Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Hostomský patří během pandemie čínského koronaviru mezi hlavní představitele disentního proudu ve vědě, který zpochybňuje smysl nošení roušek, lockdownů či omezování výuky. Po těch téměř už dvou letech je možná na čase trochu poodstoupit a zamyslet se nad chodem vědy a její souhry s politikou. Začít ale musíme aktuálně – vývojem infekce a avizovaným příchodem varianty omikron.
Problematika účinnosti vakcín se dočkala alespoň částečného osvětlení. Nová studie publikovaná v časopise The New England Journal of Medicine totiž tvrdí, že očkovací látka společnosti Moderna je o něco účinnější než vakcína firem Pfizer/BioNTech. Výzkum provedli odborníci z Harvardu a dalších prestižních univerzit. Studie, kterou provedli odborníci z laboratoře CAUSALab, kteří pochází z Harvardu a dalších prestižních univerzit, byla publikována 1. prosince a přináší světlo do diskuse o tom, která vakcína je účinnější.
Dvouletý chlapec, který trpí zákeřnou spinální svalovou atrofií (SMA), necelý rok od aplikace speciálního léku Zolgensma chodí. Podobně nemocné děti trpí oslabováním svalstva, což v důsledku způsobuje téměř úplné omezení pohybu. Chlapci byla genová terapie aplikována téměř před rokem jako pátému dítěti v Česku. Po intenzivním cvičení a rehabilitaci dosáhl obrovských pokroků. Rodiče zveřejnili na facebookové stránce věnované jejich synovi video, na němž je vidět, jak chlapec sám chodí.
Vakcinologická společnost nesouhlasí s povinným očkováním proti covidu-19 pro lidi nad 60 let, které chystá vláda v demisi. Naopak povinné očkování pro některé profese podporuje. Na twitteru to dnes uvedl předseda vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Chlíbek stojí v čele odborné skupiny, která radí budoucí vládě, kterou tvoří koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) s Piráty a Starosty.
Policie ve Spojených státech dokázala po dlouhých 42 letech odhalit vraha šestnáctileté dívky, která zmizela v roce 1979 v Las Vegas. Pomohlo jí v tom sekvenování genomu ze vzorku DNA pachatele. Ačkoli muž, který zločin spáchal, zemřel v roce 1993, bylo uzavření vyšetřování pro rodinu zavražděné dívky ulehčením. Rodina středoškolské studentky Kim Bryantové ohlásila koncem ledna 1979, že dceru pohřešuje. Po dlouhém pátrání se teprve 20. února našlo její mrtvé tělo v odlehlé pouštní oblasti.
Jestli je něco dobrého na covidové epidemii, je to akcelerace vývoje v oblasti biologie, genetiky a medicíny. Za normálního stavu panuje v těchto branžích určitá opatrnost, navíc jsou dnes všechny vědy postiženy syndromem „publikuj, nebo zhyň“, takže nejcennějším výstupem výzkumu bývá publikovatelný článek, nikoliv nutně nové léčivo. Uprostřed pandemie je ovšem daleko větší tlak přijít na něco, co skutečně funguje. Nicméně všechna plus mají zase svá minus.
Akademici na serveru petice.com zveřejnili text, ve kterém vyzývají k povinnému očkování v Česku. Jejím autorem je vedoucí jedné z laboratoří Mikrobiologického ústavu AVČR Peter Šebo a pod text se podepsaly už více jak dva tisíce lidí. Znění petice bylo od jejího zveřejnění změněno. Zmizela například pasáž o očkování dětí. Matematik a analytik Tomáš Fürst označil petici za „antichartu na Akademii“. Psali jsme o tom zde.
Na serveru petice.com se objevila petice za povinné očkování proti koronaviru v Česku. Jejím autorem je vedoucí jedné z laboratoří Mikrobiologického ústavu AVČR Peter Šebo a pod text se podepsalo již téměř dva tisíce lidí včetně například imunologa Václava Hořejšího. Matematik a analytik Tomáš Fürst označil petici za „antichartu na Akademii“. Navíc došlo během existence petice k podstatné změně v jejím textu.
Prvním zaznamenaným případem výskytu nemoci covid-19 byla nákaza prodavačky, která pracovala na tržišti v čínském městě Wu-chan, nikoli nákaza účetního, který podle všeho neměl s tržištěm žádné spojení. Uvádí se to v nové americké studii, o níž v pátek informovala agentura Reuters. Původ viru SARS-CoV-2 není ani po dvou letech pandemie znám a zůstává zdrojem napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Série knih o hrdinech H2O od Petra Stančíka a Galiny Miklíkové bude pokračovat. Již čtvrtý díl s názvem „H2O a záhada zlaté slzy“ pokřtila 12. listopadu autorská dvojice spolu s hercem a dabérem Jiřím Lábusem, který svůj hlas propůjčil audoverzi dětské knihy. Dobrodružné sci-fi se v minulosti stalo bestsellerem va kategorii knih pro děti. Název knihy a také ve vzorci H2O jsuo ukryti hlavní hrdinové knihy. Tedy Hugo, Hubert a Ofélie. Tři kamarádi se nyní vydávají do tajné komnaty, kde najdou vynález barokního alchymisty Vejcoloupa Zlatou slzu.
Jsme uprostřed další vlny infekce koronavirem a vláda doposud reaguje hlavně zvýšeným tlakem na očkování. Od konce listopadu bude lidem bez vakcíny či nedávno prodělaného onemocnění řádně zpoplatněna jakákoli účast na veřejném životě. Jak je to s tvrzením, že nakažení očkovaní přenášejí virus méně a že máme epidemii neočkovaných? To jsou jen některé z otázek pro imunoložku Zuzanu Krátkou.
Imunolog Karel Drbal je jedním z kritických hlasů ohledně současného přístupu ke covidu. Před pár dny jeho střetnutí s biologem Janem Trnkou vyvolalo zarputilé ohlasy. Pro Echo24 Drbal své postoje vysvětlil. Vy jste v ČT mluvil o generických lécích, které jdou nasadit v počátečních stádiích? Je to úplně běžná léčba, která se používá pro jiné diagnózy, které mají co do činění s plicními chorobami.
Část lidí, kteří mají po kontaktu s lidmi nakaženými koronavirem negativní test, mohla prožít takzvanou „neúspěšnou nákazu“. Tvrdí to skupina vědců z londýnské univerzity UCL, jež se snažila vysvětlit fenomén, který řada lidí zná: Covidem-19 se nakazila téměř celá domácnost, přesto má některý její člen negativní test na koronavirus. Při takzvané neúspěšné infekci popsané ve studii, o které píše list The Guardian, virus pronikne do těla, ale T-buňky, které si „pamatují“ dříve prodělané infekce a zabíjejí patogeny, se s ním vypořádají v nejranější fázi infekce.
Do studia dlouhověkosti a stárnutí proudí miliardy z kapes technologických miliardářů. Podělí se o to, co jimi placení vědci najdou? Pojem „heterochronická parabióza“ zní neškodně, aspoň dokud nezačneme zkoumat jeho skutečný význam. Ten totiž připomíná spíš činnost Alžběty Báthoryové, zvané též čachtická paní. Jde o operaci, při které vědci vezmou dvě živé laboratorní myši různého věku a sešijí je tak, že od té chvíle sdílejí společný oběhový systém.
Na veřejnosti se objevil dopis, který znovu rozvířil diskuzi o původu koronaviru, respektive zda se do světa rozšířil z čínské wuchanské laboratoře. Text zástupce ředitele amerického Národního zdravotního institutu (NIH) Lawrence Tabaka podle serveru New York Post potvrzuje, že v letech 2018 a 2019 probíhal ve Wuchanském institutu virologie výzkum financovaný NIH, který manipuloval s netopýří variantou koronaviru WIV1.
Tomáš Boukal (1977) je etnograf a etnolog, který se zabývá původním obyvatelstvem ruského a také kanadského severu, především vztahem lovců, rybářů a sběračů k životnímu prostředí tajgy. Je autorem několika odborných publikací a také beletristické knihy Hřbitov nevěst (2018). Zajímá se o etnickou hudbu a malířství se severskou tematikou. To čteme v biografické poznámce na přebalu jeho novely Cesta mrtvých. V podtitulu je upřesnění: Život a smrt Alexandra Nikolajeviče, lovce národa Mansů.
Zpravodajské služby Spojených států možná nikdy nedokážou identifikovat původ nemoci covid-19. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zprávy, kterou zveřejnil Úřad ředitele zpravodajských služeb (ODNI). Podle zprávy se analytici nedokážou shodnout, zda se nový koronavirus přenesl na člověka ze zvířat, nebo unikl z laboratoře. Nedomnívají se však, že virus byl vyvinut jako biologická zbraň.
Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život. Pozornost vědců, kteří se zabývají nedostatkem orgánů použitelných k transplantaci, se v poslední době zaměřuje právě na vepře. Narážejí ale na mnoho potíží, například na cukr obsažený v buňkách vepřů, který způsobuje okamžité odmítnutí orgánu.
Nobelovu cenu za chemii letos získali společně Němec Benjamin List a britský rodák působící v USA David McMillan za vývoj nového způsobu konstruování molekul, známého jako asymetrická organokatalýza. Oznámil to ve středu ve Stockholmu generální tajemník Královské švédské akademie věd Goran Hansson. Práce obou oceněných vědců měla podle akademie velký vliv na výzkum v oblasti farmacie a učinila chemii „zelenější", zdůvodnil rozhodnutí Nobelův výbor.
O nastávajících volbách do Poslanecké sněmovny, koalicích a chování českých voličů hovoříme s politologem Tomášem Lebedou. Docent Lebeda je odborníkem na volební systémy a skeptickým pozorovatelem českých agentur pro výzkum veřejného mínění.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně Američané David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. Oznámil to dnes stockholmský Karolínský institut. Objevy oceněných podle institutu umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu.
Dostalo se mi onehdá čtenářského ohlasu. V reálném světě jsem potkal čtenáře této rubriky, který mi se stopou znechuceného údivu v hlase sdělil, že v ní nachází zprávy ze světa, jemuž ani trochu nerozumí. A já ho úplně chápu. Hladina „bizáru“ ve virtuální sféře stoupá, její pochopení navíc někdy vyžaduje znalost „bizáru“ předcházejícího, obeznámenost s „bizárem“ ve všech jeho vrstvách. Prostě to chce tvrdou práci. A taky tu drobnou, každodenní. Pořád nějakou práci.
V Silicon Valley vzniká nová společnost zaměřená na hledání nesmrtelnosti. Laboratoře Altos Labs přitahují jak finanční podporu nejbohatších lidí světa, včetně podnikatele Jeffa Bezose, tak zájem předních biologů, včetně kontroverzního Juana Carlose Izpisua Belmonteho. O laboratořích informuje server MIT Technology Review. Kromě Bezosova jména server zmiňuje Jurije Borisoviče Milněra, miliardáře rusko-izraelského původu. Právě ten má přímo za vznikem laboratoří stát.
Jedničkou tam je totiž Soňa Peková, česká vědkyně, která se v posledním roce a půl stala nejdříve hvězdou a pak zažila strmý pád mezi „dezinformátory“ a dnes je persona non grata ve slušné společnosti. Přitom na jejím příkladu se dá ukázat, jak bezhlavý boj proti fake news může mít neblahý účinek jak na společnost, tak na jednotlivce.
Pohyb ledových ker obnažil u Grónska malý ostrov, který je podle vědců v současnosti nejsevernější výspou zemské pevniny. Dánsko si jej ale zřejmě nárokovat nebude, uvedla agentura Reuters. Objev přichází v době, kdy Spojené státy, Rusko, Kanada, Dánsko a Norsko vedou zápas o nadvládu nad Arktidou, kde tající led vytváří nové rybolovné oblasti i námořní trasy. „Nebylo naším cílem objevit nový ostrov,“ řekl polárník Morten Rasch, který na arktické stanici v Grónsku řídí vědecké pracoviště.
Do Česka míří stovky expertů zpracování a rozpoznání řeči, kteří stojí za vývojem hlasových aplikací jako je Siri, Alexa a mnoha dalších, které používají miliardy lidí. Je to poprvé, co se na našem území odehraje mezinárodní konference Interspeech, na kterou dorazí přední odborníci z celého světa a budou jednat mimo jiné o tom, jak lze využít strojového učení s minimem vstupních dat nebo zda lze poznat nákazu koronavirem z kašle.
Vědecká komunita se čím dál tím více připouští, že virus covid-19 se rozšířil do světa z laboratoře ve Wuchanu. Za pravděpodobnou tuto hypotézu nyní označil jeden z nejpovolanějších, činitel WHO Peter Ben Embarek. Tento dánský vědec vedl tým WHO, který prováděl šetření přímo ve Wuchanu. Podle jeho názoru je pravděpodobné, že se virus na člověka přenesl při laboratorním zkoumání netopýrů v laboratoři.
Ruská tajná služba FSB zadržela generálního ředitele a hlavního konstruktéra Podniku pro výzkum a vývoj hypersonických systémů (NIPGS) Alexandra Kuranova. Oznámila to dnes agentura TASS. Mezitím soud vyhověl žádosti vyšetřovatelů FSB a na Kuranova, podezřelého z vlastizrady, uvalil dvouměsíční vazbu, uvedla agentura Interfax.
Občas nám i čtenáři kritičtí k vývoji naší civilizace vyčítají, že se v Echu až umanutě nimráme v klimatické politice. Ale toto téma jsme si nevybrali my, vybralo si ono nás, včetně tebe, milý čtenáři. Příští čtvrtrok se na tebe z oficiálních míst a velkých médií bude klima valit ještě víc, než je obvyklé. 31. října totiž v Glasgowě začíná Konference OSN o klimatické změně.
Každá doba má svoje slogany a hesla, dnešek tím spíš. Jedno z často používaných hesel je dnes „věř ve vědu“ (Believe in Science). Pomáhá nějak definovat společenské rozdělení na „věřící“ a „nevěřící“, nejprve ve sporech o klimatickou změnu (na tričku ho mívala napsané Greta Thunbergová), dnes také ve střetu se stoupenci očkování a jeho odmítači.
