Německá kancléřka Angela Merkelová v sobotu v projevu u příležitosti 30. výročí pádu berlínské citovala někdejšího disidenta a pozdějšího československého prezidenta Václava Havla a jeho přínos k tehdejším událostem.
Znovusjednocení a srovnání životních podmínek v obou částech Německa potrvá výrazně déle, než se původně myslelo, je přesvědčena kancléřka Angela Merkelová.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes na zámku Bellevue v Berlíně uvítal svého českého kolegu Miloše Zemana i hlavy států Slovenska, Polska a Maďarska, které spolu s Českem tvoří takzvanou visegrádskou skupinu (V4).
Berlín se předevčírem přiřadil k několika evropským velkoměstům, kde politici zastropovali výši nájmů.
Možnému krveprolití zabránila ostraha berlínské synagogy, která zabránila ve vstupu 23letému Syřanovi ozbrojenému nožem. Podle německého deníku Bild měl mladík potichu ale jasně slyšitelně opakovat „Alláhu akbar“. Policie muže s nožem zatkla, druhý den ho však propustila na svobodu, neboť „nebyly důvody k vazbě“. Rozhodnutí policie dnes ostře odsoudila německá Ústřední židovská rada.
Vyvlastnění tisíců bytů, po němž volají aktivisté i některé německé levicové strany, je v souladu s německou ústavou i federálními zákony. Vyplývá to z právního posudku, který si nechala zpracovat strana Levice (Die Linke.). Berlín by musel za byty zaplatit kompenzaci, podle autora posudku Joachima Wielanda by se však nemuselo město řídit tržní cenou bytů, ale mohlo by je odkoupit levněji.
S radikálním návrhem na omezení výše nájemného v německé metropoli přišla místní radní za stranu Levice Katrin Lompscherová. Počítá s tím, že by si téměř nikdo za pronájem bytu nemohl účtovat více než osm eur (207 Kč) za metr čtvereční. V některých městských částech se dnes přitom byty pronajímají i za více než dvojnásobek, a například v Praze je průměr 340 korun za metr čtvereční. Berlínské koaliční strany jsou k návrhu přinejmenším zdrženlivé, opozice ho cupuje a tvrdí, že je protiústavní.
Monumentální historické budovy proslulého berlínského Ostrova muzeí, který už dvacet let spadá pod ochranu UNESCO, doplnila po dlouhých letech nová stavba mistrně odrážející své okolí i dnešní dobu. Projekt Galerie Jamese Simona ukazuje, jak současná architektura může citlivě dotvořit cenné historické prostředí a přidat mu něco navíc.
Berlínský správní soud bude rozhodovat o tom, zda je nepřijetí devítileté dívky do nejstaršího berlínského chlapeckého sboru diskriminací na základě pohlaví. Berlínský Státní a katedrální pěvecký sbor (Staats- und Domchor Berlin) funguje od poloviny 15. století a za celou svou historii v jeho řadách nepěla jediná dívka, píše britský The Guardian.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v létě znovu rozjela po Evropě varovat před blížící se apokalypsou a na pátečním shromáždění v Berlíně se zavázala pokračovat v kampani, která má donutit vlády po celém světě k větší aktivitě v boji s klimatickou změnou.
Po kritice ze strany Izraele i německé židovské obce v pátek na svou funkci rezignoval ředitel Židovského muzea v Berlíně, jedné z největších institucí svého druhu v Evropě. Debatu v posledních týdnech vyvolala výstava o Jeruzalémě i kontroverzní tweet na účtu muzea k hnutí BDS, které vyzývá k bojkotu Izraele kvůli jeho okupaci palestinských území.
Desítky domů v Berlíně zejí prázdnotou, jejich majitelé je buďzanedbávají, anebo je nechávají úmyslně chátrat. Ve čtvrti Steglitz-Zehlendorf se teď poprvé rozhodli přistoupit k ráznému řešení, které dosud německá metropole na Sprévě nezažila, byť se o něm v poslední době stále častěji a vzrušeně diskutuje. Jeden z chátrajících soukromých nájemních domů dočasně vyvlastní a za peníze města či vybrané správcovské firmy ho opraví a uvedou do provozu. V konečném důsledku ale náklady na sanaci ponese majitel.
Německá kancléřka Angela Merkelová jasně odmítla návrhy na vyvlastňování bytů v majetku velkých firem. Parlamentu, v němž čelila otázkám poslanců, řekla, že problémy s nedostatkem bytů a růstem nájmů je potřeba řešit jinak. „Vyvlastnění považuji za špatnou cestu,“ zdůraznila opakovaně Merkelová, podle níž by takový krok vůbec nepřispěl k tomu, aby se začalo stavět více bytů.
Plán je čistý socialismus: domy v majetku firem, které vlastní víc než 3000 bytů, budou zespolečenštěny. Podle iniciátorů by se tak Berlín mohl levně dostat až ke 250 tisícům bytů.
Několik milionů Berlíňanů si tento týden poprvé otestovalo nový svátek, který jim nadělila levicová zemská vláda. Stal se jím 8. březen - Mezinárodní den žen. Metropole na Sprévě je první spolkovou zemí, která tento svátek, k němuž patří i pracovní volno, zavedla. Ne každému v Německu se to ovšem zamlouvá, kritika přichází především z Bavorska, které chronicky zadlužený Berlín mocně finančně dotuje.
Říkávalo se za socialismu, že filmy by měly být laskavé. Že všude žijí lidé a v zásadě je na světě dobře. Filmy, které tehdy vznikaly, podporovaly tzv. kladného hrdinu v jeho boji za lepší zítřky. Doba publikem bojkotovaných filmů socialistického realismu je sice pryč, ale přece jen něco zůstalo. Dnes jsou naše filmy laskavé opět. Romantické komedie s kladným hrdinou se točí ve zběsilém tempu a mají publikum, o kterém se socialistickým hrdinům ani nezdálo.
Letadla a palubní personál, jež zajišťují lety německých vládních představitelů a prezidenta i téměř po 30 letech, kdy sjednocené Německo znovu učinilo svým hlavním městem Berlín, stále sídlí v německém Bonnu. Vláda, prezident a většina spolkových ministerstev mají ale už dlouho svá sídla v Berlíně. Kvůli tomu létá mezi dvěma značně vzdálenými městy (vzduchem činí vzdálenost cca 480 kilometrů) 800 prázdných letadel ročně. To kritizují opoziční Zelení, uvedla televize ARD.
S nápadem, jak využít chátrající a často nevyužité volné plochy na hřbitovech, přišli v Berlíně provozovatelé městského „zahradnického“ projektu. Plánují tam pěstovat zeleninu. Začínají na Hřbitově sv. Jakuba ve čtvrti Neukölln. Výměnou za údržbu a renovaci hřbitova chtějí provozovat na jeho nevyužívaných plochách komunitní zahrady. Do budoucna plánují pro opuštěné plochy hřbitovů i řadu dalších využití.
Čtyři členy mládežnické organizace nacionalistické opoziční strany Alternativy pro Německo (AfD) fyzicky napadla skupina násilníků. Oběti útoku právě šly na projekci filmu o holokaustu na festivalu Berlinale. Policie v pondělí informovala, že bylo zahájeno vyšetřování kvůli podezření z nebezpečného ublížení na těle. Vyšetřování však má také objasnit, zda byla motivem útoku stranická příslušnost napadených. Pachatelé jsou dosud neznámí.
V německé metropoli odstartoval 69. ročník mezinárodního filmového festivalu Berlinale. Do 17. února, kdy se jeho brány uzavřou, nabídne divákům na 400 různých filmů. O hlavní cenu - Zlatého medvěda - se jich utká 17. Žádný český mezi nimi není. Divácky nejnavštěvovanější filmová přehlídka na světě se tradičně nese v politickém duchu, což na její úvod v krátkém projevu podtrhl i berlínský primátor Michael Müller, když varoval před omezováním svobody slova, stavěním zdí nebo antisemitismem.
Berlín se chystá zpětně odkupovat desítky tisíc zprivatizovaných bytů. Doufá, že se tak do některých čtvrtí vrátí lidé s běžnými příjmy, které odtud vyhánějí raketově rostoucí nájmy. Berlínský starosta Michael Müller (SPD) chce jednat s koncernem Deutsche Wohnen, který ve městě a jeho blízkém okolí vlastní 115 000 bytů. Společnost s jeho nabídkou souhlasí.
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) neuvažuje o tom, že by parlament znovu požádala o vyjádření důvěry vládě. Řekl to ve středu její mluvčí Steffen Seibert. O možnosti nového hlasování o důvěře se začalo spekulovat poté, co Merkelová v úterý nedokázala prosadit, aby jí podporovaný Volker Kauder znovu stanul v čele poslanecké frakce vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle pozorovatelů tím šéfka vlády ztratila velkou část autority.
V roce 2003, což je už dost dávno, jsem pár dnů prožil ve vile na břehu jezera Wannsee, v berlínské luxusní čtvrti, která získala svou strašnou světovou proslulost díky jiné vile, jež stojí asi dva kilometry od té mé.
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) v reakci na dění posledních týdnů ve východní části Německa vyjádřila pochopení pro pobouření lidí z trestných činů, z nichž jsou podezřelí žadatelé o azyl, nic podle ní ale není omluvou pro štvaní, nacistická hesla či napadání policistů. V projevu ve Spolkovém sněmu zároveň uvedla, že nepřipustí, aby byly některé skupiny obyvatel vylučovány z německé společnosti.
Premiér Andrej Babiš (ANO) bude ve středu 5. září jednat v Berlíně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) o migraci, rozpočtu EU, brexitu a eurovolbách. Setká se i s předsedou Spolkového sněmu Wolfgangem Schäublem. Vedle evropských témat se budou politici věnovat také bilaterálním vztahům, například stavbě silnic a spolupráci ve vědě a výzkumu.
Muž podezřelý z podílu na loňském únosu vietnamského manažera v Berlíně se přiznal, že na akci spolupracoval s vietnamskou tajnou službou. Informovala o tom agentura Reuters. Obžalovaný Long N. H. byl do Německa vydán loni v srpnu z Česka, kde má trvalý pobyt. Manažer Trinh Xuan Thanh, který se po únosu objevil ve Vietnamu, byl mezitím dvakrát odsouzen k doživotí.
Kvůli údajnému antisemitskému útoku bylo v Berlíně zadrženo osm mužů. Žida ze Sýrie zbili v noci na sobotu jeho krajané, informoval na svém webu deník Die Welt s odvoláním na policejní kruhy. Skupina Syřanů podle serveru požádala muže o zapalovač v parku poblíž stanice městské dráhy Hackescher Markt. Jeden si všiml přívěšku v podobě Davidovy hvězdy na řetízku tázaného, který se poté stal terčem útoku a utrpěl tržné rány.
Tunisan Anis Amri, který v prosinci 2016 najel s kamionem do lidí na vánočním trhu v Berlíně, zřejmě nejednal z vlastní iniciativy. Podle německých vyšetřovatelů ho údajně řídil starší Tunisan, který patřil k teroristické organizaci Islámský stát (IS) a na něhož byl nyni v Německu vydán zatykač. Informoval o tom deník Süddeutsche Zeitung.
Trojice neznámých útočníků napadla v Berlíně dva mladíky, kteří měli na hlavě jarmulky, tradiční židovské pokrývky hlavy. Jedním z napadených byl Izraelec, který incident natočil, napsala agentura DPA. Útok důrazně odsoudila kancléřka Angela Merkelová (CDU), podle níž bude Německo postupovat se vší tvrdostí a rozhodností.
Nájemné v Berlíně se neustále zvyšuje a úměrně s tím roste i nevole nájemníků. Demonstrovat proti „šílenství činží“ proto vyšlo v sobotu do ulic města přes 10 tisíc lidí. Při dosud největší demonstraci svého druhu protestovali proti – podle jejich názoru – bezohledné ziskuchtivosti vlastníků domů a z jejich pohledu špatné bytové politice státu, uvedla v neděli agentura DPA.
