Nizozemská vláda premiéra Marka Rutteho dnes padla kvůli neshodám ohledně azylové politiky, informují agentury Reuters a AFP. Rutteho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) od loňského ledna vládla společně s levicově liberálními Demokraty 66 (D66), Křesťanskou unií (CU) a Křesťanskodemokratickou výzvou (CDA). Čeká se Rutteho tisková konference.
Francouzské prokuratura zahájila vyšetřování smrti 27letého muže, kterého během sobotních protestů zasáhl projektil. V úterý o tom informoval úřad prokurátora v Marseille, píše agentura Reuters. Násilnosti v sobotu propukly po pohřbu mladíka se severoafrickými kořeny, kterého začátkem minulého týdne policista zastřelil při dopravní kontrole. Jeho smrt vyvolala několikadenní protesty a nepokoje.
Noc na úterý byla ve francouzských ulicích, které v uplynulých dnech zažily násilné protesty kvůli zabití sedmnáctiletého mladíka při policejní kontrole, relativně klidná. Druhým dnem po sobě se obešla bez závažnějších incidentů, píše v úterý ráno francouzský tisk. V Paříži a okolí výrazně klesl počet zadržených. Podle šéfa Francouzské federace podnikatelů způsobily nepokoje podnikům škody asi za 1 miliardu eur.
Francií se opět přelila vlna násilí, která se zase bude vysvětlovat frustrací, špatnou integrací, nezvládnutou rolí státu. Někteří, ti radikálnější, přijdou se strukturálním rasismem, který je prý zakořeněn v evropských společnostech, jež jsou pořád moc bílé a moc evropské. Budou se hledat viníci, odsouzen bude ten policista, který střílel, padne ale i několik tvrdších slov vůči rabujícím, aby byla uklidněna veřejnost. Na nějakou dobu se možná situace uklidní – a pak zase vybuchne.
EU by během španělského předsednictví měla dokončit migrační a azylovou reformu, i když nemá podporu Polska a Maďarska. Shodli se na tom dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a španělský premiér Pedro Sánchez během návštěvy členů unijní exekutivy v Madridu. Prioritami budou podle španělského lídra také další podpora Ukrajiny či konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Španělsko přebralo tento týden vedení evropské sedmadvacítky od Švédska.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na nedělní mimořádné schůzce se členy vlády vyzval ministry, aby v zemi obnovili pořádek a zaručili návrat ke klidu, uvedl server listu Le Figaro. Francie od úterní smrti sedmnáctiletého mladíka, kterého při silniční kontrole zastřelil policista, čelí masivní vlně nepokojů. V noci na dnešek byla ale situace o poznání klidnější. Podle jednoho z účastníků schůzky Macron také vládu vyzval, aby i nadále stála při policii, četnících, hasičích a zaměstnancích justice, kteří jsou kvůli nepokojům dnem i nocí v pohotovosti.
Otázka přistěhovalectví, tzv. uprchlických kvót, zaujme v české politice větší prostor než dosud. Andrej Babiš si pro první zahraničněpolitický střet s vládou nevybral česko-americkou smlouvu o vojenské spolupráci, ale souhlas Fialovy vlády s přerozdělováním azylantů napříč EU. Petr Fiala se kritice svého předchůdce brání argumentem, že Babiš buď lže, nebo nerozumí materii, neboť žádné přerozdělování fyzických osob dohodnuto nebylo. Implicitně samozřejmě bylo, jen se z povinnosti odebírat lidi bude možné vykoupit.
Zatímco migranti napadají policisty, jejich rodiny, školy, policejní stanice, knihovny nebo radnice za pokřiků Alláhu Akbar, prezident Emmanuel Macron se k dramatickému vývoji situace moc nevyjadřuje a zahraniční média ho vidí jako "přemoženého", žena starosty Vincenta Jeanbruna, která v noci na neděli utpěla težké zranění při útoku na jejich dům, vyzývá Francouze, aby se nevzdali. "Nepřipadá v úvahu, že se vzdáme, že vyhrají," vzkazuje po manželovi.
Zatímco Francie se zmítá v nepokojích migrantů, na italské Lampeduse přistávají v posledních dnech tisíce dalších. Za poslední tři dny tam přistálo přes 4 tisíce lidí, z toho 2 tisíce za poslední 48 hodin a 600 v sobotu. Zdejší hotspot, který pojímá několik stovek migrantů,tak byl znovu několikanásobně přeplněný, a kolaboval, píší italská média. V neděli odpoledne ale podle agentury ANSA lodě většinu migrantů odvezly na Sicílii, a záchytné středisko tak může očekávat další lidi, převážně z Afriky.
Již pět nocí se Francie otřásá pod útoky mládeže z migrantského prostředí a policejním složkám se stupňující se násilí nedaří zastavit. Starostové francouzských měst a obcí se proto na pondělí rozhodli svolat před radnice protestní demonstrace občanů. O výzvě informoval deník Le Figaro. Starostové a občané jsou vyzýváni, aby se v pondělí shromáždili před všemi francouzskými radnicemi, kdy mají zaznít sirény jako memento na útok migrantů v noci na neděli na dům starosty Vincenta Jeanbruna z L'Haÿ-les-Roses (Val-de-Marne ).
Násilnosti migrantů pokračovaly ve Francii další noc a to se stoupající brutalitou, i když vláda tvrdí, že situace byla o něco klidnější. Vincent Jeanbrun, starosta města L'Haÿ-les-Roses ve Val-de-Marne v neděli uvedl, že před jejich domem, kde byla jeho žena a dvě malé děti, se shromáždila skupina násilníků. Ti pak pomocí auta prorazili branku zahrady a poté vozidlo zapálili, "s jasným úmyslem zapálit starostův dům". Žena s malými dětmi musela útéci, ale vážně se zranila, když ji migranti pronásledovali.
Francie se už několik dní zmítá v chaosu. Po smrti mladíka s africkými kořeny, kterého zastřelil policista po neuposlechnutí při dopravní kontrole, vypukly násilné protesty. Do francouzských ulic vyrazili výtržníci, kteří zapalují auta i ulice a rabují obchody. To se nelíbí polskému premiérovu Mateuszovi Morawieckému, „Takové scény v polských ulicích nechceme. Takové scény nechceme v žádném městě v Evropě,“ napsal na twitteru při summitu v Bruselu.
Páteční jednání sněmovny zpočátku ovládl spor o nové evropské migrační dohodě. Řečniště asi na hodinu ovládl expremiér Andrej Babiš, který se opřel do vlády Petra Fialy za to, že schvaluje dohodu, jež je podle něj „skandální a mířící proti bezpečnosti Česka“. Šéf hnutí ANO také předvedl své obvyklé řečnické schopnosti, když hovořil o tom, jak v Evropě jedl bagety a bránil migraci. Dolní komora nakonec kvůli sporům o migračních pravidlech schůzi ukončila, k hlasování o zákonech se tak nedostala.
Česká republika do závěrů nynějšího summitu Evropské unie prosadila formulaci o finanční podpoře zemí přijímajících uprchlíky z Ukrajiny, ale kvůli postoji Polska a Maďarska jsou tyto závěry v ohrožení. Před začátkem druhého dne jednání Evropské rady to v Bruselu řekl český premiér Petr Fiala. Polsko a Maďarsko tak podle něj jdou proti českým zájmům. Vyjádření šéfa české vlády přišlo poté, co lídři sedmadvacítky dnes kolem 01:00 přerušili debatu o migrační politice, aniž by přijali společné stanovisko.
Policie zadržela 14 lidí, které viní z organizování nelegální migrace z Turecka do Česka nebo dále do dalších zemí EU. Jeden český občan a 13 cizinců dopomohli podle kriminalistů k nezákonnému překročení hranic nejméně tisícovce migrantů. ČTK to sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Všichni obvinění skončili ve vazbě. U soudu jim hrozí až 16 let vězení. Případem s krycím názvem HATIN se policisté z policejní centrály zabývali od srpna 2021.
Českou politikou poslední dny hýbe reforma migračních pravidel Evropské unie, kterou za tuzemsko dohodl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vášně vzbuzuje především prinicp takzvané povinné solidarity, podle něhož by se běženci mířící do prostoru EU přerozdělovali mezi členské státy. Kdyby některá ze zemí nechtěla, musela by se namísto přijímání migrantů finančně podílet na jejich přemisťování.
Takzvané uprchlické kvóty před sedmi lety byly pokusem německé vlády utéct před vlastní neschopností. Angela Merkelová nakonec odmítla zavřít německé hranice před stovkami tisíc migrantů, kteří k ní proudili přes Maďarsko a Rakousko. U nás by bez tehdejšího pokusu Berlína prosadit kvóty silou na radě ministrů vnitra (kde proti tomu český ministr Milan Chovanec marně hlasoval) zřejmě ze sněmovny vypadl Tomio Okamura. Spolková kancléřka mu kvótami nevědomky připravila podmínky pro comeback. V odporu proti prvním kvótám se také restituovala visegrádská čtyřka,
O nové migrační reformě EU, která se v Česku dočkala tvrdé kritiky z řad opozice, bude v Polsku rozhodovat referendum. V Česku za její schválení schytal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) kritiku. Sám Rakušan odmítl, že by se jednalo o systém kvót. Premiér Petr Fiala (ODS) se za něj postavil a uvedl, že je reforma o povinné solidaritě v zájmu České republiky. Podle kritiků však podkopává suverenitu České republiky rozhodovat o tom, kdo se na území státu bude nacházet.
Němci odpovědní za zločiny "mají tu drzost, vyzývat nás k solidaritě." Komisaři z Bruselu nebo Berlína nám nebudou diktovat, co máme dělat, jak máme chránit naše hranice, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki v Sejmu v debatě o migrační dohodě EU, proti které hlasovalo jen Polsko spolu s Maďarskem, zatímco Česká republika vyslovila souhlas s relokací migrantů nebo s "výpalným" ve výši půl milionu korun za každého nepřijatého . O projevu premiéra Morawieckého informoval server DoRzeczy.
Hanse-Georga Maassena bylo před pěti lety plné zpravodajství. V Saské Kamenici tehdy po ubodání jednoho místního proběhly demonstrace proti kriminalitě azylantů, načež kancléřka Angela Merkelová a s ní média hlavního proudu unisono odsoudily štvanice na cizince, k nimž v tomto východoněmeckém městě mělo dojít. Tehdy se do diskuse přihlásil ředitel Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Maassen s lakonickou poznámkou, že žádné solidní důkazy o štvanicích na cizince nejsou. Za deset dnů už Maassen nebyl ředitelem služby.
Přijatá reforma migračních pravidel Evropské unie je nesporným úspěchem dlouhodobého českého vyjednávání, řekl ve středu poslancům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Uvedl to v úvodu mimořádné schůze Sněmovny k migrační reformě, jejíž program poslanci schválili, byť byla svolána z podnětu opozičního hnutí ANO. Podle ministra tak bude prostor dohodu vysvětlit. Lídři opozičních ANO a SPD mluví o přijetí pravidel ministry vnitra členských zemí jako o zradě a o selhání vlády.
Dávky pro migranty by se měly snížit v celé Evropě, uvedl v rozhovoru pro Bild rakouský ministr vnitra Gerhard Karner (ÖVP). Navrhuje také například budování azylových center ve třetích zemích nebo poslaní některých uprchlíků zpět do bezpečných oblastí Sýrie, například Damašku. Rakouský ministr to uvedl v obsáhlém rozhovoru, který vyšel několik dní před plánovaným evropským summitem, který se má věnovat migraci.
Počty lidí, kteří se snaží o nelegální překročení hranic, nejsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) tak vysoké, aby bylo třeba uvnitř Schengenského prostoru zavádět hraniční kontroly. Fiala to řekl novinářům během pietního aktu na Vítkově. Požadavky na zavedení plošných hraničních kontrol kvůli nelegální migraci v posledních dnech zaznívají z Německa. Požádali o ně ministři vnitra německých spolkových zemí Sasko a Braniborsko nebo německé policejní odbory.
Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová chce zpřísnit azylovou politiku Evropské unie a zavést praxi rychlého prověřování migrantů přímo na vnějších unijních hranicích, odkud by neúspěšní žadatelé o azyl byli rovnou deportováni. Faeserová to řekla deníku Handelsblatt, podle kterého se tak ministryně vrací k návrhu svého předchůdce Horsta Seehofera. Migrace je pro Faeserovou klíčové téma, neboť Německo je v Evropě jednou z cílových zemí, do kterých běženci míří.
Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) na svém pondělním zasedání kritizovala Francii za rasovou diskriminaci, policejní násilí, nelidské životní podmínky migrantů nebo útoky proti nim. Informovala o tom agentura AFP. Všech 193 členských států OSN se musí pravidelně zodpovídat z míry dodržování lidských práv na svém území. Ostatní země té hodnocené dávají doporučení. Francouzskou delegaci vedla ministryně pro rovnost žen a mužů a rozmanitost Isabelle Romeová.
Na počátku bylo 700 tisíc palestinských uprchlíků, po více než sedmdesáti letech jich je 5,6 milionu, aniž by nějací další museli utíkat. Jak je takové kouzlo možné? Jednoduše. Všechno spočívá v „účetních“ tricích OSN. A tak se mezi palestinské uprchlíky počítají i ti, kteří v Palestině žijí, anebo multimiliardář žijící v USA. A jak to funguje, popisuje autorka Noa Tishy v knížce „Izrael. Země, kterou nikdo nechápe”.
Rakousko prodlouží kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem o dalších šest měsíců. Podle agentury APA to dnes uvedl rakouský ministr vnitra Gerhard Karner, podle nějž je tento krok nutný v zájmu omezení migrace. Kontroly měly původně skončit 11. května.
V centru švédského Göteborgu pobodal ve čtvrtek 35letý muž desetiletou holčičku a lehce zranil její babičku, která se jí snažila bránit. Podle svědků zaútočil nožem z ničeho nic. Několik svědků se na pachatele krátce po útoku vrhlo a spoutali ho. Po příjezdu policie byl zatčen a krátce na to poslán do vazby za pokus o vraždu. Podle některých svědků provolával „Alláhu Akbar“.
Skupina 15 členských zemí EU v pátek vyzvala Evropskou komisi, aby poskytla více financí na ochranu vnějších hranic schengenského prostoru. Mezi požadovanými opatřeními je i výstavba plotů na hranicích, což patří mezi body, o kterých EU nejvíce diskutuje. Mezi signatáři výzvy je i Česko, text ale nepodepsaly největší členské státy, píše agentura AFP.
Evropská unie by měla zlepšit ochranu svých vnějších hranic a zvýšit tlak na mimounijní země, aby rychleji přijímaly zpět odmítnuté žadatele o azyl. Shodli se na tom v noci na pátek prezidenti a premiéři členských států po několikahodinové debatě na bruselském summitu. Rozdílné postoje měli k otázce, zda má unie přímo financovat bariéry na hranicích, jimiž chce řada zemí brzdit rostoucí příliv migrantů do Evropy. Český premiér Petr Fiala ale řekl, že debata o kvótách není na pořadu dne.
