Tag: věda

Články k tagu

Mimořádný objev: vědci našli nový lidský druh. „Dračí muž“ může být nejbližší člověku

Vědcům v Číně se v rámci mezinárodní spolupráce podařil mimořádný objev, který je revoluční pro výzkum evoluce člověka. Analyzovali totiž zachovalou lebku, která zřejmě patřila zcela novému typu člověka Homo longis, podle čínského longi – drak. Informoval o tom například server Live Science nebo BBC. Pokud se potvrdí existence tohoto „Dračího muže“, jednalo by se o dosud nejbližší evoluční druh k modernímu Homo sapiens. Byl by bližší než Neandrtálec či Homo erectus.

VIDEO: V laboratoři ve Wu-chanu skutečně chovali v klecích netopýry, potvrzují záběry

Wuchanský institut virologie v Číně podle nově zveřejněných záběrů v minulosti skutečně choval v klecích netopýry. Záběry odvysílala televize Sky News, obrázky z nich pak jdou přímo proti tomu, co v minulosti uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO), která spekulace o přítomnosti netopýrů uvnitř zařízení odmítala s tím, že jde jen o „konspirační teorie“. Záběry pocházejí z videa Čínské akademie věd, která je podle všeho pořídila v roce 2017.

„Zveřejněte záznamy pracovníků z Wu-chanu.“ Američané dál pátrají po původu koronaviru

Přední americký epidemiolog a poradce prezidenta Joea Bidena Anthony Fauci v rozhovoru s listem Financial Times (FT) vyzval Čínu, aby zveřejnila zdravotní záznamy devíti lidí, které by podle něj mohly poskytnout zásadní poznatky ohledně toho, zda koronavirus SARS-CoV-2 unikl z laboratoře v čínském městě Wu-chanu. Mluvčí čínské diplomacie Fauciho výzvu přímo nekomentoval, zprávy o možném úniku viru z laboratoře nicméně označil za konspirační teorii.

Přirozená nákaza chrání 10 měsíců před reinfekcí covidem, uvádí vědci

Riziko, že se člověk znovu nakazí koronavirem, je v prvních deseti měsících od prodělání covidu-19 výrazně nižší. Vyplývá to ze studie výzkumníků londýnské univerzity UCL. Studie, kterou ve čtvrtek publikoval vědecký časopis The Lancet Health Longevity, zjistila, že u klientů domovů pro seniory, kteří prodělali covid-19, byla mezi říjnem a únorem zhruba o 85 procent nižší pravděpodobnost, že se nakazí koronavirem, než u klientů, kteří první infekci neprodělali.

Ve Wu-chanu byli v roce 2019 hospitalizováni tři virologičtí experti, píše Wall Street Journal

Tři výzkumníci virologického institutu v čínském městě Wu-chan byli v listopadu 2019 v nemocniční péči. S odvoláním na dosud nezveřejněné informace amerických tajných služeb to v neděli napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). O prvních případech nákazy novým koronavirem, které byly zaznamenány právě ve Wu-chanu, Čína oficiálně informovala koncem prosince 2019. Peking informaci WSJ popřel.

Čínské robotické vozítko Ču-žung poprvé vyjelo na povrch Marsu

Čínské robotické vozítko Ču-žung dnes úspěšně opustilo přistávací modul a poprvé vyjelo na povrch Marsu. Informovala o tom agentura Reuters. Modul na povrchu rudé planety přistál přesně před týdnem, rover pak prováděl přípravy na to, aby mohl po přistavené rampě sjet a zahájit svou misi. Čína se stala teprve druhou zemí po Spojených státech, které se podařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně v pořádku fungoval.

Únik z laboratoře je zcela možný

Varianta, že virus SARS-CoV-2, jak zní vědecký název původce způsobujícího nemoc covid-19, unikl z laboratoře, byla ještě donedávna považována za konspirační teorii. V posledních pár týdnech však došlo ke zvratu. Za pravděpodobnou hypotézu považuje únik z laboratoře například bývalý šéf amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Robert Redfield. Krátce po skončení této naší debaty vyšla výzva k řádnému prošetření původu covidu v prestižním vědeckém časopise Science.

Mrkni na mě, ženo

Kdyby měl člověk odhadovat jenom podle názvu, mohl by tento komentář být o sexu nebo o genderovém šílenství na pokrokových univerzitách. Obě témata jsou přitažlivá, mají jen jednu nevýhodu – napsalo se toho o nich příliš. Proto se místo nich podívejme na vědu. V přírodovědném časopise Nature vyšla minulý týden zajímavá studie z oboru očního lékařství.

V laboratořích roky ignorovali pohlaví. Byla chyba častěji zkoumat samce, míní vědci

V laboratořích se vědci dosud moc nezabývali tím, zda pracují se samčími či samičími buňkami. V posledních letech však mezi nimi roste obava, že ignorování pohlavních rozdílů podkopává výzkumy již v raných fázích. Mnoho nemocí, a to včetně covidu-19, totiž ovlivňují ženy i muže jinak, proto chybějící data o pohlaví v biomedicínských výzkumech mohou způsobit špatnou diagnózu nebo léčbu. Informoval o tom server CNN.

Loučení s náčelníkem Puzukem

V neděli 25. dubna zemřel Ivan M. Havel, mladší bratr Václava Havla, člověk, který si navzdory silné bratrské konkurenci našel své místo ve světě i v životě. Slovníkové heslo vypočítává, že byl kybernetik, matematik, filozof, autor první české soustavné knihy o automatických počítačích, šéfredaktor časopisu Vesmír, zakladatel Centra pro teoretická studia, badatel a zkoumatel, esejista a taky trochu básník. Hlavně, jak se jeho přátelé shodují, nezapomenutelný člověk.

Vědci se snažili odvrátit Armageddon. Nepomohla ani jaderná zbraň

Vědci NASA a ESA při počítačové simulaci hrozby srážky Země s velkou planetkou zjistili, že katastrofě by nedokázalo zabránit ani použití jaderné bomby. O simulaci informovalo centrum CNEOS, které v rámci NASA sleduje dráhy planetek a komet a zjišťuje pravděpodobnost jejich možného dopadu na Zemi. Američtí a evropští vědci dostali v rámci simulovaného cvičení šest měsíců na to, aby připravili záchranný plán, který by odvrátil srážku Země s masivní planetkou spatřenou ve vzdálenosti 56 milionů kilometrů.

Zemřel Ivan Havel, bratr bývalého prezidenta

V 82 letech zemřel vědec Ivan Havel, mladší bratr někdejšího disidenta a pozdějšího československého a českého prezidenta Václava Havla. Společně patřili během revolučních dnů 1989 k zakladatelům Občanského fóra. Ivan Havel se v životě pustil jiným směrem než jeho umělecky zaměřený sourozenec a stal se uznávaným vědcem, oblastí jeho zájmu byl počítačové vědy, umělá inteligence, kognitivní vědy a s nimi spojené filozofické otázky.

Kdo tu není salonfähig

Rotační výuka, uvedena tento týden do života českých škol, nestojí na nějakých špatných zkušenostech z podzimu, na jakémkoli důkazu, že snad tehdy potkávání dětí z různých tříd na chodbách nebo v družině nějak přikrmilo šíření viru společností. Rotační výuka stojí na matematickém modelu. Kupodivu se tento další masový experiment zavádí bez jakékoli odborné oponentury.

Budiž tma

V pátek 8. ledna 2021 se Evropa ocitla nepříjemně blízko rozsáhlému výpadku elektrické energie. Problém začal v Chorvatsku a velice rychle zasáhl zbytek kontinentu. Severozápadní a jihovýchodní energetické oblasti, jejichž hranice probíhá právě Chorvatskem, ztratily schopnost udržet stejnou jmenovitou frekvenci 50 Hz a „rozdvojily se“. V západní Evropě poklesla frekvence na 49.85 Hz a na Balkáně vyskočila až na 50.3 Hz. Trvalo zhruba hodinu, než se obě oblasti zase „spojily“ na snesitelné hodnotě kolem 49.95 Hz.

Prohráli jsme všechno, co jsme mohli

Českou republiku nadále svírá pandemie koronaviru. V počtu mrtvých na milion obyvatel patříme mezi nejhůř postižené země na světě a tempo očkování se rozbíhá jen pomalu. Do toho chybějí vakcíny. Podle imunologa a alergologa Vojtěcha Thona dělali vládní představitelé jednu chybu za druhou a uvrhli zemi do zmaru. Řada lidí zemřela úplně zbytečně, stát nedokázal ochránit rizikové skupiny. Cesta z uzávěry společnosti podle profesora Thona vede přes rychlé vyočkování první dávky vakcíny.

Čipová pokladnice

V lednu oznámila velká americká společnost Intel, že během několika týdnů změní šéfa. A tak se i stalo. Stávající ředitel Bob Swan odešel a jeho místo zaujal v polovině února Pat Gelsinger, inženýr, který se dříve staral o technologickou stránku podnikání firmy. Mezi počítačovými nadšenci vzbudila tato zpráva rozrušení, jaké obvykle nastává jen při uvedení nových produktů na trh. Znamenalo to totiž ze strany Intelu přiznání, že ztratil konkurenceschopnost ve vybičovaném souboji posledních zbylých špičkových výrobců čipů na planetě a že se s tím pokusí něco dělat.

Český vědec sepsul SÚKL. Ústav rozhodoval o ivermektinu na základě pochybných studií

Ani jedna studie, na základě kterých se rozhodoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), nepotvrdila klinické benefity ivermektinu při léčbě covidu-19. Valná část z nich ani neprošla recenzním řízením, některé navíc obsahovaly statistické chyby. Na tuto skutečnost upozornil výzkumník a odborník na zdravotní politiku Jakub Hlávka, který působí na Univerzitě Jižní Kalifornie v Los Angeles. Použití ivermektinu kritizovala například kvůli chybějícím velkým studiím Fakultní nemocnice Brno a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Sputnik V hledá svoji oběžnou dráhu

Příběh vakcíny z Gamalejova institutu v Moskvě zapadá do „očkovacího nacionalismu“, který se nevyhnul ani bohatším a vlivnějším státům. Ve světě sociálních sítí, kde je odborníků na virologii a imunologii plno, mají mnozí o (ne)kvalitách Sputniku V jasno předem. Ve skutečnosti bude posouzení jeho kvality a případné schválení v EU velmi nesamozřejmou záležitostí.

O vládě algoritmů

Naši činnost začínají v čím dál větší míře ovlivňovat a řídit softwarové mechanismy. Je to vláda pochybná, protože ty algoritmy, konfrontované se složitostí reálného světa, se mnohdy chovají jako naprostý blbec.

Zvací dopis 2020

Před deseti dny v německém nedělníku Welt am Sonntag vyšel výbušný text o tom, jakým způsobem spolková vláda loni v březnu uměle zvyšovala a šířila strach z covidu mezi občany. Fungovalo to tak, že si vláda objednala analýzu od navenek nestranných vědeckých ústavů se zadáním, že odhady mají být co nejkatastrofičtější. Vědecké ústavy dodaly požadované zboží.

Sputnik ano! Sputnik nikdy! Aneb očkování Twitterem

Podobně jako „trial by Twitter“ čili „soudní proces Twitterem“ funguje i „vaccination by Twitter“, „očkování Twitterem“. A případ ruské vakcíny Sputnik, o jejímž užití se nyní v Evropské unii vedou debaty, do vzorce dokonale zapadá. Zastánci i odpůrci mohou hlasitě deklarovat svůj rozhodný postoj, někdy až teatrálním způsobem, aniž by jej příliš zdůvodňovali. Tam, kde by vědec musel zasednout k dokumentaci a pár týdnů ji studovat, má běžný Twittřan vesměs jasno.

Buňky, které mládnou

Celé složité lidské tělo má počátek v jedné buňce. Svaly, šlachy, srdce, plíce i mozek s jeho miliardami spojů, to všechno se v matčině děloze vyvíjí z oplozeného vajíčka. První fáze našeho vývoje, embryo, je plné buněk, které se mohou vyvinout v libovolnou lidskou tkáň. Kvůli této schopnosti se jim říká „pluripotentní“. Kolem studia a případného použití embryonálních buněk existuje etická kontroverze, protože k jejich zisku je potřeba vytvořit a následně zničit vyvíjející se lidské embryo.

Naočkujme ohrožené a žijme jako před covidem

Evropa včetně Česka se potácí ve třetí vlně uzavřené ekonomiky kvůli šíření čínského koronaviru. Za cestu z pasti ničivých izolací a uzavírání společnosti se považuje vakcína. Vyspělý svět se předhání, kdo rychleji naočkuje tak velkou část společnosti, aby přestalo hrozit riziko zhroucení zdravotního systému a lidé se mohli vrátit k normálnímu životu bez omezení. Země Evropské unie zaostávají v očkování za Izraelem, USA, Británií. Česko zaostává za většinou zemí EU. Kdo musí být naočkován, abychom se mohli vrátit k životu bez omezení? Kolik je takových lidí? Dokdy je zvládneme naočkovat?

Čeští vědci úspěšně otestovali švýcarskou protilátku na covid, má ale svá úskalí

Vědci v Česku úspěšně otestovali protilátku na covid-19, která v budoucnu může pomoci prevenci i léčbě nemoci. Protilátku vyvinuli vědci z biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně (IRB) ve Švýcarsku. Její účinnost pak v preklinické studii ověřovali výzkumníci v českobudějovickém Biologickém centru Akademie věd ČR (BC AV). Za BC AV o tom v úterý informovala Daniela Procházková v tiskové zprávě.

Americké mozky, izraelští gepardi a evropští lenochodové

Čínský koronavirus prověřil, jak si jednotlivé země stojí v mezinárodní konkurenci. Čistou, exaktní konkurenční disciplínou je rychlost očkování. Kdo dřív zvládne proti covidu naočkovat alespoň tu rizikovou část společnosti, pro niž je virus skutečně nebezpečný, ten se dřív vrátí ke svobodnému životu bez ničivých lockdownů a izolací.

VIDEO: Roboti tančí do rytmu hitu z 60. let

Americká technologická společnost Boston Dynamics představila nové video s jejími pokročilými roboty. Ti tentokrát tančí do rytmu písně Do You Love Me od skupiny The Contours a oslavují tak příchod nového roku 2021. Společnost pravidelně ukazuje, jak dalekou cestu výzkumníci se svými roboty ušli. Letos v prosinci odkoupila většinový podíl v Boston Dynamics automobilka Hyundai.