Mali a Burkina Faso připravují obrannou strategii společně s Nigerem, kde se nedávno moci chopila armáda. Reagují tím na páteční prohlášení Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), podle kterého blok stanovil datum vojenské intervence v Nigeru v případě, že selže diplomatické úsilí o obnovení pořádku. Informovala o tom agentura DPA. Současně Spojené státy americké dávají dohromady plány pro případné stažení se ze dvou dronových a protiteroristických základen v Nigeru.

Vojenské štáby Nigeru, Mali a Burkina Fasa se sešly v nigerské metropoli Niamey, kde rozhodly o „konkrétních opatřeních“ v případě, že se ECOWAS rozhodne „šířit válku“, uvedla v noci na sobotu nigerská státní televize.

V západoafrických státech Mali a Burkina Faso jsou podobně jako v Nigeru u moci vojenské junty. Armáda v Mali vládne od května 2021, v sousedním Burkina Fasu od září 2022. Všechny tři bývalé francouzské kolonie, které se v posledních letech potýkají s nárůstem džihádistického násilí, jsou rovněž členy ECOWAS. Bamako a Ougadougou ovšem mají kvůli svým vojenským vládám pozastavené členství a už dříve se proti možné intervenci v Nigeru vymezily.

ECOWAS ve čtvrtek a v pátek v Ghaně pořádal schůzku nejvyšších armádních představitelů zemí bloku. Komisař ECOWAS pro politické záležitosti, mír a bezpečnost Abdel-Fatau Musah nejprve uvedl, že země jsou připraveny na vojenskou intervenci v Nigeru, pokud všechny ostatní možnosti selžou. V pátek večer pak řekl, že je stanoveno i datum, které však neupřesnil.

Cílem intervence by podle Musaha bylo obnovení ústavního pořádku v Nigeru, a to v co nejkratší době. Na sobotu je přitom plánovaná další diplomatická mise ECOWAS do Nigeru, ačkoliv předchozí pokusy o její přijetí nigerská junta odmítla.

Spojené státy americké dávají nyní dohromady plány pro případné stažení se ze dvou dronových a protiteroristických základen v Nigeru. V rámci plánů se uvažuje o přesunu základen do některé z Americe nakloněných zemí Sahary a Sahelu. Píše o tom agentura AP.

Generál James Hecker z amerického letectva v pátek uvedl, že vláda prezidenta Joea Bidena zatím o stažení vojáků, vybavení a diplomatů nerozhodla, stejně tak Američané nebyli k odchodu zatím vyzváni. Ztráta základen by měla „pochopitelně vliv“ na potírání terorismu v regionu, uvedl Hecker. „Samozřejmě doufáme, že dojde k mírumilovnému diplomatickému řešení a že nebudeme muset odcházet,“ řekl Hecker.

Vojáci se v Nigeru chopili moci 26. července, kdy svrhli demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma. Ultimátum ECOWAS, aby prezidenta do 6. srpna vrátila do úřadu, junta nevyslyšela a minulou neděli naopak oznámila, že chce Bazouma stíhat za velezradu a ohrožení bezpečnosti země.