojí v Praze na nábřeží, odhaduju tak v roce 1947. Fotografie z let, kdy jí bylo dvacet až dvacet sedm chybí, ty roky se nefotila, vlastně ano: z profilu a ánfasu do policejní kartotéky.
Omezení umělých hnojiv, zdravější potraviny, ale také cílené omezení spotřeby masa, redukce chovů dobytka a hrozící nedostatek a zdražování. Takové mohou být důsledky zemědělské strategie s názvem Farm to Fork, volně přeloženo jako Od vidlí na vidličku, která je součástí takzvané zelené dohody, radikálního plánu Evropské komise. Europoslanci strategii v přísné podobě schválili, a i přesto, že hlasování ještě není právně závazné.
Kůrovcová kalamita v českých lesích ustupuje. Podle státního podniku Lesy ČR, kterému patří téměř polovina tuzemských lesů, k tomu přispěly chladné a deštivé jaro a léto. Lesy v minulém roce snížily těžbu o 12 %. K útlumu kůrovcové kalamity vedle intenzivních těžeb napadeného dřeva a dalších obranných opaření přispělo i letošní velmi chladné a deštivé jaro. Letos podnik hodlá zalesnit rekordních 21 000 hektarů holin.
Ceny průmyslových výrobců v Česku letos v červenci stouply meziročně o 7,8 procenta, což byl nejvýraznější růst od listopadu 2004. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti loňsku vzrostly také ceny zemědělských výrobců o 5,2 procenta, ceny stavebních prací o 5,6 procenta a ceny tržních služeb pro podniky o 1,0 procenta.
Střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) začíná nabírat dalších konkrétních obrysů. Asociace soukromých zemědělců poukazuje na fakt, že Státní intervenční fond, který podporu zemědělcům distribuuje, už kvůli premiérově střetu zájmů dočasně pozastavil vyplácení dotací v některých programech. Asociace soukromých zemědělců (ASZ) kritizuje Babišův přetrvávající střet zájmů, kvůli kterému bylo podle ní zastaveno čerpání dotací v některých programech.
Covidová doba nám dává čas na to, abychom si rozmysleli, co budeme dělat se životem, až pandemie skončí. Určitě se nám osvědčilo zpomalení, které přineslo prostor pro přemýšlení, a nejspíš nám zůstane radost i z tak samozřejmých věcí, že se můžeme navštěvovat, posedět v hospodě anebo jít do kina či muzea. V každé době se někde za obzorem tvořily těžké mraky a tato doba je dost rychlá na to, aby projasnění oblohy netrvalo dlouho a opět se trochu zatáhlo. Jen o povaze těch mraků toho zatím mnoho nevíme.
Socialistický výmysl, který přinese pouze podpultové zboží a může Českou republiku uvrhnout do soudních sporů a obchodních válek. Tak kritici popisují protlačení regulace českých potravin v obchodech, podle kterého by příští rok bylo povinně v supermarketech 55 procent tuzemských potravin. Zákazníci by kromě nabídky produktů mohli počítat také s tím, že českým potravinám ubude konkurence a paradoxně se tím navýší cena zeleniny a dalších potravin.
Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování údajně neoprávněného přidělení unijních dotací velkým českým zemědělským podnikům. Exekutiva Evropské unie v tiskové zprávě oznámila, že má pochybnosti mimo jiné u dotací na restrukturalizaci a zavlažování farem, jejichž přidělení velkým firmám místo menším podnikům mohlo porušit unijní pravidla. Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského se nejméně dva případy týkaly společností spojených s holdingem Agrofert.
Zásadní regulace na potravinářském trhu stále hrozí. Návrh na zavedení kvót na české produkty v tuzemských obchodech totiž směřuje do finálního třetího čtení v Poslanecké sněmovně poté, co ho zemědělský výbor podpořil. K návrhu SPD se přidali poslanci vládní koalice spolu s komunisty. Pokud by tato změna prošla, dočkala by se pravděpodobně tvrdé reakce ze strany Evropské unie.
I v době koronavirové krize stále hrozí, že se podaří schválit návrh na povinného podílu českých potravin v obchodech. Původní snaha poslanců hnutí ANO o 85procentní podíl nakonec nevyšla, ale po pozměňovacím návrhu šéfa nejsilnějšího poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka je nadále ve hře 65procentní podíl. Proti jsou zejména zástupci obchodů, podle kterých by občany čekalo jen zdražení a konečnou výhodu by čerpal premiér Andrej Babiš a jeho firma Agrofert.
Poté co se letos dali hraboši na ústup zejména z moravských polí, kde páchali největší škody loni, potýkají se s těmito přemnoženými hlodavci především zemědělci hospodařící na českých polích.
Neuvažujeme o půdě ani o hladu, protože obchody jsou plné a potraviny nejlacinější za posledních mnoho století. Jenže čtvrtina globální zemědělské půdy vysychá a zhruba polovina je nějakým způsobem, nejčastěji erozí, poškozená. Přitom bychom do třiceti let měli vyrábět o 50 % víc potravin. Nemá cenu zde opakovat veškerá čísla o poškození půdního fondu a možnosti budoucích potravinových krizí. Jsou děsivá, a to pro všechny kontinenty i země, jako je Čína, Rusko, Turecko či bývalé jižní státy Sovětského svazu.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) si ve svém pravidelném videu zveřejněném na facebookovém profilu postěžoval na to, že poslanci nemohli projednat zrušení klecových chovů slepic kvůli tomu, že opozice zorganizovala na minulý čtvrtek mimořádnou schůzi kvůli šíření koronaviru.
Dubnové novinové titulky o nejhorším suchu za posledních 500 let vystrašily Česko. V květnu však začalo pršet a v červnu se objevily dokonce i lokální povodně. Je tedy sucho nadále tak hrozivé? Díky dešti skutečně takřka vymizelo z mapy alespoň zemědělské sucho. Nedostatek však nadále zůstává v podzemních vodách, za což může především teplá zima bez sněhové pokrývky, která by se během tání pozvolna vsakovala do půdy.
Návrh na povinné kvóty českých potravin v obchodech, který podporují někteří poslanci koalice i opozice, naráží nejen u politiků, ale také u velkých potravinářských firem, které jsou proti.
Návrh na 85 procent domácích potravin v obchodech se sice dostal k ledu, přesto stále hrozí, že projde lehčí kompromisní varianta. Hnutí ANO chce totiž dohodnout kompromis, který by byl pro komunisty i SPD vhodnější. Kritici ale nechtějí o žádných dohodách ani slyšet. Podle nich by bylo pro všechny nejlepší, aby pokus osekat zahraniční nabídku potravin předkladatelé stáhli a již nevytahovali.
Omezení zahraničních potravin a nařízení mít místo nich české produkty by nahrálo pouze velkým agropodnikům a potravinářům, ze kterých by těžil i holding Agrofert premiéra Andreje Babiše. Pokud by návrh z dílny většiny poslanců hnutí ANO a SPD prošel, tak by jistě zasáhla Evropská unie kvůli porušení jednotného trhu. Nejvíce by nařízení poškodilo malé zemědělce, kteří jsou už dnes svázaní obtížnou legislativou, která jim brání ve větší míře se zapojovat do prodeje svých produktů.
Řada rodičů stále čeká i v druhé polovině května na březnové ošetřovné, přesto se už dnes mohou velké zemědělské koncerny těšit na vyšší dotace a okamžitou pomoc.
Nápad části poslanců jak podpořit tuzemské zemědělce a potravináře cupují odborníci i politici.
V době, kdy budoucí prezident Masaryk chodil do školy, měla většina jeho vrstevníků zkušenosti s prací na poli. Zhruba polovina z nich mohla očekávat, že v zemědělství zůstanou po celý život. Byla to těžká dřina, robota. Jak v českých městech rostl výrobní sektor, hodně vesničanů utíkalo z nejisté existence zemědělce do pracovního poměru. Dokonce i tvrdá práce v ostravském uhelném průmyslu byla pro tehdejší mladé lidi přitažlivější než otročení na poli. Také proto, že výdělky v továrně byly vyšší a jistější. Nerozhodovalo o nich náladové počasí nebo škůdci.
Přes nekonečně vlekoucí se koronakrizi se pomalu začíná hovořit o problému, který může mít dalekosáhlejší následky než pandemie nemoci covid-19.
Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vody.
Opatření v boji proti koronaviru mohou neblaze dopadnout na letošní sklizeň zemědělských produktů a do budoucna tedy i na cenu potravin. Pěstitelům všude v Evropě totiž chybějí pracovníci. Důvodem jsou právě opatření kvůli onemocnění COVID-19 včetně výrazného omezení pohybu lidí. Týká se to rovněž Česka. Ze zahraničních brigádníků je nyní v České republice jen zlomek obvyklého počtu.
Přestože srážky z minulého a počátku tohoto týdne částečně zvýšily průtoky ve vodních tocích, celkové zásoby vody jsou asi desetkrát nižší než vloni. Problémy dělá totiž nejen nedostatek sněhu, ale i minimální hladiny podzemních vod. Je pravděpodobné, že již během jara se vodní toky dostanou do stavu sucha, menší toky pak mohou vyschnout úplně. O nepříznivé situaci informovalo ministerstvo zemědělství.
Česko požádalo o smírčí řízení kvůli sankci za chyby v zemědělských dotacích. Žádost podaly české úřady minulý týden prostřednictvím českých diplomatů v Bruselu, zjistil server iROZHLAS.cz. Evropská komise chce totiž vrátit 1,16 miliardy korun.
Evropská komise schválila, že Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) proplatil většinu projektů pro holding Agrofert. Pochybnosti jsou u jednoho projektu v hodnotě 1,6 milionu korun, řekl dnes novinářům ředitel SZIF Martin Šebestyán. Podle něj ze závěrů úterního jednání s EK nelze jednoznačně vyvozovat, zda je nebo není premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli Agrofertu ve střetu zájmů. Unijní exekutiva se k úternímu jednání nechce vyjadřovat.
