Daňová zátěž kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku vzroste. Pohorší si zaměstnanci i OSVČ. Pro zaměstnance bude nově povinné placení nemocenského pojištění, vzroste daňová progrese a zruší se nebo zpřísní několik daňových slev. O nejvíc peněz přijdou rodiny s dětmi staršími tří let, kdy jeden z rodičů zůstává doma.
Odbory podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) odmítly navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví příští rok o 8,5 miliardy korun, což byla nejvyšší možná nabídka. Nabídl jim také růst platových tarifů o pět procent, řekl novinářům po dnešním jednání s protestujícími lékaři. Od prosince odmítli sloužit přesčasy, čímž chtějí podpořit své požadavky na změny v odměňování a přesčasové práci. Znovu se sejdou ještě v pondělí odpoledne.
O penězích se v Německu mluví zřídka a o platech už vůbec ne. Na novém instagramovém fóru je ale všechno jinak: zaměstnanci zde dobrovolně vyvěšují své výplatní pásky. Chtějí mít srovnání, uvádí server t-online. Účet s názvem Gehalt in Deutschland (Plat v Německu) na sociální síti Instagram sleduje téměř 100 000 lidí. Přispěvatelé sem odkládají fotografie svých výplatních pásek z nejrůznějších profesí, od listonoše až po právníka. Živě také diskutují o mzdách ostatních.
Ministerstvo zdravotnictví podle vrchního ředitele sekce legislativy a práva Radka Policara nabídlo lékařům ve státních nemocnicích zvýšení platů od ledna 2024 formou garance nepodkročitelné výše platu místo zvýšení platových tabulek. Zástupci protestujících lékařů a odbory návrhy odmítly, podle viceprezidenta České lékařské komory Jana Přády se týkaly jen některých lékařů. Navíc se údajně od ministerstva nedozvěděli přesnou částku, o kterou by se platy měly zvednout.
Životní úroveň nám vlivem propadu reálných mezd klesá už téměř dva roky. Poté, co se výdělky českých zaměstnanců propadly nejprudším tempem mezi všemi vyspělými zeměmi OECD a i letos ještě poklesnou, se ale příští rok situace konečně začne obracet. Pokud podle předpovědí inflace výrazně klesne a růst nominálních mezd ji předežene, i reálné mzdy porostou. Reálná mzda klesá už sedm čtvrtletí v kuse, což je nejdéle v historii samostatné republiky. Proto se kupní síla českých domácností vrací do předchozích let.
V Česku na každou ženu, jež zemře při výkonu povolání, skoná v zaměstnání přes 23 mužů. I proto mají muži přirozeně vyšší mzdy – podstupují větší riziko. V uplynulých deseti letech, v období 2012 až 2021, zemřelo na pracovišti v Česku při výkonu povolání celkem 916 osob, vyplývá ze statistiky, kterou nově zveřejnil Eurostat. Z uvedeného počtu 916 osob je hned 878 mužů a 38 žen. Muži tak tvoří zhruba 96 % zemřelých při výkonu povolání v ČR, což pomáhá vysvětlit, proč mají vyšší mzdy – podstupují větší riziko.
V základu dobrý nápad, ale takhle ne – tak by se dal přibližně shrnout přístup firem k chystané změně zákoníku práce, která má dát zaměstnancům právo získat informace o platu nebo mzdě kolegů na stejné pozici.
Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky chystá změnu zákoníku práce, která zavádí právo zaměstnanců získat informace o platu nebo mzdě kolegů na stejné pozici. Změna vychází z evropské směrnice, která byla schválena v rámci českého předsednictví Radě EU a která si klade za cíl narovnat rozdíly v odměňování mužů a žen. Vedle chvály se na implementaci evropské směrnice snáší i kritika za zasahování do práv zaměstnavatelů, a to i přímo z vlády.
Ekonomové aktuálně servírují dva výklady pokračujícího zdražování. První zní velmi optimisticky. Zdražování se po dvou dvojciferných letech konečně daří brzdit. Ceny už stoupají v porovnání s předchozím rokem jen o 6,9 procenta. To je proti loňským rekordům, kdy inflace šplhala koncem roku k 18 procentům, výborná zpráva. Startovní výstřel k debatám, jestli by centrální banka neměla začít uvažovat o snižování úroků. Ty jsou poprvé po dvou letech vyšší než inflace. Tam, kde by měly být, aby ji vůbec byly schopny restriktivně brzdit.
Chudneme už skoro dva roky v kuse a zchudli jsme nejvíce ze všech zemí vyspělých států OECD. Tato tvrzení platí, pokud sledujeme propad reálných mezd. Ten nás vrátil o více než pět let zpět. Češi tedy reálně vydělávají jako v roce 2017, přitom zboží i služby vlivem inflace někdy i několikanásobně zdražily. Nezaměstnanost máme však pořád jednu z nejnižších, nejen odbory proto obhajují tlak na růst mezd. Průměrná měsíční hrubá mzda ve druhém čtvrtletí stoupla na 43 193 korun.
I přes snahy o šetření má jít v příštím roce na platy státních zaměstnanců asi o 700 milionů korun více než letos. Vláda Petra Fialy totiž v nedávno představeném návrhu státního rozpočtu počítá s tím, že propustí asi 11 tisíc pracovníků a ušetřené prostředky použije na navýšení platů těch zbylých. Částku pak navyšuje mimořádné přidání učitelům, ostatní profese totiž převážně ostrouhají.
Na platy zaměstnanců státu a s tím související platby za odvedenou práci by mělo jít v příštím roce proti letošnímu schválenému rozpočtu o 683 milionů korun víc. Počet míst placených státem by měl klesnout o 11 388. Průměrný hrubý měsíční plat zaměstnance státu by se měl v průměru zvýšit o 1181 korun na 44 059 korun. Na platy učitelů v regionálním školství má směřovat o víc než šest miliard navíc. Uvedla to vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok.
„Gender pay gap“ (genderový rozdíl v příjmech) samozřejmě neexistuje už proto, že gender je fantazmagorický výmysl s nulovou oporou v realitě. Pro náš účel tedy ztotožníme gender s biologickým pohlavím, jak to navíc v případě údajně neférového odměňování mužů a žen básník myslel, byť tím sám sebe střelil do nohy. Podle Eurostatu je unijní průměr takzvaného gender pay gapu třináct procent. O tolik jsou nižší hrubé hodinové výdělky evropských žen oproti mužům. V Česku dokonce o šestnáct. Potíž je, že výpočet je skutečně hrubý; ignoruje všechny proměnné jako typ práce, počet pracovních hodin za týden, zkušenosti, riziko povolání, výkonnost, schopnost říct si o peníze.
Akademici z filozofických fakult (FF) Univerzity Karlovy (UK) a Univerzity Palackého v Olomouci (UP) budou 17. října stávkovat. Na dalších fakultách v českých univerzitních městech zatím vznikají stávkové výbory. Stávka má za cíl upozornit na nedůstojné mzdy a podmínky pro výuku a další práci na vysokých školách. ČTK to dnes oznámila iniciativa Hodina pravdy, která sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských oborů.
Minimální mzda dvacet tisíc, navíc dvojnásobný nárůst oproti té průměrné. Takové navýšení prosazují odbory i ministerstvo práce. Zaměstnavatelé se však takovému zvýšení zátěže brání a volají také po konci existence zaručených mezd. Ty odvozením z minimální mzdy stanovují nejnižší možné platové ohodnocení různých profesí, a představují tak vlastně státem stanovované ceny.
Nový generální ředitel České televize Jan Souček bude pobírat měsíční mzdu 289 000 korun, což je o 47 000 korun více, než dostával jeho předchůdce Petr Dvořák. Ujednání o mzdě je součástí smlouvy s novým šéfem ČT, kterou ve středu schválila Rada ČT. Výši mzdy rada podle předsedy Karla Nováka stanovila jako šestinásobek průměrné mzdy v České televizi, která byla v srpnu 48 000 korun. Dvořák před šesti lety dostal mzdu 242 000 korun, což byl 6,8 násobek tehdejší průměrné mzdy ve firmě.
Vláda Petra Fialy se brzy chystá představit novelizovaný návrh státního rozpočtu pro příští rok. Po několika předchozích návrzích se zdá, že kabinet plánuje výrazněji zasáhnout do platů státních zaměstnanců i jejich počtů. Plánuje zmrazit platy většině z nich včetně policistů, hasičů, vojáků nebo úředníků. Polepšit si dle dohody mají pouze učitelé. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl také výraznější snížení stavů, a to o desetitisíce.
Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21 983 korun. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43 966 korun. Balíček projednává Sněmovna.
Na vládě probíhá tuhý boj o rozpočet ministerstva školství. Ministr Mikuláš Bek (STAN) už otevřeně přiznává, že ke slibovanému navýšení platů pedagogů nedojde. Tedy alespoň ne podle vzorce, jaký učitelé očekávali. Resort zřejmě nehodlá porušit novou zákonnou povinnost navýšení na 130 % průměrné mzdy, jen chce využít toho, že se „zapomnělo“ říct, z jakého roku má průměrná mzda pocházet.
Průměrná mzda v Česku se v letošním druhém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí v reálném vyjádření znovu meziročně klesla, a to sedmý kvartál v řadě (21 měsíců). Shodují se na tom analytici. Důvodem je podle nich přetrvávající vysoká inflace, protože v nominálním vyjádření mzdy rostly. Vzhledem ke slábnoucí inflaci ale byl podle analytiků pokles reálné mzdy nižší než v prvním čtvrtletí. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o vývoji mezd ve druhém čtvrtletí v pondělí.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje od ledna navýšení minimální mzdy na 19 500 korun, tedy proti letošku o 2200 korun. Usilovat chce i o dorovnání a zvednutí všech stupňů zaručené mzdy. ČTK to řekl předák ČMKOS Josef Středula. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím neupřesnil, jaký růst minimálního výdělku bude pro příští rok navrhovat. Ministerstvo pracuje na vzorci pro pravidelnou valorizaci. Jednají o něm zástupci resortu s odboráři a zaměstnavateli.
Jsme unikátní zemí. Odehrávají se tady trendy, které jsou ekonomicky stěží vysvětlitelné. Jeden zpravidla vylučuje druhý. Jdou proti sobě. U nás to neplatí. Výsledkem je aktuálně největší pád životní úrovně v celé Evropě. A protože to není obvyklé a přirozené, stojí za to se ptát, proč se to tady odehrává a kdo za to nese odpovědnost.
Vysoká inflace s sebou přinesla daň v podobě obrovského propadu reálných příjmů. Mzdy nemohly předehnat patnáctiprocentní růst cen předehnat, padaly ve všech oborech. Někdo se však měl přeci jen lépe a na vlně zdražování a energetické krize se svezl. Byli to právě pracovníci v energetice. Těm průměrná mzda vyskočila v nominálním vyjádření o více než 23 procent a měli dokonce vyšší příjem než zaměstnanci v IT sektoru nebo finančnictví.
Nejvyšší propad životní úrovně a reálných mezd v Evropě, jedno z nejprudších zdražování, vysoká ziskovost firem způsobená nepřiměřenými maržemi a do toho téměř nejnižší nezaměstnanost. To je aktuální situace na českém trhu a ekonomové tento stav nazývají podivuhodným. Lidé jsou totiž v nejlepší vyjednávací pozici pro zvýšení mezd, to se ale neděje. Nechtějí riskovat, jsou stále vyděšení událostmi loňského roku a raději tolerují brutální pokles reálného výdělku a nekonečné zdražování.
Na Čechy silně doléhá největší propad reálných příjmů od vzniku samostatné republiky. Mzdy stále nemají šanci předběhnout vysokou inflaci, a za stejné peníze si tak koupíme mnohem méně zboží a služeb než dříve. Čeští zaměstnanci mají ovšem dlouhodobě strach požadovat od svých nadřízených vyšší mzdy. A to i v době dnešního významného propadu životní úrovně a za situace, kdy mají firmy vysoké zisky a vysoké marže, pracovní trh je stále přehřátý a nezaměstnanost nízká.
Žádný solidární aspekt nemají, je to jen podivný systém a předstírání centrálního plánování. Tak jejich kritici mluví o zaručených mzdách. Ty platí pro všechny profese a odvozením z minimální mzdy stanovují jejich nejnižší možné platové ohodnocení. V posledních letech tlakem odborů rychle rostly a průměrně dosahují už přes 17 tisíc korun. V realitě se ale vůbec nepřibližují tomu, kolik peněz pracovníci v jednotlivých profesích opravdu pobírají. Čeho se tím tedy stát snaží docílit, nevíme, reagují oslovení ekonomové.
V den, kdy se ve sněmovně začíná projednávat velký vládní úsporný balíček, je jasné, že ho ještě čekají změny. Ministerstvo financí nyní přiznává, že se jeho finální podoba může lišit zásluhou tzv. pozměňovacích návrhů, a to jak vládních poslanců, tak opozice. Změny se navíc čekají už i letos. Aby byl stát schopen udržet schodek rozpočtu na alespoň podobné výši, jakou si určil, bude muset především na platech státních zaměstnanců a dotacích ušetřit minimálně desítky miliard. Podle osloveného ekonoma by stát některé úspory pro příští léta měl provést už nyní.
Pokles reálných příjmů vede k finančním potížím čím dál většího podílu českých zaměstnanců. Potíže vyjít se mzdou má 55 procent lidí, výrazné obtíže má pětina zaměstnanců. Vyplývá to z dat společnosti LMC, provozovatele pracovních portálů Jobs.cz a Prace.cz. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nelze situaci zdůvodňovat pouze vnějšími vlivy jako je válka na Ukrajině, ale i takzvanou maržově-inflační spirálou.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,5 procenta. Pokles je po zpřesnění hlubší, než Český statistický úřad uvedl v květnu, kdy informoval o meziročním snížení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně ekonomika v prvních třech měsících roku stagnovala, potvrdil v pátek na svém webu ČSÚ dřívější čísla.
