Tag: armáda

Články k tagu

Ministerstvo obrany nakoupí 24 obrněných vozidel za 4 miliardy korun

Ministerstvo obrany nakoupí 24 kolových obrněných vozidel Titus, cena celé zakázky je 4,068 miliardy korun bez DPH. Dodat je má firma Eldis ze skupiny Czechoslovak Group. O nákupu ve středu ministerstvo informovalo vládu, podpis smlouvy je podle něj v plánu na nejbližší týdny. V zakázce je zahrnuto pořízení 22 kusů vozidel ve velitelsko-štábní verzi, dvě vozidla v základní výbavě pro výcvik řidičů či školení instruktorů a specialistů.

Lídří členských zemí NATO se zavázali vydávat 5 procent HDP na obranu. Česko je na to připraveno

Spojenci z NATO se zavázali vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související, shodl se podle agentury Reuters summit v Haagu. Přezkoumání obranných výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci rovněž znovu potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku 5 smlouvy NATO. Podle českého prezidenta Petra Pavla všechny členské státy Severoatlantické aliance (NATO) potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let.

Gripeny zůstanou v ČR. Vláda schválila prodloužení pronájmu dvanácti letounů za téměř 17 miliard

Česko si bude po roce 2027 od Švédska pronajímat 12 letounů JAS-39 Gripen. Nabídku na prodloužení pronájmu do roku 2035 za 16,695 miliardy korun včetně DPH ve středu projednala vláda. Podrobnosti ČTK sdělilo ministerstvo obrany. Cena podle něj zahrnuje kromě pronájmu 12 stíhaček také peníze na servis a výcvik pilotů. Další zhruba čtyři miliardy korun včetně DPH Česko v příštích letech vynaloží na modernizaci gripenů.

Německo se kvůli obraně rekordně zadluží

Německá vláda plánuje výrazné zvýšení výdajů na obranu, které by mělo dosáhnout 3,5 % hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2029. Hodlá se kvůli tomu rekordně zadlužit. V roce 2029 by na obranu mělo jít přes 150 miliard eur. Kroky nového německého kancléře Friedricha Merze a novela rozpočtu přichází po zrušení dluhové brzdy, které má umožnit právě investice do obrany a dopravní infrastruktury. Informuje například Bild.

„Donalde, nemáme na to.“ Babiš chce stíhačky F-35 prodat, pět procent HDP na obranu je nepřijatelné

Navýšení výdajů na obranu v rámci NATO na 5 % HDP označil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, za nepřijatelné. Za příklad si vzal španělského premiéra Pedra Sanchéze, který žádá pro Španělsko výjimku. Uvedl to dnes v CNN Prima News. Kritizoval také nákup nejmodernějších amerických stíhaček F-35, který dohodla vláda Petra Fialy. Babiš nechce tyto útočné letouny a prodal by je Izraeli.

„Kyjev je v troskách.“ Podle vojáka bezpilotních systémů Ukrajina podcenila výrobu šáhidů a obviňuje Syrského

Rusko značně navyšuje výrobu íránských dronů šáhidů a Ukrajina tomu dosud nedokázala systematicky čelit. Uvedl to voják z praporu bezpilotních systémů 59. útočné brigády SBS Oleksandr Karpjuk známější jako Serge Marco v Radiu NV. Obvinil z toho vrchního velitele armády generála Olexandra Syrského a "všechny ostatní." Již několik týdnů se překvapivě v ukrajinských médiích objevuje ostrá kritika polních velitelů, ale i obyčejných vojáků vůči nejvyššímu velení.

VIDEO: Trump zahájil vojenskou přehlídku ve Washingtonu. Sledovali ji i jeho odpůrci

Americký prezident Donald Trump doprovázený manželkou Melanií zahájil velkou vojenskou přehlídku ve Washingtonu, uspořádanou k 250. výročí vytvoření amerického pozemního vojska v den, kdy Trump slavil své 79. narozeniny. Tento den ale poznamenaly i demonstrace Trumpových odpůrců ve stovkách amerických měst pod heslem No Kings (Žádní králové) a vražda političky ve státu Minnesota, uvedly tiskové agentury. Trump ve svém projevu děkoval americkým vojákům za jejich službu.

Rusko předalo Ukrajině dalších 1200 těl vojáků. My nedostali ani jednoho, tvrdí

Rusko předalo Ukrajině těla dalších 1200 padlých ukrajinských vojáků, psali jsme zde, nedostalo za to ale od ní výměnou tělo žádného ruského vojáka. Informují o tom ruská média. Ukrajina, která se od 24. února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, převzetí těl svých vojáků potvrdila. "Ukrajina obdržela dalších 1200 těl, která podle ruské strany patří ukrajinským občanům a vojákům," citovala AFP ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci.

Pistorius: Německo neuvažuje o vyslání raket Taurus na Ukrajinu

Německá vojenská pomoc Ukrajině letos dosáhla výše sedmi miliard eur (asi 173,57 miliard Kč) a dalších 1,9 miliardy eur čeká na schválení parlamentem. Letošní vojenská pomoc z Německa tak dosáhne bezmála devíti miliard eur. V Kyjevě to ve čtvrtek uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius na tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Současně uvedl, že Německo neuvažuje o vyslání raket dlouhého doletu Taurus na Ukrajinu, čímž zase zpochybnil dřívější tvrzení Berlína o možných dodávkách.

„Manévry“ v Los Angeles. Na potlačení nepokojů nasadí Trump až 4700 vojáků

Počet vojáků nasazených v Los Angeles, kde minulý týden vypukly protesty proti migrační politice americké vlády, vzroste asi na 4700. Prezident Donald Trump totiž nařídil vyslat dalších 2000 vojáků Národní gardy a 700 příslušníků námořní pěchoty. Vyostřuje se tak spor mezi federální vládou a kalifornským guvernérem Gavinem Newsomem, který vojenskou přítomnost ve městě odmítl a obvinil Trumpa, že svými kroky způsobuje chaos.

Trump: „Nechci občanskou válku“. Do LA kvůli nepokojům míří i elitní námořní pěchota

Americká armáda oznámila, že vyšle na 700 příslušníků námořní pěchoty do Los Angeles, kterým v posledních dnech zmítaly nepokoje. Mají zde pomoci chránit federální pracovníky a majetek, uvedly světové agentury. Armáda tak potvrdila dřívější informace zdroje agentury Reuters. Kalifornský guvernér Gavin Newsom nasazení námořní pěchoty stejně jako předtím Národní gardy ostře kritizoval. Místy násilné protesty ve druhém nejlidnatějším městě USA vypukly v pátek.

„Čekáme na vás.“ Ukrajinští chlapci i dívky masově opouštějí zemi, aby nešli na frontu, hlásí školská ombudsmanka

Mladí lidé ve věku 17 let hromadně opouštějí Ukrajinu, a to nejen chlapci, ale i dívky. Stát musí vypracovat strategii, jak tomuto trendu zabránit, uvedla ukrajinská školní ombudsmanka Nadija Leščyková v rozhovoru pro RBC-Ukrajina s tím, že rodiče se obávají, že bude zavedena mobilizace už od 18 let a mohla by se týkat i žen. Ombudsmanka ale vidí i širší dopad, tuší, že se mládež už nevrátí a národ bez mládeže nemá budoucnost.

Putin schválil novou námořní strategii. Chce obnovit pozici Ruska coby velmoci

Ruský prezident Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně obnovit pozici Ruska coby velmoci na moři, řekl podle agentury Reuters poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Rusko má po Číně a Spojených státech třetí největší námořnictvo na světě, nicméně během více než tři roky trvající války na Ukrajině zaznamenala tato část jeho ozbrojených sil několik významných ztrát, připomíná Reuters.

Čech sloužící v ruské armádě byl už dříve odsouzený ve vlasti. Česká policie ho chce zpět

Padesátiletý Čech, který nastoupil do ruské armády a který nyní žádá pomoc od českých úřadů, je pravomocně odsouzeným pachatelem trestné činnosti. Na muže je vydaný příkaz k dodání do vězení. Na síti X o tom dnes informovala česká policie. Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu, která se vojenské agresi svého souseda nadále brání. O tom, že česká diplomacie řeší případ muže, který před časem nastoupil do ruské armády, informoval mluvčí ministerstva zahraničí letos v květnu.

Drony řídila umělá inteligence. Ukrajinci ukázali další záběry z útoku na ruské bombardéry

Ukrajinské drony řízené umělou inteligencí zničily ruské bombardéry za sedm miliard dolarů. Ukrajinská tajná služba SBU zveřejnila další záběry z bezprecedentního nedělního útoku na vojenská letiště hluboko na území Ruské federace. Akce s krycím názvem Pavučina využila nejmodernější drony řízené umělou inteligencí a podle ukrajinských představitelů vedla ke zničení více než 40 ruských letadel včetně strategických bombardérů schopných nést jaderné zbraně, píše bruselský deník Politico.

Bezpečnostním silám se asi od července nepřidá, říká Stanjura. Blažek chce přes 200 milionů

Nemyslím si, že by mělo k systémovému navýšení platů dojít už v červenci. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci na debatu ohledně zvyšování platů policistů, hasičů, vojáků či příslušníků Vězeňské služby ČR. Dodal, že se přiklání k zvýšení platových tarifů zaměstnanců veřejného sektoru od ledna. O zvýšení už od července žádal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), policejní odbory přitom hrozily od července výpověďmi.

Země EU budou moci žádat nové půjčky na obranu. Až do výše 150 miliard eur

Evropská unie dnes schválila nový unijní finanční nástroj SAFE, díky kterému budou moci státy EU společně nakupovat vojenské vybavení a získat půjčky na obranu ve výši až 150 miliard eur (3,7 bilionu Kč). ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Návrh Evropské komise odsouhlasili ministři pro evropské záležitosti EU na svém jednání v Bruselu, Česko na schůzce zastupuje ministr Martin Dvořák.

„Snižovat důchody a zvyšovat daně nebudeme.“ Kde chce vláda vzít peníze na obranu?

Zvyšovat daně, ani snižovat výdaje na důchody či do zdravotnictví kvůli zvýšeným výdajům na obranu nebudeme. Shodují se na tom představitelé vládní koalice. Podle nich je třeba škrtat výdaje v oblasti dekarbonizace a zároveň využívat evropské peníze. Podle stínového premiéra Karla Havlíčka (ANO) musí být splněny některé podmínky zvyšování výdajů, tedy že musí být peníze a musí je být za co efektivně utratit. Podle SPD Česko peníze na zvyšování výdajů na obranu jednoduše nemá.

Nejvyšší ústavní činitelé mluví o 5 % HDP na obranu. Podle opozice je problém využít i současná 2 %

Nejvyšší ústavní činitelé se při setkání na Pražském hradě tento týden shodli na nutnosti významně zvýšit výdaje na obranu. A to až na 5 % HDP. Opozice naopak upozorňuje, že armáda má problém s pokrytím a využitím i současných 2 % HDP a vyšší investice označuje za nereálné. O pěti procentech HDP na obranu dlouhodobě mluví americký prezident Donald Trump či generální tajemník NATO Mark Rutte.

První houfnice Caesar by měla armáda převzít v dubnu 2026. Všech 62 do srpna 2027

První samohybné houfnice Caesar by měla česká armáda převzít v dubnu 2026, všech 62 děl by mělo být dodáno do srpna 2027, uvedl vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva obrany Lubor Koudelka. Úřad uzavřel s francouzskou firmou Nexter Systems smlouvu na 52 houfnic za 8,52 miliardy korun s DPH v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na nákup dalších deseti. Armáda jich tedy dostane 62, dohromady za 10,3 miliardy korun. Dodány měly být do konce roku 2026.

Éra nesporné dominance USA skončila, řekl J.D. Vance absolventům Námořní akademie

Obracíme se ke strategii založené na realismu a ochraně našich klíčových národních zájmů. Éra nesporné dominance USA však skončila, prohlásil v pátek v Annapolisu v projevu k absolventům Námořní akademie Spojených států viceprezident J. D. Vance s tím, že nyní USA čelí vážným hrozbám z Číny, Ruska a dalších zemích, které jsou odhodlány porazit Spojené státy v každé oblasti.

Přidáme všem. Fialova vláda rozjíždí velké předvolební rozhazování, sibuje tisíce navíc

Do říjnových sněmovních voleb zbývá pět měsíců a rozdávat začíná i „pravicová“ vláda Petra Fialy. Jednotliví ministři postupně oznamují svůj záměr na zvyšování platů ve veřejné sféře. Nyní první vystoupil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), který avizoval, že kabinet připravuje plošné zvýšení platových tarifů od ledna 2026. Vedle toho jsou požadavky resortů vnitra, obrany i spravedlnosti, které si chtějí vyjednat vyšší mzdy pro své podřízené už v letošním roce.

Ukrajina požaduje, aby Evropská unie od roku 2026 přímo financovala ukrajinskou armádu

Ukrajina požaduje, aby Evropská unie přímo financovala ukrajinské ozbrojené síly od roku 2026. Uvedl to dnes na Facebooku ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko s tím, že to předložil na zasedání finančního summitu zemí G7 v Kanadě. Podle něj tyto finance pro ukrajinskou armádu budou tvořit jen "malou část HDP Evropské unie" a členské země NATO by tak část peněz na obranu v rámci NATO mohly dávat Ukrajincům. Ukrajina se přitom potácí na hraně platební neschopnosti,

Vláda připouští vydávat 5 % HDP na obranu. Kde je vzít a za co je utratit

Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně na obranu kolem pěti procent HDP, jak požaduje americký prezident Donald Trump. Navýšení ze současných dvou procent bude zřejmě hlavním tématem červnového summitu NATO. Šéf aliance Mark Rutte navrhuje vydávat 3,5 procenta na obranu a 1,5 procenta na položky s obranou související. Pro státní rozpočet by však takový nárůst znamenal obrovskou zátěž a je tak otázkou, kde na tyto výdaje vzít.

Ze všech mobilizovaných na Ukrajině je pouze 5–6 % skutečně způsobilých k boji, tvrdí poslanec

Pouze 5-6 % lidí, kteří byli v poslední době na Ukrajině mobilizováni, se může stát víceméně bojeschopnými vojáky. Prohlásil to poslanec Hrihorij Mazurašu v rozhovoru pro YouTube kanál Superposition, uvedla agentura Unian. Mazurašu se odvolává na nejmenované vojáky, kterým důvěřuje a kteří mu situaci popisují. Podle něj je možná i těch 5-6 procent mírně nadnesených. Poslanec ale zároveň tvrdí, že toto procento je jen o něco menší než v jakékoli jiné zemi, kde je obecně pouze 6–7 % občanů schopno skutečně bojovat.

Stáhnou USA své vojáky z Evropy? Američané o tom mluví, Merz říká, že nic neví

Berlín zatím nemá žádné informace o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Podle agentury Reuters to řekl německý kancléř Friedrich Merz. O snížení stavů amerických jednotek v Evropě mluvil před týdnem americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker. Americký prezident Donald Trump tím hrozí dlouhodobě. Snížení amerických vojáků v Německu nařídil na konci svého prvního mandátu, jeho nástupce proces zrušil. Merz je dnes na návštěvě v Litvě.

Přes 400 miliard ročně jen na obranu? Fiala si dovede představit vydávat na ni 5 % HDP

Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně na obranu kolem pěti procent hrubého domácího produktu (HDP), což nyní odpovídá zhruba 420 miliardám korun. V reakci na středeční vyjádření prezidenta Petra Pavla to ve čtvrtek v rozhovoru pro server Deník.cz řekl premiér Petr Fiala (ODS). Navýšením výdajů členů NATO na obranu se bude zabývat červnový summit Severoatlantické aliance v Haagu.

Vůdce Kim bezmocně přihlížel: nová válečná loď KLDR se vážně poškodila při spouštění na vodu

Při slavnostním spouštění nové severokorejské válečné lodi na vodu došlo k vážné nehodě, které přihlížel vůdce země Kim Čong-un, napsaly v noci na čtvrtek agentury Reuters a AFP s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA. Ta sdělila, že spouštěné plavidlo v přístavu Čchongdžin při nehodě ztratilo rovnováhu a části dna lodi byly rozdrceny. Zda si incident vyžádal oběti na životech, není jasné.

Drony, rušení komunikace nebo vstup na pozemek: Senát posílil pravomoci vojenské policie

Vojenští policisté pravděpodobně získají širší oprávnění, například budou moci využívat drony a zároveň zamezovat jejich provozu. K jejich pravomocím přibude zadržení řidičského průkazu nebo vstup na pozemek, pokud by to bylo nezbytné pro ochranu života nebo zdraví lidí. Uvádí to vládní novela, kterou schválil Senát hlasy 66 ze 70 přítomných členů. Proti byli dva senátoři. Předlohu, jež navíc zpřísňuje postihy za neoprávněné používání vojenského stejnokroje, dostane k podpisu prezident.

Ukrajinské úřady zadržely na hranicích 49 tisíc mužů. Utíkali prý před odvody

Ukrajinské úřady od zahájení ruské invaze v únoru 2022 zadržely na hranicích asi 49 000 Ukrajinců, kteří se snažili vyhnout odvodům do armády útěkem do ciziny. Podle serveru The Kyiv Independent to dnes řekl mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko. Od 24. února 2022 pohraniční stráž podle Demčenka zadržela přibližně 45 000 ukrajinských občanů, mužů ve věku 18 až 60 let, kteří se pokoušeli tajně opustit zemi.