Tag: Dánsko

Články k tagu

Tři dávky očkování stačí, další nepodávejme, říká dánský zdravotnický úřad

Dánský zdravotnický úřad zvažuje, že na jaře utlumí program očkování proti nemoci covid-19. Podle něj teď není důvod, aby byla dětem podávána posilovací dávka vakcíny či aby dostaly čtvrtou dávku další ohrožené skupiny obyvatel. Podle oficiálních údajů je v Dánsku plně očkováno více než 81 procent populace a 61,3 procenta dostaly posilovací dávku. „Vysoká proočkovanost v Dánsku, zejména třetí dávkou, přispívá k tomu, že zvládáme rostoucí počet nákaz bez vážných případů nemoci,“ uvedl dánský zdravotnický úřad.

Proč nemá Petr Fiala dánskou odvahu

Proč se po celé Evropě ruší covidové restrikce, ale nová vláda Petra Fialy investuje tolik politické energie do rychlého prosazení nového pandemického zákona, který dává prostor k výrazně tvrdším restrikcím a omezování svobody jen pouhým rozhodnutím ministerstva? Autorky se na to v posledních dnech ptá hodně voličů koalice Spolu. Voličů, kteří tu koalici – stejně jako Piráty se STAN – volili proto, že čekali změnu. Změnu v tom, že už nebudou ve vzduchu viset žádné restrikce, ale že se bude občanům důvěřovat a kabinet půjde cestou doporučení a důvěry, že se lidé budou chovat rozumně.

Dánsko ruší protikoronavirová opatření. I přes 50 000 nakažených denně

Dánsko se dnes stalo jednou z prvních zemí Evropské unie, která zrušila prakticky všechna opatření proti šíření koronaviru. Kodaň již covid-19 nepovažuje za nemoc kriticky nebezpečnou pro společnost. Dánové ode dneška nemusejí nosit roušky ve veřejné dopravě či v obchodech a nepotřebují covidový pas ke vstupu do restaurací a kaváren, píše agentura AP. Dánské úřady své rozhodnutí zdůvodnily tím, že se v zemi nyní šíří koronavirová varianta omikron, která je sice vysoce nakažlivá, ale nepředstavuje takovou zátěž pro zdravotnický systém.

Omikron už nevypadá jako hrozba. Dánsko zruší všechna opatření, přidají se i další země

Dánská premiérka Mette Frederiksenová podle očekávání ve středu oznámí, že ke konci měsíce vláda zruší všechna opatření proti šíření koronaviru. S odkazem na několik zdrojů to v úterý uvedl dánský list Jyllands-Posten. Rozvolnit chtějí i další země. Dánsko před dvěma týdny uvolnilo měsíc dlouhou uzávěru a povolilo opětovné otevření kin, muzeí či koncertních sálů. Některá pravidla ale zůstala zachována, včetně například kratší otvírací doby restaurací či povinného nošení roušek.

Omikron úřaduje v Evropě, Dánsko zavírá kina, Nizozemsko omezuje stýkání lidí

Epidemická situace se zhoršuje téměř všude v Evropě. Může za to především nová mutace koronaviru omikron. Od neděle se ocitli v tvrdém lockdownu lidé v Nizozemsku, kde vláda zavřela všechny obchody neprodávající nezbytné zboží a omezila také stýkání lidí v domácnostech. V Dánsku uzavřeli kina, divadla a koncertní sály. Ke zpřísnění podmínek se schyluje pravděpodobně také v Anglii. Od neděle platí v Nizozemsku přísný lockdown.

Hédonistická udržitelnost

Kodaňská restaurace Noma patří k absolutní špičce na světové gastronomické scéně. Podnik oceněný třemi michelinskými hvězdami udává trendy už od roku 2003, kdy svůj provoz otevřel v industriální budově alternativní kodaňské komuny Christiania. Úspěch restaurace stvrzuje také několikanásobný titul nejlepší restaurace světa, který uděluje britský časopis Restaurant. Před pár lety si ale majitelé proslulé restaurace řekli, že je čas na změnu.

Německo a Dánsko přivezly ze syrského zajateckého tábora ženy Islámského státu a jejich děti

Německo v noci na čtvrtek převezlo ze Sýrie osm žen, které se v minulosti přidaly k teroristické organizaci Islámský stát, a 23 dětí. Repatriační let s podporou Spojených států přistál krátce před půlnocí na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem. Velká část žen byla bezprostředně po příletu zatčena, uvedl německý ministr zahraničí Heiko Maas. V rámci stejné operace odvezlo Dánsko ze Sýrie tři ženy a jejich 14 dětí. „Matky se budou muset za své činy zodpovídat systému trestního soudnictví.," řekl Maas.

548 dní stačilo. Dánsko jako první v EU ruší veškeré restrikce kolem covidu

Dánsko k dnešku jako první stát Evropské unie po 548 dnech zrušilo všechna opatření proti šíření koronaviru v běžném životě. Podle místních úřadů si to země může dovolit díky vysoké proočkovanosti. Agentura AP ale uvádí, že omezení stále platí pro vstup do Dánska ze zahraničí. Návrat k běžnému životu byl postupný a s dneškem skončilo i poslední omezení, kterým byla povinnost předkládat digitální covidový pas při vstupu do nočních klubů.

Archeolog amatér našel 1500 let starý zlatý poklad s neznámými symboly

Amatérský archeolog našel v Dánsku zlatý poklad, který byl uložen do země v 6. století našeho letopočtu, tedy ještě před vikinským obdobím. Součástí nálezu je 22 zlatých předmětů, které dohromady váží téměř jeden kilogram, informovala AFP s odvoláním na muzeum v dánském městě Vejle. Až doposud byl objev držen v tajnosti. Poklad tvoří množství zlatých předmětů, včetně medailonu ve velikosti podšálku. Je tu spousta symbolů, z nichž některé jsou pro nás neznámé.

Vědci objevili nejsevernější pevninu

Pohyb ledových ker obnažil u Grónska malý ostrov, který je podle vědců v současnosti nejsevernější výspou zemské pevniny. Dánsko si jej ale zřejmě nárokovat nebude, uvedla agentura Reuters. Objev přichází v době, kdy Spojené státy, Rusko, Kanada, Dánsko a Norsko vedou zápas o nadvládu nad Arktidou, kde tající led vytváří nové rybolovné oblasti i námořní trasy. „Nebylo naším cílem objevit nový ostrov,“ řekl polárník Morten Rasch, který na arktické stanici v Grónsku řídí vědecké pracoviště.

Dánsko se vrací k normálu. V září přestanou platit všechna opatření, včetně covidových pasů

Dánsko má podle vlády covidovou situaci pod kontrolou a už příští měsíc plánuje návrat do normálního života bez protiepidemických opatření. Od 10. září tak v severské zemi vláda zruší zbývající omezení, neboť covid-19 již nepovažuje díky vysoké proočkovanosti za společensky ohrožující nemoc, píše  The Financial Times. "Epidemie je pod kontrolou, máme rekordně vysokou míru proočkovanosti," řekl ministr zdravotnictví Magnus Heunicke.

Dánsko ruší povinné roušky ve veřejné dopravě

Dánsko od soboty ruší poslední povinnost nošení roušek kvůli covidové pandemii. Lidé už je nebudou muset mít na ústech a nose ani v prostředcích veřejné dopravy, oznámilo v pátek dánské ministerstvo dopravy. Umožňuje to podle něj i značná proočkovanost populace severské země, která má přibližně 5,8 milionu obyvatel. Dánsko patří k nejlépe proočkovaným státům EU, v této statistice mu patří 6. místo. Začátkem tohoto týdne dostalo alespoň první dávku vakcíny 73,3 % obyvatel.

Kombinace AstraZeneky s mRNA vakcínami je účinná, uvádí dánská studie

Kombinace první dávky očkování proti koronaviru od společnosti AstraZeneca s druhou dávkou preparátů založených na technologii takzvané mediátorové RNA (mRNA) firem Pfizer/BioNTech a Moderna poskytuje "dobrou ochranu". Informoval o tomReuters s odvoláním na studii dánského Státního sérologického institutu (SSI). Dánsko vyloučilo v dubnu vakcínu Astrazeneca z očkovacího programu kvůli zprávám o vzácných, ale potenciálně nebezpečných krevních sraženinách.

Verbální trestné činy musejí být zrušeny

V roce 2005 se jedny dánské noviny, které tou dobou ve zbytku světa kromě mediálních odborníků znal jen málokdo, rozhodly otestovat skutečné poměry svobody projevu tím, že vydají karikatury islámského proroka Mohameda. Už nějakou dobu totiž panovalo podezření, že autoři a kreslíři sami sebe v určitých tématech raději cenzurují, aby nevyvolali násilný a potenciálně vražedný hněv mezi uraženými muslimy.

Zvěst strašná od břehů moře Kaspického

Slyšte, ach, slyšte, Češky a Češi roduvěrní, strašnou to novinu od břehů moře Kaspického nesu. Pobita a poražena tam družina reků českých leží, slunce kavkazské do jich těl praží krutě. Z rozmaru chána Alijeva konala se tam bitva, rozmařilý vladař za šňůrky zatahal, a v jeho aréně dvě vojska se střetla na cestě k vítězství v turnaji rytířském.

Jeden Schickův gól na Dány nestačil. Česko na šampionátu skončilo

Čeští fotbalisté bohužel nepostoupili mezi čtyři nejlepší týmy evropského šampionátu, když podlehli výběru Dánska 1:2. I přes výrazný tlak a trefu Patrika Schicka zkraje druhého poločasu nedokázali srovnat a končí tak po sympatických výkonech ve čtvrtfinále. Čechům se nepovedlo navázat na nedělní osmifinálové vítězství 2:0 nad Nizozemskem.

Co je trocha odposlechů mezi přáteli

Na skandálu kolem toho, že dánská tajná služba pomáhala Američanům odposlouchávat některé evropské politiky, je překvapivé vlastně jen to, že o nic překvapivého nejde. Hlavy států mohou verbálně vyznávat lásku svým spojencům, jak chtějí, a Barack Obama, za jehož vlády se dánský incident odehrál, byl v Evropě vítán. Ale pro řadu jejich podřízených se pouhou výměnou vlády nic reálně nemění. A mezi ně patří tajné služby.

Dánsko migranty zaeviduje a pak je pošle čekat do Afriky i jinam

Dánský parlament ve čtvrtek schválil návrh zákona, který Dánsku umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Informovala o tom agentura Reuters. Znepokojení nad novým zákonem vyjádřila Evropská komise i organizace pro lidská práva. Podle zákona budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a následně mohou být posazeni do letadla mířícího například do Afriky, kde se dalšími procesy vyřizování žádosti bude zabývat partnerská země.

Západ je v šoku. Evropské země žádají vyšetření špionáže ve vlastních řadách

Francie, Švédsko a Norsko v pondělí vyzvaly k prošetření zprávy dánské rozhlasové stanice Danmarks Radio (DR), podle níž dánské tajné služby mezi roky 2012 a 2014 pomáhaly americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) špehovat přední evropské politiky. Pokud by se obvinění ukázalo jako pravdivé, jednalo by se podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Clémenta Beauna o „extrémně závažnou“ záležitost, jež by mohla mít i dopady na spolupráci Francie s Dánskem.

Dánsko pomohlo Američanům špehovat Merkelovou. „Nejde o přátelství. Jde o sledování zájmů“

V roce 2013 poprvé přišlo od bývalého analytika tajné služby Edwarda Snowdena skandální odhalení, že USA špehovaly přední evropské politiky. Mezi nimi byla i německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) a nynější prezident Frank-Walter Steinmeir (SPD). Právě na jejich špionáži se měl podílet i německý spojenec - Dánsko. Zjištění přineslo několika evropských médií, píše rozhlas Deutsche Welle.

Dánsko rozhodne, zda přesune azylový proces, včetně žadatelů, do Afriky

Sociálnědemokratická vláda v Dánsku chce celé azylové řízení včetně pobytu žadatelů přesunout do Afriky. O návrhu zákona vlády premiérky Mette Frederiksenové bude už v následujícím týdnu hlasovat dánský parlament Folketing. Počet udělených azylů by se tak blížil k nule, píše deník Jyllands-Posten, na který se odvolává například švédská veřejnoprávní televize SVT Nyheter. Podle deníku Berlingske v případě přijetí zákona hrozí Dánsku až vyloučení z azylové spolupráce v rámci dublinských dohod.

Donkichoti spravedlnosti

K rozebíraným tématům dneška patří krize maskulinity, bezradnost mužů při snaze najít pro sebe místo ve světě, v němž pro tradičně chápané mužské ctnosti nemusí být moc místa. Pokud si někdo chce počíst o tom, co všechno dělají muži špatně, nemusí trpět obavou z nedostatku příležitostí. Dánský film režiséra Anderse Thomase Jensena by bylo možné brát jako příspěvek k podobným debatám, není to ale politické dílo a mírou empatie vůči svým postavám překonává placatou charakterizaci a polopatistickou doslovnost typickou pro soudobé angažované umění.

Dánsko se chystá posílat žadatele o azyl do Afriky. Jedná se Rwandou i Etiopií

Dánská vláda hledá možnosti, jak odradit uprchlíky žádající o mezinárodní ochranu, a přišla s nápadem, že bude žadatele o azyl nasměrovávat do zemí mimo evropský kontinent, napsal deník Le Monde. Dánští poslanci aktuálně projednávají návrh zákona, který skandinávské zemi umožní přenést zodpovědnost za příjem žadatelů na třetí zemi nebo několik třetích zemí. Mezi státy, které by mohly tento servis Dánsku zajišťovat, je horkým kandidátem Rwanda. Podle návrhu zákona budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a úřady na základě otisku prstů prověří, že nežádali o azyl v jiné zemi Evropské unie.

Dánsko vyloučilo vakcínu Johnson & Johnson ze svého očkovacího programu

Dánsko jako první země odstranilo jednodávkovou vakcínu americké firmy Johnson & Johnson ze svého očkovacího programu proti nemoci covid-19, aby prošetřilo zprávy o vzácných, ale potenciálně nebezpečných krevních sraženinách. O rozhodnutí, k němuž v parlamentu dospěli dánský ministr zdravotnictví Magnus Heunicke a zákonodárci z různých politických stran, informovaly v pondělí dánské zdravotnické úřady. Dánsko už dříve přestalo ze stejného důvodu očkovat britsko-švédskou vakcínou AstraZeneca.

Neobvyklý pohled na Green New Deal

Jakou představu ve vás vyvolají věty „Vítejte v roce 2030. Nic nevlastním, nemám žádné soukromí a nikdy se nežilo tak dobře“? Když vedle nich vidíte obrázek autorky, mladší ženy s mikrofonem v ruce, zjevně jako doma na konferenčních pódiích, elegantně, ale prostě oblečené, jak bývají moderní Západoevropanky? Když si přečtete, že je jí Ida Aukenová, dánská sociálnědemokratická poslankyně a bývalá ministryně?

Dánsko nebude dál očkovat AstraZenecou. Chce vakcínu pečlivě prověřit

Dánsko další tři týdny nebude používat vakcínu proti nemoci covid-19 od firmy AstraZeneca. Podle agentury Reuters o tom ve čtvrtek informovala dánská televize TV2. Očkování tímto preparátem dánské zdravotnické úřady preventivně pozastavily poté, co se u několika lidí po podání vakcíny objevily závažné případy krevních sraženin. Očkování vakcínou, kterou vyvinula britsko-švédská firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, Dánsko přerušilo 11. března, původně na 14 dní.

Dánsko chce snížit podíl „nezápadních“ obyvatel v problémových čtvrtích na 30 procent

Dánská sociálně demokratická vláda bude dále zpřísňovat zákon jehož cílem je snížit podíl obyvatel „nezápadního původu“ v chudých městských čtvrtích. V návrhu novely zákona chce ministr vnitra a bydlení Kaare Dybvad Bek do deseti let snížit podíl „nezápadních“ obyvatel na 30 procent. Dosavadní zákon přijatý dřívější pravicovou vládou nebyl dostatečně razantní, když jeho cílem bylo snížení počtu obyvatel z jiného kulturního prostředí v problematických čtvrtích na 50 procent.