V Německu se rozhořela velká debata o délce týdenní pracovní doby. Šéf bavorské CSU Markus Söder přišel s návrhem, aby Němci pracovali o jednu hodinu týdně více. Podle části ekonomů by takový krok mohl přinést citelný růst ekonomiky a alespoň krátkodobě ulevit napjatým sociálním systémům.

„Musíme pracovat déle,“ prohlásil Söder s odkazem na udržitelnost důchodového systému. „Jedna hodina navíc by pomohla nám všem, ukazují to příklady Švýcarska a dalších zemí,“ uvedl. Ve Švýcarsku činí plná pracovní doba 42 hodin týdně, zatímco zaměstnanci na plný úvazek v Německu pracují v průměru 40,2 hodiny týdně, upřesnil deník Bild.

Podle mezinárodního srovnání patří Německo mezi země s nejnižším počtem skutečně odpracovaných hodin ročně. Průměrně Němci odpracují 1036 hodin ročně, což je třetí nejnižší hodnota mezi 27 státy OECD. Méně hodin odpracují už jen Francouzi a Belgičané. Na opačném konci žebříčku stojí Nový Zéland s průměrem 1402 hodin ročně, tedy o 366 hodin více než v Německu. Následují Česko a Izrael.

Ekonomka a členka německé rady ekonomických expertů Veronika Grimmová propočítala, jaký dopad by mohla mít jen jedna hodina práce navíc. Při 41 pracovních týdnech (bez tří týdnů nemoci, dvou týdnů svátků a šesti týdnů dovolené) by to znamenalo 41 hodin navíc. „To už by mohlo mít efekt,“ uvedla pro deník Bild s tím, že v roce 2026 navíc připadají dva státní svátky na víkend.

Podle Grimmové by už „pouhé dva pracovní dny navíc vedly k růstovému efektu zhruba 0,3 procenta“. Podobně hovoří i hlavní ekonom Commerzbank Jörg Krämer. Ten uvedl, že „jedna hodina práce navíc týdně by zvýšila celkový počet odpracovaných hodin v Německu o 2,5 procenta“. Zároveň ale upozornil, že kvůli slabé poptávce by sociální systémy i hrubý domácí produkt rostly pomaleji než samotná pracovní doba.

Ještě optimističtější je ředitel institutu Flossbach von Storch Research Institute Gunther Schnabl. Podle něj by hospodářský výkon Německa „vzrostl o více než dvě procenta, pokud by každý výdělečně činný pracoval o jednu hodinu týdně více“. Dodal, že vyšší objem práce by při odpovídajícím růstu mezd krátkodobě výrazně ulevil také sociálním pokladnám díky vyšším příjmům.