Velká zelená revoluce, známá jako New Green Deal, cesta k bezuhlíkové ekonomice, bude mimořádně nákladná. Základní kameny byly položeny na summitech Evropské unie 16. prosince 2019 a 21. července 2020. Tehdy jsme měli možnost využít práva veta a pokusit se zelenou cestu upravit. Andrej Babiš ho nevyužil. On byl tím, kdo Českou republiku k velkému zelenému zdražování přihlásil.
Státní výdaje a plánovaný vysoký schodek na příští rok znepokojuje řadu ekonomů. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) totiž navrhla, aby schodek rozpočtu byl v příštím roce na úrovni 390 miliard korun. K tomu podle odborníků není žádný důvod a kritizují zejména nárůst státních výdajů v posledních letech. To dokazují i čísla z plnění státního rozpočtu za prvních pět měsíců letošního roku, kde se i snížení daní zaměstnancům projevuje daleko méně.
Vzestup Číny je nezastavitelný. Je jen otázkou času, kdy svrhne Spojené státy z pozice světového hegemona a vnutí všem ostatním sociální kredity a neustálé sledování občanů. I když se čínský vliv nesmí podceňovat a potenciální nebezpečí, které představuje, je obrovské, několik zpráv z poslední doby dává důvody k mírnému optimismu.
Minulý týden se na facebookovém účtu předsedy ODS Petra Fialy objevila tato slova: „Green Deal je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodářství modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života.“
Ráj ve Španělsku za čtvrt století slibuje socialistický premiér Pedro Sánchez. Plán, který si nezadá s vizemi Sovětského svazu ve 20. minulého století, slavnostně představil minulý týden za potlesku místopředsedy EK Slováka Maroše Šefčoviče a šéfů velkých firem. Podle Sánchezova plánu „Španělsko 2050“ nebudou mnozí Španělé už vlastnit domy ani auta, pracovní smlouvy budou mít jen na dobu určitou, do penze ale půjdou až v 70. letech, razantně se omezí jejich spotřeba masa, alkoholu a tabáku.
Vedení energetické společnosti ČEZ navrhuje vyplatit z loňského zisku dividendu ve výši 52 korun za akcii před zdaněním. Pokud valná hromada rozhodne podle návrhu představenstva, bude mezi akcionáře rozděleno celkem 28 miliard korun. Stát jako majoritní akcionář získá zhruba 20 miliard korun. Navrhovaná dividenda podle firmy reflektuje prodej rumunských aktiv.
Zdražuje se. Nejen kamenné obchody obchází strašák jménem inflace. Zboží a služby, které průměrný český občan nejčastěji nakupuje, jsou v průměru o víc než tři procenta dražší než loni. Zdražování je opět o něco rychlejší, než by si Česká národní banka jako strážce cenové stability přála. Být motoristou, kuřákem a k tomu pravidelným konzumentem nejednoho piva vyjde aktuálně hodně draho. Ceny pohonných hmot, cigaret a alkoholu jsou o desetinu až dvě desetiny vyšší. A to nás teprve čeká otevření tak dlouho vypnutých služeb. Kadeřnických a kosmetických salonů, restaurací, hotelů.
Ceny zboží a služeb rostou skoro nejrychleji v celé Evropské unii. V dubnu se meziročně zvedly o 3,1 procenta. Před námi jsou jen Maďaři s 5,2 procenta, Poláci s 5,1 a Lucemburčané se 3,3 procenta. Průměr celé EU jsou jen 2 procenta. U nás se tedy zdražuje o více než polovinu rychleji, než je evropský standard. V sousedním Německu rostly v dubnu ceny o 2,1 procenta, v Rakousku o 1,9, ve Francii o 1,6 procenta.
Restauratéři nebudou muset podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) kontrolovat, zda jsou hosté testovaní, očkovaní nebo prodělali nemoc covid-19. Zodpovědnost bude na zákaznících, doklad budou muset předložit případné kontrole. Na zahrádkách stravovacích provozů bude možné využívat wi-fi. Havlíček to dnes řekl na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády. Venkovní prostory gastronomických podniků se mohou opětovně otevřít od pondělí.
Česká koruna zpevnila v noci z úterý na středu na hodnotu 25,50 za euro. Dostala se tak na nejvyšší hodnotu od 10. března 2020, tedy od začátku pandemie koronaviru. Ačkoliv silnější koruna může pro Čechy znamenat například levnější dovolenou v zahraničí, finanční společnost JP Morgan varuje, že česká měna patří mezi nejvíce nadhodnocené na světě. Analýza JP Morgan za nejvíce nadhodnocenou měnu světa označuje čínský jüan, následně filipínské peso a kanadský dolar.
Stát v čele s ministerstvem financí dostal první závažné varování, které může v budoucnu ohrozit výplatu důchodů či snížení kvality zdravotnické péče. Ratingová agentura Moody‘s totiž varovala před tím, že česká vláda ve střednědobém období neplánuje s razantní konsolidací veřejných financí. Hrozilo by, že agentura sníží státu rating. Pak bychom pro investory byli rizikoví a razantně by vzrostla obsluha státního dluhu.
Vláda Andreje Babiše stáhla veřejné finance do schodků v řádu stovek miliard korun. Podle oficiálních výsledků státního rozpočtu zveřejňovaných ministerstvem financí se dá jen část těch obrovských schodků vysvětlit dopady pandemie čínského koronaviru a oslabením ekonomiky. S prudkým růstem dluhů stoupá i cena, za kterou si Česko půjčuje na finančních trzích. Přestože jsme i po pandemickém roce stále jednou z nejméně zadlužených zemí v Evropské unii, tímto stylem se dál hospodařit nedá.
Rakouskem nadále hýbe případ obřího kartelu stavebních společností, které přes patnáct let ovlivňovaly ceny zakázek, rozdělovaly si zákazníky a sdílely mezi sebou citlivé informace. V kauze pravděpodobně největší kartelové dohody v zemi od konce druhé světové války dominují až miliardové veřejné projekty například na stavbu silnic nebo veřejných budov, silně dotčeny tedy byly peníze daňových poplatníků.
Připojení České republiky k plánu Evropské komise Green Deal se už projevuje a dochází k propouštění. Tvrdí to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který po vládě chce jasnou analýzu s budoucím dopadem této dohody. Středula pro Echo24 uvedl, že první odhad nákladů dosahuje výše 10 bilionů korun, což znamená sedm státních rozpočtů. „Chceme vědět, kdo to zaplatí,“ řekl.
Prodej dlouholetých dluhopisů se může vládě Andreje Babiše (ANO) v budoucnu vymstít. V poslední aukci totiž ministerstvo financí prodalo dluhopisy za 21 miliard korun. Největší zájem byl o dluhopis se splatností deseti let, který se prodával s průměrným výnosem 1,89 procenta. Pro budoucí vlády to podle ekonomů může znamenat problém, který se promítne například ve zhoršujících se podmínkách ve zdravotnictví nebo u výše důchodů.
Přestože očkování starších lidí a chroniků proti koronaviru postupuje vpřed, návrat k fungujícím obchodům a restauracím zatím pořád nevidět. Za tohoto stavu Hospodářská komora spolu s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a vládním zmocněncem Vladimírem Dzurillou vyvíjí jakýsi covid pas pro vnitrostátní potřebu. Jeho nositelem by se stal člověk, který buď dostal vakcínu, nebo prodělal nákazu koronavirem, nebo má platný negativní test.
Koronavirová krize kromě strachu z nákazy přinesla i obavy z budoucnosti. Dokazují to čísla, podle kterých Češi méně dluží, ale o to více začínají spořit. Přitom průměrný dluh dlužníka ze spotřebitelských úvěrů se snižuje již třetím rokem v řadě. Zatímco v roce 2018 šlo v průměru o 28 500 korun, tak v loňském roce již částka činila 27 100 korun. Jarní vypnutí ekonomiky a opakující se lockdowny způsobují, že Češi raději spoří na horší časy, které dříve nebo později přijdou.
Bývalý viceguvernér České národní banky a dlouholetý ředitel České spořitelny Pavel Kysilka v roce 2016 po odchodu z dozorčích rad státní České exportní banky a Českomoravské záruční a rozvojové banky prohlásil, že už nechce pracovat pro stát. Nedává mu to smysl, protože politici se neumějí na ničem dohodnout a dát jasné zadání. Po třech letech se do veřejných služeb vrátil. Hned do tří funkcí.
Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu korun a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financíStátní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti. Hranici dvou bilionů korun státní dluh překonal loni, když stoupl o 410 miliard korun na 2,05 bilionu korun.
Společnosti Philip Morris ČR, která je předním výrobcem a prodejcem tabákových výrobků v zemi, loni klesl meziročně čistý zisk o 12,3 procenta na 3,5 miliardy korun. Tržby bez spotřební daně a DPH stouply o 4,6 procenta na 17,9 miliardy Kč, oznámila v úterý firma ve výroční zprávě. Navzdory pandemii koronaviru považuje výsledky za stabilní, za poklesem zisku vidí hlavně vládní opatření a uzavření hranice.
Skupinu PPF, v jejímž čele stál náhle zesnulý Petr Kellner, povede dlouholetý manažer a akcionář PPF Ladislav Bartoníček. Skupina o tom informovala v tiskové zprávě. Nejbohatší Čech zemřel v horách na Aljašce při havárii vrtulníku. Společnost konstatovala, že na jejím běžném každodenním fungování se odchodem zakladatele nic nemění.
Optimistické vyhlídky premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) zřejmě odejdou do ztracena. Oba politici totiž lidem slibují, že pokud vydrží dodržovat přísné restrikce i přes velikonoční svátky, tak si v létě mohou dopřát dovolenou. Proti však hovoří čísla o proočkovanosti, která jsou stále na nízkých číslech a do léta se ve stejném tempu dosáhnout kolektivní imunity nepovede. Po ukončení restrikcí v létě také přijde útlum podpůrných programů a firmy mohou místo dovolených začít propouštět.
Máme za sebou rok pandemie čínského koronaviru, v České republice poznamenaný z velké části izolací, uzavíráním společnosti včetně škol a vypínáním ekonomiky. Přestože jsme s náskokem nejvíc průmyslová země Evropské unie, i u nás hrají v ekonomice výrazně důležitější roli služby – podílejí se na ní víc než 60 procenty. A podstatná část těch služeb byla během roku vypnutá. Případně žila v neustálé nejistotě, kdy ji zas politici vypnou.
Dopady pandemie na stavebnictví budou prohlubovat bytovou krizi v Česku. V pandemii se staví o desetinu méně bytů a bydlení tak výhledově bude dále zdražovat. Navíc poptávka výrazně převyšuje nabídku, kterou komplikuje složitý proces stavebního povolení. V lednu se produkce ve stavebnictví meziročně snížila o 5,2 procenta a počet zahájených staveb bytů klesl o 11,3 procent. Stavebnictví v lednu nepomohlo kromě pandemie ani chladnější počasí.
Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada (NRR) zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024.
Zhoršující se epidemická situace kvůli nákaze koronaviru může mít za následek uzavření průmyslu. I když se vláda Andreje Babiše zatím uzavření průmyslu brání, stále více se ozývají hlasy s opačným názorem. Dokonce ani samotná vláda není v tomto směru jednotná. Zástupci průmyslových podniků ale jakékoliv omezení odmítají s tím, že daleko efektivnější je testování zaměstnanců.
Česká republika má za sebou rok s největším ekonomickým pádem v historii. Čínský koronavirus a hlavně reakce vlády na něj jí daly téměř největší hospodářskou ránu ze všech zemí Evropské unie. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu, který se může ještě lehce změnit a obrázek o kondici země v něm zatím není úplně detailní, se výkon ekonomiky propadl proti roku 2019 o 5,6 procenta. Bohatství se za jediný rok ztenčilo o 321 miliard korun.
Ministerstvo financí navrhlo zvýšit schodek státního rozpočtu pro letošní rok na 500 miliard korun ze schválených 320 miliard korun, sdělilo ministerstvo. Upozornila na to Česká televize. Návrh počítá nově se zrušením superhrubé mzdy a snížením zdanění, které platí od počátku letoška. Vláda má v pondělí návrh projednat.
Maďarský premiér Viktor Orbán představil tento týden akční plán pro revitalizaci národní ekonomiky po ráně, kterou jí zasadila koronavirová krize. Jeho cílem je mimo jiné podpořit stavbu nových domů, podnikání a vzdělání a udržet mladé lidi v Maďarsku. Informuje o tom web maďarské vlády. Podle Orbána jeho vláda odolala „nutkání vrátit se k ekonomice závislé na dotacích“.
Oblíbená hláška ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) o tom, že se z krize proinvestujeme, přestává reálně fungovat. Ukazují to data z plnění státního rozpočtu, který vykázal méně investic než v loňském lednu. Místo toho hrozivě roste měsíční obsluha státního rozpočtu, která se od loňského ledna zvýšila čtyřnásobně. Zároveň rozpočet drtí zvyšující se sociální dávky, jejichž výše se projevila až v současné době krize. Zvyšující se povinné výdaje navíc způsobují budoucí problémy pro vlády, které přijdou po současném Babišově kabinetu.
