Lubomír Veselý, který si říká Luboš Xaver Veselý, po dvou letech ukončil spolupráci s Českým rozhlasem, kde na regionálních stanicích moderoval pořad Xaver a host. Informoval o tom server Médiář. Podle Českého rozhlasu skončil Veselý kvůli „osobním důvodům“. Konkrétně konec svého působení ve veřejnoprávním rozhlasu nekomentoval ani přímo Lubomír Veselý, který pouze sdělil, že skončil na základě vlastního rozhodnutí.
Bývalý prezident Václav Klaus dál stupňuje svou kritiku ČRo a jeho pořadu 20 minut Radiožurnálu, kde se dostal do konfliktu s moderátorem a studio pak předčasně opustil. Exprezident si prý vyčítá, že nedal moderátorovi Vladimíru Krocovi za způsob vedení rozhovoru pěstí. Svůj odchod považuje za „zbabělý“ a považuje se kvůli tomu za „poseroutku“ a „hovňouska“, uvedl v pořadu na XTV. Rozhlasové interview se týkalo kauzy miliardové půjčky Sovětskému svazu na přelomu 80. a 90. let.
Až o půl miliardy méně peněz v rozpočtu, dopad na vysílání a rušení programů. To je pravděpodobná budoucnost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které z rozhodnutí poslanců přijdou ročně celkem o 420 milionů korun. Ti totiž o pouhý jeden hlas odmítli ustanovení zákona, které umožňovalo veřejnoprávním médiím odpočet DPH. Rozhlas i televize tak budou muset ve své provozu značně šetřit, hrozí také ukončení „seniorského“ programu ČT3.
Rada Českého rozhlasu (ČRo) zkritizovala vysílací stanici ČRo Plus. Podle radních Tomáše Kňourka a Vítězslava Jandáka totiž prezentuje příliš jednostranné názory a zve si komentátory jen z jednoho, „probruselského“ spektra. Odkazují při tom na stížnosti posluchačů. „Mám pocit, že se mě snaží přesvědčit, co si myslet a koho mám mít rád,“ tvrdí Kňourek a Jandák zase hovoří o „směšnosti“. Generální ředitel rozhlasu René Zavoral ale tvrdí, že stanice dělá svou práci dobře.
Do rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) se hlásí třeba bývalý ministr kultury za ANO Ilja Šmíd, bývalý šéf TV Barrandov a zpravodajství ČT Roman Bradáč, někdejší ředitel České spořitelny Pavel Kysilka, bývalá tenistka Helena Suková i bývalý hokejista a poslanec Jiří Šlégr. Mezi kandidáty je třeba také moderátor Luboš Xaver Veselý navržený spolkem šéfa strany Trikolóra Václava Klause mladšího nebo ekonom Vladimír Pikora.
Stále neprojednané výroční zprávy České televize za poslední 3 roky, diskuze o zrušení poplatků či komunistický návrh, aby novináři podávali daňová přiznání.
Předseda KSČM a první místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip letos v červnu překvapil svým prohlášením, že by novináři veřejnoprávních médií měli být voleni každé čtyři roky, a navíc by museli odevzdávat majetková přiznání. Slova o volbě novinářů později označil za svůj způsob, jak přilákat pozornost. Na majetkových přiznáních však trvá. Nyní Filip informoval, že návrh novely zákona připravil a bude pro něj shánět podporu.
Zpravodajský projekt CNN Prima News bude řídit Martin Ondráček (55) z Českého rozhlasu. Stane se novým ředitelem zpravodajství a publicistiky skupiny Prima. Jeho hlavním úkolem bude příprava a spuštění multiplatformního zpravodajského projektu CNN Prima News, rozvoj nových formátů, projektů a digitalizace zpravodajství.
Policie prověřuje komentáře některých uživatelů sociálních sítí k vyjádření předsedy SPD Tomia Okamury o redaktorce Českého rozhlasu (ČRo), která mu položila ve středu ve Sněmovně otázky související s případem znásilnění na Litoměřicku. O vyšetřování informoval na twitteru ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ředitel ČRo René Zavoral označil Okamurovo vyjádření na sociální síti za útok na podstatu Českého rozhlasu jako veřejnoprávního média a porušení demokratických principů, na kterých stojí společnost.
Vulgarity člena Rady Českého rozhlasu (ČRo) a herce Vítězslava Jandáka na adresu novinářů zřejmě zůstanou bez potrestání. Předsednictvo rady se totiž na posledním, středečním zasedání nemělo k tomu, aby téma zařadilo na program a zabývalo se jím, a to přesto, že jeho členům přišla řada stížností. Jandákovy hrubosti neřešil ani sněmovní volební výbor, který by případně mohl dát podnět k jeho odvolání. Předseda výboru Stanislav Berkovec (ANO) se navíc domnívá, že exces bývalého poslance a ministra kultury je věcí rozhlasové rady, jak sdělil deníku Echo24.
Tuzemská mediální scéna řeší výroky člena Rady Českého rozhlasu (ČRo) a herce Vítězslava Jandáka, který na středeční schůzi hrubě urážel české novináře. Jeho výroky o tom, že Jindřich Šídlo je „vodpad“ anebo že až potká dlouholetého redaktora ČRo Jiřího Černého, tak „mu ji flákne“, budou mít zřejmě dohru. Jandák by kvůli svému chování mohl v radě skončit. Poslankyně Miroslava Němcová (ODS) to chce otevřít na dalším jednání sněmovního volebního výboru.
Posluchači se zase brzy budou moci na vlnách Českého rozhlasu setkávat s hlasem Jiřího Černého, legendy české hudební publicistiky. O návratu informoval sám hudební kritik na svém webu. Nedávné ukončení dlouholeté spolupráce s Černým vyvolalo proti rozhlasu vlnu nevole. Poslední díl svého pořadu Klub osamělých srdcí seržanta Pepře odvysílal v prosinci. Za návrat Jiřího Černého do Českého rozhlasu a obnovení jeho pořadu vznikla vzápětí petice.
Koaliční vztahy mezi ANO a ČSSD jsou v posledních dnech napjaté. Mohou za to tajná sněmovní hlasování do mediálních rad. Kromě zvolení Ladislava Jakla do velké rady, pobouřilo vládní sociální demokraty také zvolení Jana Krůty do Rady Českého rozhlasu. Textaře zpěváka Dalibora Jandy Krůtu v sedmdesátých letech neblaze proslavil rovněž podíl na propagandistickém článku „Případ Magor“ namířeném proti kapele Plastic People of the Universe. Na dotaz Echo24 publicista uvedl, že kolem své volby žádné politické tlaky nepociťoval.
"Za větší problém než fake news považuji informační monopol Facebooku a Googlu. A částečně technologicky Amazonu a Appelu," řekl v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu zakladatel a šéfredaktor deníku Echo24 Dalibor Balšínek. Nabízejí svým klientům takové ceny, že klasická média, bez výjimky všechny, jim v tom nejsou schopny konkurovat. Problematiku fake news považuje Dalibor Balšínek za "naprosto přehnanou".
Český rozhlas třikrát lže, ohradil se hudební publicista Jiří Černý na svém webu proti vyjádření mluvčího rozhlasu Jiřího Hošny, který deníku Echo24 řekl, že nedávné ukončení spolupráce mezi rozhlasem a publicistou proběhlo po vzájemné dohodě a v přátelské atmosféře. Černý popřel i jeho dvě další tvrzení. Černý působil v ČRo od roku 1964 s nucenou dvacetiletou přestávkou v období normalizace. „Za naším prohlášením si stojíme,“ sdělil deníku Echo24 mluvčí rozhlasu Jiří Hošna. Reakci Černého prý nerozumí.
Pro ty, kteří o konci Jiřího Černého v ČR rozhodli, by se tu mělo napsat, že Černý je na rozdíl od nich osoba nepřehlédnutelná a postava výrazná.
Český rozhlas ukončil dlouholetou spolupráci s hudebním publicistou Jiřím Černým. Už v prosinci minulého roku došlo ke zrušení jeho dlouholetého pořadu na stanici ČRo Dvojka, který se ještě do února reprízoval. Mluvčí rozhlasu Jiří Hošna pro Echo24 uvedl, že jde o přirozený a nutný proces programové obměny a ukončení spolupráce podle něj proběhlo po vzájemné dohodě a v přátelském duchu.
Vlastně se to dalo tušit. René Zavoral odvolal pověřeného šéfredaktora stanice Vltava Petra Fischera, respektive mu neprodloužil smlouvu. Že se to stane, jsem tušil třeba já, protože jsem se shodou okolností byl v létě podívat na zasedání Rady Českého rozhlasu – a byl to zvláštní zážitek.
V roce 2014 k*nda, v roce 2018 z*rdi. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru s ředitelem Zpravodajství Českého rozhlasu Janem Pokorným opět použil dosti vulgární slovník. Prezident se vyjádřil k senátním volbám a existenci Senátu samotného, situaci v ČSSD, výročí 17. listopadu anebo k lidem, které 28. října vyznamená.
Odposlouchávat novináře by mělo být možné jen ve výjimečných případech a soud musí zdůvodnit, proč prolamuje právo na ochranu zdroje, vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu, který tak rozhodl v případu investigativního reportéra Českého rozhlasu (ČRo) Janka Kroupy. Ten se bránil proti tomu, že ho policie odposlouchávala v kauze Pandur. Nejvyšší soud spor po šesti letech uzavřel letos v červenci konstatováním, že soud v Ostravě postupoval nezákonně. Uvedl to server iROZHLAS.cz.
Hnutí ANO nominovalo do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Štěpánka, je to osobnost, řekněme, dost výrazná. Někdejší tiskový tajemník ODS v éře Václava Klause. Později člen vysílací rady, v níž nejprve ostře vystupoval proti mocnému řediteli televize Nova Vladimíru Železnému, aby později – po Železného roztržce s americkými investory – oddaně hájil jeho zájmy. Výrazně se angažoval na straně opoziční smlouvy v časech televizní krize, činorodě publikoval – články to byly asi tak myšlenkově pronikavé a stylisticky zvládnuté jako Štěpánkovy písně, které s vytrvalostí hodnou lepší věci nahrává s kapelou Unisono. Z rady musel odejít, nějakou dobu byl stranou veřejného života, na Twitteru se velmi ostře vyjadřoval o Babišově hnutí, ale teď, zdá se, se pro něj může vše zas v dobré obrátit.
K následujícím řádkům mne inspirovalo tažení mediálních rad proti reportážím investigativního novináře Janka Kroupy. Byly odvysílány někdy koncem minulého roku v Českém rozhlase a týkaly se problémů hospodaření Babišova podnikatelského impéria. Pan Kroupa vzbudil nevoli nejen pana Babiše.
Ještě v červenci novinář Jaromír Ostrý, který kandiduje za vládní ANO do Senátu, tvrdil, že se může vrátit do čela brněnského Českého rozhlasu, pokud volby nevyhraje. Právní analýza, kterou si ČRo nechal zpracovat, říká opak. Generální ředitel rozhlasu René Zavoral se nyní rozhodl oproti původnímu plánu Ostrého mandát neprodloužit.
Reportáž Českého rozhlasu o neoprávněném hospodaření Agrofertu na 1700 hektarech zemědělské půdy nebyla podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) objektivní a rozhlas se tím dopustil přestupku. Informoval o tom v pátek web časopisu Týden.
Dav protestujících, který pískal před Českým rozhlasem, byl zaplacený, řekl premiér Andrej Babiš ve čtvrtečním pořadu Duel Jaromíra Soukupa. Jeho projev k 50. výročí sovětské okupace 1968 podle šéfa ANO přerušili jeho političtí odpůrci. „Lidi, co na mě pískali… to byli zaplacený lidi,” uvedl premiér na TV Barrandov, aniž byl dotázán na důkazy. „Byli to političtí odpůrci na objednávku,” dodal.
Český rozhlas do konce září zruší 86 pracovních míst a dalších 30 míst pak ubude do konce roku. Důvodem redukce jsou ekonomické úspory, podnik chce ušetřit 63 milionů korun. Vyplývá to z informace, kterou radě ČRo prezentoval generální ředitel René Zavoral. Proti propouštění se již dříve postavily odbory.
Slavnostní akt před Českým rozhlasem 21. srpna dopoledne dopadl tak, jak se dalo předem očekávat. Vystoupili na něm tři z nejvyšších ústavních činitelů České republiky (ten čtvrtý a formálně vzato nejvyšší, prezident Zeman, se zašil, jak předem oznámil; jistě, dá se to pochopit vzhledem k jeho zdravotním problémům – ale bylo by stačilo říci pár slov před televizními kamerami). Takže to zbylo na premiéru Babišovi, předsedovi Senátu Štěchovi a předsedovi PS Vondráčkovi. Je pro dnešní dobu typické, že dva z nich jsou z ANO.
Premiér Andrej Babiš (ANO), stejně jako předseda sněmovny Radek Ondráček (ANO), museli po celou dobu svých projevů během pietní vzpomínky na oběti srpnové okupace roku 1968 překřikovat protestující dav lidí, kterým se nelíbí osoba trestně stíhaného premiéra a evidovaného spolupracovníka komunistické Státní bezpečnosti (StB) Andreje Babiše. Ten na závěr nad rámec svého předem připraveného prohlášení děkoval svým příznivcům. To kritizují někteří politici.
Před budovou Českého rozhlasu v Praze se konal pietní akt k uctění památky sovětské okupace ČSSR před 50 lety. Mnozí z přítomných lidí se hlasitě vymezovali proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO). „Hanba, StBáka tu nechceme,“ skandovali. Na místě, kde 21. srpna 1968 v den okupace vojsky Varšavské smlouvy zemřelo 17 lidí. Organizátoři také odhalili upravenou pamětní desku.
Kandidatura šéfa brněnského Českého rozhlasu Jaromíra Ostrého do Senátu za vládní hnutí ANO je střet zájmů, shodují se odborníci. Sám rozhlas si nechává zpracovat právní analýzu, aby zjistil, jestli je Ostrého kandidatura v pořádku. Hotová bude do konce srpna. Ředitelem veřejnoprávního rozhlasu nicméně Ostrý zůstává, i když si vzal neplacené volno a nebude v rozhlase vystupovat.
