Rusko odmítá, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO. V mírové smlouvě bude Moskva požadovat neutralitu Ukrajiny a vyloučení jejího přijetí do NATO. Podle agentury Reuters to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Gruško v listu Izvestija.
Nečekaná přítomnost čínských válečných lodí u australských břehů vyvolala v Austrálii pozdvižení, píše americký deník The New York Times. V zemi začala debata o australské stárnoucí flotile a její závislosti na Spojených státech. Incident zároveň ukázal rostoucí vojenskou sílu Číny a její schopnost operovat daleko od vlastních vod. Čínská flotila, složená z křižníku, fregaty a zásobovacího tankeru, operovala téměř měsíc v blízkosti Austrálie.
Po posledním vývoji je Jana Černochová lídrem koalice SPOLU pro hlavní město a i jinak se ocitá v centru dění. Premiér Petr Fiala nejprve ze „setkání ochotných“ v Londýně a o šest dní později ze summitu EU v Bruselu oznámil, že výrazný růst investic do obrany je důležitý úkol dneška, že musíme do obrany investovat aspoň tři procent HDP, a kdo tvrdí opak, ohrožuje národní bezpečnost České republiky. Smí se o zbrojním programu aspoň vést diskuse?
Zavedení povinné vojenské služby nikdo nenavrhuje, řekla dnes v televizi Nova ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Proti by podle místopředsedy sněmovního branného výboru Pavla Růžičky bylo i opoziční hnutí ANO. V únoru na velitelském shromáždění Černochová uvedla, že obrana čelí stejným problémům jako s náborem vojáků i v civilní části resortu. Náčelník generálního štábu Karel Řehka v únoru zopakoval, že v armádě je aktuálně necelých 24.000 vojáků.
USA oznámily svým spojencům, že mají v úmyslu ukončit svou účast na plánovaných nadcházejících vojenských cvičeních v Evropě, uvedl tento týden švédský deník Expressen s odvoláním na své zdroje. Rozhodnutí bude mít vliv na několik cvičení, která jsou plánována právě ve Švédsku. Podle deníku se opatření netýká cvičení, o kterých už bylo rozhodnuto, tedy hlavně těch v letošním roce. Expressen upozorňuje, že informací má ale málo.
Americký prezident Donald Trump zvažuje stažení desítek tisíc amerických vojáků z Německa a jejich přesídlení na východ Evropy, konkrétně do Maďarska. Tvrdí to britský deník The Telegraph. Trump je podle zdrojů deníků rozhořčený, že Evropa z jeho pohledu pokračuje v úsilí prodlužovat válku. Spojené státy mají za svými hranicemi na 160 tisíc vojáků, z nichž značná část je právě v Německu, dodává deník.
Polský premiér Donald Tusk oznámil, že každý dospělý muž by měl Polsku projít vojenským výcvikem. Podle Tuska se však nebude jednat o návrat základní vojenské služby, která byla v Polsku zrušena v roce 2008. Tento krok je součástí snahy vybudovat armádu o síle 500 000 vojáků v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska. Informuje například Politico. Polská armáda v současnosti čítá přibližně 200 000 vojáků a je třetí největší v rámci NATO po Spojených státech a Turecku.
V době vzrůstajícího napětí v Evropě a probíhající války na Ukrajině se otázka bojeschopnosti evropských armád a ochoty občanů bojovat stává klíčovou. Podle výzkumu společnosti Gallup z minulého roku však ochota bránit svou zemi se zbraní v ruce klesá ve většině zemí Evropy. Na problémy s rekrutací v české armádě upozornil minulý týden i náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle armády kde nyní slouží 24 000 vojáků, by jich do roku 2030 mělo sloužit přes 37 000.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zvažuje ukončení veškeré probíhající vojenské pomoci Ukrajině v reakci na páteční krach jednání mezi prezidentem Volodymyrem Zelenským a Trumpem v Bílém domě. Důvodem je Zelenského postoj k mírovému procesu, který Bílý dům považuje za neústupný, uvedl pro deník The Washington Post vysoce postavený představitel administrativy pod podmínkou anonymity. Roztržka v Oválné pracovně vyvolává dohady, zda nebyla zinscenovaná.
Severní Korea vyslala na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině další vojáky, kteří jsou rozmístěni v Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na představitele jihokorejských tajných služeb. Jejich počet zřejmě přesahuje 1000, uvedla agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejské armádní zdroje. "Po zhruba měsíční přestávce se severokorejské jednotky od prvního únorového týdne vrátily do frontové Kurské oblasti," uvedla jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS) v tiskové zprávě.
V případě potřeby by se britským vojákům dostalo pomoci od USA, pokud by byli na Ukrajině napadeni, uvedl Trump, když v Bílém domě přivítal britského premiéra Keira Starmera. Zároveň však Trump uvedl, že vyslání mírových jednotek je předčasné, když není vyjednán mír. Setkání britského premiéra a amerického prezidenta dominovalo téma Ukrajiny. Trump před novináři také řekl, že neví, že by ukrajinského prezidenta Zelenského nazval diktátorem, jak to udělal minulý týden.
Severní Korea vyslala na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině další vojáky, kteří jsou rozmístěni v Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Píše o tom AFP s odvoláním na představitele jihokorejských tajných služeb. Jejich počet zřejmě přesahuje 1000, uvedla agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejské armádní zdroje. "Po zhruba měsíční přestávce se severokorejské jednotky od prvního únorového týdne vrátily do frontové Kurské oblasti," uvedla jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS).
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentur znovu odmítl myšlenku vyslání evropských vojáků jako mírových sil na Ukrajinu. Za ochotou Francie a Británie k tomuto kroku je podle Lavrova podvod, který má na Ukrajinu jen dostat další západní zbraně. Podle ruského ministra zahraničí jde ve skutečnosti o další rozdmýchávání konfliktu a odmítání snah o ukončení války. "Nemůžeme zvažovat žádné varianty," prohlásil Lavrov podle ruské agentury TASS.
Válka na Ukrajině začala před třemi roky, 24. února 2022. Postupně se podoba konfliktu ustálila ve vyčerpávající a zdlouhavou „opotřebovávací válku“. Na diplomatické frontě ale vývoj prudce akceleroval, když nový americký prezident Donald Trump prohlašuje, že konflikt chce co nejrychleji ukončit. Evropu zároveň ale znejišťuje, když ji odstrkuje na vedlejší kolej, a vůči Ukrajině a Volodymyru Zelenskému vystupuje výrazně kritičtěji než jeho předchůdce. V Salonu Echa jsme o tom debatovali s Michaelem Žantovským, Jiřím Šedivým, Jiřím Weiglem, Ondřejem Soukupem a Jiřím Justem.
V otázce vyslání vojáků na Ukrajinu je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) potřeba počkat na více informací a jasné parametry. Šéfka resortu nechce dělat unáhlená sdělení a děsit českou veřejnost. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je diskuse absolutně předčasná. Shodli se na tom na tiskové konferenci po zahájení velitelského shromáždění. Podle Řehky musí NATO vybudovat urychleně věrohodné odstrašení a obranu, k čemuž v Česku chybí asi 14 tisíc vojáků.
Stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana také v civilní části resortu, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na velitelském shromáždění náčelníka generálního štábu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila. Nedostatek personálu vidí jako možná ještě větší problém než finance. Konstatovala také, že armáda nemá ani dostatek profesionálů, ani příslušníků zálohy, byť se počty obojího pomalu zvyšují.
V Evropě nyní platí jasný apel zvyšování investic na obranu. Premiér Petr Fiala (ODS) vidí možnost využít 93 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun) z pandemických let z takzvaného fondu obnovy. Podle Fialy by tyto peníze měly mimo jiné jít na podporu společných nákupů pro evropské armády či posílení kritické infrastruktury. Apel na zvýšení unijní obranyschopnosti vychází ze dvou schůzek evropských lídrů z minulého týdne.
Uběhly tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Říct, že situace na politické scéně se pro Kyjev nevyvíjí nejlépe, by bylo značné podcenění. Americký prezident Donald Trump, na jehož podpoře je Ukrajina existenčně závislá, v několika prohlášeních a tweetech ostře zaútočil na bojující zemi. Nejdřív během tiskové konference prohlásil, že válku začala Ukrajina. Pak řádil na sociálních sítích. V dlouhém příspěvku označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za diktátora, který vylákal ze Spojených států 350 miliard dolarů. Trump zatím překonává ty nejčernější scénáře.
Americký prezident Donald Trump se v zákulisí konzervativní konference CPAC v sobotu setkal se svým polským protějškem Andrzejem Dudou, oznámil Bílý dům na síti X. Trump podle této zprávy „znovu potvrdil úzké spojenectví“ mezi USA a Polskem a také pochválil prezidenta Dudu za závazek Polska zvyšovat výdaje na obranu. Na úvod svého projevu na konferenci konzervativců Trump následně označil Dudu za přítele.
Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes nařídil armádě, aby se připravila, že setrvá ve třech nyní již vylidněných uprchlických táborech na okupovaném Západním břehu Jordánu ještě rok, a aby nedovolila zhruba 40.000 vysídleným obyvatelům návrat. Informují o tom tiskové agentury AP a AFP odvoláním na ministrovo prohlášení. Izraelská armáda současně oznámila, že rozšiřuje protiteroristickou operaci na Západním břehu i do dalších oblastí.
Paříž a Londýn zvažují možnost vyslání až 30 tisíc vojáků mírových sil na Ukrajinu, aby přispěly k ochraně a stabilizaci situace v zemi, píše americký deník The Wall Street Journal. Podle informací získaných z evropských politických kruhů, by tento krok měl být součástí širšího plánu na dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer se současně chystají příští týden navštívit Washington, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině.
Prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na dnešek na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana "Razina" Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.
Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války. Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí.
Francie nevylučuje vyslání svých vojáků na Ukrajinu po dojednání míru, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Jednání o míru se však podle francouzského prezidenta musí vrátit do správných kolejí a Macron varoval před dohodou, která by byla kapitulací pro Ukrajinu. Evropské státy vyzval k větším výdajům na obranu vzhledem k zvýšené agresivitě Ruska a zřejmého menšího zapojení Spojených států do bezpečnosti Evropy.
V nejbližších letech budeme muset financovat vyšší výdaje na obranu ze státního rozpočtu. Do budoucna si ale Evropská unie bude muset vybrat, jestli bude dávat šílené peníze na dekarbonizaci, nebo na obranu. Pro Echo24 to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci vývoj posledních dní, kdy od evropských lídrů zaznívá apel na zvýšení výdajů na společnou evropskou obranu.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. Napsal to ve článku pro The Telegraph, o kterém informuje BBC a agentura AFP. Keir Starmer napsal, že Spojené království je "připravené a ochotné přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu tím, že v případě potřeby nasadí své vlastní vojáky". Je to poprvé, co britský premiér výslovně formuloval, že zvažuje vyslání britských mírových sil na Ukrajinu.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka a prezident Petr Pavel chtějí počkat, až Vojenská policie došetří medializované pochybnosti kolem spolku Skupina D, který pořádá sbírku na drony a plastickou trhavinu pro ukrajinskou armádu. „Pokud je na udělování diplomatických pasů nebo dodávání dronů něco špatně, tak ať se to vyšetří,“ řekl v neděli prezident, který iniciativu otevřeně podporuje.
První piloti budoucích českých stíhaček F-35 mají za sebou týden výcviku ve Spojených státech. Zatím cvičí jen na simulátorech. Do kokpitu usednou až v roce 2029, kdy se předpokládá, že výrobce letadel Lockheed Martin uvolní první kusy pro Česko. Součástí projektu přezbrojení na stíhačky páté generace bude i rozsáhlá modernizace vojenské základny v Čáslavi. Ministerstvo obrany potvrdilo, že smlouvu na projekt přestavby letiště plánuje uzavřít do poloviny letošního dubna.
Satelitní snímky analyzované americkými zpravodajskými službami naznačují, že Čína zahájila výstavbu masivního vojenského komplexu přibližně 30 kilometrů jihozápadně od Pekingu. Objekt, který dostal pracovní název „Pekingské vojenské město“, by podle dostupných informací mohl sloužit jako klíčová operační centrála čínského vedení v případě jaderného konfliktu, píše například deník Bild.
Ázerbájdžánské dopravní letadlo, které se v prosinci zřítilo poté, co bylo z ruského Kavkazu odkloněno do Kazachstánu, zasáhl ruský protiletadlový systém Pancir-S, řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z ázerbájdžánské vlády. Ázerbájdžánská strana vlastní fragment střely Pancir-S, který byl vyjmut z letadla a identifikován při mezinárodní expertize," řekl zdroj. Pancir-S je hybridní systém, tedy je vybaven jak protileteckými hlavňovými systémy i proletadlovými střelami.
