Napětí kolem Grónska přestává být jen diplomatickou přestřelkou. V evropských metropolích se čím dál vážněji mluví o tom, že by se na strategicky klíčovém arktickém ostrově mohli objevit i vojáci ze států NATO a EU – včetně Německa. Důvodem je rostoucí obava, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donald Trump jsou připraveny prosazovat své zájmy v regionu i silou. Německý kancléř Friedrich Merz argumentuje, že vojáci z Bundeswehru a NATO potřebují trénovat horský a zimní boj v extrémních podmínkách, píše německý deník Bild.

Trump opět otevřeně mluví o „převzetí“ Grónska, jež je autonomním územím Dánska. V krajním případě prý nevylučuje ani vojenské řešení. Britský tisk dokonce spekuluje o tom, že americké speciální jednotky dostaly za úkol připravit scénáře možné invaze na severský ostrov. Pro řadu evropských politiků je to poprvé, kdy se reálně diskutuje o konfliktu zájmů mezi spojenci v rámci NATO.

Bílý dům údajně začíná plánovat invazi do Grónska. Prezident USA Donald Trump měl podle informací britských diplomatických zdrojů nařídit elitním jednotkám připravit plán invaze do Grónska. Nejvyšší velení americké armády však plán považuje za nelegální a snaží se ho zablokovat. Trump uvedl, že musí jednat co nejrychleji, jinak severský ostrov obsadí Rusko nebo Čína, píše britský deník Daily Mail. Evropané zvažují zavedení sankcí proti americkým firmám a vyslání jednotek NATO na severský ostrov.

Daily Mail zároveň píše, že americký sbor náčelníků štábů je proti tomuto nápadu. Ti tvrdí, že jakýkoli pokus o anexi ostrova by nezískal podporu Kongresu a šlo by tedy o nezákonné jednání. Na Trumpova slova reagují už i evropské státy. Například Velká Británie, Německo a Francie přišly s tím, že by poslaly své armády do Grónska pod záštitou mise NATO, píše britský deník The Telegraph.

Na to upozornil i německý kancléř Friedrich Merz. Ten během dnešní návštěvy Indie oznámil, že Berlín i Kodaň jednají o posílení bezpečnosti Grónska. „Věřím, že se do společného aliančního řešení zapojí i Spojené státy,“ uvedl Merz. Současně zdůraznil, že ostrov patří jeho obyvatelům a jakékoli změny statusu musejí respektovat mezinárodní právo.

Merz na okraj své návštěvy Indie prohlásil, že je optimistický ohledně účasti USA na jednáních o posílení ochrany dánského arktického ostrova ze strany NATO. „S dánskou vládou vedeme velmi podrobná jednání a chceme jednoduše společně zlepšit bezpečnostní situaci Grónska,“ řekl Merz v Ahmadábádu.

Z Berlína mezitím zaznívají podstatně tvrdší hlasy. Zahraničněpolitický expert vládní CDU Peter Beyer vyzývá k „činům, ne slovům“ a otevřeně mluví o nutnosti posílit vojenskou přítomnost Evropské unie a NATO v Arktidě. Argumentuje tím, že Evropa má v regionu vlastní bezpečnostní i strategické zájmy a nemůže se spoléhat pouze na dobré úmysly Washingtonu. „Členské státy EU a NATO by měly prokázat silnější bezpečnostní přítomnost v Grónsku – ve vzduchu i na souši! I my tam máme bezpečnostní zájmy. Německo musí svá slova o tom, že chce pro svou bezpečnost udělat více, dodržet konkrétními kroky,“ uvedl.

Ještě dál jde předseda německého svazu záložníků Patrick Sensburg. Ten volá po nasazení evropské brigády pod dánským velením. Podle něj je nutné vycházet z předpokladu, že Trump své hrozby myslí vážně. „Musíme předpokládat, že Trump to s Grónskem myslí vážně. Evropa proto musí prokázat mnohem silnější přítomnost. Musíme tam v krátké době nasadit alespoň jednu evropskou brigádu pod dánským velením. Německo zde bude mít také zvláštní odpovědnost,“ uvedl šéf záložníků.

Německo by podle Sensburga mělo převzít zvláštní odpovědnost a podílet se na dlouhodobější přítomnosti aliančních sil na ostrově. Ta by navíc mohla sloužit i jako výcvikové zázemí pro horské a zimní jednotky v extrémních arktických podmínkách, píše Bild.

To potvrzuje i britský deník The Telegraph. Ten píše, že britští diplomaté uvedli, že Evropané by se měli více podílet na ochraně Arktidy. Součástí příprav je účast komand a lodí královského námořnictva na loňském cvičení Joint Viking, společném cvičení NATO v norských podmínkách s teplotami pod bodem mrazu. Letos bude také 1 500 příslušníků královské námořní pěchoty nasazeno v Norsku, Finsku a Švédsku v rámci cvičení Cold Response, což je výcviková mise zaměřená na obranu zamrzlého terénu.

Diplomatická jednání pokračují i na americké půdě. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul míří do Washingtonu, kde má se svým protějškem Marco Rubio diskutovat právě o Grónsku. Očekávání průlomu jsou ale spíše nízká, protože americká administrativa dává najevo, že Arktidu považuje za oblast zásadního strategického významu.

Souběžně s politickými debatami se řeší i velmi praktická otázka: kde by případní evropští vojáci vlastně působili. Grónsko je obrovské území, z větší části pokryté ledem a prakticky neobydlené. Historicky zde přitom Spojené státy provozovaly pět desítek základen, z nichž dnes zůstala v provozu už jen kosmická základna Pituffik na severozápadě ostrova. Během studené války zde bylo umístěno téměř 2 000 vojáků – dnes pravděpodobně kolem 200.

Mezi zvažovanými lokalitami se objevuje například Kangerlussuaq s nejdelší ranvejí v Grónsku, jižní Narsarsuaq nebo dánská námořní základna Kangilinnguit. Právě kombinace letištní infrastruktury, přístavů a existující vojenské přítomnosti by mohla rozhodnout o tom, kde by se evropské jednotky případně usadily.

Pro nejnáročnější německé jednotky se nabízejí dvě možná arktická místa pro školu horského a zimního boje: východní Grónsko (poblíž Daneborgu nebo stanice Nord) nabízí extrémní podmínky s horským i vnitrozemským ledem. Tam je už umístěna dánská hlídka Sirius.