Pokud se rýsují nějaké vyhlídky na konec války na Ukrajině, tak nikoli ve prospěch napadené země, ale směřují k těžkému kompromisu. Bude mít pravděpodobně zásadní dopad na celou Evropu. Při úterním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.

Problémy podle hlavy státu přetrvávají v bezpečnostních vztazích v Evropě. „Bezpečnost na Ukrajině je podmnožinou evropské bezpečnosti,“ řekl Pavel. Považuje za důležité s Ruskem hovořit o bezpečnosti od Severního ledového oceánu až po Černé moře či o obnovení smluv, které chránily bezpečnost evropských občanů. Jinak podle něj lze dříve či později očekávat další konfrontace.

Pavel také podotkl, že Rusko nemá zájem na mírové koexistenci, o čemž je podle něj důležité hovořit uvnitř společnosti.

Prezident rovněž poznamenal, že aby armáda mohla reagovat na potřeby doby, musí být moderní, adaptabilní, dobře vybavená, vycvičená, flexibilní a rychlá. „Pak musíme začít pracovat podle úplně jiných schémat,“ poznamenal.

„I zkušenosti z Ukrajiny mluví jasnou řečí. Nejsme schopni reagovat na tempo, kterým se mění situace nejen na Ukrajině, ale obecně ve světě. To se nutně musí změnit, pokud chceme být relevantními hráči ve své vlastní bezpečnosti,“ konstatoval. Situace se podle hlavy státu komplikuje globálně, jistoty, které platily ještě nedávno, jsou zpochybněny, nebo se o nich začíná pochybovat.

Prezident také opět zmínil, že programové prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky.

„Každá změna vedení, i ve vedení státu, ve vládě, je příležitostí k nějakým změnám. V tomto případě si nejsem jist, že podmínky jsou nastaveny úplně vhodně,“ poznamenal prezident. V programovém prohlášení mu chybí také zmínka o tom, že svoji bezpečnost Česko zajišťuje především v systému kolektivní bezpečnosti. „To na nás klade určité nároky, mimo jiné i na to, jak je strukturována armáda, jaké úkoly plní,“ poznamenal.

Největší hrozbou pro bezpečnost České republiky zůstává Rusko a jeho současná politika, řekl v úvodu shromáždění náčelník generálního štábu Karel Řehka. Rusko je stále nevyzpytatelnější a agresivnější a zkouší, kam až může zajít, doplnil Řehka. Označil za pravděpodobné, že dnes jde o jeho poslední plánovací velitelské shromáždění ve funkci.

Armáda se podle Řehky tvoří proto, aby válka nikdy nebyla. S Ruskem se nejde domluvit u piva, ale jen z pozice síly, zdůraznil. „Hrozba ze strany Ruska narůstá, všichni vojáci v naší armádě musí být připraveni na boj, mít a znát svůj operační úkol. Příprava na válku je kontinuální a nikdy nekončící proces. Připravenost na nejhorší scénář je to, proč si nás společnost platí,“ uvedl.

Řehka ve velmi kritickém projevu varoval především před byrokracií a pomalými procesy v české armádě, které se navíc neadaptují na současné potřeby. Do konce ledna bude chtít po svých podřízených konkrétní plány na zjednodušení procesů v jejich oblasti. „Podmínky vytvářené armádě nám vůbec nenahrávají, včetně současné organizační kultury, a to i na ministerstvu obrany. To je ale prostá realita, my se s ní musíme poprat,“ uvedl.