Apokalypsa způsobená válkou na Ukrajině se ještě nedostala do historických knih, ale Wall Street už začal počítat s možností jaderné, třetí světové války. Nezávislá investiční poradenská společnost BCA Research je první, kdo vyčíslil tento rostoucí a rozšířený strach na Wall Street, stejně jako na jiných mezinárodních trzích, uvedl v neděli francouzský ekonomický deník Les Echos.
Ukrajinská armáda se urputně brání invazi ruských vojsk, které se často potýkají s problémy se zásobováním a morálkou, činitelé ve Washingtonu a evropských metropolích nicméně očekávají, že Rusko své neúspěchy z prvních dnů války zřejmě zvrátí. Připravují se proto na možnost, že vznikne ukrajinská exilová vláda v Polsku a konflikt se přesune do fáze dlouhodobých a krvavých povstaleckých bojů, napsal list The Washington Post (WP) s odkazem na vyjádření západních vládních zdrojů a expertů.
Ruské jednotky se na Ukrajině zaměřují na obydlené oblasti, jejich postup ale zpomaluje silný ukrajinský odpor. Vyplývá to z nové zprávy britské vojenské rozvědky, kterou dnes zveřejnilo tamní ministerstvo obrany. "Rozsah a síla ukrajinského odporu Rusko neustále překvapuje," uvádí zpráva. Rusko na to "zareagovalo tím, že se na mnoha místech zaměřilo na obydlené oblasti, například Charkově, Černihivu a Mariupolu"," dodává britská vojenská rozvědka.
Denis Kirejev, jeden z ukrajinských vyjednavačů při jednáních z Ruskem, byl při pokusu o zatčení zastřelen ukrajinskou civilní kontrarozvědkou SBU. Kirejev byl podezřelý z vlastizrady. Ukrajinská kontrarozvědka SBU zabila jednoho z vyjednavačů při setkáních s Ruskem. Byl podezřelý, že spolupracoval právě s ruskými okupanty, píše agentura Unian. SBU měla podezření, že šlo o špiona.
Ruské jednotky pokračují v útocích na obklíčený východoukrajinský Mariupol, řekl v sobotu podle BBC místostarosta tohoto města u Azovského moře. Moskva přitom v sobotu ráno v oblasti vyhlásila klid zbraní s cílem umožnit odchod civilního obyvatelstva. Podle mariupolské radnice byla evakuace civilistů v současné situaci odložena, uvádí agentura AFP. „Rusové nás i nadále bombardují a používají dělostřelectvo. Je to šílené," řekl BBC místostarosta Serhij Orlov.
Západní velmoci se chovají jako bandité, Rusko je moc velké na to, aby se Evropě a USA podařilo ho izolovat. Tak se k situaci okolo války na Ukrajině vyjádřil prostřednictvím svého mluvčího Kreml. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko je obrovská země a že svět není jen Evropa a Spojené státy. Západ se podle něj chová jako ekonomický bandita a Moskva na to musí odpovědět. Podle agentury Reuters odmítl specifikovat, jakou odpověď ruská vláda chystá.
Ruská armáda už přišla o více než deset tisíc vojáků, více než dvě stovky tanků a další stovky kusů válečné techniky. Informuje o tom k sobotnímu ránu ukrajinská vláda, jejíž odhadovaná data sdílel server The Kyiv Independent. Statistiky nejdou nezávisle ověřit, Moskva zatím potvrdila jen asi necelých 500 mrtvých vojáků, Kyjev o svých ztrátách neinformuje. Válka na Ukrajině pokračuje, ačkoliv Rusko u Mariupolu vyhlásilo klid zbraní a civilisté budu moci odejít během soboty prostřednictvím humanitárního koridoru.
Na pomoc válkou zmítané Ukrajině vybraly české humanitární organizace přes 1,5 miliardy korun. Stát pak poslal na Ukrajinu další 2,5 miliardy, a to nejen na humanitární pomoc, ale také na zbraně pro armádu a domobranu. Pouze na účet organizace Člověk v tísni přispěli lidé od minulého týdne částkou přes 1,1 miliardy korun – peníze půjdou na potraviny, karimatky nebo spacáky pro utečence.
Na útěk se v souvislosti s ruskou vojenskou intervencí na Ukrajinu dal nejen milion Ukrajinců, ale také občané dalších států, kteří v zemi před válkou pracovali nebo studovali. Podle některých odhadů by mohli lidé z třetích zemí tvořit až 10 % těch, kteří k nám míří. Z Ukrajiny do ČR zatím uprchlo před válkou zhruba 50 tisíc lidí, očekává se, že jejich počet ještě několikanásobně vzroste. Nejvíc lidí zatím překročilo hranici směrem do Polska.
Slova „svět se změnil“ znějí jako hodně omletá fráze, ale přesně to se v posledních dnech stalo. Dějiny se rozběhly, jako kdyby potřebovaly dohnat všechny ty roky (možná zdánlivého) postávání. A to, co ta jejich nová energie přinesla, považují někteří analytici za také – jistěže ne výhradně – povzbudivé. Nejenom ve vztahu k Ukrajině, která pod ruskou palbou našla v dnešní Evropě nevídané odvahu a odhodlání. Ale především k Západu, který je konfliktem nečekaně proměněný, chová se jinak, než jsou jeho obyvatelé i protivníci zvyklí.
Důsledky ruské invaze na Ukrajinu tvrdě dopadají na ceny ropy. Ty se následně promítají do cen pohonných hmot, které spolu se slabou korunou způsobují rekordní zdražování. Průměrná cena pohonných hmot se tak ve čtvrtek přehoupla přes hranici 40 korun za litr. Benzin nabízejí pumpy v průměru za 40,40 korun, naftu o haléř levněji. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005.
Američtí prezidenti počínaje Barackem Obamou jsou nuceni stále odkládat vyhlašovaný obrat k Asii. Wess Mitchell byl za vlády Donalda Trumpa na ministerstvu zahraničí nejvyšším činitelem, který měl na starosti Evropu. Dnes působí v think-tanku, který se na obratu k Asii profiluje. Teď ovšem vypukla v Evropě válka v jemu dobře známém terénu. A vyprovokovala seizmický obrat v německé zahraniční politice.
Premiér Petr Fiala ve čtvrtek večer navštívil na zámku v Lánech prezidenta Miloše Zemana. Dohodli se na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Fiala to řekl novinářům po dnešním jednání s hlavou státu v Lánech. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Situace na Ukrajině je nadále velmi nepříznivá a ruský prezident Vladimir Putin dál trvá na odzbrojení Ukrajiny a její kapitulaci, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron po čtvrtečním telefonátu se šéfem Kremlu. Tyto požadavky francouzský prezident považuje za nepřijatelné. Od propuknutí války na Ukrajině už si oba státníci telefonovali potřetí, čtvrteční hovor trval hodinu a půl, uvedla agentura AFP s odkazem na Elysejský palác. Putin kritizoval Macronův středeční projev k národu a jeho klíčové výroky o dění na Ukrajině.
Válka na Ukrajině, toto čiré neštěstí a hrůza, může nést i nějaké dobré vedlejší efekty. Například je tu možnost, že by směrodatní politici v západní Evropě začali revidovat politiku boje s globálním oteplováním. Z něj je už dávno politické náboženství a revize náboženství, nějakého jeho ústředního pilíře, většinou otevře cestu k jeho zániku.
Válečný konflikt na Ukrajině vyhnal ze země po několika dnech už asi 700 tisíc lidí. Další lidé, většinou ženy s dětmi, stále čekají v dlouhých kolonách na hranicích. Nejvíc Ukrajinců se zatím pokouší dostat do Polska. Očekává se, že v souvislosti s ruskou invazí by se jich v budoucnu mohlo dát na útěk až několik milionů.
Ukrajina se sedmým dnem brání útokům Ruska. Kyjev i ve středu večer čelí ostřelování, ruská střela například zasáhla Jižního nádraží. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička bylo večer slyšet několika výbuchů. Bojuje se na předměstích Kyjeva, kudy se ruské jednotky snaží probít do hlavního města. Město Cherson na jihu země již definitivně padlo do rukou Rusů, naznačil to na Facebooku starosta města.
Vláda kvůli efektivnější péči o uprchlíky z Ukrajiny vyhlásila v Česku nouzový stav. Po zasedání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Bude platit od pátku, na české občany podle předsedy vlády nebude mít žádný dopad. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) doplnil, že nouzový stav je nutný kvůli systému na přijímání lidí, kteří opouští Ukrajinu po ruské vojenské invazi.
Ukrajinské letectvo v noci spolu s jednotkami armády a územní obrany zničilo velký ruský konvoj u města Baštanka v jižní Mykolajivské oblasti, uvedl web Kyiv Independent. V koloně údajně cestovalo 800 kusů vozidel. Ukrajinské armádě se také v neděli podařilo zcela zničit ruský konvoj v Buči nedaleko Kyjeva, uvedla agentura Ukrinform. Záběry z YouTube dokazují, že zničeno bylo přes 100 vozidel ruské armády.
Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který byl po rozsáhlých demonstracích v roce 2014 svržen a uchýlil se do Ruska, je nyní údajně v Minsku. Kreml jej prý chce prohlásit za ukrajinského prezidenta, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenované zdroje ukrajinské rozvědky. „Podle jednoho scénáře se ho tam (v Minsku) pokusí prohlásit za ukrajinského prezidenta,“ řekl o Janukovyčovi zdroj z tajné služby.
Ruská invaze na Ukrajinu znamená existenční hrozbu pro mír v Evropě, řekl v úterý po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou polský premiér Mateusz Morawiecki. Jeho vláda je pro co nejtvrdší sankce ze strany Evropské unie proti Rusku, včetně zákazu dovozu ruského uhlí. „Dnes se soustřeďujeme na situaci na Ukrajině, protože jde o existenční hrozbu pro mír v Evropě,“ řekl šéf polské vlády k vojenskému postupu Ruska vůči jeho západnímu sousedovi.
Ruská armáda bombarduje předměstí Kyjeva, s odkazem na ukrajinskou tajnou službu to uvedl deník The Kyiv Independent. Situace je vážná v Chersonu na jihu země, v Charkově na východě a severozápadně od hlavního města Kyjeva, prohlásila prezidentská kancelář. Ruské síly v úterý vstoupily do Chersonu.
„Obávám se, že jsme probudili spícího obra a naplnili ho strašlivým odhodláním“ je výrok přisuzovaný Isorokuovi Jamamotovi, veliteli japonského loďstva, jež zaútočilo na Pearl Harbor. Podobná slova se možná nyní honí hlavou Vladimiru Putinovi. Vše nasvědčuje tomu, že jeho prvotní plán útoku na Ukrajinu selhal. Země se nezhroutila a ruská vojska se musejí krvavě probíjet. Přes počáteční neúspěchy tuto válku stále může vyhrát.
Polsko, Slovensko ani Bulharsko nedodá své starší stoje MIG-29 ukrajinským ozbrojeným silám. Informace, že by země východní Evropy mohly Ukrajině dodat letouny se objevila v minulých dnech. V úterý však takovou možnost podpory Ukrajiny odmítl polský prezident Andrzej Duda. Informuje například Newsweek.
Ruská armáda bude pokračovat ve speciální operaci na Ukrajině až do dosažení stanovených cílů, oznámil podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Prezident Vladimir Putin požaduje, aby se Ukrajina stala „neutrální zemí“ a vzdala se svých požadavků na začlenění do Severoatlantické aliance a EU. Kyjev má zároveň oficiálně přiznat anektovaný Krym jako ruské území.
Za posledních pár dní se toho v Evropě změnilo víc než za předchozích třicet let. Veřejnosti otevřený Salon Týdeníku Echo v Knihovně Václava Havla se konal v úterý 22. února 2022 večer. V den, kdy Vladimir Putin vyslal ruské jednotky do dvou separatistických oblastí v Doněcku a Luhansku. Napadení Ukrajiny se očekávalo každou hodinou. Nikdo ale přesně nevěděl, kdy přijde a jak bude vypadat. Přišlo ve čtvrtek 24. února 2022 nad ránem.
Válka na Ukrajině je už dnes v jednom důležitém ohledu horší než války v Jugoslávii: útok se neudál při dělení jednoho státu, v rámci jakéhosi „majetkového vypořádání“ mezi státy nástupnickými. Je to útok jaderné mocnosti na slabšího souseda. Ve chvíli, kdy si agresor ze země se 40 miliony civilistů udělá střelnici, není příliš taktní někde v dalekém bezpečí diskutovat o chybách, které se třeba dopustila vláda napadené země a její zahraniční spojenci.
Jaké závěry má z války na Ukrajině vyvodit Česká republika? Od vypínání „proruských“ serverů přes rozpočet armády až po klimatickou politiku Evropské unie, kdy naplánovaná cesta k uhlíkové neutralitě z větší části stojí na ruském plynu – otázky pro disidenta, později ministra obrany a dnes člena Výboru pro životní prostředí v Evropském parlamentu Alexandra Vondru (ODS).
Frustrace z rozpadu impéria sovětského Ruska se proměnila v ničím neospravedlnitelnou válku proti Ukrajině. Ruský prezident Vladimír Putin se rozhodl změnit vývoj dějin v Evropě a jeho armáda zaútočila na Ukrajinu, která se tak stává Blízkým východem Evropy. Revanšistické ambice Ruska se proměnily ve válku, jakou Evropa nezažila od porážky Německa ve druhé světové válce.
Ráno 24. února 2022 znamenalo probuzení do úplně jiného světa. Ruská armáda zahájila útok proti Ukrajině. Média záhy zaplnily záběry explozí, požárů, kouřových stop raket a valících se vojenských vozidel. A nebylo málo těch, kteří prorokovali Ukrajině „rychlý konec“, jelikož se přece nedalo očekávat, že by se tato problémy zmítaná země dokázala efektivně bránit. Zdálo se, že Putin zahájil „Blitzkrieg“, a nikdo nevěděl, kde se Rusové zastaví. Ale už večer prvního dne bylo evidentní, že všechno bude naprosto jinak.
