Tag: práce

Články k tagu

Svět bez práce, ale plný řečí

„Místo toho, aby lidé páchali sebevraždu, chodí do práce.“ Ale protagonista románu Korektura od Thomase Bernharda sebevraždu nakonec spáchá. Tak pracně se snažil vychytat všechny chyby v jednom svém traktátu, až seznal, že nejlepší bude, když se odhodlá ke korektuře nejzazší. Citát může pobouřit cynismem, ale nejspíš provokuje jen svou nevkusností. Ostatně, Bernhard byl Rakušan. A jeho knihy jsou mnohomluvnými filipikami mimo jiné proti rakouské absenci vkusu. Ale zcela výstřední ten výrok není. Přežití, nejen to fyzické, ale i duševní a duchovní, se pojí s prací.

Taková podivná nezaměstnanost

Když má člověk chřipku, tak nějak očekává, že společně s chřipkou dostane i horečku. Nepředpokládá, že prvního ledna si papírově odbyde chřipku, zůstane na neschopence doma a teprve desátého března, dva měsíce po vyléčení z chřipky, dostane teplotu a ukrutné bolesti hlavy jako opožděné příznaky chřipky. Ale bude již papírově zdravý a bude s horečkou a bolestí hlavy ťapat do práce. Tento scénář se zdá býti poněkud podivným.

Lidem hrozí v zimě návrat na home office, MPSV chystá novelu na proplácení energií

Letošní energeticky extrémně náročná zima se pomalu blíží a pandemie koronaviru stále nezmizela. I proto se naskýtá otázka, jak se vypořádat s možnou karanténou nebo nařízeným home office, což jsou situace, které by při delším trvání mohly výrazně zatížit rozpočty domácností. Výdaje na topení a elektřinu by mohly v takových případech výrazně stoupnout. Ministerstvo práce a sociálních věcí pro Echo24 uvedlo, že připravuje reformu, která práci z domova usnadní jak zaměstnancům, tak firmám.

V Česku je málo učitelů. Nové mají k profesi přilákat motivační videa

Nalákat za katedru lidi z jiných profesí a zvýšit tak počty učitelů, kterých je v Česku nedostatek, mají za cíl nová videa projektu Začni učit! Zájemci se v nich mohou inspirovat příběhy lidí, kteří se rozhodli pro povolání pedagoga, aniž by původně studovali pedagogiku. Uvedl to zástupce projektu Ondřej Sliš. Cílem je podle něj motivovat lidi, kteří uvažují o učitelské kariéře, aby k tomu podnikli další kroky. Návštěvníci webu www.zacniucit.cz najdou vedle videí i další informace o možnostech, jak se stát pedagogem.

Kurz negativního myšlení, postcovidová verze

Horečka, kašel, rezignace. Na to, že se seznam covidových příznaků nepřestává rozrůstat, jsme si zvykli. Novou položku na seznam však připojili nikoli lékaři, nýbrž zaměstnavatelé. Podle amerických výzkumníků (ale i některých evropských, především německých) čelíme rezignaci na pracovištích. Pandemie nás zbrzdila, zastavila, vysadila, a když jsme se chtěli dát znovu do pohybu, něco nás zradilo.

ČT zruší přenosy i pracovní místa. Dvořák naordinoval televizi úspory 910 milionů

Česká televize (ČT) plánuje v letech 2023 a 2024 ušetřit 910 milionů Kč. Důvodem je pokles reálné hodnoty koncesionářského poplatku. Šetřit chce na provozu, programu, původní tvorbě i investicích. Na  tiskové konferenci to uvedl generální ředitel ČT Petr Dvořák. Do konce letošního roku ČT plánuje zrušit 50 pracovních míst a dalších 200 během následujících dvou let. V současné době má 2970 míst. Od ledna příštího roku ČT ukončí provoz kanálu ČT3, což přinese úsporu 120 milionů korun.

Ukrajinští uprchlíci za sebou mosty nepálí

Kristina s devítiletou dcerou přijela z Charkova do České republiky v dubnu. Zbytek rodiny včetně manžela zůstal na Ukrajině. Kristina se ještě stále nevzpamatovala z toho, co prožila. „Byli jsme dva týdny ve sklepě, jen jsme se chodili ráno domů vysprchovat a pak zas zpátky do sklepa,“ popisuje začátek ruské invaze mladá žena a rozpláče se. S dcerou odjela evakuačním vlakem, čekaly na něj dva dny. To, že skončí v Česku, netušila. Dověděla se to v momentě, když vlak přejel hranice s Polskem.

V Česku chybí až pět tisíc řezníků. Mladí o obor nemají zájem

Podle odhadů některých zpracovatelů masa v Česku chybí v současné době až pět tisíc řezníků, důvodem je podle nich především klesající zájem mladých lidí o učňovský obor řezník-uzenář. Počty absolventů přitom nedokážou pokrýt poptávku po těchto zaměstnancích. Podle dat Národního ústavu pro vzdělávání tento obor loni absolvovalo 83 lidí, v roce 2020 bylo absolventů 59. Odhad počtu řezníků, kteří chybí v českých firmách, vychází podle výrobců z údajů Českého svazu zpracovatelů masa.

Výpadek desítek tisíc pracovníků. Firmy zápasí o existenci, vláda řešení odkládá

Na tuzemský průmysl začíná dopadat další vliv války na Ukrajině. Podle odborníků hrozí výpadek kvalifikovaných pracovníků až na desítkách tisíc pracovních míst a to kvůli pozastavení programů pracovní migrace z Ukrajiny a Běloruska. Z řad uprchlíků, které tvoří v drtivé většině ženy, lze pokrýt poptávku jen částečně a firmy se podle odborníků začínají dostávat do existenčních problémů a nemohou plnit už slíbené zakázky.

Dvě třetiny Čechů chtějí pracovat jen čtyři dny v týdnu. Firmy nový model testují

Fenomén tzv. komprimovaného týdne je v Česku čím dál populárnější. Dvě třetiny Čechů podle výzkumů chtějí pracovat jen čtyři dny v týdnu a i proto řada firem už tuto možnost testuje. Zhuštění pracovních povinností do pouhých čtyř dnů by podle průzkumu mohla hrát klíčovou roli jako benefit na pracovním trhu. Vyplývá to z údajů asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb. Dle průzkumu v Česku má o čtyřdenní pracovní týden zájem až 66 % zaměstnanců.

Dokaž, co umíš. Chybějící papíry mohou uprchlíky degradovat v zaměstnání

Experti mluví o uprchlické krizi i jako o příležitosti, jak získat kvalifikovanější pracovníky. Ti však mohou mít v některých případech smůlu a nezbyde jim, než jít pracovat na nekvalifikované pozice. Kdo si totiž při útěku před válkou nevzal všechny potřebné dokumenty, nezvládne ze zákona svou profesní způsobilost prokázat. Řešení problému, které navrhovala například už počátkem března Hospodářská komora, však zatím stále chybí.

Neblahý pozůstatek karantén. Lidé se zpět do práce nehrnou

Koronavirová krize a s tím spojené nucené karantény mají stále dopad na pracovní život. Lidé, kteří byli zvyklí pracovat v kancelářích a na pracovištích, se totiž stále ve větší míře přesouvají do pohodlí domova za své počítače. Fenomén home officů se stává pro řadu lidí vítaným standardem, který si nárokují i po covidu. Na jedné straně argumentují, že při práci z domova jsou výkonnější, na straně druhé stojí zaměstnavatelé, kteří je potřebují ve svých kancelářích. Mnozí z nich tak připravují i programy, jak nalákat své zaměstnance zpět do práce.

Inzeráty ukrajinsky, patroni a pomoc s dotazníky. České firmy hledají cestu k uprchlíkům

Před českými zaměstnavateli vyvstává příležitost, ale i výzva nabídnout zaměstnání statisícům uprchlíků před ruskou invazí na Ukrajinu. Firmy se snaží na novou situaci adaptovat, inzerují na speciálních webech v ukrajinštině a v řadě případů svým krajanům pomáhají ukrajinští pracovníci s delším pobytem v Česku.

Vyšší daňové úlevy pro „dohodáře“. Část ODS navrhuje 25 tisíc

Lidé práci na dohodu využívají zejména jako formu přivýdělku, pro studenty jde ale mnohdy o jediný zdroj příjmu. Stát jim však odpustí odvody pouze v případě, pokud jejich měsíční výplata nepřesáhne deset tisíc. S čím dál rostoucí inflací se tak těmto lidem reálně snižují příjmy. Vláda nyní slibuje zvýšení těchto limitů, konkrétní částky si však koaliční politici zatím nechávají pro sebe. Část ODS navrhuje tento strop zvýšit skokově ze současných deseti až na 25 tisíc korun.

Z Česka zmizí ukrajinští pracovníci. Dostávají povolávací rozkaz do armády

Řada českých firem už řeší problém s ukrajinskými pracovníky. Ti totiž dostávají povolávací rozkaz do armády. Situaci pro Echo24 potvrdila například mluvčí společnosti Rohlík.cz, ve čtvrtek ráno pak o tomto problému informovala logisticko-technologická firma Zásilkovna. Situaci řeší také mladoboleslavská Škoda Auto, která již sestavila krizový tým. Situaci řeší podle informací serveru Echo24 také HK ČR, která uvedla, že zatím konkrétní informace nejsou, protože situace je velmi čerstvá.

Začalo testování zaměstnanců dvakrát týdně, karanténa se zkracuje na 5 dnů

Všichni zaměstnanci včetně živnostníků a jednatelů firem se musejí ode dneška testovat dvakrát týdně antigenními samotestovacími sadami na covid-19. Následující testování je třeba provést nejdříve třetí den po předchozím. V případě pozitivního testu odejde pracovník na pět dní do karantény. Může podstoupit ověřovací PCR test, pokud bude negativní, smí se hned vrátit do práce. Nově mají očkovaní lidé z veřejného zdravotního pojištění hrazených pět PCR testů měsíčně místo dosavadních dvou.

Máme 300 tisíc volných pracovních míst, potřebujeme víc migrantů, hlásí Německo

Německo bude muset přijímat více migrantů, aby zabránilo zásadnímu nedostatku lidí na trhu práce, kvůli kterému by klesla produktivita v hospodářství a který by znamenal ohrožení pro úspěšnou přeměnu energetiky. Podle agentury Reuters to uvedl německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. "Nyní máme 300.000 neobsazených míst a očekáváme, že tento počet vzroste na milion a více," řekl.

Jurečka chce dovážet pracující z bývalého SSSR. „Musíme být nesmírně opatrní“ říká Středula

Vláda se bude v následujících měsících snažit otevřít tuzemský pracovní trh zahraničním pracovníkům, aby tuzemské firmy mohly získat pracovníky v nedostatkových profesích. V Otázkách Václava Moravce v ČT to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O otevření trhu práce bude chtít jednat s partnery z tripartity, aby se dohodl, které parametry ve spolupráci s ministerstvy práce, vnitra, průmyslu a zahraničí upraví vláda tak, aby zajistila bezpečný příliv pracovníků pro pozice, kde je to nezbytně nutné. í

Po pozitivním samotestu do práce? Válkův návrh pracovní karantény budí rozpaky

Kvůli počínající vlně varianty koronaviru omikron vláda chystá úpravy některých opatření. Jedním z nich je i takzvaná pracovní karanténa. Ministerstvo vnitra má vybrat oblasti kritické infrastruktury nezbytné pro chod státu, kde by mohli v případě nutnosti chodit do práce i lidé, kteří se dostanou do karantény po pozitivním antigenním samotestu. Týkat se to může podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) také pracovníků v sociálních službách, školství či zdravotnictví.

Na home office pracuje jen každý desátý. Vede to ke stresu v osobním životě

Práce z domova patřila v netradiční míře i k druhému „covidovému“ roku. Ačkoliv už nedošlo k využívání home office v rozsahu z prvního roku pandemie, v některých případech vedla zkušenost i k trvalým změnám. Práce z domova však začala ukazovat i své stinné stránky, jako je zasahování do soukromého života či problémy s návratem na pracoviště. Dobu „největší slávy“ zažila práce z domova v prvním roce pandemie na jaře 2020.

Starostku Černochovou nahradila Udženija. Ministryně začala v 7 ráno a „děsila kolegy“

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) končí ve funkci starostky Prahy 2, důvodem je její vstup do vlády. Své rozhodnutí sdělila během jednání zastupitelů druhé městské části. „V dnešních dopoledních hodinách jsem podala rezignaci na pozici starostky Prahy 2,“ řekla Černochová. Skloubit funkci starostky a ministryně podle ní není možné. Novou starostkou byla zastupiteli zvolena dosavadní místostarostka a pražská zastupitelka Alexandra Udženija (ODS).

Odrovnaná páteř bude nemocí z povolání, prosadila Maláčová na vládě

Chronické potíže s bederní páteří budou od roku 2023 patřit mezi nemoci z povolání. Schválila to v pondělí vláda v demisi. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Pracovníci s nemocí z povolání mají nárok na odškodnění. Projednávání nařízení trvalo několik let. Ministerstvo práce doplnění seznamu nemocí z povolání o chronické potíže s bederní páteří navrhlo v předminulém volebním období.

Konec štědrosti pro úředníky. Bez propouštění státních zaměstnanců to nepůjde

Jedním z hesel současného premiéra Andreje Babiše před nástupem do politiky bylo, že chce malý a štíhlý stát. Opak je ale pravdou a počet úředníků je nejvyšší za poslední roky. Ve službách státu je nyní na 482 tisíc lidí, kterým navíc vláda každý rok štědře přispívá. K redukci úředníků však volá čím dál víc hlasů. Naposledy o tom hovoří makroekonomická prognóza Raiffeisenbank, podle které se bez propouštění státních zaměstnanců ekonomika neobejde.

Škudlení na karanténě a ošetřovném. Babišova vláda se vrátila do starých kolejí

Vláda Andreje Babiše hodlá zavést bavorský model restrikcí proti koronaviru, ovšem v české a úsporné variantě. Vyplývá to z rozhodnutí končícího kabinetu, aby se zavedlo krizové ošetřovné ve výši 80 procent základu výdělku a příspěvek k náhradě mzdy či platu pro lidi v karanténtě. Bavorský model ale počítá s daleko vyššími čísly, která mají svůj důvod. Tedy aby skutečně kompenzovala lidem vypadnutí z běžného života. Návrh kritizuje šéf odborů Josef Středula.

Vláda schválí ošetřovné ve výši 80 procent platu, tvrdí Maláčová

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje zavedení krizového ošetřovného ve výši 80 procent základu výdělku a obnovení příspěvku pro lidi v izolaci a karanténě, informovala o tom na twitteru. Podle šéfky resortu vláda návrhy v pátek schválí. K tomu, aby změny začaly platit, musí je po vládě přijmout ještě Sněmovna i Senát a podepsat prezident. „Návrhy na krizové ošetřovné a Izolačku v pátek na vládě schválíme. Budou platit zpětně od 1. listopadu s parametry jako na jaře,“ uvedla ministryně.

Řemeslníci jsou moc drazí, myslí si polovina Čechů

Polovina Čechů, kteří v posledním roce rekonstruovali své nemovitosti, si na pomoc přizvala řemeslníky. V téměř polovině případů se cena za služby řemeslníků jevila jako vysoká. Vyplývá to z průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank a Raiffeisen stavební spořitelnu mezi tisícovkou respondentů. Nejčastěji využitými profesemi byly zedníci, instalatéři a elektrikáři.

Lidé nároky na vyšší mzdy roztáčejí inflační spirálu. Ke konci roku se očekává její zrychlení

Konec roku bude ve znamení střetu zaměstnanců a jejich pracovníků o vyšších mzdách. Zaměstnanci budou totiž logicky argumentovat zvýšenými životními náklady kvůli vysokým cenám energií nebo spotřebního zboží. Na druhé straně bude stát firma, která bude muset peníze vyplatit, protože jiné pracovníky si nemůže dovolit. To vše dělá vrásky ekonomům, protože zvyšování mezd nad už tak vysoký růst spotřebních cen povede k inflační spirále. Z krátkodobé inflace se tak může rázem stát inflace trvalá.

Vysoké ceny energií tlačí na zdražování zeleniny. V zemědělství ale hlavně chybějí lidé

Skleníková zelenina jako rajčata nebo saláty může v následující době zdražit. Podle zemědělského analytika Petra Havla se dá očekávat, že cena potravin obecně poroste. A to zejména kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu či zdražování pohonných hmot. Lidé by tak neměli být překvapeni, že cena stoupne i u základních produktů, jako jsou rohlíky nebo chleba.