Budou se v Německu přepisovat výsledky parlamentních voleb?

Chaos a nedejbože záměr

Budou se v Německu přepisovat výsledky parlamentních voleb?
Chaos a nedejbože záměr

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Věřil by někdo, že i Němci dokážou zfušovat volby tak, aby byly zralé na zrušení? V Berlíně, hlavním městě spolkové republiky a současně hlavním městě wokismu pro střední Evropu, se to stalo. Loni v září se tu při celostátních volbách vyskytlo tolik administrativních chyb, že prozatím v šesti z dvanácti volebních okrsků Berlína není vyloučeno opakování voleb. Polehčující okolností je, že Berlíňané toho dne volili souběžně do spolkového a zemského sněmu, do místních zastupitelstev a v referendu o vyvlastnění majitele nemovitostí Deutsche Wohnen.

V řadě volebních místností neměli připravených dost lístků, takže se ty místnosti i na několik hodin zavíraly. Hlasovalo se pak ještě hodinu, hodinu a půl po skončení voleb, kdy už v televizi běžely exit polly. Tím se seznam kiksů zdaleka nevyčerpává. Například okrsek Friedrichshain-Kreuzberg, tato výstavní skříň Zelených a neorganizované krajní levice, nabízel voličům kandidátku z úplně jiného okrsku. Teprve před dvěma týdny ale začalo vycházet najevo, že a) organizační boty byly rozšířené do té míry, že lze uvažovat až o anulování voleb nejen do zemského parlamentu, ale i berlínských mandátů do sněmu spolkového. Z něj by při trochu jiných číslech mohlo vypadnout všech 38 poslanců postkomunistické Levice (Německý spolkový sněm čítá celkem 736 poslanců). Zdá se, že zpochybnit se dá asi deset procent odevzdaných lístků. A že b) úřady ve městě měly o rozsahu kiksů při volbách dobrou představu, a stejně varovná hlášení lokálních komisařů už po několika dnech retušovaly tak, aby se zdálo, že kiks, jehož jste byli přímým svědkem, byl výjimečný a nestojí za řeč.

A běda, kdyby se ukázalo, že i v dalších okrscích se tak jako ve zmíněném Kreuzbergu do celkových výsledků dostalo víc lístků, než kolik bylo registrovaných voličů (v daném případě jde o 200 hlasů navíc). To už by nebyl jen jaksi očekávatelný zelený nepořádek, ale asi i snaha nechat hlasovat nezletilé a občany jiných členských zemí EU. Ti smějí volit v obecních volbách a v žádných vyšších. Byla by to znepokojivá ozvěna podezření kolem prezidentských voleb v USA z podzimu 2020, z nichž se americká společnost ještě tak úplně nevzpamatovala.

Zatím nám stav poznání nedovoluje tvrdit, že by nová levice v Berlíně aktivně, předem křivila výsledky. Zatím jen víme, že si hlídala, aby navzdory přibývajícím důkazům o neuvěřitelném chaosu pro ně příznivé výsledky voleb zůstaly v platnosti. Ani rušení několika mandátů za Berlín by zřejmě neznamenalo, že by levice přišla o většinu na celostátní úrovni. S jistotou to zatím napsat nemůžeme, protože žádné forenzní pátrání se nekoná. Protokoly a dokumentací z voleb se dosud prokousala jen skupinka redaktorů takzvaně kontroverzního webu Tichy’s Einblick (což je mimochodem spřátelená redakce). Velké mediální domy, přirozeně na čele s těmi veřejnoprávními, charakterizuje pasivita, nepochopitelná vzhledem k tomu, že jde o největší skandál svého druhu od konce války.

Zmatek v Berlíně by měl zajímat i nás. Fialova vláda navrhuje – zatím pro Čechy pobývající v zahraničí – možnost hlasovat poštou. Někdo by řekl, že chaos ve volebních místnostech musí být argumentem pro korespondenční hlasování. Nicméně v Berlíně se korespondenčně hlasovalo také. Občanská iniciativa, která prosadila referendum o vyvlastnění majitele nemovitostí, si stěžuje, že do podkladů v mnoha případech lístek pro referendum vložen nebyl. Podle ní šlo o záměr.

Podstata berlínského skandálu je v choutkách zideologizované státní či místní správy upravovat ex post volební protokoly. U korespondenčního hlasování se bohužel nevyhneme faktu, že obálku s hlasem kdosi kdesi bez dozoru skladuje. Jediným spolehlivým způsobem voleb je pořád osobní vrh obálky do urny, z níž potom zástupci různých stran obálky vysypou na stůl a za vzájemného pohledu je na místě sčítají. Nic lepšího už nikdy nikdo nevymyslí.

Pokud mohou občané pochybovat o spolehlivosti státního aparátu při volbách, jak pak může stát apelovat na jejich loajalitu k vůli parlamentní většiny? Uprostřed energetické krize a historické inflace by nemělo být tak těžké pochopit, co tu riskujeme.

9. června 2022