Kandidatura šéfa brněnského Českého rozhlasu Jaromíra Ostrého do Senátu za vládní hnutí ANO je střet zájmů, shodují se odborníci. Sám rozhlas si nechává zpracovat právní analýzu, aby zjistil, jestli je Ostrého kandidatura v pořádku. Hotová bude do konce srpna. Ředitelem veřejnoprávního rozhlasu nicméně Ostrý zůstává, i když si vzal neplacené volno a nebude v rozhlase vystupovat.
Kandidátem ANO do Senátu za obvod 59 Brno-město bude dosavadní ředitel Českého rozhlasu Brno Jaromír Ostrý. Jako nezávislý kandidát chce v případě úspěchu řešit především pozici veřejnoprávních médií v době, kdy se ocitají pod silným tlakem některých politiků, řekl na tiskové konferenci. Ostrému je 64 let a celý život působil v Českém rozhlase.
Česká televize a Český rozhlas přijdou kvůli vládní novele zákona o DPH až o půl miliardy korun ročně. Budou muset omezit služby a ohrozí to přechod na digitální televizní vysílání DVB-T2. Česká televize vyčíslila výpadek příjmů na 350 až 400 milionů a Český rozhlas přijde o 120 milionů ročně. ČT a ČRo to uvedly v reakci na schválení tzv. daňového balíčku vládou.
Český rozhlas (ČRo) v následujících měsících propustí minimálně sto z 1500 zaměstnanců. Důvodem je úspora personálních nákladů kvůli chystanému zvyšování platů i změna zákona o DPH, řekl mluvčí rozhlasu Jiří Hošna. Se záměrem v úterý zaměstnance ČRo seznámil generální ředitel René Zavoral.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zahájila správní řízení s Českým rozhlasem kvůli reportážím redaktora Janka Kroupy o pobírání dotací na pozemky v souvislosti se společností Agrofert. Rozhlas se podle rady dopustil přestupku, protože nedal firmě prostor na reakci. Rada to uvedla na svých stránkách.
K tuzemským zemědělcům míří z Bruselu každoročně 30 miliard korun. O tuto částku mohou přijít, pokud stát neprokáže, že peníze rozděluje podle právních předpisů. Tak zní hlavní důvod, proč vzbudila poprask zpráva Českého rozhlasu, podle níž koncern Agrofert hospodaří na sedmnácti stech hektarech půdy, na kterou nemá vlastnické právo ani nájemní smlouvu.
O tom, jestli otevřený konflikt ve veřejnoprávním rádiu byl první vlaštovkou důraznějšího utužování poměrů nejenom v médiích, a možném dalším vývoji Týdeník Echo hovoří s právníkem a někdejším novinářem Tomášem Němečkem, publicistou a spolupracovníkem ČRo Adamem Drdou a bývalým členem Rady Českého rozhlasu Ivanem Tesařem.
Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral se důrazně ohradil proti slovům předsedy hnutí SPD Tomia Okamury. Ten ve středu na svém facebookovém profilu uvedl, že hnutí SPD považuje současnou kampaň vedenou pořady Českého rozhlasu za přímý pokus ovlivňovat politiku v České republice. Okamurovo prohlášení vnímá Český rozhlas jako zastrašování média veřejné služby a jako pokus o ovlivňování jeho nezávislosti.
Souboj o nezávislost investigativců Českého rozhlasu už má za sebou ostrou fázi. Generální ředitel René Zavoral se omluvil, že to přehnal, reportér Janek Kroupa připustil určité nedostatky.
Iniciativní šéf ČRo Zavoral jako kdyby vypustil jednu z prvních vlaštovek věcí příštích. Jistě jich bude víc a způsobí střety výrazně vážnější.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral vzal v pondělí zpět výroky o účelovosti reportáží o hospodaření Agrofertu na cizích pozemcích. V době jejich pronesení neměl relevantní informace. Uvedl to v prohlášení s šéfem zpravodajství Janem Pokorným po pondělním setkání se zaměstnanci. Setkání se zúčastnily desítky zaměstnanců ČRo.
Může to být sýčkování, může to být vůči Zavoralovi i nespravedlivé. Z některých jiných situací se zdá, že „generálnímu“ jde v první řadě o klid, o to, aby jemu svěřená instituce nikoho nepopudila.
Generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral se v pátek ohradil proti čtvrtečnímu prohlášení zaměstnanců ČRo, v němž kritizují jeho vystupování v souvislosti s reportážemi Janka Kroupy o hospodaření koncernu Agrofert na pozemcích s nevyjasněnou strukturou vlastníků.
Reportáže a výstupy Janka Kroupy ohledně pozemků, na kterých hospodaří koncern Agrofert, byly nevyvážené a neobjektivní. Uvádí to analýza Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kterou si nechal zpracovat Český rozhlas (ČRo). Na jednání Rady ČRo to řekl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Bude chtít školení pro pracovníky rozhlasu. Rada následně jednomyslně odhlasovala, aby se rozhlas snažil do budoucna o objektivitu, což se v „tomto případě zcela nestalo“.
Český rozhlas a Česká televize se v úterý ohradily proti výrokům předsedy hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury o zestátnění veřejnoprávních médií. Nesouhlasí s nimi ani představitelé předních politických stran v Česku.
Nepříjemné dotazy dohnaly Tomia Okamuru k výhrůžkám. Šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) ve Dvaceti minutách Radiožurnálu čelil otázkám na údajné propojení SPD s pražským podnikatelem Tomášem Hrdličkou či na to, zda podobně jako v Úsvitu nehrozí v SPD finanční spory. Okamura reagoval hrozbou, že si na Český rozhlas a Českou televizi posvítí. Mluvil o zrušení koncesionářských poplatků a zestátnění.
Až mi zase někdo bude vyprávět, jak jsou veřejnoprávní média garantem nezávislosti, otevřenosti a demokracie, budu mu vyprávět následující příhodu, která se odehrála dnes, v pátek odpoledne. Už čtrnáct dní předem jsem byl s spolu s komentátorem Bohumilem Doležalem, šéfredaktorem magazínu Reportér Robertem Čásenským a komentátorem MF Dnes Lubošem Palatou pozvaný do pořadu ČRo Plus Názory a Argumenty, tématem měla být předvolební situace.
Sněmovní volební výbor po dnešním veřejném slyšení vybral do užšího výběru na dvě volná místa v Radě Českého rozhlasu šest kandidátů z celkem devíti uchazečů. Z nich pak nové členy vybere Sněmovna. Šanci mají například pedagogové z Fakulty sociálních věd UK Jan Jirák a Jan Křeček nebo přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.
Kdo poslouchá veřejnoprávní Český rozhlas, nemůže si nevšimnout, že je dlouhodobě velmi krotký v kritice exministra financí Andreje Babiše.
Miloš Zeman žádnou kampaň nevede a českou firmu Liglass Trading, za kterou lobboval v Kyrgyzstánu, vůbec nezná. Tak zněly odpovědi hlavy státu v rozhovoru pro Český rozhlas, ve kterém se objevil po půl roce. V rozhovoru se také opřel do opoziční TOP 09, novinářů a vyjádřil se k rozpočtu. Podle Zemana chybí v přípravě rozpočtu peníze na investice.
Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek utekl uprostřed vysílání Českého rozhlasu ze studia. Rozhodily ho otázky redaktora na Paroubkův avizovaný návrat do ČSSD. Rozhovor s Michaelem Rozsypalem v pořadu Interview Plus tak trval pouhých šest minut.
Sláva Vítězslava Jandáka, kdysi i ministra kultury, už taky není, co bývala. Končí ve sněmovně a jde poslouchat rádio. Stal se teď členem Rady Českého rozhlasu, kam byl zvolen v tajné volbě svými kolegy.
Členem Rady Českého rozhlasu bude dosavadní poslanec ČSSD a někdejší ministr kultury Vítězslav Jandák. Skončí kvůli tomu předčasně ve Sněmovně, kde ho patrně nahradí starosta Volyně na Strakonicku Václav Valhoda. V Radě České televize usednou bývalý kanoista a sportovní ředitel Českého olympijského výboru Martin Doktor spolu s antropologem médií Tomášem Samkem. Poslanci je ve středu vybrali v prvním kole tajné volby, oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník.
Poslanci rozhodli, že si Češi budou muset pořídit nové televize, nebo alespoň set-top boxy. Málo už se ale mluví o tom, že podobná výměna zřejmě potká i rádia. Zatímco televize schopné přijímat nový vysílací standard DVB-T2 se už lidé naučili kupovat, s rádii je situace horší. Je to dáno i tím, že v nabídce obchodů je 85 % rozhlasových přijímačů nevybavených DAB tunerem, proto se z nich úderem roku 2025 stanou pouhá těžítka a lapače prachu.
Kritika, která se snesla na návrh novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu, zřejmě dosáhla svého. Poslanci opatrně připouští, že návrh popírá princip parlamentní demokracie. Přiznávají proto, že stávající podoba novely musí nejprve projít důkladnou debatou a že jsou důležitější zákony, které by měly být projednávány.
Po televizích se Češi musí pomalu připravovat také na výměnu rádií a autorádií. Plánuje se totiž, že rozhlasové vysílání po vzoru toho televizního přejde na digitální standard. Veřejnoprávní Český rozhlas se ale kvůli digitalizaci dostal do sporu s komerčními rádii. ČRo tvrdí, že soukromá rádia proti digitalizaci zbrojí, protože by pro ně znamenala finanční náklady a větší konkurenci na trhu.
Zatímco s výměnou svých televizorů už Češi počítají, málokdo ví, že podobný osud zřejmě potká i jejich rádia a autorádia. O přechod na digitální vysílací standard usiluje zejména veřejnoprávní Český rozhlas, který už díky nařízení vlády spustil experimentální digitální vysílání. Radiopřijímače pro digitální vysílání jsou však drahé a u analogových rádií navíc nelze jen, na rozdíl od televizí, připojit adaptér.
Pražský magistrát si platil za zveřejnění svých textů na serveru Parlamentní listy. Za bannery a čtyři texty Praha zaplatila téměř 120 000 korun. Web je ale neoznačil jako komerční sdělení, jak mu ukládá zákon. Napsal to v pondělí zpravodajský web Českého rozhlasu. Mluvčí úřadu Vít Hofman rozhlasu řekl, že o tom magistrát nevěděl.
Česká televize a Český rozhlas mají šanci dosáhnout na odpočet DPH z pořízeného zboží a služeb. Náklady veřejnoprávních médií by se tak mohly snížit až o šestinu. S obdobným daňovým režimem, jaký platí pro komerční média, počítá pozměňovací návrh poslanců Václava Votavy a Vítězslava Jandáka (oba ČSSD).
Za korupci související s prodejem zámku Českého rozhlasu v Přerově nad Labem dostali bývalý ministr kultury Jiří Balvín, někdejší náměstek generálního ředitele Českého rozhlasu Michal Koliandr a podnikatel Jan Hnilica desetiměsíční podmínku. Každý má zaplatit také peněžitý trest 240 000 korun. Rozhodl o tom dnes Obvodní soud pro Prahu 2. Rozsudek není pravomocný.
