Tag: ekonomika

Články k tagu

Z krize se neproinvestováváme. Rozpočet drtí sociální dávky z minulých let

Oblíbená hláška ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) o tom, že se z krize proinvestujeme, přestává reálně fungovat. Ukazují to data z plnění státního rozpočtu, který vykázal méně investic než v loňském lednu. Místo toho hrozivě roste měsíční obsluha státního rozpočtu, která se od loňského ledna zvýšila čtyřnásobně. Zároveň rozpočet drtí zvyšující se sociální dávky, jejichž výše se projevila až v současné době krize. Zvyšující se povinné výdaje navíc způsobují budoucí problémy pro vlády, které přijdou po současném Babišově kabinetu.

Nejhorší propad ekonomiky v historii Česka, HDP kleslo o 5,6 procent

Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Vývoj hospodářství loni poznamenala omezení obchodu, služeb či pohybu zaváděná státem od března kvůli epidemii nemoci covid-19.

Ministerstvo financí zhoršilo prognózu, ekonomika letos poroste jen o 3,1 %

Zároveň úřad očekává mírnější propad ekonomiky za loňský rok, a to o 6,1 procenta. MF o tom ve středu informovalo v tiskové zprávě. V předchozí prognóze ze září MF počítalo letos s růstem ekonomiky o 3,9 procenta a za loňský rok s poklesem o 6,6 procenta. MF využije nové odhady vývoje ekonomiky při přípravě novely státního rozpočtu na letošní rok.

Podporu za nepracování dostal od státu skoro milion lidí. Další budou přibývat

Více jak 25 miliard utratil stát za to, že nechává zaměstnance doma a zakazuje jim pracovat. Tak to umožňuje program Antivirus, který využívají firmy pro své lidi, pokud nemohou vykonávat práci z důvodu nízké poptávky či uzavření provozu. Dotace za to, že lidé nepracují, však znervózňuje řadu odborníků, protože brzdí trh práce. Ten se podle všeho velmi změní a některá místa, které nyní stát platí, v brzké budoucnosti zaniknou.

Ekonomky drtily Schillerovou. „Schodek 400 miliard? Nevím, nemohu vyloučit“

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Ekonomka Horská ve studiu předala Schillerové publikaci o fiskální udržitelnosti ekonomiky v angličtině.

Německo-čínský pragmatický pakt

Měl to být rok, který odstaví Čínu na vedlejší kolej mezinárodního obchodu i politiky. Přesně na Silvestra roku 2019 se objevila první zmínka o výskytu nového koronaviru v čínském městě Wu-chan. Peking dlouho tutlal informace o epidemii nové nemoci. Až najednou 23. ledna 2020 uzavřel z hodiny na hodinu šedesát milionů lidí ve Wu-chanu a jeho okolí do neprodyšné karantény.

Koronavirus jako alibi

Kdo si dá malý cíl a potom ho dokáže překonat, často ze sebe dělá borce. Všechno je věc očekávání. Koukněte, nakonec ten schodek státního rozpočtu v čase koronavirové pandemie nebyl ohlášených a schválených 500, ale jen 367 miliard korun. Výsledky státního rozpočtu za minulý rok, které zveřejnilo ministerstvo financí, ale ukazují úplně jiný příběh. Vláda Andreje Babiše totiž do značné míry využila čínský koronavirus jako maskování svého rozhazování.

Poslední kapka vzor 2020

Od loňského března se už ani nediskutovalo o tom, jaké bude hlavní ekonomické téma roku. Jako by „koronakrize“ od samého začátku byla tím, nač vlády napříč planetou čekají a jen odpočítávají čas do jejího vypuknutí. Tím nemá být řečeno, že jde o spiknutí WHO, Billa Gatese a Wall Street nebo skrytou invazi čínských komunistů, samozřejmě. Jen snad to, že skutečnost roku 2020 od března dál absolutně nekorespondovala s tím, o čem vypovídaly zdravotnické statistiky, pokud vůbec nějaké byly.

Civilizace naočkovaná proti očkování

Ten paradox snad nemůže být křiklavější. Na jedné straně země v neustále obnovovaném lockdownu s drakonickými omezeními podnikání, svobod a běžného života, jaké mnohdy obyvatelstvo nezažívalo ani za světových válek (koneckonců i Švejk si za své budějovické anabáze mohl pořád zajít na točené pivo). Vše odůvodňováno rizikem explozivního a pro zdravotní systém zcela nezvladatelného šíření vysoce infekčního onemocnění covid-19.

Nová obří automobilka možná zlevní Peugeoty nebo Fiaty, hrozí ale ztráty pracovních míst ve výrobě

Zrod nového automobilového kolosu Stellantis, který vznikl spojením italsko-americké automobilky Fiat Chrysler Automobiles (FCA) s francouzským konkurentem PSA, může vytvořit silnou konkurenci stávajícím automobilkám a tím také snížit ceny jednotlivých nabízených značek aut. Mezi ně spadá Peugeot, Opel, Jeep nebo Fiat. Účelem fúze je však zároveň i snížením nákladů, ekonomové proto očekávají provozní škrty, což by se mohlo dotknout výrobních míst například na Slovensku nebo v Polsku.

Hasit se musí hned

Těsně před prvním výročím první zprávy o výskytu čínského koronaviru (Čína ho poprvé přiznala na Silvestra 2019) přichází první velká mezinárodní studie srovnávající, jak efektivně proti jeho šíření dokázaly jednotlivé země zasahovat a jak moc při těch zásazích poškodily společnost a ekonomiku. OECD srovnala ve velké analýze Walking the tightrope: avoding a lockdown while containing the virus (Chůze po provaze: jak se vyhnout lockdownu a udržet virus pod kontrolou) restrikce a omezení, jež od února do listopadu loňského roku provedlo téměř 150 zemí světa.

Řady podnikatelů prořídnou. Česko čeká další propad, ale pak i růst

Růst ekonomiky v příštím roce bude podle analytiků záviset na tom, jak se Česku podaří vypořádat s očkováním a zotavováním z koronavirových opatření, ale i na situaci v zahraničí. Česko čeká letos podle ekonomky Heleny Horské nejhlubší propad v novodobé historii a „zkázu“ dokončila vládní opatření stylem „brzda-plyn“. Ekonomika se může kvůli nízké srovnávací základně dostat až k 3% růstu, plně se však zotaví nejdříve v roce 2022, dodal ekonom Lukáš Kovanda. Poroste však také nezaměstnanost.

Američané opět zvyšují Evropské unii cla. Kvůli sporu o podpoře civilních letadel

Američtí činitelé ve středu oznámili, že Spojené státy zvyšují cla na dovoz vybraných produktů z Evropské unie včetně součástí do letadel a vín z Francie a Německa. S odvoláním na prohlášení úřadu amerického obchodního zmocněnce to uvedla agentura Reuters. Opatření jsou dalším krokem v dlouholetém sporu mezi Washingtonem a Bruselem kolem podpory výrobců civilních letadel.

Schillerová má v plánu o daňovém balíčku znovu mluvit s prezidentem

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se chystá po projednání daňového balíčku Senátem, tedy po 10. prosinci, o prosazených úpravách jednat s prezidentem Milošem Zemanem. Prezident avizoval, že zákon v současné sněmovní verzi vetuje. Ministryně to uvedla v nedělním diskusním pořadu televize Prima Partie. Řekla také, že dál jedná o podpoře rozpočtu, pro který menšinový kabinet dosud nemá podporu.

Nejhorší výsledek od vzniku ČR. Schodek rozpočtu stoupl v listopadu na 341,5 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu stoupl na 341,5 miliardy korun z říjnových 274 miliard korun. Loni ke konci listopadu byl schodek 38,6 miliardy korun. Informovalo o tom v úterý ministerstvo financí (MF). Letošní listopadový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci listopadu nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, činil 169,4 miliardy korun.

Dozorčí rada ČEZ prodloužila mandát Benešovi o další čtyři roky

Dozorčí rada energetické společnosti ČEZ dnes prodloužila předsedovi představenstva a generálnímu řediteli firmy Danielu Benešovi mandát na další čtyřleté období. Současné mu končí na konci příštího roku. ČTK to řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Beneš vede ČEZ od roku 2011. Pokud dokončí dnes schválený mandát, firmu povede minimálně do konce roku 2025. Polostátní společnost nyní připravuje tendr na stavbu nového jaderného bloku v dukovanské elektrárně.

Senátoři hledají kompromis k „rozpočtové sebevraždě“. Rodí se v klubu ODS

K Senátu jako poslední záchraně se upíná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) i premiér Andrej Babiš (ANO). Přijdou totiž prosit šéfy senátních klubů, aby napravili vládní daňový balíček s rušením superhrubé mzdy a drtivou sekerou 130 miliard korun. Senátoři však již připravují svůj návrh, jak by podoba daní měla vypadat. Nejdále je s přípravou člen klubu ODS Tomáš Goláň, který počínání sněmovny tvrdě kritizuje.

Snížení daní rozvrátí veřejné finance. Je to naprostý hazard, varují ekonomové

Na převratné rozhodnutí o snížení daní, které odsouhlasilo vládní hnutí ANO s podporou občanských demokratů, SPD a komunistů, panuje dvojí pohled. Příznivci argumentují, že lidem po zrušení superhrubé mzdy a navýšení slevy na poplatníka zůstane na výplatní pásce více peněz, které později opět vloží do ekonomiky. Kritici však hovoří o nezodpovědnosti, která drasticky poznamená již tak zdecimovaný státní rozpočet.

Další rána pro rozpočet: Maláčová vyjednala s Schillerovou zvýšení přídavků na děti o 26 %

Ministerstva práce a financí se shodla na zvýšení přídavků na děti o 26 procent. Dohoda ale není na tom, kolik rodin by mělo od ledna mít na dávku nárok. Zatímco resort práce navrhuje, aby ji nově pobíralo místo zhruba 240 000 až 590 000 dětí, podle resortu financí by se pravidla pro získání měnit neměla. Vyplývá to z podkladů k vládní novele o sociální podpoře. Rozhodne o ní kabinet. Ročně by přidání mohlo stát navíc až 4,9 miliardy. Pokud by uspěla i novela o zvýšení životního minima, mohlo by to být až 15,2 miliardy korun. Chystaný rozpočet ministerstva práce s těmito výdaji nepočítá. Ekonom Mojmír Hampl již v minulosti kritizoval vládu za nezodpovědné chování v oblasti rozpočtové politiky.

Odborníci si od nižších daní slibují nastartování ekonomiky. Pomůže i lidem s nízkými příjmy

Razantní krok ke snížení daní rozhádal politiky i některé občany. Jedni vidí za zrušením superhrubé mzdy rozvrat veřejných financí a druzí si naopak libují, že zaměstnanci konečně dostanou více peněz. Velké vášně také vyvolává, že s tímto krokem souhlasilo vládní hnutí ANO s podporou SPD, KSČM a také Občanské demokratické strany. Ta to ale měla již několik let v plánu a navíc zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení 15 procentní daně z příjmu již několikrát strana navrhovala.

Pomoc jenom na papíře. Vybrat si Antivirus, nebo kompenzaci je diskriminace, zlobí se OSVČ

Na jednu stranu se vláda vedená Andrejem Babišem tváří, jak plošně pomáhá živnostníkům, na straně druhé však reálně o žádnou masivní pomoc nejde. Na rozdíl od jarního vypnutí ekonomiky však stát připravil pomoc, která se navzájem vylučuje. Podnikatelé se tak musí rozhodovat, zda si vezmou kompenzační bonus ve výši 500 korun na den, nebo zda budou čerpat program Antivirus. Obě podpory si živnostník naráz vzít nemůže. Jeden z dotčených podnikatelů pro Echo24 uvedl, že se jedná o diskriminaci a velkou nespravedlnost.

Ostudná vizitka Babišovy vlády. Armáda státních zaměstnanců se navýší i příští rok

Řídit stát jako firmu bylo hlavním heslem Andreje Babiše (ANO) při jeho nástupu do politky před sedmi lety. Jeho teze se opírala o funkční tým schopných lidí, kteří jsou efektivní a tím dojde k ušetření nákladů. Za jeho působení ve vládách se děje ale naprostý opak a neustále roste počet státních zaměstnanců. V příštím roce dojde k tomu, že od roku 2014 tak bude státní správa o více jak 40 tisíc lidí nabobtnanější a zátěž na rozpočet bude vyšší než 80 miliard korun.

„Bezmoc, kterou prožíváme, je strašná.“ Pomoc některým firmám přišla jen za jaro

Firmy a pracovníci ve službách si ještě musí na rozvolňování počkat a ani poté zdaleka nemají vyhráno. Objevují se totiž hlasy, že protiepidemický systém PES znemožní další fungování celých sektorů ekonomiky v řádech několika měsíců. Některé oblasti se přitom již teď potýkají s existenčními problémy. Důkazem toho je fitness sektor, který utrpěl za měsíc uzavření již ztráty přes půl miliardy korun. Podnikatelé v tomto oboru navíc nedostali žádnou podporu během druhé vlny koronaviru, která přišla na podzim.

„Ještě přísnější a nelogický.“ Podnikatelé i komora kritizují plán rozvolňování. Prý znemožní podnikání

Na nový protiepidemický systém PES se brzy po jeho představení ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO) začala sypat kritika hlavně ze strany podnikatelů. Podle nich systém znemožní fungování celých sektorů ekonomiky v řádu mnoha dalších měsíců. I po plánovaném rozvolnění budou některá opatření přísnější, než jsou ta současná. Systém zkritizoval například prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý nebo prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Žádné utahování opasků. „Přidáme zaměstnancům tisíce,“ chlubí se Schillerová

Ačkoli někteří ekonomové varují, že české státní finance se v současné době nacházejí v nejhorší kondici od sametové revoluce v roce 1989, ministryni financí a místopředsedkyni vlády Alena Schillerová (za ANO) neopouští rozpočtový optimismus. Podle ní vláda nyní neplánuje šetřit tak jako při poslední ekonomické krizi před deseti lety. „Zaměstnancům přidáme od ledna tisíce korun,“ říká ve videu šéfka státní kasy a stává se tak kamelotkou sobotního deníku MF DNES . Ten je součástí holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO).