Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová, v grónské televizi KNR popsala středeční jednání s představiteli americké administrativy. Zdůraznila odhodlání ostrova čelit nárokům Spojených států. Během vyjádření na ní však viditelně dolehly emoce, všiml si například Bild. Z vystoupení je patrné, pod jak silným tlakem se spolu s dánským ministrem zahraničí Larsem Rasmussenem ocitli.

V televizním rozhovoru pro veřejnoprávní stanici KNR učitelka a nyní ministryně zahraničí Grónska Motzfeldtová popsala svou středeční cestu do Washingtonu, kde spolu s dánským ministrem zahraničí Lars Løkke Rasmussenem jednala s americkým viceprezidentem J. D. Vancem a šéfem diplomacie Marcem Rubiem. Tématem byla budoucnost Grónska a jeho bezpečnost. Konkrétní výsledek ale jednání nepřineslo. Podle Rasmussena Spojené státy na svých ambicích získat ostrov nic nemění.

V rozhovoru pro grónskou televizi se ministryně snažila zdůraznit odhodlání své země. "Na ministerstvu jsme, přestože nás není moc, tvrdě pracovali. Standardně bych tato slova nepoužívala, ale řeknu je: jsme velmi silní. Ale přirozeně v posledních dnech..," uvedla ministryně a zhluboka se nadechla. Bojuje se slzami, hlas se jí třese. Motzfeldtová si položí ruku na srdce a s obtížemi dokáže vyslovit jen jednu větu: „Právě teď jsem velmi emotivní, jsem ohromena...“ řekla a odmlčela se  "Poslední dny byly náročné, příprava a vnější tlak byly náročné," popsala ministryně s rukou na hrudi viditelně pohnutá.

🇩🇰🇬🇱|| Greenland’s Foreign Minister Vivian Motzfeldt gets visibly emotional, briefly breaks down on live interview:

“We are doing our utmost. But the last days, naturally… oh, I am getting very emotional. I am overwhelmed.”#GreenlandSaysNo pic.twitter.com/rrEkYfx3Pv

— Abhimanyu Manjhi (@AbhimanyuManjh5) January 15, 2026

Nakonec zdůraznila, že cílem vlády je zajistit, aby Gróňané mohli žít v bezpečí. Tlak spojený s blížícími se mezinárodními jednáními podle ní neustále roste. Média si také všimla atmosféry po skončení jednání v Bílém domě. Na dostupných záběrech po jednání byla ministryně vidět v napětí a využila nabídky cigarety od dánského ministra zahraničí. Ten byl naopak v dobré náladě a s dánským velvyslancem v USA si vyměnili povzbudivá gesta.

Rasmussen a Motzfeldtová ve středu v Bílém domě jednali s šéfem americké diplomacie Markem Rubiem a viceprezidentem J.D. Vancem. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevřeně mluvila o ambici ovládnout toto dánské autonomní území, jako důvod Trump zmiňuje otázku americké národní bezpečnosti.

Rasmussen uvedl, že se americký postoj v otázce Grónska nepodařilo změnit. „I když spolu jasně nesouhlasíme, dohodli jsme se, že dává smysl zkusit si společně na vysoké úrovni sednout a prozkoumat, zda existují možnosti, jak uklidnit obavy prezidenta (Trumpa) při současném respektování nepřekročitelných červených linií Dánského království,“ uvedl Rasmussen na tiskové konferenci, kterou například stanice BBC vysílala živě. Na ní také označil jednání za emotivní.

„Chceme pracovat s našimi americkými přáteli a spojenci, ale musí to být spolupráce založená na respektu, a musí respektovat naše hranice,“ dodal šéf dánské diplomacie, který zároveň jednání s americkými činiteli označil za „přímou, ale také konstruktivní diskuzi“.

Trump v posledních dnech opakovaně hovoří o tom, že Spojené státy k zajištění své bezpečnosti nutně potřebují Grónsko vlastnit a že ostrov převezmou. K dosažení tohoto cíle přitom odmítl vyloučit použití vojenské síly, čímž šokoval spojence v NATO, jehož členem je i Dánsko. Rubio následně Trumpova slova mírnil a uvedl, že USA chtějí Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánují podniknout vojenskou invazi.

Dříve ve středu americký prezident zopakoval, že USA potřebují Grónsko pro zajištění národní bezpečnosti. Pokud Grónsko USA nezískají, bude se o to podle šéfa Bílého domu pokoušet Rusko a Čína.

Evropští spojenci mezitím na ostrov v noci na čtvrtek vyslali několik vojáků z Dánska či Francie. Tím se podle BILDu fakticky potvrzuje přítomnost předsunuté jednotky, která má připravit půdu pro rozmístění vojáků z více států NATO.