Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že své dřívější vyjádření o nezvyšování televizního a rozhlasového poplatku nezlehčuje. Zaznělo podle něho v době, kdy ještě podrobně neznal ekonomickou situaci České televize a Českého rozhlasu. Ministra kultury před tím obvinil ve Sněmovně ze lži předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.
Poplatky za veřejnoprávní média uplatňuje jen menšina zemí Evropské unie, řekl ve sněmovně předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš v úvodu další debaty o novele, která poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas zvyšuje a rozšiřuje okruh poplatníků. Ze lži pak vinil ministra kultury ministra kultury Martina Baxu (ODS) kvůli jeho dva roky starému tvrzení, že se poplatky zvedat nebudou.
Před úterním, pravděpodobně dost vyhroceným projednáváním vládní novely o vyšších televizních a rozhlasových poplatcích, předložilo hnutí SPD sérii pozměňovacích návrhů.
Už čtrnáct dní se vede veřejný spor o to, jestli Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) má pravomoc vyzývat statisíce médií a audiovizuálních tvůrců, aby se u ní registrovali. Je dobré se na český spor nejdříve podívat z nadhledu. Na evropské a později české úrovni celou akci s registrací, resp. evidencí, rozjely komerční televize. Jejich iniciativa se později přetavila do dvou evropských směrnic. Ty pak byly transponovány do českého práva.
Před třemi týdny jsme zde psali o tom, jak snaha vedení České televize vymezit pravidla pro vystupování zaměstnanců na veřejnosti souvisí se svobodou projevu. Nyní se dozvídáme, že Česká televize ukončila spolupráci s režisérem Martinem Markem právě kvůli jeho vystupování na sociálních sítích. To nám jednak připomíná, že ČT už nějaká pravidla má a že i ta, striktně vzato, nějakým způsobem omezují svobodu projevu. A jednak je dobrá zpráva, že se ČT rozloučila s Markem. Nejen kvůli jeho agresivnímu vystupování na sítích, ale hlavně kvůli jeho televizní tvorbě.
Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura se omluvil bývalému šéfovi pořadu Reportéři ČT Marku Wollnerovi za příspěvky na facebooku z roku 2022, kdy ho nařkl, že kryl kauzu organizovaného zločinu. Soudní spor skončil smírem, uvedl Okamura na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně.
Je sezona debat o StarDance a rozjíždí se docela pěkně. Obvykle se spory o ten pořad týkají tématu veřejnoprávnosti, řeší se v nich, zda Česká televize má vysílat takovou komerci pro masy. K tomu nenapíšu nic, protože na to nemám silný názor a nejsem v té věci ani divácky zainteresován, StarDance jsem párkrát viděl, ale už dlouho ne, nijak mi to nechybí, ale vysílání toho pořadu Českou televizí mě ani nijak nenadzvedává. Zaujala mě ale jedna formulace z obsáhlého rozhovoru o StarDance, který serveru Seznam Zprávy poskytla socioložka z pražské fakulty sociálních věd Irena Reifová.
Běží šestý taneční večer letošní řady StarDance, tanečnice a pětinásobná mistryně světa v kickboxu Martina Ptáčková spolu se svým tanečním partnerem Dominikem Vodičkou sedí na gauči ve zkušebně České televize na Kavčích horách a oba nadšeně líčí, jaké už bojovnice udělala v soutěži pokroky: prý už docela svede hrát v obličeji, ještě k tomu přidat nohy, což by v relaci mohlo přijít vhod.
Poslanecká sněmovna dál řeší, co s navýšením televizních a rozhlasových poplatků. Novela zákona, který má mimo jiné zavést pravidelnou valorizaci poplatků a rozšířit okruh jejich plátců, by měla přinést Českému rozhlasu a České televizi více než jednu miliardu korun ročně. V opačném případě hrozí ořezávání. Vládní koalici se ji znovu přes odpor a tak trochu i nezájem opozice nepodařilo prosadit, část ale stále doufá v to, že se legislativa do konce roku stihne.
Zpřísnit pravidla pro vystupování redaktorů České televize na sítích nebo v různých veřejných seminářích. To si klade za cíl vznikající charta pracovníka ČT, za níž stojí její generální ředitel Jan Souček. V posledních dnech se proti ní zvedl v řadách zaměstnanců i určitý odpor, možné obavy z o umlčování novinářů ventilují i někteří členové kontrolní Rady ČT. Ne ale všichni. V rozhovoru s jejím místopředsedou Ivanem Tesařem zazní i obhajoba regulace chování žurnalistů..
Uvnitř vládní koalice dochází k rozkolu kvůli projednávané takzvané velké mediální novele, která zavádí zvýšení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) a širší definici toho, kdo by měl platit. Část členů ODS teď otevřeně vystoupila proti a požaduje, aby vedení strany její prosazování zastavilo. Oblastní rada ODS Praha-západ v minulých dnech přijala usnesení, které vyjadřuje nesouhlas s navrhovaným zvýšením poplatků.
Asi bychom měli být rádi, že lidé v dalších společenských bublinách začínají objevovat hodnotu svobody projevu. Jenže se taky potvrzuje, že tak jako se každému, kdo má kladivo, jeví každý problém jako hřebík, ani svoboda projevu není tím správným ani jediným analytickým nástrojem pro všechny situace. Vedení České televize chystá Chartu pracovníka ČT, jež mimo jiné zavádí pravidla pro vystupování zaměstnanců na sociálních sítích. A vzbudila excitované reakce.
Minisérie Vlastně se nic nestalo, dostupná na internetovém vysílání České televize, je docela ambiciózní projekt. Ne v produkčním smyslu – šest ani ne půlhodinových epizod, výrobně spíš nenáročných, žádná ojedinělá podívaná, a to ani v českém kontextu. Je to ale pokus nějak postihnout současnost a také generační zkušenost dnešních plus minus třicátníků.
V případě nezvýšení televizních poplatků směřuje Česká televize (ČT) ke snížení počtu kanálů ze šesti na tři, řekl ředitel veřejnoprávní televize Jan Souček v rozhovoru pro web Info.cz. Varianta, že by zákonodárci poplatky projednali až ve druhém čtvrtletí příštího roku, není podle něj "žitelná." Souček tak reagoval na vyjádření předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy, který na konci října řekl, že zvýšení poplatků pro ČT a Český rozhlas (ČRo) letos Sněmovna už nestihne prosadit.
V novém pozměňovacím návrhu k velké mediální novele přichází čtyřkoalice s další potenciálně kontroverzní změnou. Pokud by totiž návrh prošel přes poslance, ukládal by veřejnoprávním médiím, České televizi (ČT) a Českému rozhlasu, aktivně přispívat k rozvoji demokratické kultury a vést diváky a posluchače k informační gramotnosti.
Pozvání na Echo Poradu přijal generální ředitel České televize Jan Souček. Okoukal se Václav Moravec? Měl by ho v Otázkách někdo střídat, nebo naopak má být na obrazovce častěji? Jak je to s koncesionářskými poplatky. A bude se Česká televize někdy stěhovat z Kavčích hor? S Janem Součkem diskutují Jiří Peňás, Pavel Štrunc a jako moderátor Dalibor Balšínek.
Dříve bývali ministři financí při sestavování rozpočtu opatrní, teď je to naopak, pravil na adresu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a jeho návrhu státního rozpočtu na příští rok bývalý guvernér centrální banky a někdejší premiér Jiří Rusnok. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce poukázal na to, že rozpočet je postavený na neschválených zákonech, což se dříve nedělo.
Dělaly se kvůli tomu procedurálně psí kusy, například ještě v létě koalice nebrala zřetel ani na stanovisko poradního orgánu Legislativní rady vlády, jen aby se „stihly termíny“. Bylo životně důležité pro demokracii, aby novela zákona o České televizi a Českém rozhlase vešla v platnost ještě letos. Imperativem je zajistit ČRo a hlavně ČT víc financí na provoz, v prvním případě až o 330 milionů korun, v druhém o 865 milionů. Novela je, jak ostatně přiznávají ti politici čtyřkoalice, kteří se o ni osobně zasazují, politicky motivovaná.
Stále neutuchá debata týkající se novelizace mediálního zákona, která počítá se zvýšením poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Legislativa vyvolává znepokojení nejen mezi občany, ale i mezi provozovateli soukromých médií. Nejčastěji kritizovaným bodem takzvané velké mediální novely je podle dalších aktérů i opozice rozšíření okruhu poplatníků – platit by nově měla každá domácnost či firma, která vlastní alespoň jeden chytrý telefon, počítač či tablet.
České televizi má takzvaně vykolíkovat prostor výměnou za to, že si veřejnoprávní televize s velkou mediální novelou říká o více peněz. Řeč je o memorandu, které na dalších pět let definuje postavení a poslání ČT a na němž se teď její zástupci dohadují se soukromými médii. Televizi například zavazuje k tomu neexpandovat dále na pole zpravodajských webů a současně vytváří podmínky pro licencování produkce ČT i streamovacím službám. Deník Echo24 přináší navrhované znění memoranda.
Po odchodu Pirátů se vláda zjevně rozhodla pro otočku. Jak dříve deník Echo24 upozornil, současný návrh mediální novely nařizuje České televizi i rozhlasu boj proti dezinformacím ze zákona. Původně pirátský návrh nejprve vláda posvětila, nyní však přichází poslanci zbylé čtyřkoalice s novinkou. Veřejnoprávní média už nemají vést boj proti dezinformacím, ale „přispívat“ k mediální gramotnosti.
Nevím, zda existuje nějaká statistika, jaký je výskyt duševních poruch mezi lidmi, kteří se začali intenzivně zabývat veřejnoprávními médii, ale nebylo by překvapivé, kdyby byl vysoce nadprůměrný. Jsou jako sněhová koule, u níž se na jádro, občas produkující nějakou smysluplnou, nebo aspoň srozumitelnou práci, nabalují vrstvy a vrstvy nejrůznějších aktivit a pohybů, jež vyplývají z byrokratického sebezájmu. Penetrují mnohé další sféry a instituce, jejich prosazovatelé v zásadě nevidí žádné přirozené meze.
Koaliční poslanci poslali do sněmovny potenciálně dost kontroverzní pozměňovací návrh k takzvané velké mediální novele. Ten by totiž Českou televizi rozhlas opravňoval žádat o osobní data firem, konkrétně od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Důvodem má být efektivnější výběr rozhlasových a televizních poplatků, jde ale také o další důvod k obavám o výslednou podobu už tak sporného zákona.
ČT zahájila v sobotu 13. ročník soutěže StarDance, a to prvním z deseti přenosů. Diváky opět provází večery dvojice moderátorů Tereza Kostková a Marek Eben. O přízeň poroty i diváků celebrity usilují s profesionálními tanečníky. Taneční páry začaly trénovat klasické i latinskoamerické tance v létě. Vedle herce Filipa Blažka se z osobností na tanečním parketu v tomto ročníku objeví herečky Marta Dancingerová a Jana Paulová, osminásobná mistryně světa v bojových sportech Martina Ptáčková, kuchařka Chili Ta a zpěvačka Lucie Vondráčková.
Moderátor Václav Moravec se v pravidelném pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) střídat nechce. Podle něj by šlo o první krok k likvidaci pořadu. Zároveň se podivil nad tím, že nikdo neřeší střídání jiných moderátorů, jako je Michaela Jílková či Karel Šíp. Moravec zároveň zkritizoval ukončení pořadu 168 hodin i míchání šéfredaktorské a novinářské práce. Moravec se ke své situaci i k situaci v ČT vyjádřil v podcastu Mediální cirkus serveru Seznam Zprávy.
Ve sněmovně aktuálně projednávaná velká mediální novela čelí nečekané kontroverzi. Ukázalo se totiž, že ve verzi zaslané poslancům na stůl bylo vyškrtnuto klíčové ustanovení, podle něhož bylo doposud porušení kodexu České televize a rozhlasu považováno za porušení pracovní kázně podle zákoníku práce.
Zásadní změna v připravované velké mediální novele překvapila i některé poslance. Z návrhu novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu totiž aktuálně vypadlo ustanovení, které doposud považovalo porušení kodexu médií veřejné služby za porušení pracovní kázně podle zákoníku práce. Odpůrci novely hovoří o tom, že by nová úprava oslabila dosavadní funkci kodexu médií veřejné služby.
Poslanci se ve středu scházejí na mimořádné schůzi, aby projednali dlouhodobě kontroverzní navýšení koncesionářských poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Nejčastěji kritizovaným bodem takzvané velké mediální novely je podle dalších aktérů i opozice rozšíření okruhu poplatníků – platit by měl nově každý, kdo vlastní alespoň jeden chytrý telefon, počítač či tablet. Opozice už avizovala, že hodlá využít pozměňovacích návrhů a hrozí tak, že se projednání protáhne podobně jako v prvním kole.
Hádka o navýšení poplatků pro Českou televizi a rozhlas zastínila jinou zásadní změnu, kterou má přinést velká mediální novela. Změnit se má základní paragraf o fungování veřejnoprávních médií. Ta by podle něj měla nově ze zákona bojovat proti dezinformacím. Původně šlo o návrh Pirátů, který však posvětila při projednávání novely vláda. A v té zůstává přes to, že nad podivnou formulací úkolu pozvedla obočí i Legislativní rada vlády s tím, že není jasné, co zákonodárci po médiích vlastně chtějí.
Sněmovna pravděpodobně schválí vládou navržené zvýšení televizního a rozhlasového poplatku, jak jí to ve středu doporučil její mediální výbor. Vláda chce hlavně kvůli inflaci zvýšit od ledna příštího roku poplatek pro Českou televizi o 15 korun na 150 korun měsíčně a poplatek Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Sněmovna se bude novelou zabývat příští týden ve druhém kole schvalování.
