Českou politikou poslední dny hýbe reforma migračních pravidel Evropské unie, kterou za tuzemsko dohodl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vášně vzbuzuje především prinicp takzvané povinné solidarity, podle něhož by se běženci mířící do prostoru EU přerozdělovali mezi členské státy. Kdyby některá ze zemí nechtěla, musela by se namísto přijímání migrantů finančně podílet na jejich přemisťování.
Takzvané uprchlické kvóty před sedmi lety byly pokusem německé vlády utéct před vlastní neschopností. Angela Merkelová nakonec odmítla zavřít německé hranice před stovkami tisíc migrantů, kteří k ní proudili přes Maďarsko a Rakousko. U nás by bez tehdejšího pokusu Berlína prosadit kvóty silou na radě ministrů vnitra (kde proti tomu český ministr Milan Chovanec marně hlasoval) zřejmě ze sněmovny vypadl Tomio Okamura. Spolková kancléřka mu kvótami nevědomky připravila podmínky pro comeback. V odporu proti prvním kvótám se také restituovala visegrádská čtyřka,
O nové migrační reformě EU, která se v Česku dočkala tvrdé kritiky z řad opozice, bude v Polsku rozhodovat referendum. V Česku za její schválení schytal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) kritiku. Sám Rakušan odmítl, že by se jednalo o systém kvót. Premiér Petr Fiala (ODS) se za něj postavil a uvedl, že je reforma o povinné solidaritě v zájmu České republiky. Podle kritiků však podkopává suverenitu České republiky rozhodovat o tom, kdo se na území státu bude nacházet.
Němci odpovědní za zločiny "mají tu drzost, vyzývat nás k solidaritě." Komisaři z Bruselu nebo Berlína nám nebudou diktovat, co máme dělat, jak máme chránit naše hranice, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki v Sejmu v debatě o migrační dohodě EU, proti které hlasovalo jen Polsko spolu s Maďarskem, zatímco Česká republika vyslovila souhlas s relokací migrantů nebo s "výpalným" ve výši půl milionu korun za každého nepřijatého . O projevu premiéra Morawieckého informoval server DoRzeczy.
Hanse-Georga Maassena bylo před pěti lety plné zpravodajství. V Saské Kamenici tehdy po ubodání jednoho místního proběhly demonstrace proti kriminalitě azylantů, načež kancléřka Angela Merkelová a s ní média hlavního proudu unisono odsoudily štvanice na cizince, k nimž v tomto východoněmeckém městě mělo dojít. Tehdy se do diskuse přihlásil ředitel Spolkového úřadu pro ochranu ústavy Maassen s lakonickou poznámkou, že žádné solidní důkazy o štvanicích na cizince nejsou. Za deset dnů už Maassen nebyl ředitelem služby.
Přijatá reforma migračních pravidel Evropské unie je nesporným úspěchem dlouhodobého českého vyjednávání, řekl ve středu poslancům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Uvedl to v úvodu mimořádné schůze Sněmovny k migrační reformě, jejíž program poslanci schválili, byť byla svolána z podnětu opozičního hnutí ANO. Podle ministra tak bude prostor dohodu vysvětlit. Lídři opozičních ANO a SPD mluví o přijetí pravidel ministry vnitra členských zemí jako o zradě a o selhání vlády.
Dávky pro migranty by se měly snížit v celé Evropě, uvedl v rozhovoru pro Bild rakouský ministr vnitra Gerhard Karner (ÖVP). Navrhuje také například budování azylových center ve třetích zemích nebo poslaní některých uprchlíků zpět do bezpečných oblastí Sýrie, například Damašku. Rakouský ministr to uvedl v obsáhlém rozhovoru, který vyšel několik dní před plánovaným evropským summitem, který se má věnovat migraci.
Počty lidí, kteří se snaží o nelegální překročení hranic, nejsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) tak vysoké, aby bylo třeba uvnitř Schengenského prostoru zavádět hraniční kontroly. Fiala to řekl novinářům během pietního aktu na Vítkově. Požadavky na zavedení plošných hraničních kontrol kvůli nelegální migraci v posledních dnech zaznívají z Německa. Požádali o ně ministři vnitra německých spolkových zemí Sasko a Braniborsko nebo německé policejní odbory.
Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová chce zpřísnit azylovou politiku Evropské unie a zavést praxi rychlého prověřování migrantů přímo na vnějších unijních hranicích, odkud by neúspěšní žadatelé o azyl byli rovnou deportováni. Faeserová to řekla deníku Handelsblatt, podle kterého se tak ministryně vrací k návrhu svého předchůdce Horsta Seehofera. Migrace je pro Faeserovou klíčové téma, neboť Německo je v Evropě jednou z cílových zemí, do kterých běženci míří.
Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) na svém pondělním zasedání kritizovala Francii za rasovou diskriminaci, policejní násilí, nelidské životní podmínky migrantů nebo útoky proti nim. Informovala o tom agentura AFP. Všech 193 členských států OSN se musí pravidelně zodpovídat z míry dodržování lidských práv na svém území. Ostatní země té hodnocené dávají doporučení. Francouzskou delegaci vedla ministryně pro rovnost žen a mužů a rozmanitost Isabelle Romeová.
Na počátku bylo 700 tisíc palestinských uprchlíků, po více než sedmdesáti letech jich je 5,6 milionu, aniž by nějací další museli utíkat. Jak je takové kouzlo možné? Jednoduše. Všechno spočívá v „účetních“ tricích OSN. A tak se mezi palestinské uprchlíky počítají i ti, kteří v Palestině žijí, anebo multimiliardář žijící v USA. A jak to funguje, popisuje autorka Noa Tishy v knížce „Izrael. Země, kterou nikdo nechápe”.
Rakousko prodlouží kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem o dalších šest měsíců. Podle agentury APA to dnes uvedl rakouský ministr vnitra Gerhard Karner, podle nějž je tento krok nutný v zájmu omezení migrace. Kontroly měly původně skončit 11. května.
V centru švédského Göteborgu pobodal ve čtvrtek 35letý muž desetiletou holčičku a lehce zranil její babičku, která se jí snažila bránit. Podle svědků zaútočil nožem z ničeho nic. Několik svědků se na pachatele krátce po útoku vrhlo a spoutali ho. Po příjezdu policie byl zatčen a krátce na to poslán do vazby za pokus o vraždu. Podle některých svědků provolával „Alláhu Akbar“.
Skupina 15 členských zemí EU v pátek vyzvala Evropskou komisi, aby poskytla více financí na ochranu vnějších hranic schengenského prostoru. Mezi požadovanými opatřeními je i výstavba plotů na hranicích, což patří mezi body, o kterých EU nejvíce diskutuje. Mezi signatáři výzvy je i Česko, text ale nepodepsaly největší členské státy, píše agentura AFP.
Evropská unie by měla zlepšit ochranu svých vnějších hranic a zvýšit tlak na mimounijní země, aby rychleji přijímaly zpět odmítnuté žadatele o azyl. Shodli se na tom v noci na pátek prezidenti a premiéři členských států po několikahodinové debatě na bruselském summitu. Rozdílné postoje měli k otázce, zda má unie přímo financovat bariéry na hranicích, jimiž chce řada zemí brzdit rostoucí příliv migrantů do Evropy. Český premiér Petr Fiala ale řekl, že debata o kvótách není na pořadu dne.
Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského získal 7,5procentní podíl na nizozemské energetické kapacitě. Dceřiná společnost skupiny EP Netherlands koupila tamní plynové elektrárny Sloe a Rijnmond. Spolu s tím společnost získala také další firmu s obchodními aktivitami v dodávkách plynu a elektřiny. Informoval o tom mluvčí EPH Daniel Častvaj. Hodnotu transakce holding neuvedl.
V doprovodu roje komárů vyráží kapitán řecké policie Konstantinos Tsolakidis a další tři jeho kolegové na hlídku na řece Evros, která je přirozenou hranicí mezi Řeckem a Tureckem. Řeka Evros, kterou Turkové nazývají Meriç, teče v jedné z nejodlehlejších částech Evropy. Patří také k evropským oblastem s nejsilnější přítomností policie a armády, protože se Řecko, a potažmo Evropská unie, snaží odradit migranty od překročení hranice z Turecka, píše agentura AP.
Italská vláda schválila dekret stanovující přísnější pravidla pro lodě neziskových organizací, které na moři pomáhají zachraňovat migranty. Informoval o tom deník La Repubblica. Nově mají lodě mimo jiné povinnost žádat o přidělení bezpečného přístavu ihned po první záchranné misi nebo informovat běžence, že mohou o mezinárodní ochranu požádat v kterékoli zemi Evropské unie. Za nedodržení pravidel hrozí vysoké pokuty.
Itálie přijme ve svém přístavu loď Ocean Viking s více než stovkou migrantů na palubě, uvedla v úterý agentura AFP. Loď humanitární organizace se stala důvodem výrazné diplomatické rozepře s Paříží, když ji v polovině listopadu nechtěly italské úřady pustit do přístavu. Nakonec plavidlo s 230 migranty převzala Francie. Provozovatelé lodě si však stěžují, že jim Řím určil bezpečný přístav až na severu země.
Současnou migrační krizí se na pátečním mimořádném jednání v Bruselu zabývali ministři vnitra zemí EU. Po jednání zaznělo, že Evropská komise připraví plán opatření, který má pomoci řešit problémy s vlnou nelegálních migrantů mířících do EU přes západní Balkán, a to nejpozději do 6. prosince.
Postřeh, že pozornost je limitovaný statek, platí zřejmě kromě jednotlivců i pro veřejný prostor a média. Příkladem tu budiž další migrační vlna směřující na starý kontinent, která se letos naprosto ocitla ve stínu války na Ukrajině a energetické krize. A to přesto, že vedle právě ukrajinské složky obsahuje i silnou složku blízkovýchodní, která je sice v absolutních číslech pořád několikrát menší než za první migrační vlny 2015–2016, ale jinak Evropa přijímala víc běženců naposledy v roce 1993, za válek v bývalé Jugoslávii.
Od zavedení kontrol hranic mezi Slovenskem a Českou republikou překročilo od konce září nelegálně hranice v Jihomoravském kraji více než 5300 migrantů. Novinářům to v sobotu řekl ve Strážnici na Hodonínsku ředitel jihomoravské policie Leoš Tržil. Většina uprchlíků uvádí, že přichází ze Sýrie, doplnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která místo navštívila. Denně je na dvanáctihodinovou službu v kraji nasazeno 150 policistů, podle Černochové se za celou dobu vystřídali vojáci ve 4000 směnách.
Většině z dospělých migrantů z lodi Ocean Viking, kterou po víc než dvou týdnech marného čekání na povolení od italských úřadů nechala minulý týden Francie zakotvit ve svém přístavu, bude zřejmě odmítnut vstup do Francie, informovala AFP s odvoláním na ministerstvo vnitra. Z celkem 234 běženců z této humanitární lodi je 189 dospělých, kteří byli zatím umístěni v „čekací zóně“. Francouzský úřad pro uprchlíky Ofpra vydal 123 nepříznivých stanovisek a těmto osobám byl odepřen vstup do země.
Podezření, že do pašování migrantů je vedle afrických gangů zapojeno i italské podsvětí, existovalo již dlouho. Nyní po třech letech policejního vyšetřování prokuratura v Caltanissettě oznámila, že bylo zatčeno a vzato do vazby 18 pašeráků z Itálie a Tuniska. Za jednu jízdu člunu ze Sicílie k Africe a zpět vydělávali i 70 tisíc euro, informuje agentura ANSA. Z 18 zatčených je 11 Tunisanů a sedm Italů, někteří s mafiánským pozadím. Dalším šesti pašeráků se podařilo při zátahu uniknout.
Česko-slovenskou hranici kvůli přílivu nelegálních migrantů střeží už několik měsíců čeští policisté i vojáci. Na hranice byl jako člen armádních aktivních záloh povolán i europoslanec z KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který po návratu poskytl redakci rozhovor. Během nasazení se setkal i s Afghánci, kteří se vydávali za Syřany.Během každé služby ztotožňovali desítky lidí.
Čeští policisté a vojáci na konci září znovu obsadili hranici se Slovenskem. Situace připomíná období hluboké epidemie covidu, místo viru teď ale za kontrolami na hranicích stojí příliv nelegálních uprchlíků mířících západobalkánskou trasou nejčastěji do Německa. Česko není v zavádění hraničních kontrol samo, kontroly komplikují provoz i na jiných hranicích uvnitř schengenského prostoru. Podle evropské pohraniční stráže Frontex přišlo do EU od ledna do září 228 tisíc nelegálních migrantů, to je nejvíc od roku 2016.
V přístavu jihofrancouzského města Toulon dnes zakotvila humanitární loď Ocean Viking s 230 migranty na palubě, informovala agentura AFP. Plavidlo od konce října neúspěšně žádalo italské úřady o povolení k vylodění. Nakonec mu ho ve čtvrtek udělila francouzská vláda, ale až poté, co ostře zkritizovala odmítavý postoj Itálie a pozastavila plán na přijetí 3500 žadatelů o azyl z Itálie, na němž se s Římem dohodla v létě.
Nynější situace na česko-slovenské hranici nemůže pokračovat, benefitem schengenského prostoru, do kterého patří Česko i Slovensko, je volný pohyb. Před čtvrtečním jednáním s českým premiérem Petrem Fialou to novinářům řekl předseda slovenské vlády Eduard Heger. Česko na konci září zavedlo kvůli stoupajícímu počtu migrantů kontroly na hranicích se Slovenskem, jejichž trvání pak prodloužilo.
Kontroly na česko-slovenských hranicích podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nyní kvůli migrantům zrušit nelze, čekací doby dopravců by se ale mohly zkrátit. Ministr to v pondělí řekl novinářům v souvislosti s noční blokádou jednoho z hraničních přechodů slovenskými autodopravci.
Bílé stany, které rakouské úřady zřizují na jihu a západě země, aby v nich ubytovávaly migranty a žadatele o azyl, vzbuzují podle agentury AFP kritiku a obavy. Ve srovnání s loňským rokem do země letos již nyní přišel dvojnásobek žadatelů o azyl. Podle úřadů stany představují jen dočasné řešení, což však odmítají někteří obyvatelé a část představitelů samospráv. Na jihu a západu Rakouska, kde nejčastěji migranti a možní žadatelé o azyl překračují hranici, úřady zřídily na 35 stanů.
