Tag: práce

Články k tagu

Paradox práce z domova: nejvíce ji využívají ti nejméně ohrožení

Zatímco home office nejvíce využívají mladí lidé, ti rizikovější jsou výrazně pod jeho potenciálem ve společnosti. Pracoviště patří podle dat k místům nejčastějšího šíření nákazy a práce z domova k jednomu z opatření, jak výrazně snížit mezilidské kontakty. Data ukazují, že její nižší využití před podzimní vlnou vedlo k nárůstu kontaktů na úrovni návštěv v restauraci, v současné horší situaci je přitom zvláště v rizikových skupinách na home office ještě méně lidí.

Bezzubá vládní doporučení. Kabinet neumí nařídit home office, výzvy dlouhodobě nemají efekt

Vládní jednání o povinné práci z domova opět skončila jen doporučením. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ministři nedokázali najít řešení, navíc podle něj není nutné zaměstnavatelům nic nařizovat, protože je to v jejich zájmu. Data však dlouhodobě ukazují, že apely příliš nefungují. Práce z domova je tak stále zhruba na polovině svého potenciálu.

Ministryně si vjely do vlasů. „Bude stačit, když izolačku nebudeš blokovat,“ reaguje Maláčová na Schillerovou

„Bude stačit, když to nebudeš blokovat," odbyla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) svoji kolegyni z vlády a šéfku státní pokladny Alenu Schillerovou (za ANO), která jí nabídla pomocnou ruku při snaze znovu se pokusit prosadit takzvanou „izolačku". „Ve sněmovně neprošel příspěvek 370 Kč/den pro zaměstnance v karanténě či izolaci.

ČSA chystají propuštění všech 430 zaměstnanců, s pomocí státu počítat nemohou

České aerolinie (ČSA) se chystají propustit až všech svých 430 zaměstnanců, oznámily úřadu práce. Napsaly to Hospodářské noviny (HN), kterým oznámení o hromadném propouštění potvrdila předsedkyně Odborové organizace posádek letadel Tereza Löffelmanová. Leteckou společnost zasáhly dopady epidemie koronaviru, se státní pomocí přitom počítat nemůže. Aerolinky jsou pod ochranným moratoriem před věřiteli, které vyprší na konci února.

PŘEHLED: Kdo nejčastěji chytil covid v práci. Nakažení podle profesí

V práci často chytili nemoc covid-19 záchranáři, policisté, učitelé a sociální pracovníci. Velký podíl nakažených je také v administrativě. Největší absolutní počet nakažených je v průmyslové výrobě, ale podíl nakažených ve výrobě na celkovém počtu pracovníků je výrazně nižší než ve výše zmíněných oborech. Vyplývá to ze statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ke konci ledna. Upozornil na ně na twitteru sociolog Daniel Prokop.

Návrat čtvrt milionu lidí do práce se jen tak nekoná. Kurzarbeit brzdí spor mezi ANO a ČSSD

Měla to být jedna z největších priorit vlády, která měla být schválená již v říjnu loňského roku. Místo toho se funkční kurzarbeit, který by vrátil na zkrácenou práci lidi do zaměstnání, stává nechtěným zákonem. Jeho prosazení paradoxně neblokuje opozice, ale naopak vládní strany, které se nedokáží dohodnout na parametrech. Proti sobě tak stojí sociální demokracie s podporou odborů a zaměstnavatelů a na druhé straně hnutí ANO s podporou komunistů. Hádky ale nezajímají firmy ani pracovníky, kteří by po několika měsících sezení doma uvítali pracovní vytížení.

Vláda si zahrává. Od března hrozí propouštění sta tisíců lidí

Více jak čtvrt milionu zaměstnanců žije ve velké nejistotě, zda o svou práci do měsíce nepřijdou. Důvodem totiž je, že vláda Andreje Babiše stále neprotlačila nástroj k podpoře zaměstnanosti kurzarbeit, který by nahradil současný program Antivirus. Ten je ale notifikován jen do konce února a stále tak hrozí vlna propouštění. Kurzarbeit stále leží ve sněmovně před třetím čtením a poté poputuje do Senátu, který má na jeho projednání měsíc. Čas se tak Babišovu kabinetu velmi krátí.

Stinné stránky práce z domova. Lidé ztrácí kontakt s děním ve firmě i kolegy, vytrácí se jim smysl

Dlouhodobá práce z domova s sebou přináší i řadu úskalí, na která zaměstnanci doposud nebyli zvyklí. Značná část z nich zažívá pocity odtržení od kolektivu, ztrácí přehled o dění ve firmě či dostává pocit, že jsou z nich „automaty“ na plnění úkolů a v práci tak přestávají vidět přidanou hodnotu. Úskalí však bezprecedentní využívání home office znamená i pro samotné firmy, na které může klást velké nároky na adaptaci dosavadních zvyklostí.

Fatální neúspěch vlády. Kurzarbeit se nestihne do konce roku

Kurzarbeit se měl stát účinným nástrojem, jak v současné krizi vrátit zaměstnance do práce a pomoci zkomírajícím firmám. Nový nástroj měl fungovat od začátku příštího roku a zástupci společností a podnikatelů již naléhají na poslance, aby zákon konečně schválili. To se ale zřejmě nestane, protože na začátku prosince je kurzarbeit stále před druhým čtením. Místo něj tak bude dál fungovat program Antivirus.

Marné čekání na balík. „Adresát nezastižen,“ chodí i lidem, kteří pracují z domova

Přestože řada lidí kvůli koronaviru pracuje z domova, ve svých schránkách nalézají oznámení od České pošty, že nebyli zastiženi. Nespokojení adresáti tak musí chodit pro své balíky na pobočky, kde se v některých hodinách koncentruje velké množství osob, stěžují si na sociálních sítích. Dle České pošty je úspěšnost doručení na adresu 91 %, ačkoliv uznává, že má problém s kapacitami. Podle zjištění Echo24.cz také vyšlo najevo, že se státní podnik chystá vlnu propouštění.

Socialistický přežitek v podobě zaručené mzdy zůstane. A ještě se navýší

I když se vláda Andreje Babiše stále nedohodla na navýšení minimální mzdy, už nyní je jasné, že poroste i mzda zaručená. Ta z České republiky tvoří unikát, protože tím fakticky dochází ke kategorizaci osmi podob minimální mzdy. Podle odborníků je dělení práce na třídy ve 21. století k smíchu, přesto institut zaručené mzdy minimálně na příští rok zůstane. Ministerstvo financí totiž pro Echo24 uvedlo, že by bylo pro jeho zrušení, přesto by první krok muselo udělat ministerstvo práce ministryně Jany Maláčové. A ta si tuto mzdu spolu s odbory chválí.

Home office jako nutnost i strašák dalších odvětví. Reálná změna potrvá roky, říká Hospodářská komora

Na jaře se mohlo zdát, že pro práci z domova nastává revoluce, s příchodem druhé vlny koronaviru však řada firem narazila na své limity či pochopila, že pro ně home office nebyl přínosný. Velké firmy sice začínají měnit své strategické plány, větší rozšíření práce z domova je však spíše otázkou let, uvedla pro deník Echo24 hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková. To může být naopak dobrá zpráva pro odvětví, pro která by takové rozšíření bylo likvidační.

Lidé jsou v práci spokojenější než loni. Může za to koronavirus

Tři čtvrtiny zaměstnanců jsou ve svém zaměstnání spokojeny. Vysoká míra spokojenosti souvisí i s rostoucí nejistotou na trhu práce. Lidem proto letos méně vadí, že nemohou kariérně růst, méně si také stěžují na výši mzdy a již tolik nepociťují potřebu změny. Vyplývá to z průzkumu kandidátských preferencí, který v létě uskutečnila personální agentura Grafton Recruitment mezi 2200 respondenty.

Konec předstírání práce

Dlouho předtím, než přišlo koronavirové vypnutí ekonomiky se už debatovalo o tom, jak speciálně velké firmy a korporace přestávají být efektivní. Jak se spousta práce jen předstírá a vytvářejí se různé úplně zbytečné činnosti, schůzky, porady, jednání, školení, aby lidé demonstrovali, jak moc pracují. V řadě případů se nesledoval skutečný výkon, ale to, jak dlouho je člověk v práci. Projevoval se tím úpadek velkých korporací. Neschopnost reagovat na to, že charakter práce v mnoha profesích se s digitální a technologickou revolucí změnil tak moc, že vysedávání stovek lidí v obřích kancelářských prosklených ghettech ztratilo smysl.

Dohodáři mají smůlu. Pravidla, která nastavil stát, splní jen málokdo, varuje asociace

Program měl být pomocí pro více jak sto tisíc dohodářů, přesto jich nakonec na reálnou pomoc může dosáhnout jen několik tisíc. Varuje před tím Asociace malých a středních podniků a živnostníků, podle kterých se jedná o typicky vládní program s několika otazníky a překážkami. Mezi dohodáře se řadí například matky samoživitelky či invalidní důchodci. Finanční správa vyplácí příspěvky od pondělí a za jeden den stihla vyřídit přes 500 žádostí.

Lidé se dočkají nižších daní. Stát ale bude muset sehnat peníze jinde, varují ekonomové

Stát se po cílené pomoci aerolinkám, lázním či zemědělcům konečně obrací i na zaměstnance. Premiér Andrej Babiš totiž chce podle programového prohlášení vlády zrušit superhrubou mzdu a nahradit ji 15% sazbou daně z příjmu. Ekonomové si krok pochvalují, protože do peněženek občanů přinese znatelné příjmy. Na druhou stranu upozorňují, že se jedná o politický krok před volbami. Ve výsledku může státní kasa utržit velký výpadek, který bude naopak kompenzován v určité formě šetření.

Minimální mzda až 20 tisíc korun. Maláčová s odbory tlačí další navyšování

Nové občanské výzvě spolku Milion chvilek pro demokracii, která v úterý nasbírala kýžených 150 tisíc podpisů, se o den dříve postaral o nečekanou publicitu sám kritizovaný premiér Andrej Babiš, když prohlásil, že by ji podepsal i on. „Tvrzení pana Babiše, že by rád podepsal naši novou výzvu, nás upřímně pobavilo,“ reagoval pro Echo24 předseda spolku Mikuláš Minář. Obecně by proti tomu nicméně nebyl, předseda vlády by se jí ale podle Mináře musel začít řídit.

ČSSZ začala testovat e-neschopenky, používat se budou od 1. ledna. Vystavení je otázka vteřin

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) začala testovat plnou verzi nové elektronické neschopenky, která se bude používat od 1. ledna příštího roku. Lékaři se budou moci do systému připojovat od listopadu, oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Elektronické neschopenky měly původně fungovat už od letošního ledna. První Babišova vláda ale chtěla projekt zrušit a připravit nový od roku 2021.

Migrantů ráj? Maďarsko

Mongolské vlajky líně povlávají nad domky v klidné čtvrti západomaďarského městečka Mór. Žije tu asi stovka Mongolů a další cizinci ze všech koutů světa. Manželé Borolzoi a Narandelger Chinbatovi pracují v nedaleké továrně na výrobu autosedaček a patří k desítkám tisíc zahraničních pracovníků, kteří se přestěhovali do Maďarska, aby v době, kdy maďarská ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Evropě, doplnili akutní nedostatek pracovních sil.

Maláčová chce sdílená pracovní místa. Stát by je dotoval

Ministerstvo práce vedené Janou Maláčovou (ČSSD) připravuje novelu zákoníku práce, jež obsahuje novinku. Sdílené pracovní místo, v rámci kterého by se o plat i pracovní dobu dělilo více zaměstnanců. Oproti částečným úvazkům, které fungují už nyní, v tom ministerstvo vidí větší flexibilitu zaměstnanců. Aby se zaměstnavatelům taková pracovní místa vyplatila, resort by je dotoval. Kritické hlasy se k nápadu ozývají z opoziční TOP 09 a od Pirátů. Zástupci zaměstnavatelů preferují spíš podporu klasických zkrácených úvazků.

Turistická sezóna na Jadranu v ohrožení, chybí lidé. Chorvaté se do práce v cestovním ruchu nehrnou

Chorvatští zaměstnavatelé hlásí akutní nedostatek pracovní síly v cestovním ruchu. Podle nich je kvůli neschopnosti vlády umožnit příchod pracovníků ze zahraničí ohrožena turistická sezóna. Informoval o tom v pátek deník Večernji list, podle kterého Chorvaté o práci v turismu často nejeví zájem. Chorvatský svaz zaměstnavatelů (HUP) a Chorvatský svaz turismu (HUT) v pátek vyzvaly vládu, aby zvýšila kvóty pro počet pracovníků ze zahraničí.