Ani jedna studie, na základě kterých se rozhodoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), nepotvrdila klinické benefity ivermektinu při léčbě covidu-19. Valná část z nich ani neprošla recenzním řízením, některé navíc obsahovaly statistické chyby. Na tuto skutečnost upozornil výzkumník a odborník na zdravotní politiku Jakub Hlávka, který působí na Univerzitě Jižní Kalifornie v Los Angeles. Použití ivermektinu kritizovala například kvůli chybějícím velkým studiím Fakultní nemocnice Brno a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Lékaři z brněnské svatoanenské nemocnice, kde podali lék už 70 pacientům, se proti kritice ale ohradili – ivermektin prý neměl nežádoucí účinky a nepoškozuje mozek nebo srdce.

Ivermektin v posledních týdnech rozděluje českou odbornou veřejnost. Antiparazitikum je sice podávané v humánní i veterinární medicíně, v současnosti se ale skloňuje především v souvislosti s léčbou covidu-19. Podle lékařů z Fakultní nemocnice u svaté Anny pomáhá, u většiny z 30 pacientů se po podání ivermektinu spolu s další léčbou stav zlepšil natolik, že mohli být propuštěni domů. V současnosti podali lék celkem 70 lidem. Těmito pozitivními výsledky ale nemocnice vzbudila u nemalé části Čechů obrovský zájem o ivermektin, mnozí se začali shánět i po jeho veterinární variantě.

Odborná veřejnost ale nadšení kolem přípravku a jeho „zázračného účinku“ krotí, stejně jako samotný výrobce léku – společnost Merck Sharp and Dohme (MSD) již v únoru upozornila, že nemá k dispozici žádnou přesvědčivou studii, která by potvrzovala účinky ivermektinu proti covidu-19. Přesto se SÚKL rozhodl dát zelenou distribuci léku, a to na základě několika málo dostupných studií.

„V době vydání stanoviska (3. března 2021) ještě předmětná studie zveřejněna nebyla,“ uvedl ústav a následně odkázal na sedm studií, ze kterých čerpal pro své stanovisko. Vyjádření společnosti MSD měl SÚKL rovněž k dispozici a dle svých slov také zohlednil ve svém stanovisku pro ministerstvo zdravotnictví, že úroveň doložení účinnosti nedosahuje úrovně evidence-based medicine (jinými slovy účinnost léku není založena na vědeckých důkazech). Na podrobnější reakci od SÚKL redakce Echo24 ještě čeká.

Jednotlivé studie analyzoval Jakub Hlávka, výzkumník a odborník na zdravotní politiku, který mimo jiné působí na Univerzitě Jižní Kalifornie v Los Angeles. Hned ta první, která pochází z Bangladéše, neprokázala žádné klinické benefity. Podle Hlávky sama končí slovy, že zkoumaný vzorek byl příliš malý na to, aby vědci došli k nějakým jednoznačným závěrům. Obdobně na tom jsou i výstupy z Pákistánu či Španělska. Valná část studií nebyla ani recenzována a některé obsahují také statistické chyby, což se týká třeba vědeckých prací z Palestiny nebo Iráku.

🇨🇿

Podle vyjadreni @SUKLcz bylo stanovisko o povoleni distribuce ivermectinu / ivermektinu zalozeno na 7 studiich.

Svuj komentar o kazde z nich pridavam nize.

Jinymi slovy – jedna se o odborny paskvil. @ZdravkoOnline@SnihIniciativa@PiratIvanBartos@MichalKubal@HelZdenek pic.twitter.com/RcjkmjJ17q

— Jakub Hlávka, PhD (@JakubHlavka) March 8, 2021

„Studie sama uvádí, že ačkoliv došlo k ‚randomizaci‘ (náhodnému výběru), kontrolní skupina neměla žádného kritického pacienta, ale víc vážných pacientů. To samo je důvodem ke skepsi vůči výsledkům, které naznačují rychlejší dobu uzdravení u mírných pacientů, ačkoliv neukazují žádný benefit v míře progrese nebo mortalitě,“ komentuje iráckou studii Hlávka. Recenzním řízením neprošla ani indická studie a stejně jako výše zmíněné výstupy rovněž neukazuje na žádný klinický benefit v primárních výsledcích.

„Nejnadějněji“ vypadala studie z USA, ani ta ovšem nebyla randomizovaná. „Výsledky jsou tak pouze asociace (korelace), které je třeba brát s velkou rezervou. Z výše uvedených je tato jediná, kterou můžeme brát vážně,“ napsal Hlávka s upozorněním, že sama studie ještě zdůrazňuje nutnost dalšího potvrzení výsledků v rámci dalšího zkoumání. Své zhodnocení zmíněných studií uzavřel se slovy, že jde o „odborný paskvil“.

Na jinou studii upozornil Český klub skeptiků Sisyfos, ta naopak potvrzuje, že diskutovaný přípravek žádnou spásu zřejmě nepřináší. „Další studie s ivermektinem. Sice rozsah nic moc, ale dost na to, aby zachytil proklamovaný zázračný efekt. Efekt nezachycen,“ napsal klub na Twitteru.

Další studie s ivermektinem. Sice rozsah nic moc, ale dost na to, aby zachytil proklamovaný zázračný efekt. Efekt nezachycen.https://t.co/gEsKxTsFC8

— Sisyfos ČR (@klub_skeptiku) March 10, 2021

Fakultní nemocnice Motol se v týdnu musela popasovat se situací, v níž žena přinesla svému nakaženému muži veterinární ivermektin (jinak používaný jako odčervovací pasta pro koně) a požadovala po lékařích, aby mu lék podali. „My jsme to samozřejmě nepoužili a naopak jsme o tom sepsali hlášení do dokumentace. Nic takového v životě podávat nebudeme,“ potvrdil ředitel nemocnice Miloslav Ludvík pro redakci Echo24.cz. Přípravek by v žádném případě nepodal ani v případě, že by žena donesla humánní verzi ivermektinu pro pacienta. „Všechno musí projít naší lékárnou. Je to tak ze zákona,“ dodal Ludvík.

Použití ivermektinu kritizovala například kvůli chybějícím velkým studiím Fakultní nemocnice Brno a také ministr zdravotnictví Jan Blatný, který před odchodem na ministerstvo působil právě ve Fakultní nemocnici Brno. Blatný uvedl, že by se neměl používat plošně, může být spojen s poškozením některých orgánů, a sám by si ho nevzal.

Lékaři ze svatoanenské nemocnice se proti tomu ohradili. Podle bývalého přednosty I. interní kardioangiologické kliniky Jiřího Vítovce předcházelo před prvním podáním pacientů studování zpráv a článků o léku z různých publikací. „Neměl nežádoucí účinky, nepoškozuje mozek nebo srdce,“ uvedl Vítovec. Dodal, že některé jiné léky, které se používají i stovky let, mají jen jednu studii.

Nemocnice také zdůraznila, že ivermektin podala nad rámec standardní léčby a se souhlasem pacientů. Primář I. interní kardioangiologické kliniky Michal Rezek uvedl, že je předčasné hodnotit závěry, zda lék funguje, nebo ne, ale že léků na léčbu covidu mnoho není, a proto se nemocnice snaží hledat cestu. „Není chybou, že ho někdo nevyužije. Nemyslím si, že by měl kdokoliv na kohokoliv tlačit, aby lék tohoto rázu někomu podal,“ dodal Rezek.