Berlínská policie zakázala ukazování portrétů prezidentů Ruska Vladimira Putina, Běloruska Alexandra Lukašenka i Ukrajiny Volodymyra Zelenského u památníků na počest sovětských vojáků z 2. světové války. Policie tak chce spolu se zákazem dalších symbolů zabránit zneužití nadcházejících oslav k výročí konce války v roce 1945 k válečné propagandě, informoval berlínský deník Der Tagesspiegel.
Před ruskou ambasádou v Berlíně stojí od pátku 24. února poškozený ruský tank T-72, který ukrajinští vojáci zničili loni v březnu během bitvy o Kyjev. O vystavení zneškodněné ruské techniky v německém hlavním městě usilovali aktivisté už v minulosti, radnice to ale dlouhou dobu odmítala. Tank je umístěn na hlavní třídě Unter den Linden nedaleko Braniborské brány, jeho kanón míří na budovu ruského velvyslanectví. Do Berlína tank přijel v pátek brzy ráno z Polska.
Nedělní opakované regionální volby v Berlíně se značným náskokem jasně vyhrála opoziční konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU), o druhé místo bojují vládní sociální demokraté (SPD) primátorky Franzisky Giffeyové s koaličními Zelenými. Vyplývá to z odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností. Podle Giffeyové je očividné, že CDU se stala nejsilnější stranou v Berlíně. Konzervativci v Berlíně vyhráli regionální volby naposledy v roce 1999.
Chybějící hlasovací lístky, dlouhé fronty, zavřené volební místnosti... Po volbách do berlínského parlamentu loni v září se objevily četné stížnosti. Nyní vše směřuje k jejich opakování. Podle předběžného posouzení považuje ústavní soud za nezbytné úplné opakování voleb. Po chaotickém hlasování si udržela vládu v hlavním německém městě rudo-rudo-zelená koalice a starostkou se stala Franziska Giffeyová z SPD.
Německé hlavní město odmítlo uspořádat putovní ukrajinskou výstavu zničené ruské bojové techniky z války. Deníku Der Tagesspiegel to řekl ještě donedávna ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk. Ten teď apeluje na metropoli, aby „skandální“ rozhodnutí změnila. Poničené kusy ruské techniky z ukrajinské války byly v průběhu července k vidění také v Praze na Letenské pláni.
Německý kancléř Olaf Scholz označil středeční incident v Berlíně, kdy Němec arménského původu najel v centru města autem do davu, za úmyslný čin. Podobně se vyjádřila i berlínská primátorka Franziska Giffeyová, která v rozhlasové stanici RBB hovořila o jednání psychicky těžce narušeného člověka.
Věřil by někdo, že i Němci dokážou zfušovat volby tak, aby byly zralé na zrušení? V Berlíně, hlavním městě spolkové republiky a současně hlavním městě wokismu pro střední Evropu, se to stalo. Loni v září se tu při celostátních volbách vyskytlo tolik administrativních chyb, že prozatím v šesti z dvanácti volebních okrsků Berlína není vyloučeno opakování voleb. Polehčující okolností je, že Berlíňané toho dne volili souběžně do spolkového a zemského sněmu, do místních zastupitelstev a v referendu o vyvlastnění majitele nemovitostí Deutsche Wohnen.
Do davu lidí v západní oblasti Berlína najelo auto. Podle záchranářů jsou desítky lidí zraněny. Deník Bild informoval, že incident si vyžádal nejméně jednoho mrtvého. To potvrdila později i policie s tím, že někteří zranění jsou ve vážném stavu. Podle policie řídil auto 29letý muž arménského původu, který žije v Berlíně. Událost se stala u berlínského náměstí Breitscheidplatz v části Charlottenburg. Řidič malého stříbrného vozu Renault byl zadržen.
V říjnu byl před ruským velvyslanectvím v Berlíně nalezen mrtvý ruský diplomat. Muž, který zemřel za nevyjasněných okolností, podle přesvědčení německé rozvědky pracoval pro ruskou tajnou službu FSB. Napsal to německý list Der Spiegel. Podle informací týdeníku bezvládné tělo našel 19. října po sedmé hodině ráno na chodníku před ambasádou příslušník berlínské policie střežící diplomatický objekt. Oživovací pokusy přivolané záchranné služby byly neúspěšné.
V neděli 26. září měl zbytek Německa opět důvod otevřít v údivu pusu směrem k Berlínu. Obyvatelé města totiž vedle voleb do Německého spolkového sněmu a zemských voleb hlasovali v referendu o vpravdě kontroverzním návrhu, aby městská vláda, tedy senát, převzala od velkých firemních vlastníků typu Deutsche Wohnen, Vonovia, Ekelius či Covivio cca 240 tisíc bytů (asi 15 % berlínského fondu nájemních bytů), tím zmírnila krizi bydlení a omezila prudce rostoucí nájemné. Jde o firmy vlastnící víc než 3000 bytů
Obyvatelé Berlína se v nedělním referendu vyslovili pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů. Pro jich hlasovalo 56,4 procenta. Na to zareagoval pozitivně pirátský poslanec František Kopřiva, který uvedl, že Česko se může Západem inspirovat právě třeba výsledkem tohoto referenda. Podle Kopřivy Západ není jen konzervativní. Piráti přitom dlouhodobě bojují s tvrzením, že se vyvlastňovat v případě volebního úspěchu chystají v Česku.
Obyvatelé Berlína se v nedělním referendu vyslovili pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů. Pro jich hlasovalo 56,4 procenta, informovala v pondělí zemská volební komise. Referendum mělo jen poradní charakter, pro politickou reprezentaci tak není jeho výsledek právně závazný. Proti radikálnímu kroku, který z politických stran otevřeně podporovala jen postkomunistická Levice, se vyslovilo 39 procent voličů.
Dnes je to šedesát let ode dne, kdy se začala budovat berlínská zeď. Symbol rozdělené Evropy a také režimu, který po válce zavládl v její východní části. Její pád se považuje za faktický konec komunistického „tábora míru“. Berlínská zeď sloužila nějakému praktickému účelu – zabránit lidem z východního Berlína utéci do západního sektoru města. Především byla ale silným symbolem režimu, jenž ho postavil.
Budova galerie zaujímá důležité postavení jak v tvorbě německého génia, tak i v kulturních dějinách Berlína. Jde totiž nejen o vůbec poslední realizaci Miese van der Rohe, dokončenou rok před jeho smrtí, ale také o jedinou jeho stavbu v rodném Německu po nucené emigraci v roce 1937. Podobně jako řada dalších významných modernistických architektů té doby totiž tehdy uprchl před nacisty do Spojených států, kde našel nový domov na následující dekády a kde si také vybudoval celosvětové renomé.
Dlouhodobé zmrazení nájmů byl jen první krok. Rudý Berlín rychle kráčí vpřed. Ve městě se schyluje k vyvlastnění tisícovek bytů. Tento pátek začal sběr podpisů pro referendum o vyvlastnění velkých soukromých bytových komplexů v hlavním městě Německa jako Deutsche Wohnen nebo Vonovia. Informoval o tom server Die Welt. Správu nad byty by mělo poté převzít jakési OPBH.
Indoktrinace v Německu pokračuje rychlým tempem nehledě na epidemii koronaviru.
Berlín na pět let zmrazí výši nájemného.
„Berlín je odsouzen k tomu, jaký bude, a ne jaký je,“ napsal německý historik umění a publicista Karl Scheffler. Jeho slova zůstávají i po sto letech aktuální. V Berlíně si nedávno připomněli třicáté výročí pádu Berlínské zdi – symbolického konce studené války. Za tu dobu si město prošlo překotným vývojem od laboratoře modernity v 90. letech až po nejvíc multikulturní město současnosti, které na svoji hudební, uměleckou, startupovou scénu a další oblasti láká talentované lidi z celé Evropy.
Desítky tisíc zemědělců s traktory v úterý na protest proti stále přísnějším pravidlům na ochranu životního prostředí zablokovaly centrum Berlína.
Americký velvyslanec v Německu Richard Grenell ostře odsoudil prohlášení německých politiků naznačující, že americké společnosti představují pro Německo podobnou úroveň bezpečnostního rizika jako ty čínské.
Americký výrobce elektromobilů Tesla hodlá postavit obří továrnu v blízkosti Berlína.
Německá kancléřka Angela Merkelová v sobotu v projevu u příležitosti 30. výročí pádu berlínské citovala někdejšího disidenta a pozdějšího československého prezidenta Václava Havla a jeho přínos k tehdejším událostem.
Znovusjednocení a srovnání životních podmínek v obou částech Německa potrvá výrazně déle, než se původně myslelo, je přesvědčena kancléřka Angela Merkelová.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes na zámku Bellevue v Berlíně uvítal svého českého kolegu Miloše Zemana i hlavy států Slovenska, Polska a Maďarska, které spolu s Českem tvoří takzvanou visegrádskou skupinu (V4).
Berlín se předevčírem přiřadil k několika evropským velkoměstům, kde politici zastropovali výši nájmů.
Možnému krveprolití zabránila ostraha berlínské synagogy, která zabránila ve vstupu 23letému Syřanovi ozbrojenému nožem. Podle německého deníku Bild měl mladík potichu ale jasně slyšitelně opakovat „Alláhu akbar“. Policie muže s nožem zatkla, druhý den ho však propustila na svobodu, neboť „nebyly důvody k vazbě“. Rozhodnutí policie dnes ostře odsoudila německá Ústřední židovská rada.
Vyvlastnění tisíců bytů, po němž volají aktivisté i některé německé levicové strany, je v souladu s německou ústavou i federálními zákony. Vyplývá to z právního posudku, který si nechala zpracovat strana Levice (Die Linke.). Berlín by musel za byty zaplatit kompenzaci, podle autora posudku Joachima Wielanda by se však nemuselo město řídit tržní cenou bytů, ale mohlo by je odkoupit levněji.
S radikálním návrhem na omezení výše nájemného v německé metropoli přišla místní radní za stranu Levice Katrin Lompscherová. Počítá s tím, že by si téměř nikdo za pronájem bytu nemohl účtovat více než osm eur (207 Kč) za metr čtvereční. V některých městských částech se dnes přitom byty pronajímají i za více než dvojnásobek, a například v Praze je průměr 340 korun za metr čtvereční. Berlínské koaliční strany jsou k návrhu přinejmenším zdrženlivé, opozice ho cupuje a tvrdí, že je protiústavní.
Monumentální historické budovy proslulého berlínského Ostrova muzeí, který už dvacet let spadá pod ochranu UNESCO, doplnila po dlouhých letech nová stavba mistrně odrážející své okolí i dnešní dobu. Projekt Galerie Jamese Simona ukazuje, jak současná architektura může citlivě dotvořit cenné historické prostředí a přidat mu něco navíc.
Berlínský správní soud bude rozhodovat o tom, zda je nepřijetí devítileté dívky do nejstaršího berlínského chlapeckého sboru diskriminací na základě pohlaví. Berlínský Státní a katedrální pěvecký sbor (Staats- und Domchor Berlin) funguje od poloviny 15. století a za celou svou historii v jeho řadách nepěla jediná dívka, píše britský The Guardian.
