Dánsko v pátek oznámilo, že vyhostí cizince, kteří si odpykávají trest odnětí svobody v délce nejméně jednoho roku za závažné trestné činy. Informovaly o tom agentury AFP a AP. Krok dánské vlády je součástí balíčku opatření zpřísňujících migrační politiku země. Očekává se, že právní reforma vstoupí v platnost 1. května.

„Zahraniční pachatelé odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně jednoho roku za závažné trestné činy, jako jsou těžké ublížení na zdraví a znásilnění, by měli být vyhoštěni,“ uvedlo ministerstvo pro imigraci ve svém prohlášení. Premiérka Mette Frederiksenová však uznala, že tato reforma může být v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.

Frederiksenová přesto považuje tento krok za nutný. „Je správné a nezbytné, aby si evropské země sedly ke stolu a řekly, že raději chráníme své občany než pachatele trestných činů,“ řekla novinářům. „Když se navrhovala mezinárodní pravidla, nemyslím si, že by si někdo představoval, že lidé utečou z Blízkého východu, přijdou do nejlepší země na světě a začnou znásilňovat dívky a ženy,“ dodala dánská premiérka. Ministr pro imigraci Rasmus Stoklund uvedl, že 315 zahraničních zločinců ze zemí mimo Evropskou unii dostalo za posledních pět let tresty delší než jeden rok, ale nebyli vyhoštěni.

Dánsko v rámci zpřísňování migrační politiky dále zavede důkladnější kontroly cizinců v deportačních centrech. Uprchlíci, kteří nesplní své ohlašovací povinnosti, budou muset nosit elektronické kotníkové náramky. Frederiksenová také oznámila, že znovu otevře ambasádu v Sýrii a posílí spolupráci s úřady v Afghánistánu v oblasti deportací. Dánská vláda, která trvá na tom, že pobyt uprchlíků v zemi musí být dočasný, plánuje také začít více motivovat uprchlíky k dobrovolným návratům do rodných států, píše AFP.

Nynější dánská vláda prosazuje politiku „nulového počtu uprchlíků“ od svého nástupu k moci v roce 2019. Loňský rok znamenal pro tuto skandinávskou zemi historické minimum v počtu žádostí o azyl. Podle vlády bylo do konce listopadu schváleno 839 žádostí. Od roku 1983 to bylo teprve počtvrté, kdy bylo schváleno méně než 1 000 žádostí, píše web Euronews.