Při protestu proti těžbě uhlí v porýnském hnědouhelném revíru nejméně dva strážci pořádku utrpěli zranění poté, co v sobotu stovky aktivistů prorazily policejní kordon a vnikly do dolu. Informovaly o tom německé policejní odbory. Důslednější ochrany ovzduší se u dolu Garzweiler patřícího energetické skupině RWE domáhají tisíce lidí.
Svobodný stát Sasko plánuje zákonnou iniciativu, která by trestala poškozování nebo ničení vlajek Evropské unie. Kdo takovou vlajku odstraní, zničí, poškodí, učiní nepoužitelnou či nerozpoznatelnou, může jít až na tři roky za mříže nebo dostat tučnou pokutu. Informuje o tom Saarbrücker Zeitung a další německé listy.
Kdo se chce vyhnout kolonám a mýtnému, odbočí často z dálnice na silnice nižší třídy. Rakouská spolková země Tyrolsko se nyní snaží udělalat těmto úhybným manévrům přítrž. Důvodem je, že v létě mnoho tyrolských vesnic doslova úpí po záplavou plechových lavin, které se řítí ze severu směrem na jih. Podle expertů jde o miliony aut. Jsou to především Němci, kteří míří do Itálie, píše server německé Deutsche Welle.
Litoměřický okresní soud poslal dnes muže obviněného ze znásilnění nezletilé dívky do vazby. Pachatel původem z Afriky neúspěšně žádal o azyl v Německu. Muže zadrželi policisté krátce po činu, který se stal v úterý kolem poledne. Do vazby soud poslal devětadvacetiletého Afričana kvůli možnému útěku a páchání další trestné činnosti. „Byly shledány důvody pro vazbu útěkovou, je to osoba bez jakéhokoliv zázemí, bez dokladů,“ řekl novinářům po vazebním zasedání předseda litoměřického okresního soudu Miroslav Kureš.
Odchod obyvatel z východního Německa a vylidňování malých venkovských sídlišť je čím dál patrnější. Mizení celých vesnic, jejihc umírání, už prostě nejde zabránit, domnívají se významní němečtí ekonomové. Navrhují tedy, aby stát přestal pumpovat velké peníze do podpory venkova. Jsou to zčásti vyhozené peníze. Možnou odpovědí je nabídnout příslušným obyvatelům přesídlení, píše německý list Die Welt.
Je až neuvěřitelné, do jaké míry může ovlivňovat budoucnost Evropy, a tedy i České republiky stav mysli jednoho člověka. Zatímco ještě před měsícem kancléřka Angela Merkelová plán odmítala, teď prý mění názor.
Německo podpoří cíl Evropské unie do roku 2050 snížit čisté emise oxidu uhličitého (CO2) na nulu. Vyplývá to z uniklých dokumentů, do nichž měl možnost nahlédnout list Financial Times (FT). S podporou Berlína se zvyšuje pravděpodobnost, že představitelé EU dospějí na jednání v příštím týdnu k dohodě.
Němečtí sociální demokraté (SPD), menší koaliční partner ve vládě kancléřky Angely Merkelové, v průzkumu volebních preferencí dále ztrácejí. Strana by podle nejnovějšího průzkumu agentury Forsa získala ve volbách jen 11 procent hlasů, což je nejméně od roku 1949.
Agentura YouGov udělala v Německu, považovaném za pionýra zeleného hnutí a avantgardu ekologismu v Evropě, zajímavý průzkum. Ptala se reprezentativního vzorku Němců, čeho všeho ze svého komfortu by byli ochotni se vzdát v boji za záchranu klimatu. Na první pohled to vypadá, že Němci se skutečně bojí klimatických změn a jejich následků tak moc, že jsou ochotni otočit svůj dosavadní život vzhůru nohama.
Desítky domů v Berlíně zejí prázdnotou, jejich majitelé je buďzanedbávají, anebo je nechávají úmyslně chátrat. Ve čtvrti Steglitz-Zehlendorf se teď poprvé rozhodli přistoupit k ráznému řešení, které dosud německá metropole na Sprévě nezažila, byť se o něm v poslední době stále častěji a vzrušeně diskutuje. Jeden z chátrajících soukromých nájemních domů dočasně vyvlastní a za peníze města či vybrané správcovské firmy ho opraví a uvedou do provozu. V konečném důsledku ale náklady na sanaci ponese majitel.
Kdo bude příštím kancléřem Německa? Proč by to nakonec nemohl být Armin Laschet. Jméno premiéra největší spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko se stále častěji skloňuje ve spekulacích o kandidátovi, který by frustrovanou CDU a spolu s ní celé Německo vytáhl z rozvalin, do kterých se zhroutila tamní politická scéna. Pád poměrů, které se utvářely od druhé světové války a dosud jakžtakž držely, předpověděl výsledek evropských voleb, ve kterých dvě velké strany, křesťanská CDU a sociálnědemokratická SPD, nedosáhly dohromady ani 45 procent.
Většina Němců by se byla v boji za lepší klima ochotna vzdát letů na kratší vzdálenosti či jízdy autem v centrech měst. Pokud by to pomohlo zpomalit oteplování planety, jedla by i výrazně méně masa. Vyplývá to alespoň z průzkumu agentury YouGov, o kterém v pondělí informovala agentura DPA. Zároveň upozornila, že lidé v průzkumech často odpovídají podle toho, jaký je „společenský požadavek“, protože chtějí před druhými i sami před sebou určitým způsobem vypadat. Zda by se podle svých odpovědí Němci skutečně řídili, tak není podle DPA jasné.
Uspořádání sudetoněmeckého sjezdu v budoucnu v České republice považuje německý ministr vnitra Horst Seehofer za velkou myšlenku. Dnes to prohlásil v bavorském řezně na 70. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). Uspořádání takového setkání si přeje nejvyšší představitel Němců vysídlených po válce z českých zemí Bernd Posselt, podle kterého takový čas ještě nedozrál, ale za dva či tři roky by se tak stát podle něj mohlo.
Němečtí poslanci v pátek schválili přísnější pravidla pro deportace odmítnutých žadatelů o azyl. Norma, která vyvolala ostrou kritiku levicové opozice, je součástí balíčku sedmi migračních zákonů, které Spolkový sněm též schválil. Vláda Angely Merkelové (CDU) chce kromě zvýšení počtu vyhoštěných migrantů rozšířit pravomoci policie a cizineckých úřadů, ale i usnadnit přístup kvalifikovaných pracovních sil ze zemí mimo EU na německý trh.
Německá centrální banka dnes snížila odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,6 procenta z 1,6 procenta předpovídaných v prosinci. Za zhoršením prognózy podle banky stojí především slabší globální poptávka, která má negativní dopad na německý export a průmysl.
Nějakou dobu to vypadalo, že klasický pravolevý politický konflikt mezi svobodou, volným trhem a co nejmenší rolí státu v životě lidí na straně jedné a velkým státem, pečujícím o člověka a regulujícím ho od kolébky do hrobu, je odsunut na vedlejší kolej. Zdálo se, že konflikt mezi konkurenčním kapitalismem a dirigistickým, regulujícím socialismem střídá kulturní válka. Souboj o identitu.
Téměř čtyři desítky bytů a domů po celém Německu prohledala ve čtvrtek policie při rozsáhlé razii namířené proti šíření nenávisti na internetu. Informovala o tom agentura DPA. Desítkám lidí, které během akce vyslechla, policie dává za vinu, že ve svých komentářích vyzývali ke spáchání trestných činů, uráželi veřejné činitele a cizince či šířili antisemitismus. Za to jim hrozí až pět let za mřížemi.
Německá sociální demokracie (SPD) zatím neodchází z koaliční vlády s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové (CDU). Na tiskové konferenci v Berlíně se tak vyjádřila dosavadní místopředsedkyně SPD Malu Dreyerová, jež je po překvapivém odchodu Andrey Nahlesové z čela strany jedním z trojice politiků, kteří SPD dočasně vedou. Řádného předsedu si sociální demokraté zvolí později.
Strany konzervativní unie CDU/CSU počítají s tím, že koaliční sociální demokracie (SPD) bude i po avizované rezignaci své předsedkyně Andreji Nahlesové pokračovat ve vládě velké koalice. Vyjádřili se tak v neděli jejich předsedové Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU) a Markus Söder (CSU). Také kancléřka Angela Merkelová (CDU) počítá s tím, že její vláda bude s „vědomím zodpovědnosti“ pokračovat v práci.
Předsedkyně německé sociální demokracie (SPD) Andrea Nahlesová se po neúspěchu své strany ve volbách do Evropského parlamentu vzdá v pondělí své funkce. V úterý rezignuje také na post šéfky sociálnědemokratických poslanců ve Spolkovém sněmu. Její kroky mohou mít dopad i na celou vládu velké koalice CDU/CSU a SPD, kterou vede kancléřka Angela Merkelová (CDU). Právě Nahlesová totiž patřila mezi nejsilnější stoupence jejího pokračování v SPD.
Zelené volilo v posledních volbách do europarlamentu 22 procent a podle posledních průzkumů by je do Bundestagu volilo už 27 procent, čímž by se stali nejsilnější stranou ve státě.
Němečtí zelení se poprvé stali nejsilnější stranou v průzkumu volebních preferencí. Podle agentury Forsa by opoziční uskupení získalo nyní ve volbách 27 procent hlasů. Těsně na druhém místě by skončila konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, informoval server stanice n-tv. Sociální demokracii (SPD), která s CDU/CSU tvoří německou vládní koalici, by podle průzkumu podpořilo jen 12 procent hlasujících.
Nedávno publikované údaje Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) ukazují, že Německo představuje čtvrtého největšího vývozce zbraní na světě. Navzdory tomu však jeho podíl na trhu už několik let klesá, což znamená potíže nejen pro tamní průmysl, ale i pro zahraniční politiku Berlína. Německo totiž svými kroky značně irituje další evropské státy a v podstatě samo omezuje svůj mezinárodní vliv.
Německá kancléřka Angela Merkelová sice do čela příští Evropské komise oficiálně prosazuje lidoveckého kandidáta Manfreda Webera, její podpora má ale své hranice, je přesvědčen komentátor německé veřejnoprávní televize ARD. Skutečnou favoritkou šéfky spolkové vlády je podle něj totiž dánská liberální kandidátka Margrethe Vestagerová.
Počet lidí bez práce v Německu se v květnu nečekaně zvýšil a růst zaznamenal poprvé za téměř dva roky. Podle sezonně upravených údajů bylo bez práce 2,279 milionu lidí, což je o 60 000 více než v dubnu. Oznámil to spolkový úřad práce. K růstu přispěly mimořádné vlivy, ale také zpomalení růstu ekonomiky.
V nově zvoleném Evropském parlamentu bude chybět dosavadní šéfka jeho kontrolního výboru Ingeborg Grässleová, která byla známá mimo jiné kritikou střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Vyplývá to z předběžných výsledků voleb poslaneckého sboru EU.
O volném pádu koaličních stran CDU/CSU a SPD nebo katastrofě a noční můře pro sociální demokracii, jejíž budoucnost je nejistá, píší německá média po nedělních volbách do Evropského parlamentu, v nichž obě uskupení dosáhla svých nejhorších výsledků. Komentátoři také pátrají po příčinách velkého úspěchu Zelených, kteří s 20,5 procenta naopak docílili svého maxima.
Německý pověřenec pro otázky antisemitismu varoval židovskou komunitu ve v zemi nošením jarmulek (též nazývaných kipa). Tradiční pokrývku hlavy by neměli nosit na veřejná prostranství kvůli nárůstu nenávistných útoků vůči Židům. Mezi lety 2017 a 2018 došlo ke zvýšení počtu takových útoků o deset procent, píše německá Deutsche Welle. Podle zprávy Kantorova střediska došlo v Německu od minulého roku až k 70% nárůstu.
Německo se chystá zjednodušit odstřel vlků. Vláda kancléřky Angely Merkelové schválila návrh zákona, podle kterého by mělo být napříště možné zastřelit vlka po útoku na hospodářská zvířata, a to i v případě, že není zcela jisté, který jedinec stádo napadl. Vlci v Německu žijí v severním pásu od hranic s Polskem a Českou republikou až po hranici s Nizozemskem.
Postkomunistické společnosti byly v posledních desetiletích odsouzeny k imitování. A imitovat nikoho dlouho nebaví.
