FIALOVA VLÁDA

Výhrůžky demonstrací a kritika za úspory. Na Fialovu vládu tlačí odbory i zemědělci

FIALOVA VLÁDA
Výhrůžky demonstrací a kritika za úspory. Na Fialovu vládu tlačí odbory i zemědělci

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Sotva někteří ministři Fialovy vlády nastoupili do svých úřadů, tak se na ně snesla kritika z různých odborných svazů. Důvodem jsou například změny ve strategickém dotačním plánu pro zemědělce nebo také úspory při navyšování minimální mzdy a růstu platů státních zaměstnanců. Nový kabinet tak může v příštím týdnu očekávat demonstraci zemědělců před Úřadem vlády. „Nejde jim o zemědělství, ale o vlastní peníze,“ uvedla europoslankyně a členka výboru pro zemědělství Veronika Vrecionová (ODS).

Nová vláda pod vedení premiéra Petra Fialy byla jmenována prezidentem Milošem Zemanem 17. prosince loňského roku. V kompletním složení funguje teprve od pondělka, kdy byl jmenován ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). O důvěru hodlá nový kabinet žádat Poslaneckou sněmovnu až 12. ledna.

Pod tlakem některých odborných svazů je však nová vláda již nyní. Právě na 12. ledna se chystá demonstrace před Úřadem vlády. Sejít by se tam měli naštvaní zemědělci z Agrární komory a Zemědělského svazu. Důvodem je, že se jim nelíbí přepracování strategického plánu společné zemědělské politiky na období 2023 až 2027. Plán byl dojednáván s minulou vládou Andreje Babiše v čele s exministrem zemědělství Miroslavem Tomanem.

Nová vláda však chce strategický plán přepracovat. Už v minulosti současný ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že se budou škrtat neinvestiční dotace velkým podnikům. Podobně chce pokračovat celá vláda, která v koaliční smlouvě uvedla, že podpora bude směřovat výrazněji do rodinných farem a pro malé, střední a začínající ekologické zemědělce.

V oddílu zemědělství se v koaliční smlouvě hovoří o větším důrazu na kontrolu dotací, které do podniků budou proudit. „Podporujeme platbu na první hektary a zastropování dotací pro největší firmy, které bude přihlížet k podmínkám českého zemědělství a přispěje k dobrému hospodaření. Investiční dotace (PRV, PGRLF) poskytneme zemědělcům, jejichž příjmy ze zemědělské činnosti budou min. 30 procent včetně propojenosti podniků. Nastavíme jasná pravidla čerpání a budeme důsledně kontrolovat propojení firem čerpajících dotace,“ uvádí koalice.

To potvrdil i Nekula při svém příchodu do svého úřadu. „Cílem je větší podpora malých zemědělců i více peněz do precizního zemědělství,“ uvedl na svém Twitteru ministr zemědělství.

To se však odborným svazům ze zemědělství nelíbí. Komora i svaz upozorňují, že změny se odehrávají na poslední chvíli, kdy se má dokument odeslat Evropské komisi. Zástupci obou institucí chtějí ponechat návrh na rozdělení dotací v podobě, jak byl dohodnut s bývalým ministrem Tomanem. „Nesouhlasíme zejména se zavedením zastropování přímých plateb a s významným navýšením tzv. redistributivní platby, která má být podle některých doposud neoficiálních informací až na neakceptovatelné úrovni 30 procent obálky přímých plateb, čímž by se Česká republika naprosto vymykala plánované skutečnosti v ostatních členských státech Evropské unie,“ uvedla komora i svaz ve společném prohlášení.

Nový ministr zemědělství se pak s nespokojenými zástupci zemědělců ve čtvrtek sešel. Výsledkem ale je, že se uskuteční demonstrace před Úřadem vlády. Plán zástupců velkých podniků v zemědělství zkritizovala europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „Před volbami jsme slíbili, že milionové dotace agrokoncernům skončí a že budeme více podporovat malé a střední zemědělce a rodinné farmy. Chápu, že se to některým nelíbí. Nejde jim o zemědělství, ale o vlastní peníze,“ uvedla.

Kritika se však valila na vládu i v na konci loňského roku. Musela totiž narychlo rozhodnout, jak bude vypadat přidání státním zaměstnancům v letošním roce. Minulý kabinet Andreje Babiše totiž navrhl plošné přidání o 1400 korun všem státním zaměstnancům. Místo toho však Fialova vláda uskutečnila dlouho avizované úspory a přidala pouze 700 korun policistům, hasičům a vojákům. Růst o 2 procenta pak čeká pedagogy.

To zkritizoval odborový předák Josef Středula, podle kterého se jednalo o neprojednaný krok. „Je skandální, že nová vláda rozhodla o zmrazení platů zaměstnanců státu, aniž by se obtěžovala jednat s odbory, nebo to oznámit na tripartitě. Ale je od ní hezké, že jim jedním dechem zároveň přihodila více práce, když budou například vyřizovat žádosti o pomoc s placením za energie,“ uvedl Středula.

Kromě toho vláda zmrazila platy politikům, soudcům a státním zástupcům. Ty by měly být stejně vysoké jako v loňském roce. Proti tomuto kroku však vstoupil ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti), podle kterého by tento postup mohl být v rozporu s právem a mohl by tak narazit u Ústavního soudu.

Problémem je, že vláda chce novelu protlačit v režimu legislativní nouze. Podle Šalamouna lze však v tomto režimu postupovat za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu. Navrhuje proto, aby mohla být předloha schválena ve zrychleném režimu, který však mohou vetovat nejméně dva kluby.