Čína od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním čínské ministerstvo financí. Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil navýšení cla, které označuje jako reciproční, na 125 procent. V součtu s předchozími cly uvalenými v souvislosti s fentanylovou krizí činí celní zátěž čínského dovozu do USA 145 procent.
Vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff odcestoval do Ruska, kde se podle serveru Axios ještě dnes setká s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump se snaží Moskvu přesvědčit, aby souhlasila s příměřím na Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
Šest lidí, včetně tří dětí, zahynulo při čtvrtečním pádu vrtulníku do řeky Hudson v New Yorku, uvedl dnes podle agentury AP starosta města Eric Adams. Oběťmi nehody podle policejních zdrojů stanice ABC News jsou ředitel společnosti Siemens pro Španělsko Agustin Escobar, jeho žena a tři děti ve věku čtyř, pěti a 11 let. O život podle téhož zdroje přišel také šestatřicetiletý pilot.
Začněme jasně: Clo je zlo. Mezi ekonomy nenajdete jediného, který by byl schopen cla obhájit. Snižování cel od poslední světové války stojí do značné míry za nevídaným nárůstem blahobytu v dějinách lidstva. Ani ten současný, zdánlivě neekonomický technologický pokrok by s vysokými cly nebyl tak daleko. Pokud se někdo o obhajobu cel snaží, není to ekonom. I kdyby si tak říkal jen proto, že se (z politických pozic či kvůli vlastním zájmům) vyjadřuje k ekonomické otázce.
Smích nad vzorečkem, kterým tým Donalda Trumpa určil, jaké tarify budou v USA uplatňovat na dovozy z jednotlivých států, vystřídalo mrazení z propadu akciových trhů. Ty se obávají dopadů zavedení tarifů na světové hospodářství. Po něm přišlo přesvědčení, že „ti blázni“ to s tarify přece nemohou myslet vážně a propad cen akcií je jistě donutí tyto plány „zabalit“. Jenže ten smích spíš odhalil nepoučenost komentátorů.
Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, kterým zrušil omezení tlaku vody tekoucí ze sprchových hlavic, což podle Bílého domu "učiní sprchy v Americe opět skvělé," píše agentura AFP. Trump si dlouhodobě stěžuje na nedostatečný proud vody v amerických koupelnách, z čehož viní federální předpisy o šetření vodou.
Celková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 145 procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC. Prezident Donald Trump ve středu na síti Truth Social oznámil, že clo na čínský dovoz navyšuje na 125 procent. Neupřesnil, které položky se navýšení týká. Z příslušného exekutivního příkazu ale vyplývá, že na 125 procent navýšil takzvané reciproční clo, jež do té doby činilo 84 procent. Čína ale kromě toho čelí také 20procentnímu plošnému clu, které na ni Trump uvalil v souvislosti s fentanylovou krizí.
V souvislosti s turbulentním vývojem okolo amerických cel se do debaty na evropské úrovni vrací digitální daň, kterou by měli platit technologičtí giganti, jako je Meta, Google, ale také třeba Elon Musk, který je blízký Donaldu Trumpovi, respektive jeho síť X. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že zatím na stole není žádný konkrétní návrh. Pro uvalení digitální daně je potřeba jednomyslnost, kterou dříve blokovalo například Irsko.
Sotva Donald Trump pozastavil platnost části svých nových cel, okamžitě zareagovaly burzy. Americký akciový index S&P 500 si připsal téměř deset procent, zaznamenal tak nejvýraznější jednodenní nárůst od roku 2008. Trumpův krok zmírnil obavy z negativních hospodářských dopadů obchodních konfliktů, kvůli kterým v posledních dnech akciové trhy po celém světě výrazně oslabovaly.
Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu cel na 90 dní. Prezident se vyjádřil na sociální síti Truth. Pauza se netýká Číny, té cla zvedl ze 104 na 125 procent, Trump nařkl Čínu, že okrádá USA a další země. Současně se v důsledku rozhodnutí zvedají americké akcie. Donald Trump pozastavení cel oznámil ve středu na sociální síti ve svém příspěvku.
Aktuální propad cen amerických státních dluhopisů v důsledku celní války vyvolané prezidentem USA Donaldem Trumpem dopadne i na majetek Čechů, kteří mají peníze uložené v penzijních, podílových či ETF fondech. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Do budoucna by podle nich mohl znamenat i vyšší náklady na financování státního dluhu. Propad ceny amerických státních dluhopisů je znamením, že se investoři zbavují i těch nejbezpečnějších aktiv
Členské státy EU podpořily návrh Evropské komise na zavedení odvetných cel v reakci na americká cla na ocel a hliník. Cla začnou být vybírána 15. dubna, oznámila unijní exekutiva v prohlášení. Komise dodala, že Evropská unie považuje americká cla za neopodstatněná a škodlivá, protože způsobují ekonomickou újmu oběma stranám i světové ekonomice. Evropská komise výši cel ani dotčené produkty ve svém tiskovém prohlášení nezmínila.
Čína od čtvrtka zvýší odvetné clo na dovoz ze Spojených států ze 34 na 84 procent. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo financí, informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po předchozí odvetě Pekingu na čínský dovoz uvalil další přirážku ve výši 50 procent. Celkové clo na dovoz z Číny do USA tak ode dneška činí 104 procent. Ministerstvo obchodu v Pekingu v úterním sdělení uvedlo, že Čína bude proti obchodní válce bojovat "až do konce".
Evropská unie usiluje o dohodu se Spojenými státy o clech, nestojí o celní války. Pokud ale neuspěje, musí přijít s protiopatřeními, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Apeloval také na odstraňování bariér na vnitřním trhu EU a na hledání exportních příležitostí na jiných trzích. Zároveň upozornil na to, že se Evropa po zavedení amerických cel nesmí stát náhradním odbytištěm pro levné čínské zboží.
Spojené státy začaly vybírat takzvaná reciproční cla. Týkají se přibližně 60 zemí, s nimiž mají Spojené státy podle administrativy prezidenta Donalda Trumpa vysoký obchodní deficit. Ještě předtím, než cla vstoupila v platnost, americký prezident uvedl, že mu světoví lídři volají a prosí, aby s nimi uzavřel dohodu, píše mimo jiné CNN. V rámci toho mu "líbají zadek", řekl doslova Trump.
Mantru o nutnosti zachránit klima a dekarbonizovat vyměnila Evropa za mantru, že je nutné zbrojit. Ta první mantra ale nezmizela, takže chceme zařídit obojí, což znamená vynaložit na to obrovské prostředky. Tedy zadlužit se. Do toho musí zachraňovat vlastní vinou zničený průmysl a investovat do stabilních energetických zdrojů. Co to všechno způsobí, jaká bude česká pozice a co je to čínská a ruská hrozba?
Zdálo se, že jednou z výhod současného týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa je jeho soudržnost. Zatímco během prvního Trumpova období to vypadalo, že v Bílém domě hrají „škatulata, hejbejte se“ – prostřídali se například čtyři mluvčí, čtyři poradci pro národní bezpečnost a pět personálních šéfů –, nynější prezidentský tým působil velmi soudržně. Když unikl interní chat, kde se koordinoval úder proti Húsíům, působilo to, že Trumpův tým dobře funguje i v zákulisí. Trumpova cla ale tuto idylu narušila. Rýsuje se spor mezi zastánci volného trhu a protekcionisty.
Český prezident Petr Pavel se dnes se svým ghanským protějškem Johnem Dramanim Mahamou shodl na odporu k novým americkým clům. Na společné tiskové konferenci v prezidentském paláci v Akkře Pavel hovořil o brutálním způsobu jejich uvalení a potřebě vyvolání tlaku, který by Spojené státy vedl ke změně postoje. Pavel je v Ghaně na oficiální návštěvě. „Myslím si, že uvalení cel tak brutálním způsobem opravdu nepomáhá ani jedné straně,“ vyjádřil své přesvědčení český prezident.
Americký prezident Donald Trump uvalí ve středu na veškerý čínský dovoz dodatečné clo ve výši 84 %. To znamená, že veškeré zboží z této země bude podléhat minimálně 104% clu. Uvedla to tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová na tiskové konferenci. USA tento krok učinily poté, co Peking nezrušil svá odvetná cla na americké zboží. Donald Trump dal Číně čas do úterního poledne. Leavittová rovněž uvedla, že téměř 70 zemí požádalo o celní dohody. Trump minulý týden představil rozsáhlá cla na zboží prakticky ze všech zemí.
Nová rozsáhlá cla, jejichž zavedení minulý týden oznámil americký prezident Donald Trump, nejsou nástrojem vyjednávání, ale prostředkem nápravy systému mezinárodního obchodu, který Bílý dům považuje za zmanipulovaný. V komentáři pro Financial Times to uvedl Trumpův poradce pro obchod Peter Navarro, který je považován za architekta Trumpovy celní politiky. Navarro se kvůli clům dostal do sporu také s Elonem Muskem. Ten se podle The Washington Post snažil šéfa Bílého domu přesvědčit, aby od vysokých cel ustoupil, ale neuspěl.
Velení amerických sil v Evropě oznámilo „plánované přesunutí“ amerických vojáků z letecké základny Jasionka u města Rzeszów na jihovýchodě Polska na jiné základny v zemi. Polský premiér Donald Tusk dnes podle médií uklidňoval, že Američané o svém stažení z klíčového překladiště vojenské pomoci pro Ukrajinu informovali Varšavu v předstihu „mnoha týdnů“ a krok konzultovali.
Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až 10 tisíc vojáků z východní Evropy, napsal dnes zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině.
Elon Musk, donedávna jeden z nejviditelnějších podporovatelů Donalda Trumpa, se veřejně postavil proti prezidentově obchodní politice. Na své sociální síti X sdílel video s ekonomem Miltonem Friedmanem, který v něm vysvětluje přínosy mezinárodního obchodu bez překážek a cel. Ve sdíleném videu hovoří Milton Friedman a vypráví známý příběh o výrobě obyčejné tužky.
Donald Trump už od své lednové inaugurace stačil vydat víc exekutivních příkazů než kterýkoli jiný prezident za první tři měsíce úřadování. Rekordy ale láme také počet žalob na tyto výnosy a další kroky Bílého domu. Američtí prezidenti se samozřejmě se soudy potýkali vždy, různě jim i vzdorovali. Joe Biden se třeba dvakrát pokusil prosadit zjevně protiústavní odpuštění studentských půjček: „Nejvyšší soud to zablokoval, ale to mě nezastavilo,“ řekl, když ohlašoval svůj druhý pokus.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se chystá na klíčové setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které by mohlo ovlivnit budoucnost obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Podle informací deníku Corriere della Sera se dnes v Palazzo Chigi konala schůzka zvláštní pracovní skupiny, kterou Meloniová svolala, aby připravila strategii pro jednání o zmírnění amerických celních tarifů.
Maďarsko se staví proti návrhu Evropské komise na zavedení odvetných cel vůči Spojeným státům v reakci na jejich nedávné zvýšení tarifů na evropské zboží. Ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó to řekl dnes na tiskové konferenci po zasedání Rady EU pro zahraniční obchod v Lucemburku. Podle něj by takové opatření by poškodilo maďarské spotřebitele i celou evropskou ekonomiku. Informují o tom maďarská média.
První část evropských protiopatření na americká cla týkající se oceli a hliníku začne podle komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče platit 15. dubna, druhá část 15. května. Šefčovič to řekl po jednání ministrů obchodu zemí EU v Lucemburku. V pondělí večer se Evropská komise chystá členským státům předložit konečný seznam těchto protiopatření, schválena by měla být 9. dubna. Situaci v pondělí komentovala i předsedkyně komise von der Leynová. "Evropa je připravena s USA jednat.
Akcie na burzách v Asii a Evropě zahájily týden prudkým poklesem. V Hongkongu podle hlavního indexu odepisují téměř 13 procent, v Číně skoro devět procent. Výrazně ztrácejí také akcie v Japonsku a jinde. Trhy dál reagují na ohlášená cla na dovoz zboží do Spojených států a na páteční překvapivý krok Číny místo k jednání přistoupit k odvetným opatřením, informují tiskové agentury.
Americký prezident Trump přirovnal svou politiku zavádění cel na dovoz do Spojených států k léčbě nutné pro ozdravení ekonomiky. Naznačil, že pokles trhů jej neznepokojuje, uvedla agentura Reuters. Základní desetiprocentní clo na dovozy ze zahraničí začaly USA uplatňovat od soboty. Od středy pak mají začít platit zvýšená cla, která se týkají jen některých vybraných zemí. Mezi nimi je i Evropská unie.
Když Donald Trump ve středu hodil granát do globální ekonomiky vyhlášením nejvyšších cel od dob velké hospodářské krize, řada komentátorů to považovala za spravedlivý trest pro svět. Jedná se prý o reciproční cla. Řada zemí a území, například EU, má na výrobky z USA uvalena větší cla než Američané na ně. Trump tedy tato cla dorovnal či předčil ve snaze vyvolat vyjednávání, které povede k oboustrannému snížení cel. Tato teorie má ale jeden velký háček. Nová americká cla nejsou reciproční ani náhodou.
