Americká technologická společnost Boston Dynamics představila nové video s jejími pokročilými roboty. Ti tentokrát tančí do rytmu písně Do You Love Me od skupiny The Contours a oslavují tak příchod nového roku 2021. Společnost pravidelně ukazuje, jak dalekou cestu výzkumníci se svými roboty ušli. Letos v prosinci odkoupila většinový podíl v Boston Dynamics automobilka Hyundai.
V průběhu roku 2020 jsme zase jednou byli svědky údajného vědeckého konsenzu, tentokrát o unikátnosti viru SARS-CoV-2, známého jako nový koronavirus. Reálný svět vědy je plastičtější. Nejvýznamnějším projevem disentu ve vědecké obci se stala tzv. Barringtonská deklarace (podle místa Great Barrington v americkém Massachusetts, kde provolání vzniklo). Toto provolání vychází ze základní premisy, že vyhlašovat lockdown „do doby, než bude vakcína, působí nenapravitelné škody, které nepřiměřeně zasáhnou společensky znevýhodněné vrstvy“, především chudé, mladé a obyvatele rozvojových zemí. Lepší je dosáhnout kolektivní imunity, ideálně tak, že „ty, kdo čelí nejmenším rizikům, necháme, aby své životy žili zcela normálně, a tím, jak se přirozeně nakazí, vytvářeli společnou imunitu pro všechny“.
Příběh rapamycinu začíná podobně jako příběh penicilinu, totiž náhodou. V roce 1964 se skupina kanadských vědců vypravila studovat život obyvatel Velikonočního ostrova, jednoho z nejizolovanějších kousků suché země na naší planetě. Valná většina výsledků jejich práce dnes odpočívá v archivech a sbírá prach. Až na jeden, ten nejzásadnější.
Když v roce 2010 kancléřka Angela Merkelová ohlásila, že chce mít do roku 2020 na německých silnicích milion elektrických aut, mnozí si klepali na čelo. Přiznám se, že jsem byl mezi nimi. A prvních pět sedm let uplynulé dekády dávalo skeptikům za pravdu. Jenže pak nastal obrat a segment elektrických aut chytil pořádnou dynamiku.
Stejně jako je turbulentní celý letošní rok, měnily se i plány na tradiční automobilový Salon Týdeníku Echo. Nakonec se uskutečnil on-line. Pozvání přijali Jiří Maláček, vedoucí ŠKODA AUTO Česká republika, Martin Peleška, ředitel českého zastoupení značek Toyota a Lexus, a František Neuman, výkonný ředitel značky Citroën, který má zároveň vhled i do ostatních značek koncernu PSA (Peugeot, Opel, DS). Tito tři vrcholní automobiloví manažeři reprezentují přes 50 % českého trhu.
Taky se vám zdá nesmyslné, aby se hygienické podmínky v českých školách upravovaly podle jakéhosi informačního videa španělských novin El Pais? Přesně k tomu se uchýlil ministr školství Robert Plaga, když na tiskové konferenci odůvodňoval povinnost žáků mít během výuky nasazenou roušku. Video, které znázorňuje, jak prý se přenáší koronavirus z učitelky na žáky, bylo vytvořeno na základě modelu profesora Joseho Jiméneze z Univerzity v Coloradu. Pan profesor je odborník na dynamiku aerosolů.
Stříbrnou kulkou proti čínskému koronaviru, na kterou všichni netrpělivě čekají, je vakcína. Bez ní nemá žádná z vyspělých zemí, které nejsou izolované jako Austrálie nebo Nový Zéland, šanci se koronaviru zbavit, aby mohly žít bez vážnějších omezení a restrikcí. Celá už téměř roční historie ukazuje, že normální život s koronavirem zvládají jen společnosti, které dokážou ovládnout technologii, logistiku a vyspělou medicínu. To jsou přesně věci, které oddělují civilizačně nejvyspělejší státy od těch méně vyspělých.
Ačkoliv se na obzoru rýsuje vakcína proti covidu-19, většina Čechů se k ní staví skepticky. Podle předních českých epidemiologů se očekává, že argumenty proti očkování budou zaznívat mnohem častěji než v jiných zemích Evropy, kde už se pomalu plánují modely distribuce vakcíny. České republice by prospěla osvětová informační kampaň, která by obyvatele přesvědčila, že očkování možná bude jedinou možností, „jak se dostat z této patálie“, shodli se vědci na úterní online diskuzi Nadačního fondu Neuron o současné pandemii koronaviru.
Dosluhující prezident Spojených států Donald Trump necelý týden po prezidentských volbách oznámil výměnu na postu amerického ministra obrany. Marka Espera ve funkci střídá dosavadní šéf Národního protiteroristického střediska (NCTC) Chris Miller. Americká média už před ohlášením výsledku voleb spekulovala o blížícím se Esperově odchodu v souvislosti s tím, že v létě prezidentovi nevyjadřoval plnou podporu.
Objev, za který dostaly dvě vědkyně letošní Nobelovu cenu, mění svět. Bude to vždycky změna k dobrému? Zkušenost říká, že ne, ale kladné efekty snad převáží. Boj zvaný infekce začal na této planetě dávno předtím, než první pračlověk dostal rýmičku a kašel a musel se z nich vypotit pod šakalími kůžemi. Vzájemné napadání je běžné i mezi organismy, které nejsou pouhým okem vidět. Bakterie, které už jsou na světě miliardy let, si za tu dobu stihly nasbírat početnou množinu nepřátel – virů, které se na jejich napadání specializují. Říká se jim bakteriofágy.
Před několika lety poslal Adam Kucharski, zabývající se na Londýnské škole hygieny a tropických nemocí matematickým modelováním šíření nemocí, tweet, který mohl znázorňovat drogového dealera, ale ve skutečnosti byl záběrem z dokumentárního filmu. Během velice krátké doby si jej přeposlalo 50 tisíc lidí. Napsal opravný komentář, ale jako matematika jej začalo zajímat, jak je možné, že některé zprávy (a viry) se šíří tak rychle, a zda je nějaký druh korekce skutečně zastaví, či proč nakonec samy vyzní.
Ze světa zdejšího odešel vzácný člověk a úctyhodný muž. Poslední říjnový den zemřel ve věku 92 let profesor Rudolf Zahradník. Přední český vědec, dlouholetý předseda Akademie věd a zakladatel české kvantové chemie. Profesora Zahradníka jsem měl možnost poprvé potkat někdy před patnácti lety při pravidelném setkávání lidí různého zaměření, povolání a názorů, která pořádal ve svém bytě Vladimír Dlouhý. Byl jsem tam ještě iuvenis, profesor Zahradník doyen a spolu s dalšími osmi či deseti lidmi jsme patřili ke stabilní sestavě někdy hodně vyhrocených diskusí na různá, tehdy důležitá témata.
Vláda o svých koronavirových opatřeních rozhoduje nekonzistentně a chaoticky, a proto čísla nakažených strmě rostou. Začněte se konečně řídit experty, vyzývají ministry čeští vědci z Učené společnosti. Rada společnosti ve svém prohlášení kabinet Andreje Babiše kritizuje za spoléhání se na nekompetentní lidi a plýtvání kapacit na vývoj vlastní vakcíny. Mezi členy společnosti patří kupříkladu lékař Jan Pirk, astrofyzik Jiří Grygar nebo imunoložka Blanka Říhová.
Během čtvrteční návštěvy Kenoshy ve Wisconsinu demokratický kandidát na amerického prezidenta Joe Biden tvrdil, že žárovku nevynalezl Thomas Alva Edison, ale černoch. Informoval o tom server The Independent.
Jedna z nevýhod současných testů na koronavirus je nepříjemnost procedury odběru pro pacienta. Vzorky pro vyšetření se dají získat pouze výtěrem nosu nebo odběrem krve. To by se však díky vědcům z univerzity Yale mohlo změnit.
Vědci z Vídně přišli se zcela novým testem, který je jednoduchý, levný a lze jej vyhodnotit pouhým pohledem. Mohl by pomoci chudým zemím s omezenými zdroji. Autoři své výsledky publikovali ve studii.
Svět je na tom vlastně docela dobře. V době, kdy na planetě stále zuří pandemie koronaviru a západní města se zdají na pokraji revoluce, se to může jevit jako odvážné tvrzení. Nicméně jak dokazuje Matt Ridley ve své nové knize How Innovation Works: And Why It Flourishes in Freedom (Jak funguje inovace a proč se jí daří ve svobodě), svět v relativně krátké době prodělal technologickou a vědeckou revoluci, jejíž hranice jsou teoreticky nedosažitelné. Problémem však může být postupné odbourávání svobody, což vede ke stagnaci a úpadku. Jednou z brzd současného Západu je podle něho neuvěřitelná míra přeregulovanosti.
Proti cenzuře a potlačování svobodné diskuse protestují čeští vědci v souvislosti se zmizením článku profesora Tomáše Hudlického z odborného časopisu. Na 45 členů Učené společnosti České republiky podepsalo prohlášení na podporu svobody slova. „Znepokojuje nás skutečnost, že článek profesora Hudlického, přijatý k publikaci, zmizel z vědecké literatury a že jeho autorovi očividně hrozí další administrativní kroky. Útok na akademickou svobodu je útokem na nás všechny,“ stojí v prohlášení, které podepsal například rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo psychiatr Cyril Höschl.
Chemik a český emigrant Tomáš Hudlický se rozhodl v prestižním německém chemickém časopise Angewandte Chemie na počátku června publikovat článek o rozvoji organické chemie. Text však vyvolal silné negativní reakce a na protest proti jeho vyznění dokonce přišli o práci dva editoři časopisu.
Česká republika s velkou slávou představila projekt na boj s koronavirem, ze kterého se však zřejmě stane pouhé politické PR. Vakcínu proti virové nákaze se snaží vyvinout týmy vědců v Evropě, Asii i ve Spojených státech, a přesto na ni neexistuje účinný lék. České přední odborníky zpráva o výzkumu zaskočila. V otevřeném dopise pak upozorňují, že pokud chce stát investovat pouhé desítky milionů korun, tak tím zlehčují a poškozují vážnost celé problematiky.
„Nevěřím ani půl vteřiny všem těm deklaracím, že nic už nebude stejné jako dřív,“ řekl v rozhovoru pro francouzský rozhlas spisovatel Michel Houellebecq, literární superstar současné Evropy.
Pokládáte nepříjemné otázky, odejděte z jednání. Takovou větu si dnes vyslechl přední český ekonom a člen Ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu Daniel Münich, kterého za dveře vykázal náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Vědecké kapacity a odborníci se nemohou dostat ke shromážděným datům od testovaných jedinců proti koronaviru z důvodu ochrany osobních údajů pacientů a neochoty státu jakkoliv spolupracovat se špičkovými vědci a akademiky. Odborníci přitom data potřebují na modelaci průzkumů, jak se virus chová a jaká by proti němu mohla být nejúčinnější obrana.
Nejlépe se nákazu novým koronavirem podařilo dostat pod kontrolu v zemích, které rychle přijaly mimořádná opatření včetně omezení pohybu nebo povinné karantény. Naopak ve státech, které otálely, je nyní křivka růstu počtu nakažených exponenciální, ukázal počítačový model, který vyvinuli experti z Massachusettského technologického institutu (MIT). Model sbírá data z několika kontinentů, inženýři se s jeho pomocí snaží vyhodnotit účinnost opatření a předpovědět, jak se virus může dále šířit. A docela jim vychází.
Nový koronavirus, který má na svědomí po světě už přes 110 tisíc obětí, se replikuje třikrát rychleji než virus, který způsobil v roce 2003 epidemii SARS.
Je stoprocentní nesmysl, že by byl virus vyroben uměle, tvrdí evoluční virolog Jiří Černý z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.
Sestoupit dovnitř lidské buňky, odhalit a zlikvidovat nepřítele, který ji ovládl a ohrožuje zdraví celého člověka. Tak lze popsat poslání některých vědců. Nepřítelem napadajícím buňky jsou viry; a v časech virové epidemie přirozeně roste poptávka po těch, kdo s nimi dokážou bojovat. Nejlépe jsou k nalezení v šestém pražském obvodu.
Zatímco náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula věří, že epidemie koronaviru začne v tuzemsku polevovat už po měsíci, budou-li Češi dodržovat zásadní omezení v rámci nouzového stavu, Britové to možná budou mít složitější. Alespoň podle studie vědců z Královské univerzity v Londýně. Ti doporučují, aby nějaká podoba karantény trvala až 18 měsíců, tedy do podzimu roku 2021. V analýze rovněž varovali, že nákaza se po jarním zvládnutí nejhorší situace může vrátit na podzim.
Celý svět hledá lék a vakcínu na nový koronavirus. Komu se to podaří, má zajištěnou globální publicitu. A jeho země s ním. Je to jako krizová olympiáda nejlepších světových biochemiků a virologů. Jedním z jejích vítězů už se teď stává Tomáš Cihlář. Odchovanec pražského Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Dejvicích, který proslavil už profesor Antonín Holý léky na AIDS a hepatitidu B, je v současné době viceprezidentem americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. V ní se svým týmem vyvinul účinnou látku remdesivir. Původně s se ní počítalo jako s virostatikem proti ebole. Když se ale v lednu naplno v Číně rozjela a do celého světa začala šířit epidemie nového koronaviru, lékaři všude začali zkoušet všechny možné léky na různé jiné nemoci a jejich kombinace.
Biblický patriarcha Metuzalém se prý dožil 969 let, o čemž můžeme s úspěchem pochybovat. Existuje teorie, podle které zapsali dávní autoři textu údaj špatně, a šlo místo toho o 969 měsíců, protože staří Hebrejci odvozovali svůj kalendář od fází Měsíce. To už je uvěřitelnějších 81 let, tedy věk, kterého se jistě i v antice někdo občas dožil. Druhou možností je samozřejmě to, že dotyčný příběh je naprostá fikce.
