Vizitka bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče (71)

- Janukovyč stál v čele Ukrajiny v letech 2010 až 2014 a za „svého“ ho braly hlavně proruské regiony na východě a jihu země, tedy asi polovina země. Janukovyč byl zastáncem úzké spolupráce země s Moskvou a jeho rozhodnutí o zastavení integrace s EU a přimknutí k Rusku z listopadu 2013 přivedlo Ukrajinu ke krvavým demonstracím.

- Do vysoké politiky vytáhl Janukovyče někdejší prezident Leonid Kučma, který ho v roce 2002 jmenoval premiérem. V roce 2004 se málem poprvé stal prezidentem, ale nakonec ho smetla takzvaná oranžová revoluce. Janukovyč byl původně vyhlášen vítězem druhého kola prezidentských voleb z 21. listopadu 2004, opozice se ale kvůli zfalšování voleb vzbouřila a Ukrajina se poprvé výrazněji rozdělila na dva tábory.

- Převážně agrární a chudší západ, který se zahalil do oranžové barvy, podporoval poraženého Viktora Juščenka, „modré“, rusky mluvící průmyslové regiony na východě země zase Janukovyče. Prezidentem se nakonec stal prozápadní Juščenko a do čela vlády se postavila Julije Tymošenková. Janukovyčovi se ale podařil překvapivý comeback. Vítězové se totiž rozhádali a Janukovyč se po volbách, které vyhrála jeho Strana regionů, stal v roce 2006 premiérem. O rok později ho ale vystřídala Tymošenková.
- Počátkem roku 2010 Janukovyč zvítězil nad Tymošenkovou v prezidentských volbách a proruský tábor se opět pevně chopil moci. Kvůli odmítnutí podpisu dlouho plánované asociační dohody s Evropskou unií na podzim 2013 a rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem ale Ukrajina prožívala krvavé dny, které znamenaly i konec Janukovyče jako hlavy státu.

- V únoru 2014 během protivládního povstání opustil Ukrajinu a pod ochranou ruských tajných služeb se nechal přepravit na Krym. Poté začal žít v ruském Rostově na Donu několik desítek kilometrů od ukrajinských hranic. V lednu 2019 ho ukrajinský soud v nepřítomnosti odsoudil na 13 let za velezradu. Podle žalobců žádal Rusko o vojenskou pomoc, aby potlačil prozápadní demonstrace v Kyjevě. Soudce při čtení rozsudku prohlásil, že bývalý prezident svým chováním otevřel Rusku dveře k anexi Krymského poloostrova a k rozpoutání separatistické války na východě Ukrajiny. Janukovyč vinu popřel, stejně jako odpovědnost za stovku mrtvých Ukrajinců, kteří zahynuli při povstání v Kyjevě.

- Loni v březnu Ukrajina uvalila sankce na Janukovyče a také na expremiéra Mykolu Azarova. Zmrazila jejich majetek a zakázala jim odvádět ze země kapitál, oba přišli rovněž o veškerá státní vyznamenání. „Toto rozhodnutí rady národní bezpečnosti a obrany může být popsáno ve dvou slovech – je to logické a zvláštní. Logické je to, že Ukrajina zavádí takové sankce. A zvláštní to je, protože se to dosud od roku 2014 nestalo,“ uvedl současný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.- Západní zpravodajské služby v souvislosti s nynější ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu varují, že Moskva plánuje svrhnout demokraticky zvolenou ukrajinskou vládu a nahradit ji loutkovým režimem. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že cílem nynější vojenské operace není okupace sousední země, ale její demilitarizace a „očista od nacistů“, a vyjádřil politování nad svržením Janukovyče v roce 2014. Moskva označuje Janukovyčovo svržení za „státní převrat“.

- Janukovyč, který budí respekt svými rozměry (195 centimetrů a přes sto kilogramů), se narodil 9. července 1950 v hornickém městečku Jenakijevo (ukrajinsky Jenakijeve) v dělnické ruskojazyčné rodině a měl prý problémy s ukrajinštinou. Po studiu na střední hornické škole vystudoval dvě vysoké školy – polytechniku v Doněcku (1980) a mezinárodní právo na Ukrajinské akademii zahraničního obchodu (2001). Pracovat začal již v 19 letech jako řidič, později jako garážmistr. Poté byl vedoucím pracovníkem v dopravních firmách. V roce 1996 začal pracovat v oblastní administrativě Doněcké oblasti a o rok později byl Kučmou jmenován gubernátorem.

- Ženatý otec dvou synů byl v mládí údajně dvakrát ve vězení: v roce 1967 dostal tři roky za krádeže (údajně ve velkém kradl čepice), už po roce ho však propustili v rámci amnestie k 50. výročí říjnové revoluce. Za mříže putoval na dva roky znovu v roce 1970, tentokrát za těžké ublížení na zdraví, podle některých zdrojů za znásilnění.