Univerzita v Kielu se v minulých dnech postarala o rozruch, když na květnové akci Týden muslimů oddělila muže a ženy během přednášek. Nyní se do centra pozornosti dostala také nejslavnější berlínská univerzitní nemocnice Charité. I zde na přednášce, které se účastnili muslimští studenti, seděli muži a ženy odděleně. Vedení Berlínské univerzity proto chce teď objasnit, zda nebyly porušeny zásady této instituce.
Zdá se, že Němci se pozdě probouzejí ze snu o migraci a s údivem zjišťují, jak den ode dne postupuje islamizace v jejich zemi. Tento týden vzbudila pozornost německých médií situace na berlínských školách, konkrétně na základní škole v Moabitu v centru, když deník Süddeutsche Zeitung (SZ) přinesl pod titulkem "Kde to vlastně žijeme" zprávu o šikaně učitelů ze strany muslimských žáků a jejich rodin. List Die Welt na to znovu poukazuje a zdůrazňuje, že někteří politici v tom problém nespatřují.
Posledních deset let Evropská komise a členské státy EU bez mrknutí oka přidělují velké finanční částky organizacím, které v Evropě prosazují radikální islamizaci kontinentu. To je známé, ale nic se s tím neděje. Deník Le Figaro nyní získal seznam takto financovaných organizací v podstatě z daní obyvatel Evropy. Mezi ně patří například Evropská muslimská unie či Fórum islámské mládeže v Severní Makedonii, které jsou součástí sítě Muslimského bratrstva. V roce 2019 bylo podobným organizacím vyplaceno přes 1,8 milionu eur,
Vídeň se za několik let zřejmě stane většinovým muslimským městem. Podíl dětí muslimského vyznání na vídeňských základních a středních školách dosáhl nového maxima. Podle aktuálních údajů tvoří muslimští žáci 41,2 procenta všech žáků těchto škol, což představuje mírný nárůst oproti loňským 39,4 procenta. Píše o tom rakouský deník Kurier s odvoláním na data agentury APA, které je poskytla kancelář radní pro vzdělávání Bettiny Emmerlingové (strana NEOS).
Francouzský premiér François Bayrou pohrozil vypovězením skoro šest dekád trvajících dohod s Alžírskem, pokud tato severoafrická země nepřijme své občany vyhoštěné z Francie. Informoval o tom například web France24. Jde o reakci na sobotní útok v Mylhúzách, kterého se dopustil Alžířan. Tomu úřady několikrát nařídily opustit Francii, Alžírsko jej ale odmítlo přijmout. Vztahy mezi oběma státy se zhoršují od loňského července, kdy Francie uznala nárok Maroka na sporné území Západní Sahary.
Rakouská policie v souvislosti s plánovaným teroristickým útokem na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové zadržela ve čtvrtek večer ve Vídni dalšího muže, uvedl v pátek server listu Kurier s odvoláním na ministra vnitra Gerharda Karnera. Zadrženým je 18letý Iráčan, jenž se pohyboval v okolí hlavního podezřelého. Tím je 19letý Rakušan, jenž přísahal věrnost teroristické organizaci IS. Soud na něj stejně jako na druhého podezřelého – 17letého Rakušana – uvalil vazbu.
Radikalizovaný mladík chtěl zřejmě na fanoušky americké zpěvačky Taylor Swift zaútočit za pomoci výbušniny, píše rakouský server Krone. Kancléř alpské země Karl Nehammer situaci, kvůli níž pořadatelé ve středu zrušili trojici vídeňských koncertů popové hvězdy, označil za „velmi vážnou“. Krone s odvoláním na svůj zdroj tvrdí, že cílem plánů 19letého zadrženého muže nebyla sama Swift, ale její fanoušci.
Německé spolkové ministerstvo vnitra zakázalo sdružení Islámské centrum v Hamburku (IZH) a organizace, které pod něj spadají. Agentura DPA píše, že desítky policistů zatarasily přístup do sídla IZH, hamburské Modré mešity, kterou následně začaly prohledávat. Svatostánek je nyní uzavřen. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová k rozhodnutí uvedla, že centrum propagovalo islamistickou a totalitní ideologii, která je neslučitelná se zásadami demokratického státu.
O překvapení se při místních volbách postarali nezávislí kandidáti z britského Bradfordu. Město, jehož četnou součástí jsou lidé islámské víry, ovládli nezávislí, kteří velkou měrou sestávali právě z muslimských občanů. Někteří z nich dokonce sesadili z křesel labouristy a konzervativce. Důvodem je podle mnohých nesouhlas s britskou zahraniční politikou týkající se situace v Gaze.
Britskou politickou scénou otřásají protesty na podporu Palestiny. V sobotu dokonce protestující zablokovali známý Tower Bridge a v minulých dnech se pokoušeli dostat do budovy parlamentu v době, kdy hlasoval o rezoluci k situaci v Gaze. Bezpečnostní složky však dav nepustily dovnitř. Blíže se o situaci minulých dní rozepsal Ondřej Šmigol ve svém komentáři. Současná atmosféra v hlavním městě ostrovního království vedla konzervativního poslance Lee Andersona k prohlášení, že Londýn a jeho starostu ovládají islamisté.
Vládnou v Británii islamisté? To je otázka, kterou si klade Spojené království poté, co se hádka kolem parlamentní procedury proměnila v debatu ohledně výhrůžek a hrozeb, jimž čelí poslanci a ostatní politici. Vše nasvědčuje tomu, že tyto výhrůžky ovlivnily jednání Dolní sněmovny. V britském systému agendu parlamentu určuje vláda. Podle konvence ale opozice má právo vybrat dvacet dnů za legislativní období, kdy agendu určí ona. Těchto dvacet dnů se dále dělí mezi opoziční strany. Na labouristy, druhou největší partaj, připadá sedmnáct dnů, na Skotskou národní stranu (SNP) zbylé tři.
Italská premiérka a šéfka pravicové strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová prohlásila, že pro islámskou kulturu není v Evropě místo a uvedla, že se musí vyřešit problém nelegální migrace. „Pokud tento problém nevyřešíme, tak počet migrantů bude jenom růst. To bude podkopávat naše země,“ řekla Melioniová na sjezdu italské vládní strany v Římě podle serveru Business Today. Politického setkání se účastnil také nejbohatší muž světa Elon Musk nebo britský premiér Rishi Sunak.
Německá policie dnes prohledala 54 objektů v sedmi spolkových zemích v souvislosti s vyšetřováním Islámského centra v Hamburku (IZH). To už delší dobu sleduje německá civilní kontrarozvědka, Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), a je klasifikováno jako islamistické, sdělila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Islámské centrum v Hamburku je podezřelé z vyvíjení činnosti proti ústavnímu pořádku a proti myšlence porozumění mezi národy a z podpory radikální organizace Hizballáh, uvádí německé ministerstvo vnitra.
Německem otřásá znepokojivá série islamistických a antisemitských pochodů a demonstrací, kde radikální islamisté vyzývají k vyhlášení chalífátu. Nejradikálnější demonstranti se sešli pod záminkou solidarity s Palestinci v Pásmu Gazy a vyzývají k založení chalífátu v Německu, křičí „Alláhu Akbar“ a mávají vlajkami a transparenty, které připomínají ISIS, Hamás či Taliban. Podle rozhovoru německého deníku Bild s expertem na islamismus Eranem Lahavem, islamisté využívají válku mezi Hamásem a Izraelem jako záminku k rozšíření vlastní moci.
Londýnské ulice zaplavilo při posledních protestech sto tisíc podporovatelů Palestiny, mezi nimi však evidentně i radikálové. Už při dřívějších protestech se objevila videa lidí vyvolávajících jako řešení konfliktu džihád, lidé také upozorňují na vlajky připomínající symboliku Islámského státu. Podle britských médií teď policie čelí kritice, že nezvládla adekvátně reagovat. V ulicích Londýna se v sobotu sešlo až 100 000 demonstrantů na podporu Palestinců. Podle zpravodajského serveru BBC News to oznámila metropolitní policie.
Pouhých několik tisíc kilometrů od nás, totiž v subsaharské Africe, mají lidé úplně jiné problémy, než jsou nepatrné posuny v teplotě atmosféry, genderová identita, bezlepkové potraviny nebo muka vybírání mezi Danuší Nerudovou a Petrem Pavlem. Nejmladší stát světa, Jihosúdánská republika, se od Súdánu odtrhl v roce 2011, avšak teprve před dvěma lety země došla určitého klidu. Odtržení tohoto území je příběhem osamostatnění křesťanských kmenů a obranným reflexem proti islamizaci ze strany většinově arabského Súdánu (někdy severního Súdánu).
Je to něco, co dnes již nikoho nepřekvapí. Stalo se to minulé pondělí v Západním Yorkshiru ve škole Batley Grammar. Mladý učitel, dvacátník, se v rámci hodiny náboženské výchovy pokusil rozpoutat diskusi o vztahu víry a svobody vyjadřování. Ukázal proto dětem karikatury proroka Mohameda. Když se to dozvěděli rodiče muslimských dětí, začalo peklo.
Bylo jen otázkou času, kdy radikální islamisté využijí koronavirem oslabenou Evropu k útokům. První a nejhorší ránu, přesněji řečeno sérii hned tří vražedných ataků zažila nikoli překvapivě Francie. V posledních letech má právě ona ve srovnání s ostatními evropskými státy s převahou nejvíc útoků islamistů a nejvíce obětí.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov reagoval na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o podpoře karikatur proroka Mohameda a přirovnal ho k teroristovi.
Zákaz nošení šátků na hlavu na základních školách, který ve středu schválil rakouský parlament, napadnou rakouští muslimové u ústavního soudu. Oznámil to ve čtvrtek předseda rakouské muslimské náboženské obce (IGGÖ) Ümit Vural. Rakouští muslimové hovoří o diskriminaci a Vural o „černém dni pro demokracii“. „Zákaz šátků na hlavu na základních školách teprve povede k segregaci a diskriminaci muslimských dívek,“ zdůraznil Vural.
Rakouská Národní rada ve středu večer schválila kontroverzní zákaz nošení šátků zahalujících velkou část hlavy u žáků základních škol. Informovala o tom agentura APA, podle níž je pravděpodobné, že zákon bude napaden u ústavního soudu. Pro normu hlasovali poslanci obou stran vládní koalice, tedy Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Do Evropy by mohlo z Libye přes Itálii zamířit až 800 tisíc uprchlíků. V rozhovoru s italským listem Corriere della Sera to řekl předseda mezinárodně uznávané libyjské vlády Fáiz Sarrádž. Boje, které v této severoafrické zemi začaly 4. dubna, nepřežilo 147 lidí, dalších více než 600 je zraněno. V nové bilanci to dnes oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO).
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek večer představil proti imigraci zaměřený program své strany Fidesz před blížícími se volbami do Evropského parlamentu (EP). Vyzval především k tomu, aby rozhodování o otázkách migrace bylo odebráno "bruselským byrokratům" a vráceno do kompetence členských zemí Evropské unie, informovala agentura MTI.
Islámský stát byl poražen. Tedy pokud věříme americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Experti však upozorňují, že v Sýrii zůstává dvacet až třicet tisíc jeho bojovníků. Fakt je, že chalífát ztratil kontrolu nad svým téměř veškerým územím. Posledním kusem země, který drží, je městečko Baghuz na syrsko-irácké hranici. V posledních týdnech sloužilo jako shromaždiště islamistů, kteří ustupovali na všech frontách. Město je obklíčené ze všech stran a pod neustálým bombardováním.
Většina Němců považuje integraci přistěhovalců za správnou věc, jen málo jich má ale dojem, že se tento proces v Německu ubírá správným směrem. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění institutu INSA, který byl zveřejněn a který se věnuje tématům přistěhovalectví a integrace. Podle aktuálního průzkumu považuje 57 procent dotázaných integraci cizinců za správnou věc. Jen dvě procenta z nich má ale za to, že pokračuje velmi dobře. O něco více lidí (16 procent) ji hodnotí jako spíše dobrou.
Předsedkyně francouzského krajně pravicového Národního sdružení (bývalé Národní fronty) Marine Le Penová v neděli vyzvala spřízněné strany po celé Evropské unii, aby se před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu sjednotily proti liberálnímu establishmentu. Informovala o tom agentura Reuters. "Ve Francii je naším cílem porazit (prezidenta Emmanuela) Macrona," uvedla Le Penová na shromáždění v jihofrancouzském městě Fréjus.
Oba muži podezřelí z ubodání 35letého Němce na konci srpna v Chemnitzu (Saské Kamenici) podali prostřednictvím svých obhájců návrh na přezkoumání vyšetřovací vazby. Oznámila to dnes podle agentury DPA mluvčí státního zastupitelství v tomto východoněmeckém městě Ingrid Burghartová. Podle právního zástupce jednoho z obviněných zcela chybí důvody pro vazbu. Městský soud má oprávněnost vazby přezkoumat příští týden.
Den poté, co část europoslanců „grilovala“ maďarského premiéra Viktora Orbána za vládnutí jeho kabinetu, hlasuje dnes europarlament o tom, zda doporučí proti situaci v Maďarsku zasáhnout. Tedy zda schválí doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Budapešti řízení kvůli vážnému ohrožení právních a demokratických hodnot. To by v krajním případě skončilo odebráním hlasovacích práv.
Následující komentář je opět o nepokojích v Sasku, kde část veřejnosti po incidentech s „uprchlíky“, hlavně když mají fatální zakončení, demonstruje na ulicích, a protože s nimi demonstrují i skupiny skinheadů a neonacistů, ocitá se východní Německo plošně v podezření z „pravicového extremismu“.
Šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen už podle serveru Spiegel Online nezpochybňuje, že video ukazující útok na přistěhovalce v Chemnitzu (Saské Kamenici) je pravé. Ještě v pátek přitom tvrdil, že mohlo jít o cíleně šířenou nepravdivou informaci, čímž vzbudil bouři na německé politické scéně. Jejím výsledkem je volání po jeho konci v čele Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV). Maassen ale kritizuje média, že ho příliš rychle zveřejnila, aniž někdo mohl jeho pravost ověřit.
