Itálie přijala balíček přísnějších opatření k omezení nelegální migrace přes Středozemní moře. Změny se týkají doby zadržení uprchlíků před deportací, která se zvýší na 18 měsíců, či zřizování záchytných center. Itálie se dlouhodobě potýká s přehlceností přijímacích center pro uprchlíky, kteří putují z Afriky a jejichž nárůst je v poslední době masivní. Informuje německý Bild.
Dříve než se malý ostrov pod Sicílií stal hlavní přestupní stanicí afrického exodu do Evropy, znali ho (vedle turistů) hlavně čtenáři jednoho z nejkrásnějších románů poválečné evropské literatury, Geparda. Tedy „znali“ jeho jméno, neboť autor toho příběhu o konci jednoho světa se jmenoval Giuseppe Tomasi di Lampedusa. To di Lampedusa znamenalo, že byl titulárním knížetem z Lampedusy, formálně byl jejím vládcem (Principe di Lampedusa), ovšem ve dvacátém století šlo (bohužel) o vládu už jen symbolickou.
Záplavy na východě Libye už mají přes 3000 potvrzených obětí a mrtvých by mohlo být až 10 000, uvedl v úterý ministr zdravotnictví libyjské vlády národní stability působící na východě země. Informoval o tom list The Guardian. Představitel Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Támir Ramadán řekl, že přesný počet mrtvých v důsledku záplav není zatím známý, mohlo by jich ale být i několik tisíc a na 10 000 lidí se pohřešuje.
Etiopie dokončila plnění kontroverzní přehrady na Modrém Nilu, která je součástí budované obří hydroelektrárny. Oznámil to dnes etiopský premiér Abiy Ahmed. Proti projektu, který Etiopie považuje za klíčový pro svůj hospodářský rozvoj, se dlouhodobě staví Egypt a Súdán. Označují jej za významnou hrozbu pro své zásobování vodou. Výstavba projektu v hodnotě kolem čtyř miliard dolarů (přes 90 miliard Kč) začala v roce 2011.
Lídři zemí skupiny největších ekonomik G20 se shodli, že do tohoto bloku přizvou Africkou unii (AU). Na úvod dnešního summitu G20 v Dillí to oznámil indický premiér Naréndra Módí. G20 sdružuje především jednotlivé státy. Jediným regionálním uskupením s členstvím byla zatím EU. Jediným stálým členem G20 z Afriky byla dosud Jihoafrická republika (JAR) s asi 58 miliony obyvatel, což představuje kolem čtyř procent africké populace.
Na začátku léta rozčeřil vody českého uměleckého rybníka (ach, to klišé) otevřený dopis výtvarníka a profesora VŠUP Jiřího Černického, v němž, zjednodušeně řečeno, popsal důvody, proč už nechce dál učit mladou výtvarnou generaci: protože si s ní přestal rozumět. Čtenáři jeho dopisu si mohli všimnout, že to nebyl jen tak nějaký suchý text, ani to nebyl komplikovaný traktát, k čemuž mají někteří jeho kolegové sklony. Bylo to totiž napsané takříkajíc naplno, krevnatě a s evidentním zápalem. Bylo patrné, že ten člověk umí psát a jeho psaní má zápal a šťávu.
Už to tak vypadá, že Jevgenij Prigožin je mrtev, zřejmě na Putinův pokyn. I když ti nejnezávislejší mezi komentátory by neměli opomenout ani hypotézu, že Prigožinův pilot zkolaboval následkem vedlejších účinků covidové vakcíny. Objevila se na webu RT a je pro ně jako dělaná. Tak či onak bychom si měli zvykat, že pravdu se hned tak nedovíme, že transparentnost státní správy a vládnutí byla jedním z těch dočasných průvodních jevů mylně považovaných za trvalou součást konce dějin.
Gabonský prezident Ali Bongo si byl dobře vědom hrozby vojenského převratu ve své části světa, ale zapřisáhl se, že jemu se to nestane. Evidentně se mýlil, napsala ve středu agentura AP. Skupina vojáků ve středoafrickém Gabonu oznámila ve středu anulování sobotních voleb, uzavření hranic a rozpuštění institucí. Vysoce postavení důstojníci ve středu ráno vystoupili v televizi a prohlásili, že převzali moc, uvedla agentura Reuters.
Wagnerovci nebyli pouze žoldáky bojujícími na Ukrajině. „Putinův kuchař“, jak se vůdci Wagnerovy soukromé armády Prigožinovi přezdívalo, vybudoval za poslední roky v Africe rozsáhlou mocenskou síť, která vydělávala na těžbě zlata a dalších nerostných surovin, starala se o bezpečnost a upevnění moci tamních diktátorů a pomáhala vládám bojovat proti islamistům.
Vojenská junta, která od červencového převratu vládne v Nigeru, povolila ozbrojeným silám sousedního Mali a Burkiny Faso zasáhnout na nigerském území v případě útoku. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení trojice afrických států. Vojenskou intervencí Nigeru hrozí ECOWAS, pokud se 25milionová země nevrátí k demokracii a dodržování ústavy. Junta v sobotu z Nigeru vypověděla německého a francouzského velvyslance, a to jen den poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron vojenskou vládu znovu kritizoval.
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v pondělí odmítlo návrh vojenské junty v Nigeru na tříleté přechodné období vojenské vlády. Junta se moci v západoafrické zemi zmocnila 26. července svržením demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma. Komisař ECOWAS pro politické záležitosti, mír a bezpečnost Abdel-Fatau Musah sdělil Reuters, že postoj bloku zůstává jasný. „(Požadujeme) bezpodmínečně propustit Bazouma a bezodkladně obnovit ústavní pořádek,“ napsal Musah.
Mali a Burkina Faso připravují obrannou strategii společně s Nigerem, kde se nedávno moci chopila armáda. Reagují tím na páteční prohlášení Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), podle kterého blok stanovil datum vojenské intervence v Nigeru v případě, že selže diplomatické úsilí o obnovení pořádku. Informovala o tom agentura DPA. Současně Spojené státy americké dávají dohromady plány pro případné stažení se ze dvou dronových a protiteroristických základen v Nigeru.
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) na setkání šéfů členských armád rozhodlo o "dni D" vojenské intervence do Nigeru s cílem obnovit demokracii v zemi. Konkrétní datum ale nehodlá zveřejňovat, uvedl po skončení dvoudenního summitu Abdel-Fatau Musah, komisař ECOWAS pro politické záležitosti, mír a bezpečnost. Informovala o tom agentura Reuters.
Už teď je vlastní země, z poloviny poušť, není schopna uživit. Kam se pak asi ti lidé vydají? Lze odhadovat, že do Ruska a Číny asi ne… Je to možná země naší budoucnosti. Evropoafrické.
Západoafrické státy začaly plánovat možnou vojenskou intervenci do Nigeru po tamním ozbrojeném převratu, ale zároveň se nevzdávají naděje na mírové řešení krize, informuje agentura Reuters. ECOWAS, blok sdružující země regionu, po čtvrtečním summitu nařídil aktivaci pohotovostních sil pro případný zásah proti nigerské juntě. Náčelníci generálních štábů zemí ECOWAS se v sobotu sejdou v Ghaně, informovala dnes agentura AFP s odkazem na své vojenské zdroje v regionu.
Při řešení převratu v Nigeru jsou na stole stále všechny možnosti, včetně použití síly, které je možností poslední. Na závěr summitu Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) to řekl nigerijský prezident Bola Tinubu, informovala agentura Reuters. Vojenská junta v Nigeru navzdory mezinárodnímu tlaku a hrozbě použití síly odmítá vrátit do úřadu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma.
Niger se stal další z řady západoafrických zemí, kde se moci chopila armáda. Následoval Burkina Faso, Guineu, Mali a Čad, které jsou všechny bývalými francouzskými koloniemi. Od roku 1990 se 21 z 27 převratů v subsaharské Africe odehrálo ve frankofonních zemích, což vede některé komentátory k otázce, zda je skutečně namístě vinit Francii, tedy dědictví francouzského kolonialismu, píše BBC. Mnozí strůjci vojenských převratů by nás o tom určitě rádi přesvědčili.
V Nigeru v noci na pondělí vypršelo ultimátum, které dalo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) armádě na to, aby vrátila do úřadu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. ECOWAS pohrozilo vojenskou intervencí, pokud nigerská armáda výzvu neuposlechne, a k situaci chce svolat summit. Itálie regionální blok států vyzvala, aby ultimátum prodloužil. Nigerská junta ještě před vypršením termínu pro splnění požadavku uzavřela vzdušný prostor země.
V neděli večer, kdy vyprší ultimátum, které daly západoafrické země armádním pučistům v Nigeru, je ale možný vojenský zásah nejistý, píše deník Le Figaro. A to zvláště po kritice případné intervence ze strany Nigérie a Alžírska. Minulou neděli dalo Hospodářské společenství západoafrických států ECOWAS sedm dní vojákům, kteří svrhli zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma, aby mu znovu umožnili vykonávat jeho funkci. Jinak pohrozilo intervencí.
Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. To v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickými radikálům.
V Africe se rychle schyluje k rozsáhlému mezinárodnímu konfliktu. V nigerijské Abudže se ve čtvrtek setkali ministři obrany ze zemí Hospodářského společenství západoafrických států, známého zejména pod anglickým akronymem ECOWAS. Ti projednávali situaci v Nigeru, formálně rovněž členské zemi uskupení, kde 26. července proběhl vojenský puč, během kterého byl svržen prezident Mohamed Bazouma. ECOWAS, který sdružuje největší západoafrické země v čele s Ghanou, Pobřežím Slonoviny a Nigérií, pohrozil intervencí, pokud vůdci nigerského puče do neděle nenavrátí svrženého prezidenta Bazoumu do úřadu.
"Chceme, aby Francie vypadla." "Chceme Rusko." Po protifrancouzském vojenském puči tento týden v Nigeru dnes tisíce lidí s ruskými vlajkami obklíčily francouzskou ambasádu v Niamey a pálí vlajky francouzské. Vyzývají k ukončení "zahraničního vměšování" a požadují "pevné stanovisko současné vlády." Francouzský prezident Emmanuel Macron v poledne vzkázal, že "nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům."
Evropská unie pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem, kde po vojenském puči v pátek převzal moc výbor vedený generálem Abdourahamanem Tianim a svrhl prezidenta Mohameda Bazouma. Oznámil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Africká unie (AU) mezitím podle agentury AFP vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.
Nigerský převrat nabírá na obrátkách. Poté, co skupina pučistů ve středu večer oznámila spolu se zákazem vycházení a uzavřením hranic zadržení prezidenta Mohameda Bazouma, se oficiálně k pučistům připojila armáda. Přesto Bazoum slíbil, že bude chránit „těžce vydobyté“ demokratické výdobytky své země. Západní média upozorňují na fakt, že se jedná v krátkém čase o již několikátý státní převrat v regionu a otevírá se tím prostor pro šíření islamismu či ruského vlivu v Sahelu.
Moskva obvinila Západ, že se pokouší sabotovat nadcházející rusko-africký summit. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého zejména USA vyvíjí tlak na africké země, aby se schůzky tento týden v Petrohradu neúčastnily. Informovala o tom agentura TASS. Dvoudenní akce tento čtvrtek a pátek naváže na první rusko-africký summit v roce 2019 a je součástí úsilí Moskvy získat vliv a navázat úzké obchodní vztahy na africkém kontinentu.
Rusko se minulý týden rozhodlo neprodloužit obilnou dohodu, díky které se z ukrajinských přístavů dostalo do světa kolem 30 milionů tun obilí. Nyní se ruský prezident Vladimir Putin své kroky rozhodl vysvětlit v dopise africkým lídrům. V dopise uvádí, že z obilné dohody profitovaly především evropské firmy a nikoliv chudé země v Africe, které obilí potřebují. Zároveň v dopise ujistil, že Rusko čeká rekordní úrodu a je připravené nahradit ukrajinské obilí. Západní státy neprodloužení dohody odsoudily.
Středoafrická republika potvrdila, že ze země odcestovali někteří příslušníci Wagnerovy skupiny. Podle prezidentského mluvčího se ale nejedná o definitivní konec působení žoldnéřů v zemi, ale jen o rotaci jednotek, uvedla agentura Reuters. Není jasné, kolik příslušníků skupiny v africké zemi zůstává. Média v uplynulých dnech informovala, že ze země odjely stovky wagnerovců. Tuto informaci přinesl také jeden nejmenovaný zdroj agentuře Reuters.
Súdánský konflikt se rozšiřuje do dalších částí země. Armáda a milice dnes zahájily mobilizaci v Jižním Kurdufánu a Severním Dárfúru, píše agentura Reuters. Lidé již začali prchat z hlavního města Jižního Kurdufánu poté, co tam súdánská armáda ve středu obvinila povstaleckou milicí SPLM-N vedenou Abdal Azízem Hilúem z útoku na její pozice. V Jižním Kurdufánu, jehož část má Hilú pod kontrolou, se nacházejí hlavní súdánská ropná pole.
Delegace afrických vůdců, která přijela do Kyjeva 16. června představit mírový plán, se většinou zajímala o pozastavení zatykače na ruského diktátora Vladimira Putina, řekl podle agentury Unian poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Oficiálně představitelé afrických zemí přijeli do Kyjeva a o den později do Moskvy s desetibodovým plánem, o němž Kreml prohlásil, že bude těžké ho realizovat.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu řekl skupině zástupců afrických zemí, že vítá jejich vyvážený postoj ke konfliktu na Ukrajině a je otevřený konstruktivnímu dialogu. Delegace vedená jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou se s Putinem v sobotu sešla v Petrohradu, předtím jednala v Kyjevě. "Jsme otevřeni konstruktivnímu dialogu se všemi, kdo si přejí mír založený na principech spravedlnosti a přihlížejí k legitimním zájmům zainteresovaných stran," prohlásil podle agentury Reuters Putin.
