V případě covidové krize se ukázalo, že náš apetit k žití na dluh je víceméně neomezený. Bude ale neomezená i naše schopnost si půjčovat? Čerstvě vydaná zpráva Institutu pro mezinárodní finance, organizace sdružující několik set světových bank, poukazuje na znepokojivé trendy.
Čechy letos čekají možná nejdražší Vánoce v historii. Může za to mimo jiné výrazný růst cen průmyslových výrobců. Ten podle analytiků ukazuje, že výrobci budou muset přenášet vyšší ceny na konečné zákazníky a spotřebitelská inflace tak nepoleví ani v dalších měsících. Situaci by mohlo uklidnit až obnovení výrobních a dopravních kapacit a uklidnění na trzích s komoditami. Češi by se podle odborníků měli připravit, že si mimo jiné za letošní vánoční dárky připlatí.
Rychlé zadlužování státu, které bylo v prvním čtvrtletí druhé nejrychlejší z celé Evropské unie, nechává ministryni financí Alenu Schillerovou klidnou. A to i přesto, že před současným přístupem vlády varují jak odborníci, tak i Nejvyšší kontrolní úřad. Ten totiž ve své pravidelném stanovisku uvedl, že loňský obří schodek státního rozpočtu ve výši 367,4 miliardy korun z poloviny nesouvisel s protikoronavirovými opatřeními. Stát měl navíce dle kontrolního úřadu místo toho raději šetřit.
Rostou ceny, podle včerejšího oznámení statistického úřadu je inflace za červenec na 3,5 procenta. Pokud se do konce roku dotáhne na čtyři procenta, jak někteří ekonomové předpovídají, jsme na dvojnásobku inflačního cíle, jak si ho kdysi vytkla Česká národní banka. Takže zřejmě ještě do konce roku se zvýší úroky. Už teď nám citelně zdražují energie, pohonné hmoty, stavební práce, obědy v restauracích. S vyššími úroky budou následovat hypotéky.
Zdražování služeb a zboží postupuje rychleji, než mnozí analytici předpokládali. Zároveň se ale shodují nad tím, že vysoká inflace jen tak neskončí a do konce roku se s ní budou lidé potýkat. Důvodem je složitá situace po koronavirové krizi, která utlumila ekonomiky a zavřela většinu společností. S vysokou inflací se ale stát vypořádával i před příchodem koronaviru. To je příklad přehřátého trhu práce.
Vývoj a domácí výroba průlomové vakcíny proti covidu-19 od německé společnosti BioNTech by letos mohly zvýšit růst největší evropské ekonomiky až o půl procentního bodu. Německá ekonomika by letos mohla vykázat růst asi o čtyři procenta po loňském propadu o 4,6 procenta kvůli pandemii. To znamená, že BioNTech a jeho vakcína by se mohly podílet na letošním celkovém růstu HDP cca osminou. Uvedl to ekonom institutu pro makroekonomickou politiku IMK Sebastian Dullien.
Červencová meziroční inflace byla nad očekáváním trhu a podporuje scénář dalšího růstu úrokových sazeb České národní banky, shodují se analytici. V nejbližších měsících se podle nich inflace nevrátí pod tři procenta, naopak koncem roku se podle nich přiblíží čtyřem procentům. Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského července, uvedl dnes ČSÚ. Vysoká inflace bude likvidovat kupní sílu úspor na běžných a spořících účtech.
Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského prvního prázdninového měsíce. Ve srovnání s červnem tempo růstu cen zrychlilo o 0,6 procentního bodu. Největší vliv na tento vývoj mělo opět zdražování aut a PHM. Meziměsíčně ceny stouply o procento, důvodem byly vyšší ceny dovolených. Informoval o tom dnes ČSÚ. Analytici odhadovali, že meziroční inflace v červenci zůstala na červnových 2,8 procenta, případně mírně zrychlila na 2,9 procenta.
Zavřené obchody, omezený pohyb a další překážky v době lockdownů donutily řadu lidí nakupovat přes internet. V minulém roce proto prodeje online očekávaně vzrostly. V letošním roce ale nedochází k tak razantnímu snížení a potvrzuje se tím, že se nakupování přes internet stává běžnou a vyhledávanou záležitostí. Potvrzují to i čerstvá čísla Českého statistického úřadu, podle kterého zaznamenaly e-shopy meziroční nárůst tržeb o 14,5 procenta.
Český veřejný dluh se stále zvyšuje a letí volným pádem. Pokud nenastanou okamžité změny, mohou přijít drastická opatření v podobě škrtů a omezování peněz například do školství nebo zdravotnictví. Na situaci upozorňují ekonomové i analytici, kteří již sami začínají připravovat analýzy, jak dluh zabrzdit. S jednou přišla i Raiffeisenbank, podle které by se dala současná nepříznivá situace stabilizovat do tří let. Musela by se však zavést vyšší daň z příjmu fyzických osob či redukovat dotace.
Z krize se proinvestujeme. Hláška ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) z koronavirové krize, se nedaří ve skutečnosti naplnit. Při plnění státního rozpočtu je totiž patrné, že investic teče o několik miliard méně, než tomu bylo v předchozím roce. Místo toho narostly neinvestiční transfery podnikatelským subjektům. Firmy naopak ve většině plánují investovat ve velkém, hlavně do výzkumu a vývoje. Svaz průmyslu proto tlačí na vládu, aby začal konečně plnit svá slova a investoval ve velkém.
Konec lockdownů kvůli koronavirové nákaze nejsou posledním problémem, který trápí českou ekonomiku. Pozvolné oživování české produkce trápí již delší dobu nedostatek komponentů, vysoké ceny výrobků, ale také zejména chybějící čipy. Největší české závody Škoda Auto již před časem omezovaly svou výrobu. Výhled ale optimistický není a problémy s chybějícími díly se mohou přesunout až do dalšího roku.
Čínská vláda si razantně došlápla na systém „pěchovacích škol“ (cram schools), který připravuje studenty k důležitým přijímacím zkouškám. Už předtím ale rozpoutala i ofenzivu proti velkým čínským softwarovým firmám jako Ant, Tencent, Baidu, Didi nebo Alibaba, které jsou široce vnímány jako největší světová konkurence americkým technologickým obrům. Nejde sice o jejich vyslovenou likvidaci, ale je patrné, že jim vláda „nasazuje chomout“.
Hospodaření státu se každý měsíc víc prohlubuje do miliardových schodků. Za červenec vzrostl schodek na téměř 280 miliard korun, což je další z historických rekordů. Z čísel ministerstva financí je patrné, že příjmy oproti minulému roku vzrostly. Zatěžující jsou právě výdaje, které za působení kabinetu Andreje Babiše (ANO) rostly každým rokem. Ekonomové upozorňují, že nová vláda vzešlá z podzimních voleb bude muset začít veřejné finance konsolidovat. V opačném případě pak hrozí zhoršení ratingu.
Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 279,4 miliardy korun z červnových 265,1 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí v tiskové zprávě ministerstvo financí (MF). Jde o nejhorší červencový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci července byl schodek 205,1 miliardy korun. Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 19,3 miliardy na 836,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 32,4 miliardy na 721,9 miliardy korun.
Pandemická krize a narušení společenského života dopadlo těžce také na prostituci a s ní spojené nabízené služby. Podle dat zveřejňovaných Eurostatem utratili Češi za sexuální služby nejméně peněz za posledních 25 let. Za velkým propadem stály jak státem uzavřené provozovny a podniky, tak zřejmě zvýšené obavy zákazníků z koronavirové nákazy. Tvrdou ranou pro prostituci byly ale i zavřené hranice.
Vláda slibovala nižší daně, přesto některé každým rokem rostou. Podobně tomu bude i v dalších letech, i když na ně nebude mít vliv současná Babišova vláda, která skončí spolu s podzimními volbami do Poslanecké sněmovny. Stát totiž každým rokem navyšuje spotřební daně, zejména u tabáku, lihu nebo i hazardu. Tyto daně budou růst patrně i v dalších letech, protože i opoziční strany se ve svých programech spotřebním daním vyhýbají.
Když se začátkem března 2020 svět zavřel do covidových lockdownů a restrikcí, z nichž se navzdory vakcínám dosud nevyhrabal, ve vzduchu visely tři vážné obavy. Zaprvé že se restrikce, zavírání a omezování svobod stanou na Západě novým, autoritářštějším systémem vládnutí, kdy si politici, maskovaní svými epidemiologickými poradci, zvyknou na příliš velkou moc nad životy lidí.
Premiér Andrej Babiš vytáhl do předvolebního boje s cílem rozdávat lidem volno z práce. Své vládě totiž chce představit propagaci a motivaci pro státní zaměstnance, aby se nechali očkovat. Výsledkem má být, že si mohou vybrat dva dny volna jako odměnu za vakcinaci proti koronavirové nemoci. Odborníci pak upozorňují, že návrh nedává smysl, protože půl milionu státních zaměstnanců je placeno soukromým sektorem, který tuto výhodu nemá.
Nedostatek pracovníků, málo surovin a neklesající inflace. To jsou podle spotřebitelů a průmyslníků hlavní důvody, proč se důvěra v ekonomiku po čtvrt roce snížila. Podle průzkumu Českého statistického úřadu je ale důvěra v ekonomiku vyšší než tomu bylo před koronavirovou krizí. A to i přesto, že propouštění zvažuje každý pátý podnikatel ve službách a skoro třetina průmyslníků se chystá zdražit.
Překvapivého výpadu francouzského vládního europoslance Pascala Canfina proti nejnovějšímu klimatickému plánu Evropské komise si nešlo nevšimnout. Z mnoha důvodů. Ale některé, zdá se, unikají pozornosti. Zejména ten, že klimatický plán je stavěný pro západoevropskou politickou náladu, a ozve-li se proti němu hlas ze západní Evropy, nastane neklid. Stejný apel z východní Evropy by prošel bez povšimnutí.
V Česku rostou ceny bydlení mnohem rychleji než ve zbytku Evropy. Od roku 2015 podražily byty o 59,5 procent zatímco v EU o 29,4 procent. Dostupnost nového bydlení v Česku byla loni ve srovnání 22 evropských zemí druhá nejhorší za Srbskem. Nový byt v ČR vyjde na 12,2 průměrného hrubého ročního platu, o rok dříve to bylo 11,4 platu. Vyplývá to ze studie Deloitte. Nejsnadněji na bydlení dosáhnou Irové, kteří na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vynaloží 3,1 ročního platu.
Před několika týdny vyšla v Edici Echo knížka nazvaná Podtrženo, osobitá forma memoárů exprezidenta Václava Klause. Byly to původně privátní výpisky z četby většinou ekonomické literatury z let 1970–2020, komentované nyní s nadhledem časového odstupu. Z českých politiků se Václav Klaus na několika místech zmiňuje také o Petru Pithartovi. A právě on poslal redakci Týdeníku Echo následující text:
Spoluzakladatel skupiny J&T Patrik Tkáč vloží společné investice s podnikatelem Danielem Křetínským do nového holdingu J&T Capital Partners. Cílem nové, v Česku založené holdingové společnosti je správa a rozvoj všech stávajících a budoucích podílů ve společných obchodních projektech tandemu Tkáč a Křetínský. Holding už odkoupil podíl 44 procent v EPH, která sdružuje původní investice v energetice, a během následujících měsíců odkoupí další vlastnické podíly, které jsou nyní pod Tkáčovou kontrolou.
Kvůli nedostatku čipů se letos ve světě vyrobí proti původním plánům asi o pět milionů aut méně. Do konce roku by jich mělo být 74,8 milionu, což bude o 9,3 procenta více než loni, kdy se na na začátku pandemie výroba na některých místech zastavila a výrazně omezovala. Ukazuje to analýza duisburského centra Ferdinanda Dudenhöffera pro výzkum automobilismu, o které v neděli informovala agentura DPA. Analýza varuje i před možným budoucím nedostatkem lithium-iontových baterií.
Schodek státního rozpočtu ke konci června stoupl na 265,1 miliardy korun z květnových 255 miliard korun. Informovalo o tom ve čtvrtek v tiskové zprávě ministerstvo financí. Jde o nejhorší červnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci června byl schodek 195,2 miliardy korun. Celkové příjmy rozpočtu ke konci června meziročně stouply o 13,1 miliardy na 712,8 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 21,5 miliardy na 613,7 miliardy korun
Sociální demokracie je v historicky nejhorší pozici od roku 1989. Šance, že se dostane do Poslanecké sněmovny, je spíš menší než větší. S výjimkou CVVM se jí už dlouho podle průzkumů nedaří překonávat pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny. Voliči sociální demokraty odměňují za kohabitaci s Andrejem Babišem. Ti, jimž se vládní politika líbí, přirozeně volí Babiše, a ne jeho uťáplého vládního sparingpartnera.
Česká ekonomika – po mnoha desítkách let – se ve výkonu na hlavu opět dostala před Japonsko. Statistický úřad EU Eurostat zveřejnil v minulých dnech pravidelnou aktualizaci výkonnosti jednotlivých států EU a vybraných dalších zemí. Čísla ukazují hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele, tedy souhrn všeho, co ta která země vyprodukuje na hlavu ve výrobě a ve službách za daný rok, v poměru k průměru EU, který je vykazován jako 100.
Omezení byť jen části automobilky Škody Auto bude představovat výrazné škody v ekonomice, která se nyní probírá z koronavirového vypnutí. Důvodem je tragický nedostatek čipů, na který závod upozorňoval již delší dobu. Ani v dalších týdnech se však neočekávají velké dodávky a proto se výroba omezí. Na automobilku je však navázaná řada subdodavatelů, které mohou problémy s výrobou také postihnout.
Bitcoin už dávno není hračkou pro pár digitálně a finančně zdatných libertariánů. Výkyvy v jeho ceně jsou okamžitě hlášeny ve světových médiích. Téměř nemine týden bez zprávy o něm. Ať jde o tweety miliardáře Elona Muska, které hýbou kryptotrhy, žádosti zločinců dostat v bitcoinech výkupné, či oznámení Salvadoru, že bitcoin se stane zákonným platidlem.
