Minulý týden americký prezident Donald Trump rozhodl o náhlém zmrazení americké zahraniční pomoci na 90 dnů. Důsledky pocítil celý svět a dopady rozhodnutí jsou zřetelné pár kilometrů od frontové linie na východě Ukrajiny, daleko od Washingtonu.
Kvůli Trumpovi jsou prouprchlické organizace, včetně těch působících v České republice, ze dne na den téměř bez peněz. Nelze pochybovat, že mnoho lidí přijalo takovou zprávu s uspokojením a možná i škodolibostí, nejeden byl možná udiven, co nám to Američané všechno platili. Ale byly a jsou nepochybně i reakce jiné, provázené rozhořčením, smutkem a lítostí, že svět, který odmítá solidaritu s těmi nejubožejšími, tedy s uprchlíky, je horší a stává se krutějším a nelítostnějším. Protože přece ty organizace pomáhající uprchlíkům jsou založeny na humanismu, na solidaritě s druhými, na altruismu.
Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo veškerou stávající zahraniční pomoc a pozastavilo poskytování nové zahraniční pomoci a to včetně Ukrajiny. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě. Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt. Ty mají pokračovat.
Polský premiér Donald Tusk podpořil návrh přitvrdit pravidla pro vyplácení dětských přídavků ukrajinským uprchlíkům před válkou, kterých je v Polsku od invaze ruských vojsk z února 2022 velké množství. Učinil tak několik měsíců před prezidentskými volbami, uvedla agentura AFP. V současnosti všichni rodiče, a to i ti ukrajinští, dostávají každý měsíc 800 zlotých (asi 4800 Kč) na každé dítě mladší 18 let v rámci programu sociální pomoci zvaného 800+.
Čím dále, tím více je slovenský premiér Robert Fico podle svých slov přesvědčený, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nutí Slovensko k odvetným opatřením ohledně zastavení tranzitu ruského plynu, které Kyjev učinil od 1. ledna. "A my do reciprocity půjdeme," řekl Fico ve svém videu v sobotu večer na Facebooku s tím, že Bratislava bude zřejmě vetovat další finanční pomoc Evropské unie Ukrajině.
Ombudsmani Ruska a Ukrajiny se setkali na území Běloruska, předali si dopisy válečných zajatců příbuzným a diskutovali o spolupráci při pomoci občanům obou zemí.
Pojišťovny vyplatily za povodně, které zasáhly ČR v polovině září, přes dvě miliardy korun. Klienti jim nahlásili 66 300 pojistných událostí za 14,9 miliardy korun. Odhad pojištěných škod zvýšily na 17,9 miliardy korun, sdělila Česká asociace pojišťoven. Úřady práce zatím vyplatily přes 330 milionů korun v rámci mimořádné okamžité pomoci. Generali Česká pojišťovna má nahlášeno k dnešnímu dni 29 784 pojistných událostí za 4,5 miliardy korun
Stoletá voda ochromila Moravskoslezský kraj a tamní obyvatelé potřebují pomoct s obnovou svých domovů. Poškození občané potřebují obnovit dodávky elektrické energie, komunikační síť a poničené silnice. Kromě toho potřebují i zásoby pitné vody, jídlo, trvanlivé zboží či hygienické potřeby. Napříč Českou republikou se spouští sbírky vybírající finanční prostředky pro poškozené obyvatele, pojišťovny evidují stamilionové škody na majetku a potravinové banky vypravily první dodávky pomoci.
Před dvěma dny tu kolega Daniel Kaiser psal o tom, že současná povodňová situace prodlužuje období, které začalo za covidu a trvá dosud, totiž období, kdy žijeme ve zvláštním, neobyčejném, vlastně výjimečném nebo polovýjimečném stavu, což má za následek, že se – vystresovaní z přemíry špatných zpráv méně, nebo dokonce málo ptáme na to, jak politici spravují věci, které mají spravovat, jako jsou třeba výše inflace nebo daní.
Někteří ukrajinští uprchlíci se z Česka pravidelně vracejí do své domoviny. Za rodinou a známými, zkontrolovat majetek nebo třeba k lékaři. Současná pravidla válečným uprchlíků návrat do země, kde probíhá válka, nezakazují. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ale mají na finanční podporu nárok pouze ti, kteří se zdržují v Česku. Pokud odjedou a policie to zjistí, o nárok na uprchlické dávky přijdou.
Světový potravinový program (WFP) kvůli nedostatku zásob a špatné bezpečnostní situaci pozastavil veškerou distribuci potravin ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy. Organizace, která je součástí OSN, také uvedla, že za poslední dva dny nevjely na toto izolované a válkou sužované území žádné kamiony přes plovoucí molo, které zde postavily Spojené státy pro dodávky humanitární pomoci po moři, uvedla agentura AP s odkazem na mluvčí WFP.
Před třiceti lety začala genocida ve Rwandě, jeden z nejhorších zločinů v historii Afriky, který na Západě zabetonoval představu kontinentu jako brutálního a zaostalého místa. Afrika, včetně Rwandy, se od té doby přece jenom značně změnila. Právě o tom, jaká je dnešní Afrika, debatovali Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů, Bohumil Doboš z Institutu politologických studií FSV a Martin Loužecký z neziskovky Skate World Better.
Izraelská armáda propustí ze služby dva důstojníky, kteří se podíleli na vzdušném úderu na humanitární konvoj potravinové charity World Central Kitchen (WCK), několika dalším udělí důtku. Armáda to dnes oznámila na svém webu poté, co ve čtvrtek dokončila vyšetřování incidentu. Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů v rozhodování.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý přiznal, že izraelská armáda v pondělí v Pásmu Gazy zasáhla několik vozů humanitární organizace World Central Kitchen (WCK), podle Netanjahua šlo o neúmyslný tragický incident. Zemřelo při něm sedm pracovníků WCK, která v Gaze distribuuje jídlo. Izraelská armáda už také vyjádřila lítost a slíbila nezávislé a profesionální vyšetření incidentu. Smrt humanitárních pracovníků odsoudily země jako je Polsko, Španělsko, Austrálie či Británie.
Patrně izraelský letecký úder zabil v Pásmu Gazy čtyři mezinárodní humanitární pracovníky a jejich palestinského řidiče, informují média s odvoláním na palestinské úřady. Mezi mrtvými, jejichž těla se nachází v nemocnici Al-Aksá v Dajr Balahu v centrální části pásma, je Brit, Polák a Australan. Čtvrtou zahraniční obětí je podle serveru The Times of Israel Ir, ačkoliv jiné zdroje uvádějí, že jeho národnost zatím nebyla potvrzená. Úřady to uvedly na základě pasů nalezených u obětí.
Rada bezpečnosti OSN dnes opět nepřijala rezoluci volající po přerušení bojů v Pásmu Gazy. S návrhem tentokrát přišly Spojené státy, které dříve podobné texty vetovaly, proti se ale postavily Rusko a Čína, tedy další dva stálí členové rady s právem veta. Šéf ruské mise při OSN před hlasováním uvedl, že Spojenými státy navržený text nezachází dostatečně daleko. Americký návrh by označil "okamžité a trvalé příměří" za "nezbytně nutné" pro ochranu palestinských civilistů a pro posílení přísunu humanitární pomoci
Český vojenský letoun Casa z polského Řešova přepravil do Prahy tři české občany, kteří utrpěli vážná zranění při dopravní nehodě na Ukrajině. Uvedli to mluvčí ministerstva obrany David Polák a Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Podle serveru Novinky se jedná o humanitární pracovníky, kteří jsou nyní v pražské Ústřední vojenské nemocnici.
V Rafáhu na jihu Pásma Gazy v pátek nejméně pět lidí zabila bedna s humanitárním nákladem, která byla svržená z letadla. Zásilka se zásobami měla podle stanice Al-Džazíra vadný padák a na místě dopadu se předtím shromáždil dav Palestinců čekajících na humanitární pomoc. Do Gazy letecky dodávají zásoby Jordánsko, Francie, Spojené státy nebo Belgie a Egypt. Není jasné, zda šlo jednu z těchto zemí, jejíž letoun byl do incidentu zapojený.
Již tento víkend by měl začít fungovat námořní humanitární koridor do Pásma Gazy, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při návštěvě Kypru. Humanitární situace v Pásmu Gazy je podle šéfky unijní exekutivy děsivá a k civilistům žijícím v oblasti se potřebná pomoc musí nutně dostat co nejdříve. Kypr se nachází pouhých 370 kilometrů od Gazy a o možnosti vytvořit námořní koridor, který by mohl poskytovat nepřetržitou pomoc nevinným civilistům v Gaze, hovoří již od začátku konfliktu
Americký prezident Joe Biden řekl, že bez ustání pracuje na dojednání šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy, které by zastavilo "srdcervoucí" utrpení Palestinců. Uvedl to ve svém projevu o stavu unie na půdě Kongresu. Také sdělil, že nařizuje americké armádě misi s cílem vybudovat dočasné přístavní molo u břehů Gazy pro doručování humanitární pomoci. Takový projekt by podle něj umožnil masivní posílení dodávek pomoci do bojové zóny.
Česko by mohlo od Německa jako poděkování za vojenskou pomoc Ukrajině darem získat dalších 15 tanků Leopard 2A4. O nabídce ve středu kabinet informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Na tiskové konferenci po jednání vlády to ve středu oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle Fialy by šlo o podobný scénář, na základě kterého už česká armáda získala 15 tanků za dodávky obrněné techniky na Ukrajinu.
UNRWA, organizace pro pomoc uprchlíkům zřízená OSN, v Gaze údajně zaměstnávala teroristy, kteří „v druhé směně“ pracovali pro Hamás. Několik osob je vysloveně podezřelých z toho, že se účastnily plánování útoku na Izrael, při kterém 7. října přišly o život stovky osob. Další místní zaměstnanci UNRWA mají v řadách Hamásu aspoň příbuzné – snad až 50 % celého týmu. UNRWA je vesměs financována z rozpočtů západních států. V roce 2022 dostala od dárců 1,17 miliardy dolarů, přičemž jen malá část z této částky šla z kapes bohatých muslimů, většina přitekla z USA a EU.
Americký list The New York Times (NYT) dnes s odkazem na izraelský dokument poskytnutý americké vládě popsal podrobnosti týkající se zaměstnanců Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), kteří dostali výpověď kvůli podílu na říjnovém útoku Hamásu na Izrael. Deset z 12 lidí podle těchto informací patřilo k palestinské islamistické skupině Hamás a jeden k další militantní organizaci Palestinský islámský džihád.
Další státy ruší financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Zrušení dotací oznámily do pondělního rána Švýcarsko, Japonsko, Estonsko či Rakousko. Připojily se tak k zemím jako USA, Německo, Velká Británie, Francie, Kanada, Austrálie, Itálie, Británie či Finsko. Izrael obvinil 12 pracovníků UNRWA, že se loni 7. října podíleli na útoku teroristů z palestinského Hamásu na jeho území. Česko tomuto úřadu peníze neposílá.
Francie pozastaví v letošním prvním pololetí financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), oznámilo v neděli francouzské ministerstvo zahraničí. Země galského kohouta se tak přidala k celé řadě států, které se pro tento krok rozhodly poté, co Izrael obvinil některé pracovníky UNRWA, že se zapojili do teroristického útoku palestinského militantního hnutí Hamás na jihu Izraele ze 7. října. Francie loni úřadu poskytla přes 60 milionů eur (1,5 miliardy Kč).
Po Spojených státech, Kanadě či Austrálii dnes oznámily pozastavení financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) také Itálie, Británie či Finsko. Píše to agentura Reuters. Země se pro tento krok rozhodly poté, co Izrael obvinil některé pracovníky UNRWA, že se zapojili do teroristického útoku palestinského militantního hnutí Hamás na jihu Izraele ze 7. října. Úřad OSN s nařčenými spolupracovníky ukončil smlouvu a slíbil, že záležitost prošetří. Izrael dnes na základě toho obvinění uvedl, že si přeje, aby UNRWA ukončil své působení v Pásmu Gazy. Hamás tento krok odsoudil.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v pátek předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky, které zabrání genocidě a zlepší humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede vojenskou operaci proti palestinskému hnutí Hamás. Soud, který zasedal na podnět Jihoafrické republiky, zároveň žádá, aby ho Tel Aviv do měsíce informoval, co učinil pro naplnění nařízení. Předběžné opatření ovšem nevyhovělo klíčovému jihoafrickému požadavku, aby soud nařídil zastavit válečné operace v Gaze.
Chaotické scény ukazují, jak lidé v Gaze běží za nákladními auty. Jde o vozidla s humanitární pomocí projíždějící městem Rafáh. Ta byla obklopena davy lidí, kteří se snažili dostat k životně důležitým zásobám, informoval server BBC. Kvůli průjezdu nákladních vozů s humanitární pomocí do Pásma Gaza se v neděli poprvé od 7. října, kdy začal konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, otevřel izraelský přechod Kerem Šalom.
Evropská unie příští rok poskytne Palestincům v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu humanitární pomoc ve výši 125 milionů eur (přes tři miliardy korun). Slíbená částka je zhruba o čtvrtinu vyšší než letos poskytnuté prostředky, které EU opakovaně navyšovala. O nově přislíbených prostředcích dnes informovala Evropská komise (EK). Finance mají prostřednictvím humanitárních organizací pomoci vyřešit akutní humanitární krizi v Pásmu Gazy, kde proti sobě už dva měsíce bojuje hnutí Hamás a izraelská armáda.
Izrael povolí dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy, aniž by nadále omezoval jejich množství, uvedla podle serveru BBC News izraelská armáda. Agentura Reuters s odvoláním na palestinskou agenturu WAFA napsala, že při ranním izraelském bombardování města Chán Júnis v jižní části Gazy zahynulo 26 Palestinců, převážně dětí. Dalších pět mrtvých si vyžádal izraelský útok na okupovaném Západním břehu. Izraelská armáda oznámila, že umožní navýšení počtu kamionů s humanitární pomocí.
