Tag: věda

Články k tagu

Skeptičtí Češi nevěří očkování, přitom je to jediná cesta, míní vědci

Ačkoliv se na obzoru rýsuje vakcína proti covidu-19, většina Čechů se k ní staví skepticky. Podle předních českých epidemiologů se očekává, že argumenty proti očkování budou zaznívat mnohem častěji než v jiných zemích Evropy, kde už se pomalu plánují modely distribuce vakcíny. České republice by prospěla osvětová informační kampaň, která by obyvatele přesvědčila, že očkování možná bude jedinou možností, „jak se dostat z této patálie“, shodli se vědci na úterní online diskuzi Nadačního fondu Neuron o současné pandemii koronaviru.

Vakcínu proti covidu s 90% účinností přijímá i konkurence s nadšením

Dosluhující prezident Spojených států Donald Trump necelý týden po prezidentských volbách oznámil výměnu na postu amerického ministra obrany. Marka Espera ve funkci střídá dosavadní šéf Národního protiteroristického střediska (NCTC) Chris Miller. Americká média už před ohlášením výsledku voleb spekulovala o blížícím se Esperově odchodu v souvislosti s tím, že v létě prezidentovi nevyjadřoval plnou podporu.

Genetické nůžky

Objev, za který dostaly dvě vědkyně letošní Nobelovu cenu, mění svět. Bude to vždycky změna k dobrému? Zkušenost říká, že ne, ale kladné efekty snad převáží. Boj zvaný infekce začal na této planetě dávno předtím, než první pračlověk dostal rýmičku a kašel a musel se z nich vypotit pod šakalími kůžemi. Vzájemné napadání je běžné i mezi organismy, které nejsou pouhým okem vidět. Bakterie, které už jsou na světě miliardy let, si za tu dobu stihly nasbírat početnou množinu nepřátel – virů, které se na jejich napadání specializují. Říká se jim bakteriofágy.

Nákaza

Před několika lety poslal Adam Kucharski, zabývající se na Londýnské škole hygieny a tropických nemocí matematickým modelováním šíření nemocí, tweet, který mohl znázorňovat drogového dealera, ale ve skutečnosti byl záběrem z dokumentárního filmu. Během velice krátké doby si jej přeposlalo 50 tisíc lidí. Napsal opravný komentář, ale jako matematika jej začalo zajímat, jak je možné, že některé zprávy (a viry) se šíří tak rychle, a zda je nějaký druh korekce skutečně zastaví, či proč nakonec samy vyzní.

Vzácný člověk Rudolf Zahradník

Ze světa zdejšího odešel vzácný člověk a úctyhodný muž. Poslední říjnový den zemřel ve věku 92 let profesor Rudolf Zahradník. Přední český vědec, dlouholetý předseda Akademie věd a zakladatel české kvantové chemie. Profesora Zahradníka jsem měl možnost poprvé potkat někdy před patnácti lety při pravidelném setkávání lidí různého zaměření, povolání a názorů, která pořádal ve svém bytě Vladimír Dlouhý. Byl jsem tam ještě iuvenis, profesor Zahradník doyen a spolu s dalšími osmi či deseti lidmi jsme patřili ke stabilní sestavě někdy hodně vyhrocených diskusí na různá, tehdy důležitá témata.

Vláda podlehla lobbistům. Začněte se řídit experty a sousedy, zlobí se v prohlášení vědci

Vláda o svých koronavirových opatřeních rozhoduje nekonzistentně a chaoticky, a proto čísla nakažených strmě rostou. Začněte se konečně řídit experty, vyzývají ministry čeští vědci z Učené společnosti. Rada společnosti ve svém prohlášení kabinet Andreje Babiše kritizuje za spoléhání se na nekompetentní lidi a plýtvání kapacit na vývoj vlastní vakcíny. Mezi členy společnosti patří kupříkladu lékař Jan Pirk, astrofyzik Jiří Grygar nebo imunoložka Blanka Říhová.

Proč svoboda přeje inovacím

Svět je na tom vlastně docela dobře. V době, kdy na planetě stále zuří pandemie koronaviru a západní města se zdají na pokraji revoluce, se to může jevit jako odvážné tvrzení. Nicméně jak dokazuje Matt Ridley ve své nové knize How Innovation Works: And Why It Flourishes in Freedom (Jak funguje inovace a proč se jí daří ve svobodě), svět v relativně krátké době prodělal technologickou a vědeckou revoluci, jejíž hranice jsou teoreticky nedosažitelné. Problémem však může být postupné odbourávání svobody, což vede ke stagnaci a úpadku. Jednou z brzd současného Západu je podle něho neuvěřitelná míra přeregulovanosti.

„Znepokojuje nás, že Hudlického článek zmizel.“ Čeští vědci se postavili za kolegu

Proti cenzuře a potlačování svobodné diskuse protestují čeští vědci v souvislosti se zmizením článku profesora Tomáše Hudlického z odborného časopisu. Na 45 členů Učené společnosti České republiky podepsalo prohlášení na podporu svobody slova. „Znepokojuje nás skutečnost, že článek profesora Hudlického, přijatý k publikaci, zmizel z vědecké literatury a že jeho autorovi očividně hrozí další administrativní kroky. Útok na akademickou svobodu je útokem na nás všechny,“ stojí v prohlášení, které podepsal například rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo psychiatr Cyril Höschl.

Výzkum české vakcíny za směšné peníze hraničí s naivitou, varují odborníci

Česká republika s velkou slávou představila projekt na boj s koronavirem, ze kterého se však zřejmě stane pouhé politické PR. Vakcínu proti virové nákaze se snaží vyvinout týmy vědců v Evropě, Asii i ve Spojených státech, a přesto na ni neexistuje účinný lék. České přední odborníky zpráva o výzkumu zaskočila. V otevřeném dopise pak upozorňují, že pokud chce stát investovat pouhé desítky milionů korun, tak tím zlehčují a poškozují vážnost celé problematiky.

Špičkoví vědci a odborníci nemohou k datům o koronaviru. Proti je zákon i neochota státu

Vědecké kapacity a odborníci se nemohou dostat ke shromážděným datům od testovaných jedinců proti koronaviru z důvodu ochrany osobních údajů pacientů a neochoty státu jakkoliv spolupracovat se špičkovými vědci a akademiky. Odborníci přitom data potřebují na modelaci průzkumů, jak se virus chová a jaká by proti němu mohla být nejúčinnější obrana.

Model MIT: Nejúčinnější jsou přísná opatření. Singapur je uvolnil a má druhou vlnu nákazy

Nejlépe se nákazu novým koronavirem podařilo dostat pod kontrolu v zemích, které rychle přijaly mimořádná opatření včetně omezení pohybu nebo povinné karantény. Naopak ve státech, které otálely, je nyní křivka růstu počtu nakažených exponenciální, ukázal počítačový model, který vyvinuli experti z Massachusettského technologického institutu (MIT). Model sbírá data z několika kontinentů, inženýři se s jeho pomocí snaží vyhodnotit účinnost opatření a předpovědět, jak se virus může dále šířit. A docela jim vychází.

Bojovat s virem není tak těžké

Sestoupit dovnitř lidské buňky, odhalit a zlikvidovat nepřítele, který ji ovládl a ohrožuje zdraví celého člověka. Tak lze popsat poslání některých vědců. Nepřítelem napadajícím buňky jsou viry; a v časech virové epidemie přirozeně roste poptávka po těch, kdo s nimi dokážou bojovat. Nejlépe jsou k nalezení v šestém pražském obvodu.

Vědci: Nákaza se na podzim může vrátit, skutečná karanténa by měla trvat rok

Zatímco náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula věří, že epidemie koronaviru začne v tuzemsku polevovat už po měsíci, budou-li Češi dodržovat zásadní omezení v rámci nouzového stavu, Britové to možná budou mít složitější. Alespoň podle studie vědců z Královské univerzity v Londýně. Ti doporučují, aby nějaká podoba karantény trvala až 18 měsíců, tedy do podzimu roku 2021. V analýze rovněž varovali, že nákaza se po jarním zvládnutí nejhorší situace může vrátit na podzim.

Zlaté české mozky

Celý svět hledá lék a vakcínu na nový koronavirus. Komu se to podaří, má zajištěnou globální publicitu. A jeho země s ním. Je to jako krizová olympiáda nejlepších světových biochemiků a virologů. Jedním z jejích vítězů už se teď stává Tomáš Cihlář. Odchovanec pražského Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Dejvicích, který proslavil už profesor Antonín Holý léky na AIDS a hepatitidu B, je v současné době viceprezidentem americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. V ní se svým týmem vyvinul účinnou látku remdesivir. Původně s se ní počítalo jako s virostatikem proti ebole. Když se ale v lednu naplno v Číně rozjela a do celého světa začala šířit epidemie nového koronaviru, lékaři všude začali zkoušet všechny možné léky na různé jiné nemoci a jejich kombinace.

Práce na novém Metuzalémovi

Biblický patriarcha Metuzalém se prý dožil 969 let, o čemž můžeme s úspěchem pochybovat. Existuje teorie, podle které zapsali dávní autoři textu údaj špatně, a šlo místo toho o 969 měsíců, protože staří Hebrejci odvozovali svůj kalendář od fází Měsíce. To už je uvěřitelnějších 81 let, tedy věk, kterého se jistě i v antice někdo občas dožil. Druhou možností je samozřejmě to, že dotyčný příběh je naprostá fikce.

Koronavirus možná pochází z laboratoře, kde netopýři napadli vědce

Podle studie čínských vědců mohlo dojít k prvnímu nakažení koronavirem ve wuchanské laboratoři, v níž se nacházely stovky netopýrů pro výzkumné účely, mezi něž patřila i identifikace a sběr patogenů. Jeden z pracovníků laboratoří se loni svěřil médiím, že měl s netopýry několik incidentů, po nichž na sebe sám musel uvalit karanténu. Laboratoř se přitom nachází necelých 300 metrů od tržiště, s kterým je začátek epidemie spojován.

VIDEO: Směr ISS. Elon Musk se pochlubil záběry, jež ukazují let lodi Crew Dragon s astronauty

Americká společnost SpaceX má před sebou další napínavý rok. O rozruch na sociálních sítích se postaral podnikatel a vizionář Elon Musk, který na svém Twitteru sdílel animaci, jak bude podle firmy vypadat první let lodi Crew Dragon s lidskou posádkou směrem k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Zatím není zcela jasné, kdy se uskuteční, americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ale doufá, že se k tomu dojde v první polovině tohoto roku, informuje CNN.

Kdyby dopravní letadla létala v „hejnech“, ušetřila by palivo. Airbus inspirují tažní ptáci

Aerolinky neustále hledají způsoby, jak snížit provozní náklady. Inženýři z evropské společnosti Airbus proto přišli s nápadem, který by mohl u některých letů ušetřit až deset procent paliva. Inspirací jim byli tažní ptáci. Již několik let testují, zda by letadla nemohla létat blízko za sebou a využívat při tom vznikající vzdušné víry k zefektivnění letecké dopravy, napsal britský týdeník The Economist.

Musk ukázal loď Starship, s níž mají lidé létat na Měsíc, Mars a dále po naší sluneční soustavě

Soukromá americká společnost SpaceX Elona Muska v sobotu ukázala vesmírnou loď navrženou pro dopravu lidí a nákladu na Měsíc, Mars i na jiná místa ve sluneční soustavě. Musk řekl, že by loď nazvaná Starship měla poprvé odstartovat během jednoho nebo dvou měsíců a před návratem se dostat do výšky 19.800 metrů nad Zem.