Tag: Český rozhlas

Články k tagu

Dobré kádry se vracejí

Hnutí ANO nominovalo do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Štěpánka, je to osobnost, řekněme, dost výrazná. Někdejší tiskový tajemník ODS v éře Václava Klause. Později člen vysílací rady, v níž nejprve ostře vystupoval proti mocnému řediteli televize Nova Vladimíru Železnému, aby později – po Železného roztržce s americkými investory – oddaně hájil jeho zájmy. Výrazně se angažoval na straně opoziční smlouvy v časech televizní krize, činorodě publikoval – články to byly asi tak myšlenkově pronikavé a stylisticky zvládnuté jako Štěpánkovy písně, které s vytrvalostí hodnou lepší věci nahrává s kapelou Unisono. Z rady musel odejít, nějakou dobu byl stranou veřejného života, na Twitteru se velmi ostře vyjadřoval o Babišově hnutí, ale teď, zdá se, se pro něj může vše zas v dobré obrátit.

Kandidovat za ANO do Senátu a pak se vrátit do čela ČRo problém je, tvrdí právní analýza

Ještě v červenci novinář Jaromír Ostrý, který kandiduje za vládní ANO do Senátu, tvrdil, že se může vrátit do čela brněnského Českého rozhlasu, pokud volby nevyhraje. Právní analýza, kterou si ČRo nechal zpracovat, říká opak. Generální ředitel rozhlasu René Zavoral se nyní rozhodl oproti původnímu plánu Ostrého mandát neprodloužit.

Lidi, co na mě pískali, byli zaplacení, řekl Babiš

Dav protestujících, který pískal před Českým rozhlasem, byl zaplacený, řekl premiér Andrej Babiš ve čtvrtečním pořadu Duel Jaromíra Soukupa. Jeho projev k 50. výročí sovětské okupace 1968 podle šéfa ANO přerušili jeho političtí odpůrci. „Lidi, co na mě pískali… to byli zaplacený lidi,” uvedl premiér na TV Barrandov, aniž byl dotázán na důkazy. „Byli to političtí odpůrci na objednávku,” dodal.

21. srpen před rozhlasem: zneuctili nám pietu?

Slavnostní akt před Českým rozhlasem 21. srpna dopoledne dopadl tak, jak se dalo předem očekávat. Vystoupili na něm tři z nejvyšších ústavních činitelů České republiky (ten čtvrtý a formálně vzato nejvyšší, prezident Zeman, se zašil, jak předem oznámil; jistě, dá se to pochopit vzhledem k jeho zdravotním problémům – ale bylo by stačilo říci pár slov před televizními kamerami). Takže to zbylo na premiéru Babišovi, předsedovi Senátu Štěchovi a předsedovi PS Vondráčkovi. Je pro dnešní dobu typické, že dva z nich jsou z ANO.

„Děkuji fanouškům, že nám zvedají preference,“ ukončil Babiš svou agitací pietní projev

Premiér Andrej Babiš (ANO), stejně jako předseda sněmovny Radek Ondráček (ANO), museli po celou dobu svých projevů během pietní vzpomínky na oběti srpnové okupace roku 1968 překřikovat protestující dav lidí, kterým se nelíbí osoba trestně stíhaného premiéra a evidovaného spolupracovníka komunistické Státní bezpečnosti (StB) Andreje Babiše. Ten na závěr nad rámec svého předem připraveného prohlášení děkoval svým příznivcům. To kritizují někteří politici.

Vzpomínkový akt k výročí okupace – lidé u rozhlasu Babiše vypískali

Před budovou Českého rozhlasu v Praze se konal pietní akt k uctění památky sovětské okupace ČSSR před 50 lety. Mnozí z přítomných lidí se hlasitě vymezovali proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO). „Hanba, StBáka tu nechceme,“ skandovali. Na místě, kde 21. srpna 1968 v den okupace vojsky Varšavské smlouvy zemřelo 17 lidí. Organizátoři také odhalili upravenou pamětní desku.

Nezávislý v trikotu ANO. Kandidatura šéfa brněnského rozhlasu do Senátu je střet zájmů

Kandidatura šéfa brněnského Českého rozhlasu Jaromíra Ostrého do Senátu za vládní hnutí ANO je střet zájmů, shodují se odborníci. Sám rozhlas si nechává zpracovat právní analýzu, aby zjistil, jestli je Ostrého kandidatura v pořádku. Hotová bude do konce srpna. Ředitelem veřejnoprávního rozhlasu nicméně Ostrý zůstává, i když si vzal neplacené volno a nebude v rozhlase vystupovat.

Šéf brněnského rozhlasu kandiduje za ANO do Senátu. Chce prý pomoci médiím

Kandidátem ANO do Senátu za obvod 59 Brno-město bude dosavadní ředitel Českého rozhlasu Brno Jaromír Ostrý. Jako nezávislý kandidát chce v případě úspěchu řešit především pozici veřejnoprávních médií v době, kdy se ocitají pod silným tlakem některých politiků, řekl na tiskové konferenci. Ostrému je 64 let a celý život působil v Českém rozhlase.

Novela zákona o DPH tvrdě dopadne na ČT a ČRo. Přijdou o půl miliardy

Česká televize a Český rozhlas přijdou kvůli vládní novele zákona o DPH až o půl miliardy korun ročně. Budou muset omezit služby a ohrozí to přechod na digitální televizní vysílání DVB-T2. Česká televize vyčíslila výpadek příjmů na 350 až 400 milionů a Český rozhlas přijde o 120 milionů ročně. ČT a ČRo to uvedly v reakci na schválení tzv. daňového balíčku vládou.

Třicet miliard bez zákona

K tuzemským zemědělcům míří z Bruselu každoročně 30 miliard korun. O tuto částku mohou přijít, pokud stát neprokáže, že peníze rozděluje podle právních předpisů. Tak zní hlavní důvod, proč vzbudila poprask zpráva Českého rozhlasu, podle níž koncern Agrofert hospodaří na sedmnácti stech hektarech půdy, na kterou nemá vlastnické právo ani nájemní smlouvu.

Český rozhlas se ohradil proti Okamurovi. Jeho slova vnímá jako zastrašování

Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral se důrazně ohradil proti slovům předsedy hnutí SPD Tomia Okamury. Ten ve středu na svém facebookovém profilu uvedl, že hnutí SPD považuje současnou kampaň vedenou pořady Českého rozhlasu za přímý pokus ovlivňovat politiku v České republice. Okamurovo prohlášení vnímá Český rozhlas jako zastrašování média veřejné služby a jako pokus o ovlivňování jeho nezávislosti.

Rada ČRo podpořila proti Kroupovi ředitele Zavorala, ten pošle redaktory na školení

Reportáže a výstupy Janka Kroupy ohledně pozemků, na kterých hospodaří koncern Agrofert, byly nevyvážené a neobjektivní. Uvádí to analýza Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kterou si nechal zpracovat Český rozhlas (ČRo). Na jednání Rady ČRo to řekl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Bude chtít školení pro pracovníky rozhlasu. Rada následně jednomyslně odhlasovala, aby se rozhlas snažil do budoucna o objektivitu, což se v „tomto případě zcela nestalo“.

Pod tlakem otázek Okamura pohrozil veřejnoprávním médiím zestátněním

Nepříjemné dotazy dohnaly Tomia Okamuru k výhrůžkám. Šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) ve Dvaceti minutách Radiožurnálu čelil otázkám na údajné propojení SPD s pražským podnikatelem Tomášem Hrdličkou či na to, zda podobně jako v Úsvitu nehrozí v SPD finanční spory. Okamura reagoval hrozbou, že si na Český rozhlas a Českou televizi posvítí. Mluvil o zrušení koncesionářských poplatků a zestátnění.

Proč jsme nemohli v Českém rozhlase mluvit o českých volbách

Až mi zase někdo bude vyprávět, jak jsou veřejnoprávní média garantem nezávislosti, otevřenosti a demokracie, budu mu vyprávět následující příhodu, která se odehrála dnes, v pátek odpoledne. Už čtrnáct dní předem jsem byl s spolu s komentátorem Bohumilem Doležalem, šéfredaktorem magazínu Reportér Robertem Čásenským a komentátorem MF Dnes Lubošem Palatou pozvaný do pořadu ČRo Plus Názory a Argumenty, tématem měla být předvolební situace.

Do užšího výběru do Rady ČRo prošlo šest lidí

Sněmovní volební výbor po dnešním veřejném slyšení vybral do užšího výběru na dvě volná místa v Radě Českého rozhlasu šest kandidátů z celkem devíti uchazečů. Z nich pak nové členy vybere Sněmovna. Šanci mají například pedagogové z Fakulty sociálních věd UK Jan Jirák a Jan Křeček nebo přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.

Ďábel je skryt v detailu, komentoval Zeman Babiše

Miloš Zeman žádnou kampaň nevede a českou firmu Liglass Trading, za kterou lobboval v Kyrgyzstánu, vůbec nezná. Tak zněly odpovědi hlavy státu v rozhovoru pro Český rozhlas, ve kterém se objevil po půl roce. V rozhovoru se také opřel do opoziční TOP 09, novinářů a vyjádřil se k rozpočtu. Podle Zemana chybí v přípravě rozpočtu peníze na investice.