Krátce před komunálními volbami v Severním Porýní-Vestfálsku německý kancléř Friedrich Merz na celostátním sjezdu své strany propagoval svou reformní politiku. Zmínil úspěchy v rámci migrační politiky a apeloval na změnu v sociálním systému, píše německý list Die Welt. Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) ve svém projevu zopakoval požadavek na hluboké reformy a také škrty v sociálním systému.
Pravicový extremista a radikál Sven Liebich, který využil "zákona o sebeurčení" a nyní vystupuje jako Marla-Svenja Liebichová, se v pátek nedostavil k nástupu do výkonu trestu ve věznici v Chemnitzu. Pravicový extremista, který nedávno paradoxně změnil identitu, údajně uprchl do zahraničí, píše deník Die Welt. Liebich byl odsouzen na 18 měsíců za podněcování k nenávisti, pomluvu a urážku.
Německo a Francie budou i nadále vyvíjet tlak na uvalení dalších sankcí na Rusko, které vede tři a půl roku válku proti Ukrajině. Ujistil o tom dnes podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron po boku německého kancléře Friedricha Merze v Toulonu, kde se konalo společné zasedání vlád. Obě strany se dohodly na prohloubení spolupráce v oblasti bezpečnosti. Zahájí strategický dialog o jaderném odstrašování na nejvyšší úrovni, uvedly ve společném prohlášení.
Německá policie zadržela neúspěšného žadatele o azyl z Iráku pro podezření, že strčil šestnáctiletou dívku pod projíždějící nákladní vlak. Původně přitom policie měla celý případ za tragickou nehodu. Tragédie se odehrála zhruba před dvěma týdny na nádraží ve městě Friedland a sám podezřelý tehdy policisty na místo přivedl. Jakoukoli spojitost s nehodou ale odmítl a policie ho po výslechu nezadržela. Vše se změnilo poté, co na dívčině těle nalezli specialisté mužovu DNA.
Německá policie od rána pátrala po dvacetiletém Ismailu Alhaj Husseinovi, který měl v drážďanské tramvaji brutálně napadnout amerického občana a pořezat mu obličej nožem. Incident se odehrál poté, co se mladý muž z USA zastal ženy napadené v tramvaji. Jeden z pachatelů již skončil ve vazbě, druhý byl stále na útěku. Po několikahodinovém pátrání se hledaný Hussein nakonec sám vzdal policii, která ho neprodleně zatkla. Informoval o tom deník Bild.
Německo by mělo změnit svou hymnu a vypsat referendum o podobě vlajky. V dnes zveřejněném rozhovoru s listem Rheinische Post k tomu vyzval místopředseda německého Spolkového sněmu Bodo Ramelow. Podle člena postkomunistické strany Levice a bývalého durynského premiéra se prý mnoho východních Němců nedokáže se současnou hymnou ztotožnit. Mnoho lidí žijících na východě Německa, podle Ramelowa "z mnoha důvodů" nezpívá, když se hraje současná německá hymna.
Policie v Berlíně podnikla ve čtvrtek razii ve squatu Rigaer 94, který patří k baštám krajně levicové scény v německé metropoli. Cílem akce, které se podle DPA zúčastnilo celkem 700 policistů, byla evidence obyvatel, které chce nechat majitel budovy vystěhovat. Při rozsáhlém zásahu, při kterém zasahující jednotky používaly i beranidla, prohledali policisté 13 bytů a zaznamenali údaje 26 lidí pocházejících nejen z Německa, ale také z Polska, Řecka či Itálie.
Mezi příjemci německého sociálního příspěvku tzv. Bürgergeld jsou muži, kteří nosí jméno Mohammed. Vyplývá to z vládních údajů, které na základě parlamentní interpelace zveřejnil deník Bild. Původně vláda uváděla, že nejčastěji se příjemci dávek jmenují Michael, následovaní Andreasem, Thomasem a Danielem. Ve statistice ale byly jednotlivé varianty jmen vedeny odděleně – například Thomas a Tomas nebo Mohammed a Mohamed. To zkreslilo výsledky, upozornil Bild.
Rusko denně testuje schopnost a ochotu Německa se bránit. Po návštěvě vojenské námořní základny v Rostocku na Baltském moři to ve čtvrtek řekl německý kancléř Friedrich Merz. Zopakoval, že Německo hodlá v případě potřeby bránit územní celistvost členských zemí NATO. "Jsme svědky denních akcí ruské armády. Testují naši připravenost a schopnost se bránit," řekl Merz na palubě fregaty, která nese název spolkové země Bavorsko.
„Zvládneme to!“ zahlásila sebevědomě tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová, aby uklidnila Němce před enormní migrační vlnou. Slavné zvolání však dnes spíše straší německou politiku i společnost. V roce 2015 v Evropě kulminovala migrační krize. Tehdy na kontinent dorazilo podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) více než 1,1 milionu lidí, téměř 900 000 z nich zamířilo do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvořili podle IOM uprchlíci ze Sýrie, asi 20 procent bylo z Afghánistánu a okolo sedmi procent z Iráku.
Německo už identifikovalo všechny osoby podezřelé z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v roce 2022. S odkazem na své zdroje to uvedly německé listy Die Zeit, Süddeutsche Zeitung a stanice ARD. Komando bylo podle nich složené ze sedmi lidí, všichni byli občany Ukrajiny. Německé úřady informace nepotvrdily. Podvodní potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2, která měla po dně Baltského moře přivádět plyn z Ruska do Německa, v září 2022 u dánského ostrova Bornholm poškodily výbuchy.
Vyšetřování útoku na plynovody Nord Stream pokročilo dál, než se dosud vědělo. Podle společných zjištění ARD, Süddeutsche Zeitung a týdeníku Die Zeit vydali němečtí vyšetřovatelé zatykače na šest občanů Ukrajiny, kteří měli patřit k týmu odpovědnému za sabotáž. Německé orgány – federální policie, kriminální úřad (BKA) i spolková prokuratura – nyní podle médií identifikovaly všechny osoby, které měly být součástí sabotážního komanda.
Vlády Francie a Německa, které jsou součástí tzv. koalice ochotných, opakovaně vyjadřují, že plánují a jsou připravené poslat své vojáky na Ukrajinu jako takzvané uklidňující (mírové) síly. Ty po uzavření mírové dohody mají Rusko odradit od dalších útoků na svého souseda. Tyto plány však narážejí na klíčového skeptika: vlastní občany. Například poslední průzkumy ohledně tohoto tématu v Německu ukazují, že přibližně polovina občanů je proti poslání vojáků Bundeswehru na Ukrajinu.
Unie plánuje výrazně snížit výdaje na občanskou dávku (Bürgergeld), která v Německu dosahuje přibližně 52 miliard eur ročně. Podle představitelů CDU/CSU by lidé, kteří se práci vyhýbají, měli dostávat jen minimální podporu. CSU předseda Markus Söder a generální tajemník CDU Carsten Linnemann požadují, aby mnohem více příjemců občanské dávky nastoupilo do zaměstnání. Místopředseda frakce CDU/CSU Mathias Middelberg se přitom zaměřuje zejména na cizince ze Sýrie a Afghánistánu.
Kabinet německé spolkové vlády je po měsících sporů mezi unií a SPD na pokraji dohody a ještě dnes má rozhodnout o takzvaném obratu ve vojenské službě. Jak píše deník Bild, ministerstvo obrany plánuje armádu zatraktivnit a postupně posílit. Bundeswehr má v příštích letech vyrůst z dnešních 183 tisíc na 260 tisíc vojáků a k tomu dalších 200 tisíc rezervistů. Současně však čelí problémům s náborem nových sil.
V Drážďanech došlo o víkendu k brutálnímu útoku na mladého amerického turistu. Jednadvacetiletý muž z New Yorku se v noci na neděli zastal skupiny žen, které podle policie obtěžovali dva cizinci v tramvaji. Za svou odvahu zaplatil vážným zraněním – jeden z útočníků jej pořezal nožem do obličeje. Policie na místě rychle zasáhla a krátce po incidentu zadržela jednadvacetiletého syrského občana Majda A. Přesto byl po dvanácti hodinách propuštěn, protože se nepodařilo prokázat jeho přímou účast na napadení.
Spor o budoucí podobu chřadnoucí německé daňové a sociální politiky dostává nový rozměr. Berlínská vláda hledá a navrhuje nové možnosti, kde ušetřit. Mezi položkami k osekání výdajů se objevují mimo jiné i dotace pro tepelná čerpadla, příspěvky migrantům, nebo sociální dávky. Kancléř Friedrich Merz (CDU) tlačí na razantní škrty v sociálních výdajích, jeho straničtí kolegové neváhali přijít s receptem, který jako kdyby vypadl z programu levice: prosazují zvýšení daní pro bohaté.
Německo se v současnosti nechystá uznat palestinský stát a nic na tom nezměnily události posledních dní. Po jednání s kanadským premiérem Markem Carneym to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Carney na konci července uvedl, že Kanada v září na Valném shromáždění OSN palestinský stát uzná. "K této iniciativě se nepřipojíme," uvedl Merz na společné tiskové konferenci s Carneym. "Nepovažujeme v současnosti podmínky pro uznání státu v žádném případě za splněné," dodal.
Podle německého ministra financí Larse Klingbeila (SPD) chybí v rozpočtovém výhledu našich západních sousedů pro roky 2027- 2029 přes 170 miliard eur. Vyzval tak své vládní kolegy k hledání úspor. Jeho výzvu však vyslyšel i bavorský premiér Markus Söder, který představil vlastní návrhy toho, kde by se podle něj dalo jednoduše ušetřit. Podle něj by spolková vláda měla seškrtat podporu na bydlení, o polovinu snížit dotace na tepelná čerpadla či přiškrtit dávky migrantům, kteří neuspěli v azylovém řízení a mají Německo opustit.
Německá automobilka Opel patřila mezi přední obhájce elektromobility. Už před čtyřmi lety oznámila ambiciózní plán s koncem prodeje aut se spalovacími motory do roku 2028. Plánovala také mohutné investice do vlastní továrny na baterie. Nyní však plány přehodnocuje. Zákazníci totiž o elektroauta nejeví zájem. Šéf společnosti Florian Hüttl nyní oznámil, že nové modely budou stále nabízeny s výfukem či jako hybridy. Informuje například Bild.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt chce změnit zákon o sebeurčení, který od loňského roku umožňuje změnu úředního zápisu o pohlaví prostým prohlášením. Řekl to nedělnímu vydání časopisu Stern. Reagoval tak na případ odsouzeného neonacisty, který si nechal úředně změnit pohlaví a nyní má nastoupit výkon trestu do ženské věznice. Informovali jsme o tom zde. Dobrindt řekl, že chce změnou zákona dosáhnout toho, aby nebylo snadné jej zneužít.
V noci na neděli byl v drážďanské tramvaji napaden 21letý Američan, který se pokusil zastavit obtěžování několika žen. Útočník jej zranil nožem, pachatelé poté utekli, jak jsme informovali zde. Oběť útoku následně promluvila na Instagramu, kde vyjádřila znepokojení nad Německem a migrací. Podle policie obtěžovali dva muži v drážďanské tramvaji skupinu žen, když se jich 21letý Američan zastal. Při následném incidentu byl napaden nožem a útočníci utekli.
Nedělní noc v Drážďanech narušil krvavý incident v jedné z městských tramvají. Krátce po půlnoci byl vážně zraněn 21letý americký občan, když se zastal žen, které podle policie obtěžovali dva muži. Útočníci z místa uprchli, jeden z podezřelých byl však krátce poté dopaden. Informuje Bild. Incident se odehrál přibližně v půl jedné v noci v tramvaji linky 7, která projížděla centrem města.
Ve frankfurtském Grüneburgparku došlo v pátek večer k útoku na členy židovské komunity. Ti si chtěli připomenout izraelské rukojmí, kteří jsou stále drženi Hamásem v Pásmu Gazy. Maskovaná žena na ně vylila červenou barvu, přičemž se ozývaly antisemitské pokřiky. Park je momentálně místem tábora environmentálních aktivistů. „Připevňovali jsme na plot plakáty s fotografiemi 50 rukojmích, kteří jsou stále v moci Hamásu,“ uvedl pro deník Bild pětapadesátiletý Sacha Stawski.
Němečtí důchodci by měli povinně jeden rok pomáhat v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích. V rozhovoru s časopisem Der Spiegel to navrhl předseda Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcel Fratzscher. Starší generace by podle něj měla prokázat více solidarity s mladými. Rok prací v sociálních službách či jiných veřejně prospěšných odvětvích v současnosti tráví řada mladých lidí. Takzvaný sociální rok je ale dobrovolný.
Přejmenování sporné berlínské Mouřenínovy ulice, tedy Mohrenstrasse, se opět odkládá. Berlínský správní soud vydal dnes předběžné opatření, kterým změnu jména ulice v centru německé metropole prozatím zakázal, protože ještě není rozhodnuto o jedné další žalobě namířené proti přejmenování. Slavnostní přejmenování ulice u českého velvyslanectví bylo přitom plánované už na sobotu. Jméno Mouřenínova dostala ulice v centrální berlínské části Mitte už v 18. století.
Německá pošta pozastaví přijímání balíků do Spojených států. Oznámila to dnes společnost DHL, která provozuje poštovní firmu Deutsche Post. Stejně jako už ve čtvrtek Česká pošta zdůvodnila DHL své rozhodnutí nařízením amerického prezidenta Donalda Trumpa o zrušení bezcelního režimu pro zásilky s hodnotou do 800 dolarů (zhruba 16 900 Kč). "Po 22. srpnu musejí Deutsche Post a DHL Paket na přechodnou dobu přestat přijímat a převážet balíky a zboží do USA," uvedla v prohlášení skupina DHL.
Jednatel německé odpadové firmy, která podle úřadů vyvezla do Česka nelegálně stovky tun odpadu, je od čtvrtka ve vazbě. ČTK to dnes řekl mluvčí státního zastupitelství ve Weidenu Matthias Bauer. Prokuratura 52letého muže viní z toho, že od roku 2022 vyvezl do zahraničí bez patřičných povolení běžný i nebezpečný odpad, a to v 21 případech. Společnost Roth International, jejímž je vazebně stíhaný muž jednatelem, sídlí ve Weidenu nedaleko českých hranic, provozovnu má v městečku Wernberg-Köblitz.
Podle zemského ministra školství německé spolkové země Porýní-Falc Svena Teubera (SPD), je pro mnohé děti škola „místem nepohody“: vláda této spolkové země se proto rozhodla zrušit předem neohlášené testování ve třídách. Učitelé, kteří budou chtít svým žákům třeba zadat písemku, tak je na to musí povinně upozornit předem. Někdy i s týdenním předstihem. Týká se to i pouhého testování slovní zásoby. Nové pravidlo vyvolalo mezi některými politiky a odborníky na vzdělávání kritickou odezvu
Fraška v Německu. Pravicový extremista a radikál Sven Liebich nastupuje do vězení v Sasku. Kuriozitou je ale fakt, že si výkon trestu odbude v ženské věznici v Chemnitzu, jelikož využil "zákona o sebeurčení" a nyní vystupuje jako Marla-Svenja. Známý neonacista, extremistický agitátor a demonstrant, který protestoval proti "levicové zelené ideologii a genderovým nesmyslům", se paradoxně stal jedním z prvních, kdo z nové úpravy těží. Využil zákona, kdy osoba kvůli změně pohlaví nemusí podstupovat žádnou operaci či hormonální terapii.
