Vídeň zažila v pondělí večer policejní manévry. Večerní střelba v centru Vídně si vyžádala několik zraněných a patrně i mrtvých, sdělil rakouský ministr vnitra Karl Nehammer v televizi ORF. Podle něj se zjevně jedná o terorismus. Hrozba nadále trvá, dodal kolem 22:00 tím, že veřejnost by se měla vyhýbat veřejným místům. Později ministerstvo doplnilo, že zemřel jeden civilista a jeden z útočníků, kterého policie zastřelila.
Rekonstrukce Václavského náměstí odhaluje stále nové kusy židovských náhrobních kamenů, které byly v 80. letech použity v centru Prahy jako dlažební kostky. Na konci května jich bylo nalezeno již přibližně 2000 a památkáři odhadují, že jich může celkově být až 10 000. Asi 80 kamenů s texty jsou již vystaveny v Jeruzalémské synagoze.
Spisy T. G. Masaryka, vydávané na přeskáčku od roku 1993, už snad spějí ke svému závěru. Čtenáři čekali na svazek č. 24, a ony jsou to nakonec svazky dva, 24a a 24b. Nesou název Hilsneriáda, není to však rekonstrukce slavné kauzy, nýbrž soubor Masarykových textů z posledních tří let 19. století: 1898 až 1900. Nad edicí, TGM a jeho dobou se zamýšlíme s literárním historikem Lubošem Merhautem, editorem onoho dvojsvazku.
Sedmdesát pět let po osvobození Osvětimi (KZ-Auschwitz), což připadá na dnešní den, jsou svědkové holocaustu stále vzácnější. Skvělé Ditě Krausové, kterou bylo možné obdivovat v sobotu na ČT, bylo v květnu 45, kdy ji položivou vynesli z Bergen-Belsenu, patnáct let. Události, které tu díky lidem jako ona byly ještě před takovými deseti lety (pamatujeme třeba na Arnošta Lustiga) přece jen živé, reálné, bylo do nich možné „vložit prst“, se plynule mění v historii, na kterou, jak známo, vždy padá prach.
Dějiny holokaustu skrývají ještě stále mnoho tajemství.
V pondělí uplyne 75 let od osvobození Osvětimi Rudou armádou.
Neznámý útočník pobodal ve městě Monsey nedaleko New Yorku pět lidí v domě židovského rabína. Podle svědků se následně snažil proniknout i do nedaleké synagogy, což se mu však nepodařilo. Policie následně zadržela podle listu The New York Times jednoho podezřelého. Zatím ale není jasné, zda má čin protižidovské pozadí. Americká média zároveň upozornila na to, že v poslední době v oblasti roste počet antisemitsky motivovaných útoků.
Možnému krveprolití zabránila ostraha berlínské synagogy, která zabránila ve vstupu 23letému Syřanovi ozbrojenému nožem. Podle německého deníku Bild měl mladík potichu ale jasně slyšitelně opakovat „Alláhu akbar“. Policie muže s nožem zatkla, druhý den ho však propustila na svobodu, neboť „nebyly důvody k vazbě“. Rozhodnutí policie dnes ostře odsoudila německá Ústřední židovská rada.
Nizozemský národní vlakový přepravce NS ve středu oznámil, že zaplatí reparace Židům, Romům a Sintům, které během druhé světové války převezl do sběrných táborů v Nizozemsku.
Po kritice ze strany Izraele i německé židovské obce v pátek na svou funkci rezignoval ředitel Židovského muzea v Berlíně, jedné z největších institucí svého druhu v Evropě. Debatu v posledních týdnech vyvolala výstava o Jeruzalémě i kontroverzní tweet na účtu muzea k hnutí BDS, které vyzývá k bojkotu Izraele kvůli jeho okupaci palestinských území.
Památník Rozloučení, který na pražském hlavním nádraží připomíná rodiče takzvaných Wintonových dětí, někdo poničil. Policie případ vyšetřuje jako poškození cizí věci. Škoda zatím nebyla vyčíslena. Informaci Radiožurnálu ČTK potvrdil mluvčí pražské policie Jan Rybanský. "Oznámení jsme přijali dnes ráno v 7:00. Policisté na místě zjistili, že se zakládá na pravdě. Místo zadokumentovali a nyní probíhá vyšetřování," uvedl mluvčí.
Německý pověřenec pro otázky antisemitismu varoval židovskou komunitu ve v zemi nošením jarmulek (též nazývaných kipa). Tradiční pokrývku hlavy by neměli nosit na veřejná prostranství kvůli nárůstu nenávistných útoků vůči Židům. Mezi lety 2017 a 2018 došlo ke zvýšení počtu takových útoků o deset procent, píše německá Deutsche Welle. Podle zprávy Kantorova střediska došlo v Německu od minulého roku až k 70% nárůstu.
Památku obětí nacistické perzekuce připomněla tradiční tryzna v Památníku Terezín. Se svým projevem zde vystoupil také předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Ve své řeči mimo jiné upozornil na dnešní podobu totality a nesnášenlivosti. Ty jsou dle něho nyní ukryty ve slovech o politické korektnosti, ekologii, či rovnosti pohlaví.
Nový ukrajinský prezident se možná pokusí osídlit vzpurný Donbas židovskými přistěhovalci a očistit separatistický východ Ukrajiny od etnických Rusů. V nacionalisticky orientovaném týdeníku Zavtra (Zítra) to napsal kremelský poradce Sergej Glazjev. Volodymyr Zelenskyj, který v dubnových volbách porazil dosavadního prezidenta Petra Porošenka, je podle Glazjeva loutkou americké vlády. Kreml se od Glazjevových vývodů distancoval.
Židovské labouristické hnutí, které je přidružené k britské Labouristické straně, v neděli vyjádřilo nedůvěru lídrovi labouristů Jeremymu Corbynovi. Jako důvod uvedlo, že vedení strany neřeší stížnosti na antisemitismus, informovala televize Sky News. "Všechny stížnosti na antisemitismus jsou vyšetřovány podle našich vnitřních pravidel a procedur," uvedla dnes mluvčí labouristů.
Ředitel Židovského historického institutu Pawel Spiewak se v Polsku stal debatovanou postavou. V rozhovoru pro Týdeník Echo totiž prohlásil, že Poláci mohli během 2. světové války zabít více Židů než Němců. Této teze si všimla polská média, která vyjádření profesora Spiewaka označují za „skandální“ či „ohromující“.
Zastat se v mém sociálním prostředí Václava Klause mladšího, ba dokonce projevit mu nějaké porozumění rovná se dokonanému a velmi bolestivému harakiri. Na střevech se pak může člověk ještě oběsit a jeho mrtvola bude vlát pro výstrahu všem podobným opovážlivcům. Přesto se k tomu nyní odhodlám.
Izrael je vlastí pouze židovských obyvatel. V neděli to na instagramu napsal izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na izraelskou herečku Rotem Selaová, která se zastala izraelských Arabů, kteří v devítimilionové zemi tvoří 20 procent populace. Netanjahu před blížícími se dubnovými volbami opakovaně prohlásil, že jeho rivalové chtějí vytvořit vládu s arabskými politickými stranami. Selaová se proti takovýmto komentářům ohradila.
Britská Labouristická stranu čelí v poslední době stále silnější kritice ze strany vlastních členů, kteří svůj nesouhlas s vývojem strany pod vedením Jeremyho Corbyna vyjadřují odchodem. Kromě nesouhlasu s přístupem lídra labouristů k řešení brexitové otázky jsou hlavním důvodem čím dál častější antisemitské tendence partaje. V uplynulých dnech tak svůj odchod ohlásili i někteří dlouholetí členové s tím, že se za dnešní stav labouristů stydí a Corbyna jako možného předsedu vlády by neakceptovali.
Polsko se kvůli údajným protipolským výrokům nejvyšších izraelských představitelů nezúčastní summitu visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v Jeruzalémě. S odkazem na vyjádření polského premiéra Mateusze Morawieckého o tom informovala polská tisková agentura PAP. Varšava zároveň požádala, aby se v pondělí v Bruselu na okraj summitu ministrů zemí Evropské unie sešli šéfové diplomacií visegrádských států.
Která menšina je na Západě nejvíce utlačovaná? Jsou to muslimové? Gayové? Černoši? Smutnou pravdou zůstává, že nejvíce předsudkům čelí komunita, která je nejvíce perzekvovaná již po tisíciletí, totiž Židé.
Pro Německo je podle předsedy Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho (CDU) ostudou, že Židé znovu přemýšlejí o tom, jestli se ze země kvůli antisemitismu raději nevystěhovat. Schäuble to dnes řekl v německém parlamentu u příležitosti připomínky obětí nacistického režimu. Před poslanci s projevem vystoupil také pražský rodák a přeživší holokaustu Saul Friedländer.
Devět z deseti židovských respondentů rozsáhlého průzkumu letos uvedlo, že v jejich zemi v posledních pěti letech vzrostly antisemitské nálady. Ze zveřejněné zprávy Evropské agentury pro základní práva (FRA) také plyne, že 85 procent ze skoro 16 500 respondentů, kteří se sami identifikovali jako Židé, vnímá nárůst antisemitismu jako zásadní problém. První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans zjištění komentoval slovy, že Evropa přestane být Evropou, pokud se v ní Židé necítí bezpečně.
Potká se v Tel Avivu Kohn s Roubíčkem a baví se o Zemanovi. Poslouchaj, Roubíček, slyšel on toho Zemana, jak zase o nás hezky mluvil v tom Knesetu? Že prej se cejtí bejt našincem, i když je teda árijec. To si asi mohl vodpustit, to s tím árijcem, nevím, jestli by mu to na rasovým úřadě přiznali, ale jinak je to pěkný ne? Že tak o nás mluví.
Položením věnce u hrobu významného představitele sionismu Theodora Herzla zahájil v neděli prezident Miloš Zeman návštěvu Izraele. Večer se setká s českými podnikateli a zúčastní se podpisu memorand mezi českými a izraelskými představiteli. Během své návštěvy se setká s hlavními politickými představiteli a jako první český státník promluví v místním parlamentu. V Jeruzalémě český prezident zůstane do středy.
Soud ve Spojených státech poslal do vazby bez možnosti kauce Roberta Bowerse, který v sobotu v synagoze v Pittsburghu zastřelil jedenáct židů. Bowers si také formálně vyslechl obvinění. Před soud opět předstoupí ve čtvrtek, kdy žaloba předloží důkazní materiál.
Izraelský ministr vnitra Arje Deri označil za „nesprávnou věc“ středeční svatbu populární izraelskoarabské televizní hlasatelky Lucy Aharišové s židovským hercem Cahi Halevim. Také poslanec vládní strany Likud Oren Hazan svatbu Arabky s Židem odsoudil a vyzval k ukončením asimilace v Izraeli. Oba politici si za to vysloužili kritiku na sociálních sítích, informoval deník The Times of Israel.
Protestní Alternativa pro Německo (AfD) v neděli ve Wiesbadenu navzdory tvrdé kritice židovských organizací založila vnitrostranickou platformu Židé v AfD. Zatím její řady čítají 24 členů, kteří musejí etnicky nebo nábožensky patřit k židovstvu.
Sedmdesát let musel čekat profesor Ludovít Végh na to, aby se dozvěděl více o osudu svého bratra. Mikuláš Végh roku 1940 uprchl z nacisty okupovaného Československa na území Sovětského svazu, krátce poté byl však zatčen a v prosinci 1941 odsouzen k 5 letům v pracovních táborech. Jeho příběh i osudy více než dvacítky dalších československých židů v letech 1939–1941 popisuje kniha rozhovorů Židé v Gulagu. „Úmrtnost v těch táborech byla zhruba patnáctiprocentní,“ řekl na představení publikace Jan Dvořák, historik Ústavu pro studium totalitních režimů a jeden z jejích autorů.
