Zvýšit mzdy chce v příštím roce asi polovina zaměstnavatelů. Ve srovnání s letošním rokem ale pravděpodobně půjde o nižší růst. V polovině firem, kde už si jsou mírou růstu jistí, bude o pět až deset procent, ve druhé o dvě až pět procent. Vyplývá to z prosincového průzkumu mezi 200 podniky, který novinářům v pondělí poskytla poradenská firma RSM. Průměrná celoroční inflace by podle odhadů měla být v roce 2024 kolem tří procent.

„Odvážná kategorie podniků, které v loňském roce přidávaly o více než deset procent, ve výhledu na příští rok takřka vymizela,“ uvedla Monika Marečková z RSM. Nejvyšší šance na pozitivní firemní atmosféru podle ní mají zaměstnanci a zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu, dopravě a logistice, farmacii a zdravotnictví nebo i ve stavebnictví. Téměř polovina firem v těchto odvětvích plánuje více než pětiprocentní růst ohodnocení pracovníků.

V řadě firem vysvětlují podle průzkumu zaměstnancům náročnost mzdové politiky s odkazem na vládní úspory a situaci podniku. Není výjimkou, že zaměstnanci dál očekávají růst mezd v souladu s inflací. V každé desáté firmě proto počítají s tím, že z ní budou odcházet lidi, kterým mzdové možnosti firmy stačit nebudou.

„Českým firmám dál chybí vlastní mzdová strategie, na základě níž by uměly zaměstnancům vysvětlit přesné podmínky růstu mezd. Má ji pouze každá pátá firma. Dokonce i mezi středně velkými podniky je ale takový přístup v zahraničí mnohem běžnější,“ řekla Marečková.

Letos vyšší mzdy dostali lidé u 66 procent zaměstnavatelů, a to i v případech, které podnik nedokázal pokrýt ze svých tržeb. U 45 procent zaměstnavatelů se nyní mohou navíc těšit na vánoční bonus nebo třináctý plat. Pro část zaměstnanců je běžnou pohyblivou složku mzdy, kterou může ovlivnit ekonomický výsledek firmy, výkon jednotlivce, nebo je standardním přilepšením na konci roku. V dalších případech jde o způsob, kterým se zaměstnavatel snaží kompenzovat letošní nižší růst mzdy.

S příchodem nového roku podle průzkumu firmy znovu nechtějí a nemohou sahat do svých úspor. Pravidla konsolidačního balíčku jim znesnadňují i dříve oblíbené varianty nefinančních bonusů, jako jsou příspěvky na kulturu nebo rekreaci, které budou od ledna podléhat přísnějšímu zdanění. Vyjednávání o penězích tak podle Marečkové bude pro personální manažery často výzvou. Právě oni totiž budou mít za úkol vysvětlovat, proč firma nemůže navyšovat mzdy tak, jak by někteří zaměstnanci čekali, dodala.

Poradenská síť RSM se globálně zaměřuje především na středně velké společnosti. Je šestým největším poradenským subjektem na světě, před ní jsou hlavně společnosti z takzvané „velké čtyřky“, do které patří Deloitte, PwC, EY a KPMG. RSM působí s 830 pobočkami ve 120 státech.