Až 300.000 tun obilí mohlo být ve skladech v černomořském přístavu, které podle Kyjeva zničilo ruské ostřelování minulý víkend, uvedla agentura Reuters. Náměstek ministra zemědělství Taras Vysockyj v sobotu v televizi uvedl, že podle záznamů mohlo být na začátku války 24. února ve skladech v Mykolajivu 250.000 až 300.000 tun obilí, hlavně pšenice a kukuřice.
Současné nastavení dotací pobouřilo velké zemědělce. Ti proto uspořádali v centru Prahy protest, kterým chtějí vládu Petra Fialy (ODS) dotlačit k ústupkům. Demonstraci pořádá Agrární komora spolu se Zemědělským svazem a odborovými svazy. Protestující zemědělci zamířili průvodem z Václavského náměstí a jejich cílem je úřad vlády na Malé Straně. Pořadatelé odhadují, že se na akci sešly zhruba čtyři tisíce zemědělců.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijede 8. června do Turecka, aby jednal o možném koridoru v Černém moři pro export zemědělských produktů. Oznámil to v úterý šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Lavrov podle agentury Interfax zopakoval, že Rusko přestane s blokádou ukrajinských přístavů, když je Kyjev odminuje. Çavuşoglu podle agentury Anadolu uvedl, že stále probíhají jednání s OSN o otevření koridoru v Černém moři a že neshody mezi Moskvou a Kyjevem v této věci trvají.
Obiloviny a zejména pšenice se čím dál víc ukazují jako strategická surovina. Ještě znatelněji se to ukázalo během ruské invaze na Ukrajinu, která patří mezi hlavní dodavatele obilovin a dalších zemědělských produktů na světový trh. Na možný nedostatek pšenice reagovala i Indie, která zastavila vývoz této plodiny do ostatních zemí. Česká republika je v tomto případě maximálně soběstačná a skoro polovina produkce se vyváží. Přesto v případě nouze nemůže stopnout export pšenice kvůli jednotnému evropskému trhu.
Pro řadu domácností se stane nakupování potravin nepříjemnou záležitostí. Mohou za to neustále vysoké ceny produktů, které v současné době postihují zemědělce. A to jak kvůli ruské invazi na Ukrajině, tak i kvůli světovým dodávkám některých potravin. Poslední čísla z dubna ukazují, že výrobce v zemědělství drtí velmi vysoké zdražování obilovin nebo olejnin. Očekává se tak, že další zdražování v regálech obchodů ještě přijde a potravinová drahota tím rozhodně nekončí.
Ceny výrobců v průmyslu, zemědělství i stavebnictví nepřestávají růst. Naopak trhají veškeré předpoklady a v zemědělství dokonce dochází k největšímu růstu od roku 1992. Ceny výrobců tak trhají rekordy. Meziměsíčně totiž zrychlily o 8 procent a meziročně o 35,3 procenta. Ceny stavebních prací vzrostly meziročně o 12,9 procenta. Nárůst cen výrobců ve většině znamená, že se cena bude zvyšovat i koncovým zákazníkům. Lidé tak mohou očekávat další zdražování, které pro řadu domácností znamená problémy.
Před 6000 lety vznikly v oblasti mezi Dněstrem a Dněprem, na dnešní Ukrajině, obrovské sídelní aglomerace tisíců neolitických zemědělců tripolské kultury. K jejímu rozpoznání a prvním objevům přispěl před více než stoletím i český rodák Čeněk Chvojka. Nebývalý rozsah části sídlišť souvisel nejen s úrodností zdejšího kraje, ale hlavně s jejich náboženským významem. Některé symboly a výzdobné motivy na keramice svědčí o dálkových kontaktech až s východní Asií. Život těchto rozsáhlých komunit ale způsobil vyčerpání přírodních zdrojů a jednu z nejstarších epidemií moru v dějinách lidstva.
Meziroční růst cen výrobců zrychlil také v březnu. V zemědělství se ceny zvýšily o 27,2 procenta po únorovém růstu o 22,9 procenta. V průmyslu zrychlil růst na 24,7 procenta z 21,3 procenta a ve stavebnictví na 10,4 procenta z 9,9 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly v březnu meziročně vyšší o 4,9 procenta, zatímco v únoru o 4,3 procenta. Vyplývá to z revidovaných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
Od nástupu nové vlády Petra Fialy (ODS) ukazují velcí zemědělci nespokojenost, zatímco malí farmáři si na změnu nemohou stěžovat. Nový ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) totiž nepokračuje ve stopách svého předchůdce Miroslava Tomana (ČSSD) a zásadně tak změnil rozdělení dotací. Velcí zemědělci proto kritizují vládu za nové změny pravidel a varují před tím, že hrozí pokles produkce potravin. Navrhované rozvržení je však podle malých agrárníků více spravedlivé a napomáhá se vypořádat s násilnou kolektivizací z 50. let 20.století
Ruská invaze na Ukrajinu má tvrdé dopady na život běžných lidí v Evropě. Rusko totiž drží státy v kleštích kvůli své ropě a plynu. Jako důsledek se zdražují běžné materiály ve stavebnictví, ale i v textilním či chemickém průmyslu. Rusko však díky svému levnému plynu křiví hospodářskou soutěž. Hovoří se dokonce o katastrofální situaci, kdy evropským firmám rostou náklady na výrobu hnojiv, močoviny i methanolu.
Ceny veškerých potravin v letošním roce porostou. Situaci zhrošuje válka na Ukrajině, která řadu dalších potravin ještě více prodražuje. Důvody jsou zejména vysoké ceny energií, pohonných hmot a také vysoké ceny na zemědělských burzách. Ty totiž určují, za jaké ceny se nakonec budou potraviny prodávat. Nic na tom nemění ani fakt, že se budou zdražovat i potraviny, ve kterých je Česká republika soběstačná.
Válka na Ukrajině zbrzdila i vývoz obilovin. Jeden z největších světových producentů obilí je totiž právě pod útokem svého souseda, před kterým svou zemi brání i ukrajinští farmáři. Podle nového ukrajinského ministra zemědělství Mykoly Solského se situace ukrajinského exportu zhoršuje den za dnem. Nízký objem vývozu ale ohrožuje nejen ukrajinskou ekonomiku, ale i země, do kterých Ukrajina obiloviny běžně vyváží. V souvislosti s obilnou krizí se růstu cen potravin nevyhne ani Česko.
Válka na Ukrajině nutí Evropu přehodnocovat její silně ambiciózní, a jak se ukazuje také krátkozraké, klimatické cíle. Vzrůstající tlak na to, abychom byli co nejvíce potravinově soběstační, tak promění i zemědělskou strategii, kterou Brusel v rámci Green Dealu, prosazoval. Povinné nechání části půdy ladem nebo zákaz používání hnojiv tak bude alespoň na nějakou dobu passé. Evropa musí mít příští rok co největší úrodu, priority jsou teď opravdu jiné, říká pro Echo24 europoslankyně a členka zemědělského výboru Veronika Vrecionová (ODS).
Válka na Ukrajině způsobila silné obavy z nedostatku důležitých zemědělských plodin. Ruskou invazí zasažená země je totiž největším vývozcem především obilovin a olejnin, jejichž ceny vystřelily vzhůru. Česko je sice v produkci obilí soběstačné, s krizí a zdražováním se však sveze také, protože situace na trhu začíná být nebezpečná. Jak pro Echo24 říká někdejší ministr zemědělství za ODS Petr Bendl, Češi se nemusí obávat alespoň nedostatku slunečnicového oleje.
Nedostatek čpavku a močoviny způsobí řetězovou reakci v dodávkách potravin. Svein Tore Holsether, prezident a generální ředitel norské chemické společnosti Yara pro CNN řekl, že svět směřuje k potravinové krizi, která by mohla postihnout miliony lidí. Rekordně vysoké ceny zemního plynu donutily společnost, kterou řídí, omezit výrobu čpavku a močoviny na 45 % kapacity. Hrozící potravinovou krizí se už zabývá Ukrajina i státníci ze skupiny G7.
Rozhodnutí vlády Petra Fialy zrušit přimíchávání biosložek dopravcům příliš nepomůže. Kabinet současného premiéra odmítl cenu pohonných hmot zastropovat nebo snížit daň z přidané hodnoty. Místo toho tím končí jeden z obchodů někdejšího premiéra a současného poslance hnutí ANO Andreje Babiše se státem. V holdingu Agrofert totiž působí lovosická firma Preol, která je největším výrobcem biopaliv v České republice. Zrušení přimíchávání biopaliv se někdejší opozice snažila několikrát prosadit.
I když je Česká republika soběstačná v produkci obilovin, dopadnou na spotřebitele jejich vysoké ceny. Kvůli válce na Ukrajině totiž rostou evropské i světové ceny pšenice. V řádech měsíců to bude mít dopad i na české spotřebitele, kteří si budou muset připlatit za pečivo a ostatní výrobky. Kromě rostoucí ceny obilovin také trápí zemědělce vysoké ceny pohonných hmot, které v České republice překonaly hranici 40 korun za litr.
Se zvyšováním cen se počítalo, ovšem tak prudký nárůst překvapil všechny experty. Řeč je o cenách výrobců, kterým se zvyšují ceny od zemědělství až po průmysl. I když to na první pohled nemusí být patrné, tak vysoké ceny výrobců musí znervóznit řadu spotřebitelů, kterým se výsledná cena promítne v potravinách či jiných nákupních položkách. Masivní zdražování také potvrzuje, že inflace se letos bude držet okolo dvouciferné hodnoty a zdražování spotřebitelského zboží jen tak nepřestane.
Vládní strany se shodly na modelu financování českých zemědělců mezi lety 2023-2027. Podle odsouhlaseného dokumentu to bude znamenat mnohem více peněz pro menší farmáře na úkor těch velkých. Zatímco Asociace soukromého zemědělství (ASZ) představující menší zemědělce tento krok vítá, Agrární komora (AK), jež představuje spíše velké farmáře, kritizuje, že s nimi vláda nejednala.
Přímé platby zemědělcům nebudou mít omezení pro velké podniky, menší farmáři z nich ale dostanou větší podíl. Klesne také maximální výše investiční dotace. V úterý večer se na tom shodla koaliční rada, uvedl ve středu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dosud ministerstvo v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo se zastropováním dotací velkým zemědělským podnikům, v úterý večer proti tomu před úřadem vlády na akci zorganizované Agrární komorou ČR protestovalo několik tisíc lidí.
Před Úřadem vlády se sešly odhadem asi dva tisíce demonstrantů, kteří hlásili „Hanba vládě“. Řada pískajících a hučících lidí přišla s transparenty „Chceme rovné podmínky“, „Bez dotací nás západ převálcuje“ nebo „Chceme chovat krávy a ne poslouchat voly“. Demonstraci pořádá Agrární komora ČR a Zemědělský svazu ČR. Proti nim se ale postavila Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která si přeje změny ve strategii, kterou odsouhlasila bývalá vláda Andreje Babiše.
Členové Agrární komory (AK) dostali podle tvrzení Asociace soukromého zemědělství (ASZ) instrukce, jak se chovat během zemědělské demonstrace v Praze včetně toho, co mají a nemají říkat. Dokumenty zveřejnila ASZ, která tvrdí, že jde ze strany AK o „připravenou manipulaci“. Prezident Agrární komory Jan Doležal pro Echo24 uvedl, že kvůli zveřejněným informacím komora zaslala ASZ předžalobní výzvu. ASZ jí ale odmítá vyhovět a naopak její znění zveřejnila s tím, že se „nedá zastrašit a nebude ustupovat“.
Sotva někteří ministři Fialovy vlády nastoupili do svých úřadů, tak se na ně snesla kritika z různých odborných svazů. Důvodem jsou například změny ve strategickém dotačním plánu pro zemědělce nebo také úspory při navyšování minimální mzdy a růstu platů státních zaměstnanců. Nový kabinet tak může v příštím týdnu očekávat demonstraci zemědělců před Úřadem vlády. „Nejde jim o zemědělství, ale o vlastní peníze,“ uvedla europoslankyně a členka výboru pro zemědělství Veronika Vrecionová (ODS).
V Česku pokračuje pokles v soběstačnosti ve vepřovém mase. Podle průzkumu Agrární komory má v příštích letech ukončit provoz až polovina chovatelů prasat. Jak upozorňuje agrární analytik Petr Havel, klesající tuzemská soběstačnost se dá snadno nahradit dovozem ze zahraničí. V následujících letech se ale Česko kvůli tomu nevyhne výraznému zdražování tohoto druhu masa. Redukci chovů prasat oznámili nedávno sami chovatelé.
Ministerstvo zemědělství (MZe) upravuje návrh zemědělského strategického plánu, který připravilo bývalé vedení úřadu. Dokument má cílit na vyšší ochranu přírody, půdy, vody a podporu druhové rozmanitosti, uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Současnou podobu plánu dříve kritizovaly ekologické organizace, Agrární komora naopak odmítla dodatečné změny. Plán pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027.
Evropská unie plánuje v příštím roce opět přesvědčovat obyvatele členských zemí, aby přešli k rostlinné stravě. Červené a zpracované maso označila za rizikové z důvodu vzniku rakoviny. Na podporu zemědělsko-potravinářských projektů vyčlenila více než 4,6 miliardy korun. Propagační politika EU se zaměří, stejně jako letos na produkty a zemědělské postupy, které podporují ekologické produkty EU, ovoce a zeleninu, udržitelné zemědělství a zlepšování životních podmínek zvířat.
Skleníková zelenina jako rajčata nebo saláty může v následující době zdražit. Podle zemědělského analytika Petra Havla se dá očekávat, že cena potravin obecně poroste. A to zejména kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu či zdražování pohonných hmot. Lidé by tak neměli být překvapeni, že cena stoupne i u základních produktů, jako jsou rohlíky nebo chleba.
Zazvonil zvonek. Už jsou tady, řekla Jarmila K. a já šel otevřít, ale byla to paní, která nesla blahopřání od starostky města na Otavě, protože Jarmila K. měla nedávno jednadevadesát. Ta poděkovala a šla si zase sednout ke stolu, na kterém rovnala fotografie z mládí. Je na nich pěkné selské děvče před vraty statku nebo také s koňmi a pak třeba, jak v pěkných šatech stojí v Praze na nábřeží, odhaduju tak v roce 1947. Fotografie z let, kdy jí bylo dvacet až dvacet sedm chybí, ty roky se nefotila, vlastně ano: z profilu a ánfasu do policejní kartotéky.
Omezení umělých hnojiv, zdravější potraviny, ale také cílené omezení spotřeby masa, redukce chovů dobytka a hrozící nedostatek a zdražování. Takové mohou být důsledky zemědělské strategie s názvem Farm to Fork, volně přeloženo jako Od vidlí na vidličku, která je součástí takzvané zelené dohody, radikálního plánu Evropské komise. Europoslanci strategii v přísné podobě schválili, a i přesto, že hlasování ještě není právně závazné.
Kůrovcová kalamita v českých lesích ustupuje. Podle státního podniku Lesy ČR, kterému patří téměř polovina tuzemských lesů, k tomu přispěly chladné a deštivé jaro a léto. Lesy v minulém roce snížily těžbu o 12 %. K útlumu kůrovcové kalamity vedle intenzivních těžeb napadeného dřeva a dalších obranných opaření přispělo i letošní velmi chladné a deštivé jaro. Letos podnik hodlá zalesnit rekordních 21 000 hektarů holin.
