Tag: platy

Články k tagu

„Češi zchudli tolik, že konečně přestanou tolerovat drahotu. Už ji nezaplatí“

Nejvyšší propad životní úrovně a reálných mezd v Evropě, jedno z nejprudších zdražování, vysoká ziskovost firem způsobená nepřiměřenými maržemi a do toho téměř nejnižší nezaměstnanost. To je aktuální situace na českém trhu a ekonomové tento stav nazývají podivuhodným. Lidé jsou totiž v nejlepší vyjednávací pozici pro zvýšení mezd, to se ale neděje. Nechtějí riskovat, jsou stále vyděšení událostmi loňského roku a raději tolerují brutální pokles reálného výdělku a nekonečné zdražování.

Michlova ČNB nutí lidi tolerovat nízké mzdy a propad životní úrovně

Na Čechy silně doléhá největší propad reálných příjmů od vzniku samostatné republiky. Mzdy stále nemají šanci předběhnout vysokou inflaci, a za stejné peníze si tak koupíme mnohem méně zboží a služeb než dříve. Čeští zaměstnanci mají ovšem dlouhodobě strach požadovat od svých nadřízených vyšší mzdy. A to i v době dnešního významného propadu životní úrovně a za situace, kdy mají firmy vysoké zisky a vysoké marže, pracovní trh je stále přehřátý a nezaměstnanost nízká.

Ajťáci za 29 tisíc hrubého. „Zaručené mzdy jsou jen hrou na centrální plánování, zrušme je“

Žádný solidární aspekt nemají, je to jen podivný systém a předstírání centrálního plánování. Tak jejich kritici mluví o zaručených mzdách. Ty platí pro všechny profese a odvozením z minimální mzdy stanovují jejich nejnižší možné platové ohodnocení. V posledních letech tlakem odborů rychle rostly a průměrně dosahují už přes 17 tisíc korun. V realitě se ale vůbec nepřibližují tomu, kolik peněz pracovníci v jednotlivých profesích opravdu pobírají. Čeho se tím tedy stát snaží docílit, nevíme, reagují oslovení ekonomové.

„Ať část balíčku platí už letos.“ Na platech a dotacích se má ušetřit 20 miliard

V den, kdy se ve sněmovně začíná projednávat velký vládní úsporný balíček, je jasné, že ho ještě čekají změny. Ministerstvo financí nyní přiznává, že se jeho finální podoba může lišit zásluhou tzv. pozměňovacích návrhů, a to jak vládních poslanců, tak opozice. Změny se navíc čekají už i letos. Aby byl stát schopen udržet schodek rozpočtu na alespoň podobné výši, jakou si určil, bude muset především na platech státních zaměstnanců a dotacích ušetřit minimálně desítky miliard. Podle osloveného ekonoma by stát některé úspory pro příští léta měl provést už nyní.

Čím dál více lidí nevyjde se mzdou. Důkaz dramatického poklesu úrovně, tvrdí ekonom

Pokles reálných příjmů vede k finančním potížím čím dál většího podílu českých zaměstnanců. Potíže vyjít se mzdou má 55 procent lidí, výrazné obtíže má pětina zaměstnanců. Vyplývá to z dat společnosti LMC, provozovatele pracovních portálů Jobs.cz a Prace.cz. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nelze situaci zdůvodňovat pouze vnějšími vlivy jako je válka na Ukrajině, ale i takzvanou maržově-inflační spirálou.

Příjmy domácností klesly, česká ekonomika se meziročně propadla o 0,5 procenta

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,5 procenta. Pokles je po zpřesnění hlubší, než Český statistický úřad uvedl v květnu, kdy informoval o meziročním snížení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně ekonomika v prvních třech měsících roku stagnovala, potvrdil v pátek na svém webu ČSÚ dřívější čísla.

Vláda naplánovala nová místa na úřadech za desítky milionů. Jde to z EU, hájí se

Vláda ve středu vedle legislativní podoby úsporného balíčku poněkud nenápadně schválila i návrh úpravy počtu pracovních míst ve státní správě. Kabinet v něm navzdory někdejším slibům o snižování stavů plánuje navýšit celkový počet pozic asi o 160. Někde sice míst ubude, na naprosté většině úřadů se ale má nabírat a náklady na platy tam mají vzrůst i o desítky milionů korun. Změny by měly platit už od července, vyplývá to z návrhu, který má deník Echo24 k dispozici.

Šéf pošty vloni bral 5 milionů, odměny ve státním sektoru často přesahují platy

V době, kdy se vedou pravidelné debaty o potřebě snižovat státní výdaje, vyšly statistiky o výši platů a odměn ve státní správě za loňský rok. Z dat sesbíraných organizací Hlídač státu pro její projekt Platy úředníků vyplývá, že největší platy v roce 2022 brali šéfové České pošty nebo Správa železnic, podobné to bylo i s bonusy nad rámec základního platu.

Zvrácené české šetření. Stát v krizi dál vyplácí příplatky za desítky tisíc

Poté, co vláda ustoupila od svého záměru snížit pro rok 2024 tarifní platy státních zaměstnanců, zůstavají velkou neznámou osobní odměny a příplatky, které zaměstnanci dostávají nad rámec základního tabulkového platu. Velký úsporný balíček totiž sice počítá se snížením celkové částky určené na platy a další odměny alespoň o 2 procenta, podle ministerstva financí je ale na každém resortu, kde si škrtne. Aktuální situace je přitom taková, že si na některých ministerstvech přijdou lidé v bonusech na tisíce, případně i více než 10 tisíc korun.

Úsporné plány splaskávají. Stanjura vycouval ze snížení platů státních zaměstnanců

V debatách o výsledné podobě schodku státního rozpočtu lehce zapadlo, že vláda ve středu vycouvala ze svého záměru snížit pro rok 2024 tarifní platy státních zaměstnanců. Ty se v rámci úspor měly snižovat o 5 procent, kabinet je ale ponechá na úrovni letošního roku. Opět se tak na výdajích státu bude šetřit méně, než se avizovalo. Ministerstvo financí nyní počítá jen s tím, že se lehce sníží celková výše částky, která jde na platy a další odměny.

Nepodmíněný příjem? Nápad, který se líbí i některým českým politikům

V Británii otestují nepodmíněný příjem, nápad se líbí i některým českým politikům. Průměrný starobní důchod v ČR by se ovšem při jeho prosazení mohl snížit na méně než polovinu nynější částky. Další zemí, která otestuje základní nepodmíněný příjem, se stává Británie. Ve obci na severovýchodě Anglie a ve čtvrti na severu Londýna budou tamní obyvatelé dostávat pod dva roky 1600 liber měsíčně, tedy zhruba 44 tisíc korun. Badatelé přitom podrobí zkoumání duševní a fyzické zdraví účastníků experimentu.

Rekordní propad životní úrovně inflaci nemusí zastavit. Rozhodne chování firem

Prudký pokles reálných mezd, které jsou nyní na úrovni roku 2017, trhy nemile překvapil. Ve vztahu k úsilí snížit stále dvoucifernou inflaci, je to však příznivá zpráva. Zaměstnancům rostly výdělky, nominálně průměrná mzda narostla o téměř devět procent, jejich kupní síla je ale oslabená. Tlak na zvyšování mezd ovšem roste dál a hrozí nebezpečí, že firmy si budou tyto zvýšené náklady opakovaně přenášet do cen a zdražování se bude dál roztáčet. Riziko mzdově-inflační spirály proto určitě nezmizelo.

Příplatky za miliardy. Ostřelované snížení platů státu je jeden z jeho největších výdajů

Stát se v rámci svého šetření ve velkém pustil do krácení platů ve veřejné sféře. Ty chce ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou pro příští rok podle předběžného návrhu snížit všem zaměstnancům státu o 4 až 5 procent, krácení pak vzhledem k vývoji veřejných financí hrozí už letos. Krok vlády mnozí včetně opozice kritizují, objem vydávaných peněz a státem nabíraných lidí nicméně pravidelně narůstá. S různými příplatky pak výdaje na platy tvoří jednu z největších položek ve státním rozpočtu.

Bartoš tvrdě proti Stanjurovi: Na takhle nízkých platech jsme se nedohodli

Ve vládní koalici hrozí další velký rozkol – ministři se totiž neshodnou na snižování platů ve státní správě. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury přišlo v minulých dnech s tím, aby se v rámci úspor příští rok snížily platy o 4 až 5 procent. To se ale nelíbí Pirátům, jejichž šéf a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se proti takto výraznému snížení ohradil. Ve vyjádření pro deník Echo24 resort financí zkritizoval za to, že nedodržuje dohody a „svévolně“ rozhoduje o tom, co se kde škrtne, nebo přidá.

Stanjurova navrhovaná dieta. Platy spadnou všem, sekat se zřejmě bude ještě letos

Vláda Petra Fialy sice v květnu představila svůj velký úsporný balíček, který měl v následujících letech uzdravit veřejné finance, v posledních dnech se ale ukazuje, že stát bude muset zatáhnout za záchrannou brzdu ještě letos. Na řadu tak mají přijít především škrty na výdajích, tedy především u poskytovaných dotací a také platů ve státní sféře. Ty se mají v příštím roce podle nefinálního návrhu snížit všem o 4 až 5 procent, sekat se ale patrně bude muset ještě letos.

Zaměstnanci se mají hůře. Průměrná mzda po započtení inflace výrazně klesla

Průměrná hrubá mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,6 procenta na 41 265 korun. Reálně se při započtení inflace výdělky zaměstnanců naopak o 6,7 procenta snížily. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 2,2 procenta. Reálný mzdový růst se odvíjí od růstu spotřebitelských cen.

Každá třetí česká firma přidávala plošně, experti varují před inflační spirálou

Každá třetí středně velká firma na začátku roku přistoupila k plošnému navyšování mezd, nejčastěji v rozmezí mezi 5 až 10 procenty. Z průzkumu poradenské společnosti RSM vyplývá, že často pouze doháněly předchozí resty. Zaměstnanci nadále tlačí na zvyšování mezd, experti ale varují před takzvanou mzdově-inflační spirálou. Je zřejmé, že firmy často dohánějí nejen inflaci, ale také předchozí resty

Učitelé mají brát 130 procent průměrné mzdy. Zákon provázejí nejasnosti

Plat učitelů má od příštího roku ze zákona dosahovat minimálně 130 procent průměrné hrubé mzdy. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident. Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali podle informací ministerstva školství hrubou měsíční odměnu 48.204 korun.

Nejsou lidi. Zvedněte platy

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zmírnění pravidel pro poskytování hypoték. Od července už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Ostatní pravidla pro hypotéky ponechala bankovní rada ČNB v platnosti. Na tiskové konferenci to řekla členka bankovní rady Karina Kubelková. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) bude i nadále 80 procent, u žadatelů do 36 let 90 procent.

Nápor na platy už rozjíždí inflaci, bouří se Michlovi člen ČNB

Česká republika se podle jednoho z členů bankovní rady ČNB Tomáše Holuba už částečně propadla do takzvané mzdově-inflační spirály, kdy stoupající ceny vyvolávají požadavky na vyšší výdělky, což znovu roztáčí zdražování. Holub před tím varoval ve své úterní prognóze pro letošní jaro. Jen v poslední době se vedly diskuze o úpravě platů učitelů, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zase oznámil, že připravuje změny platových tabulek, kde by měly zmizet odměny pod minimální mzdou a navýšit se platy mladých, nastupujících zaměstnanců.

Jurečka chce měnit platové tabulky. Mladí učitelé, lékaři a úředníci by měli dostat víc

Ministerstvo práce připravuje změny platových tabulek, které stanovují výši výdělků ve veřejném sektoru. Nově nastavit by se měly do konce volebního období. Vyšší by mohly být pak třeba nástupní platy pro mladé. Odstranit se mají tarify pod minimální mzdou. Novinářům to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle informačního systému o průměrném výdělku loni ve čtvrtém čtvrtletí pracovalo ve veřejné sféře 659.600 lidí. Plat lékařů, zdravotníků, pedagogů, sociálních pracovníků a všech ostatních se stanovuje podle pěti tabulek. Své tabulky mají pak státní služba, vojáci a bezpečnostní sbory.

Němci odmění ceněnou práci daleko lépe než Češi. Mzdy firem tam odskočily od platů státu

V sousedním Německu v posledních letech vzrostl rozdíl mezi mzdami, které vyplácí soukromá sféra, a platy státu. Vloni činil průměrný rozdíl mezi výdělky více než 4,5 tisíce eur ročně, což v přepočtu vychází na něco přes 100 tisíc korun a měsíčně asi 9 tisíc. Vychází to z dat německého statistického úřadu, které si redakce vyžádala. Do statistik výrazně promlouvají všemožné bonusy, jimiž nešetří především soukromí zaměstnavatelé. Ti jsou schopni především za náročnou práci vyplácet závratné sumy.

Na Západě vede soukromý sektor, v Česku lépe platí erár. Covid rozevřel nůžky naplno

Koronavirová pandemie ještě více rozevřela nůžky mezi výdělky veřejného a soukromého sektoru, a to v mnoha zemích. Zatímco v těch západních mzdy u soukromých zaměstnavatelů spíše přerostly platy státu, v těch méně vyspělých je to přesně naopak. Česká republika se pohybuje mezi těmito dvěma extrémy, ale přeci jen spíše spadá do kategorie velkorysých státních odměn.

Platy státních zaměstnanců ničí prosperitu

Vláda Petra Fialy má ideální příležitost babišovskou šikmou plochu zvrátit. A ani nemusí nic dělat. Stačí použít premiérův oblíbený styl, kdy se snaží problémy spíš vysedět a počkat, až samy odplynou, než je řešit. Stačí zmrazit platy těch, kdo pracují pro stát. Země, kde stát platí lépe než soukromé firmy, nemůže prosperovat. Přirozeně. Bere jim ty nejtalentovanější a nejschopnější. Ty, kdo mají talent, schopnosti a píli vytvářet bohatství.

Státní zaměstnanci dál drtí soukromý sektor. Měsíčně berou o tisíce víc

Česká republika patří do zvláštní skupiny států, kde platy ve státní sféře výrazně převyšují mzdy v soukromém sektoru. V tomto trendu pokračovala česká ekonomika i vloni. Vyplývá to z dat informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), které si deník Echo24 zpracoval. Po extrémním rozevření nůžek v covidových letech se situace částečně stabilizovala, stále však státní zěmstnanci vydělávali v průměru o několik tisíc více než pracovníci soukromníků, což vzhledem ke snaze omezovat státní výdaje není příliš dobrá zpráva.

Recept na důchody podle odborářů: zvednout mzdy ženám a vybrat více na odvodech

Dluhy důchodového systému a nedostatečné příjmy na výplatu penzí by podle odborů pomohlo řešit odstranění propasti ve výdělcích žen a mužů. Vybrané pojistné by se výrazně zvedlo. Odboráři navrhují povinné dorovnání platů i mezd po návratu z rodičovské. Novinářům to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. S prosazováním takzvané indexace výdělků po rodičovské počítá plán rovného odměňování s kroky do roku 2026, který loni schválila vláda.

Vyšší platy pro úředníky a zdravotníky. Jurečka pro požadavek odborů nevidí prostor

Odbory žádají pro pracovníky veřejného sektoru kvůli vysoké inflaci ještě letos navýšení platů. Chtějí o tom jednat s lídry koaličních stran. O termín jednání už předáci požádali. ČTK to řekl předseda odborů státních orgánů a organizací a mluvčí odborových svazů veřejné sféry Pavel Bednář. Nechtěl zatím přiblížit, o jaké přidání budou odboráři usilovat. Zdravotnický svaz začátkem dubna oznámil, že požaduje ještě v tomto roce zvednutí základu výdělků, tedy tarifů o pět procent.

Fialův poradce: Nikdo vlastně pořádně neví, kolik politici berou

Vláda se chystá ke snižování platů ústavních činitelů. Méně by v budoucnu měli dostávat jak politici, tak i soudci nebo státní zástupci. Konkrétní podobu návrh ještě nemá, kabinet zatím mluví především o solidaritě s občany v dnešní „drahé“ době. Podle ekonomického poradce premiéra Petra Fialy Štěpána Křečka ale měli politici k takovému kroku přistoupit dříve. Odměňování politiků se taky musí zpřehlednit, nikdo dnes vlastně neví, kolik vydělávají, říká v rozhovoru deníku Echo24.

Platy žalobců a soudců přerostly politiky o desítky tisíc. Vláda prý vrací „sociální spravedlnost“

Vláda Petra Fialy se chystá sáhnout na platy ústavních činitelů. Tentokrát ovšem nejen politiků, ale také soudců, nebo státních zástupců, jejichž platy v poslední době významně přerostly odměny pro zákonodárce i ministry. Podle dat, která si zpracoval deník Echo24 je to běžně o desítky tisíc korun měsíčně. Kabinet to teď hodlá změnit. Argumentuje především nutností solidarity s občany, současně chce ale u nůžek mezi justicí a politiky nastolit „sociální spraveldnost“.

Velkorysé české renty. Cizina si tolik rozpočet zatěžovat nenechá

Český systém vyplácení výsluh příslušníkům bezpečnostních sborů je oproti jiným státům dosti benevolentní. Zatímco v tuzemsku si policisté, hasiči, celníci, nebo zpravodajci přijdou na solidní rentu už po 15 letech služby, v zahraničí se to povětšinou řeší jinak. Zvykem je výsluhy začít vyplácet později, nebo upravit způsob výpočtu důchodových příspěvků tak, aby méně zatěžoval státní kasu. To by se teď hodilo i v případě České republiky, jejíž vláda složitě krotí výrazný schodek rozpočtu.